Ing. Barbora Urbanová

5/15 Dítě není jen pasivním objektem rozhodování. V soudních řízeních, která se týkají osudu dětí, mají obecné soudy ve zvyku dítěti ustanovit tzv. kolizního opatrovníka (typicky OSPOD) a s dítětem už se vůbec nebavit. Ústavní soud jasně deklaroval, že pouhé ustanovení opatrovníka soudy v žádném případě nezbavuje povinnosti zapojit do řízení samotné dítě. Dítě má ústavně zaručené právo na projednání věci ve své přítomnosti a soud mu musí umožnit, aby se k věci osobně vyjádřilo. Jakékoliv omezení těchto participačních práv lze omluvit jen zcela výjimečně, a to pokud by to bylo prokazatelně a velmi silně v nejlepším zájmu dítěte. Jinak jde o hrubé porušení ústavních práv. (Sp. zn. I. ÚS 3304/13)