← Edvard Kožušník

Města položená v horách se odjakživa poměřovala podle jednoho kritéria – které z nich leží výš? V naší době už na tom tolik nesejde, ale čím hlouběji do minulosti, tím byl tento rozdíl důležitější. ⸻ Ve středověku a raném novověku, v době závislé na zemědělství, byly hory neúrodné, a tedy ve velké nevýhodě. Nad Jabloncem proto jednoznačně vítězil Liberec, který leží níž a navíc disponuje rovinatější krajinou hned pár kilometrů za svými hranicemi. ⸻ S nástupem průmyslu se situace změnila – vyšší horské polohy, sevřená údolí a divoké potoky začaly být naopak výhodné pro pohon strojů, které přinášely pokrok, výdělky a ulehčení života. Čili začal mít výhodu Jablonec nad Nisou. A když se v kraji usadil cestovní ruch, to už se radovaly i vesnice přímo v horách – v zimě sníh a spousta platících návštěvníků, v létě čerstvý vzduch a spousta platících návštěvníků, po zbytek roku civilizační klid a… spousta platících návštěvníků. V naší době se všechno tak nějak srovnalo – teplotní rozdíly jsou oproti dřívějšku minimální, jaro v Jablonci už nezačíná o měsíc později než v kraji, nejvyšší partie hor jsou z obou měst dosažitelné autem za pár minut, civilizační klid je kvůli sociálním sítím minulostí. A tak nám zbylo to, které město svou nadmořskou výškou vyhrává, spíš jako úsměvná tradice. ⸻ A jak to tedy je? Výškový závod vyhrává jednoznačně Liberec, i když jako celek leží výše Jablonec nad Nisou. Krajské město má totiž na svém katastru vrchol Ještědu s nadmořskou výškou 1 012 metrů. Naopak nejnižší bod Liberce najdeme v Machníně, kde město v nadmořské výšce 325 metrů opouští řeka Nisa. Spočítáme-li to, leží mezi půdou a sklepem Liberce neuvěřitelných 687 výškových metrů. To je v některých státech rozdíl mezi krajními body celé země – a takové Dánsko by se do téhle škály vešlo dokonce čtyřikrát. ⸻ Přijďte na výstavu do Severočeského muzea (do 25.5.)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici