Ing. Barbora Urbanová

Jako člověk, který prosazuje Moderní sněmovnu, hlídám ty věci procesně. Hlídám rozdíl mezi obstrukcí a destrukcí, dívám se na to, zda mimořádné nástroje - jako je ukončení 3. čtení pevným hlasováním - jsou nebo nejsou využívány tak, jak mají. Tady nebyly. Třetí čtení, finále legislativního procesu návrhu na rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, začalo ve středu v 10:33 a skončilo ve 14:00. Dnes začalo v 11:21 (ráno jsme schválili - my všichni! - ještě další tisky, tedy neobstruovalo se) a končilo ve 12:30. Důkazem toho, že vládní koalice nechtěla, aby diskuze pokračovala moc dlouho, je návrh z dopoledne: pokud bychom pustili 3. čtení i po 14. hodině, hlasovalo by se už v 16:00, takový byl návrh vlády. To by na diskuzi nebylo o moc víc, bylo přihlášeno ještě přes 30 poslanců, byli přihlášeni dlouho, nikoliv na poslední chvíli. Mimořádná věc je to ukončení rozpravy ve 3. čtení. My to využili taky - ale v legislativní nouzi, pokud bychom tenkrát ten zákon neschválili, státní rozpočet by dost trpěl. Dneska, v černý den pro rozpočtovou odpovědnost, je to jiný příběh. Pokud by ten dnešní návrh neprošel, pak... by se nestalo nic. Ministerstvo financí by muselo nějakou dobu pracovat v režimu, kdy rozpočtovou odpovědnost nelze tak prolamovat, ale za to sněmovní menšina nemůže, my jsme konsolidovali. Tenhle zákon se mohl doprojednat, argumenty mohly padnout, mimo jiné i dalších řadových členů rozpočtového výboru, kteří nebyli přihlášeni jako poslední, byli zhruba v půlce. Pokud nechceme využívat faktické poznámky pro diskuzi, a to my dělat nechceme, vždy je využíváme tam, kde máme, nemáme šanci se vyjádřit. Pokud sněmovní většina oznámí mimořádný krok předčasného ukončení rozpravy ještě před tím, než se ta rozprava rozjela a hlavně, než se začala cyklit - protože to bylo v posledním nálezu Ústavního soudu velmi podrobně zkoumáno, zda diskuze byla ještě k věci nebo nebyla - pak nám nezbývá než tento krok, včetně toho obsahu (zdůraznění role vlády u některých kapitol státního rozpočtu kdy je vláda může prostě nařídit bez ohledu na požadavky, shodou okolností NKÚ, Senát, NRR nebo Ústavní soud, náhoda?), napadnout u Ústavního soudu. Jsme konstruktivní opozice. Ale nemůžeme pouštět všechno, zejména ne krádež budoucnosti nás i našich dětí. Což se dneska stalo.