← Rostislav Šťastný

Kritika „chlapského chování“ se vrací jako bumerang. Prezident Petr Pavel se v posledních dnech ostře vymezil vůči Filipu Turkovi. Vyčítá mu, že se při konfrontaci s domnělými výroky z dávné minulosti nechoval „jako chlap“, mlžil a vymlouval se. Jenže právě tady naráží prezidentova kritika na zásadní problém – na jeho vlastní minulost. Paměť české veřejnosti je krátká. A zdá se, že i paměť hlavy státu. Když byl Petr Pavel ještě kandidátem na prezidenta, byl opakovaně konfrontován s doloženými zjištěními renomovaných historiků o své komunistické minulosti a snaze stát se součástí vojenské rozvědky režimu, který byl otevřeně namířen proti západním demokraciím. Reakce tehdy nebyla přímá ani otevřená. Naopak. Mlžení, vyhýbání se odpovědím, výmluvy na otce, dobu a okolnosti. To nebylo dospělé. A nebylo to ani „chlapské“. Omluva přišla až ve chvíli, kdy už nebylo kam ustoupit a veřejný tlak byl neúnosný. Je přitom potřeba jasně rozlišovat. Nejde o hlouposti napsané na sociálních sítích. V případě Petra Pavla šlo o aktivní angažmá ve strukturách zločinného režimu a o snahu mu sloužit co nejvíce. To je zásadní rozdíl, který nelze relativizovat ani zamlčet. Právě zde se rozpadá srovnání s Andrejem Babišem – a ještě výrazněji s Filipem Turkem. Mezi psaním nesmyslů na sociální sítě a funkcí předsedy základní organizace Komunistické strany Československa mezi kandidáty na agenty komunistické rozvědky, přímo podřízené Moskvě, je propastný rozdíl. Morální, politický i historický. Pokud má být debata o charakteru a odpovědnosti poctivá, musí se vést bez selektivní paměti. Jinak se z morální autority stává jen prázdná póza. --- 👉 Co si o tom myslíte vy? Pojďme o tom diskutovat v komentářích. 🔄 Sdílejte, ať se téma dostane k dalším lidem. 📌 Sledujte stránku, ať vám neutečou nové příspěvky. #RostislavŠťastný #Pardubickýkraj #PolitikKopírovat text

Screenshot není k dispozici