← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 01: What the... Mluvčí 00: Dobrý den, vážení diváci a posluchači podcastu Luďka Niedrmajera. My se dnes nacházíme ve Vinohradské kavárně Kába a já bych tady ráda přivítala hosta Luďka Niedrmajera. Dnes jsme v takovém obráceném gardu. Moje jméno je Kateřina Novotná, jsem šefredaktorkou portalů CSA a DCZ a dnešním podcastem, respektive videem, vás budu provázet. Mluvčí 01: Děkuju moc, Kateřina, že jste přišla. Mluvčí 00: Já děkuju vám, Luďku, že jsme se tady mohly sejít.. My se scházíme v takové zajímavé době. Jsme vlastně stále ještě na začátku toho pracovního kolotoče Evropského parlamentu, toho legislativního období. Jak byste to schrnul? Jste v tuhle chvíli vlastně jedním z nejvýše postavených Čechů v Evropském parlamentu místo předsedů výborů pro hospodářství a měnovou politiku, tak co od toho nynějšího parlamentu čekáte? Mluvčí 01: Tak ta situace větstvě pokusala je jako před námi jsme opravdu v situaci nějakého rozjezdu. To, co se povedlo velmi rychle po volbách, vznikla politická dohoda rozdělení těch největších postů v EU a výsledkem toho byla taky kandidatura Uršely van der Leyen, aby znovu vedla Evropskou komisi a velmi rychle a překvapivě hlad, že se podařilo jí prohlasovat. A teďka jsme v tom posledním kroku, který je potřeba, abys ta práce mohla naplno rozjet, a to je vznik Evropské komise. A tam to začíná trošinem kůváznout. Zjistit času například tím, že pro mě nepochopitelného důvodu frakce ostatní odkládají ty slyšení, které jsou podmínkou proschlálení komise. My jsme předpokládali, že budou probíhat v průběhu října, budou probíhat v průběhu to znamená ta nová komise při nejlepším začne fungovat až na začátku měsíce prosince, ale myslím si, že... To jsme v tom optimistickém scénáři. To jsme v optimistickém scénáři a myslím si, že to ukazuje, že zatím, když se podíváte na výsledek těch voleb hlediska čísel, takového rozdělení, ta proevropská levice, proevropská pravice, takový ti víc na pravu, víc na levo a tak dále, tak vlastně ty volby to o kolik nezměnily, Ale teď se hledá uvnitř, co ty politické skupiny, které mají ty samé jmény, co znamenají. Jestli pod tím samým jménem existují stejné názory. To je něco, co se teď začíná utvářet. a tak trochu to ovlivní, jak těch dalších už necelých pět let bude vypadat. Na jedné straně máme kandidátský projev šéfky komise, na který získala větší počet hlasů, než se očekávala. Nejenom, že dostatečný, ale s velkou rezervou. Mluvčí 00: On se větší, než v minulém období. Mluvčí 01: Výrazně větší a ten projev bude takový, že samozřejmě obrana je zásadní věc a druhá věc je úspěch v té klimatické transformaci, čili to tam jako střela jasně zaznělo, ale proti tomu úvězstvu parlamentu zaznívají jako různé hlasy a teď se musí zjistit vlastně, jak to bude dál probíhat. Čili ještě další měsíce ukážou mnohem líp, jak ty další roky budou vypadat. Mluvčí 00: Jste tady vlastně nastínil dvě takové oblasti, Jednou z nich je ta Evropská komise, kterou ale potvrduje Evropský parlament, takže tam ještě máte vlastně řadu kroků před sebou. Vy jste změnili ty hearingy, ty tzv. grillování, takže to je jedna věc. A pak druhá věc je ta dynamika toho samotného Evropského parlamentu, tak možná pojďme zůstat teď u toho parlamentu. Jakou roli v něm budete hrát vy? Vy jste dlouhletým členem toho ekonomického výboru, velmi vlivného, tak co očekáváte vlastně, že bude na agendě tohohle výboru? Mluvčí 01: No a já bych ještě začal opatrujíc, protože z hlediska vlivu toho poslance, a vy to víte, protože jste v parlamentu fungovala, hraje roli, které politické skupině je. A vlastně ta největší šance lidí jako já je, že jsou v té nejsilnější, největší politické skupině a snaží se v té politické skupině prosadit ten svůj pohled na věc. Či to je vlastně jako to nejdůležitější. Lidovci jsou středopravá proevropská skupina, která ale často výměnou za to, že je velká, protože je potřeba mít hodně členů, abychom byli ta největší, nejsilnější v parlamentu. A tam existuje určitá názorová diverzita. A teď ta názorová diverzita, setkáváte se s ní vlastně obden a řeší se. Ale k tomu, co vy jste říkala, kde já vidím tu svoji roli, Kromě toho, že já považuji za úplně to nejdůležitější vlastně, aby ta EU fungovala, abychom neuvázejí na nějakých mrtvých bodech, ale já jsem vlastně už takový řekně poslední dva roky akcentoval, že si myslím, že úplně zásadní téma pro EU je konkurenceslopnost. A vlastně jsem až překvapený, jak rychle se podařilo tohle téma, o kterém na začátku se zase tak moc nemluvilo, jak to téma strašně rychle stoupalo a teď po té bezpečnosti je to číslo dvě. A to je něco, kolem čeho si opravdu chci pohybovat. Mě se podařilo dosáhnout refraxi toho, že jsem člověk, který zepovídá za to, jak se formuje naše pozice vůči drahýho reportu a to si myslím, že to bude zabírat jako nejvíc té odborné části práce. Mluvčí 00: Ten drahýho report, my se k němu dostaneme potom dál, ale ten se právě konkurenceschopností zabývá velmi, takže tam budete mít určitě velkou váhu a velkou roli.. Pojďme se ještě podívat, když jste říkal právě, mluvil jste o EPP, o té vlastně dlouhodobě silné frakci, velké, která má velkou váhu. Pojďme se podívat, kdo vlastně v tom evropském parlamentu je nyní. Máme tady teda středovou, řekněme středopravou EPP. Vedle toho je tam řada tradičních stran jako socialisté, ECR, evropský reformisté, zelení, kteří je lehce oslabili, ale kdo jsou vlastně ty nové strany a hlavně tedy na tom pravém spektru? Mluvčí 01: Ty nové skupiny nejsou nové, protože vlastně ti patrioti, It is a group called ID, where Viktor Orbán got a masterstroke, because after he was forced to leave TPP, his emissaries were cut off, that is, he lost any influence. A vlastně, kdyby jsem nepovedl ten manévr s těmi patrioty, tak on by musel přesvědčovat skupinu ID, aby ho přijala. Jenomže mu se místo toho podařilo vlastně tu skupinu ID zrušit a on s Babišem, který z mého pohledu sehrál trochu roli, když to řeknu tak neúplně hezky užitečného idiota, vlastně znovu vytvořili ID včetně Fidesu a Ano, který tam podle mě jako postojově úplně nezapadá. Čili to není žádná změna, It is a faction, which often includes very Euro-skeptical parties. It is a faction, in which time is not clear, how it is with the war in Ukraine. But it is a faction, which has a lot of votes and the votes can often decide. In addition, there is another group, which did not even want the ID. Then, of course, there is a faction of communists, which has always been there. a ten rozdíl je, že mám pocit, že oni se neproflují protievropsky a ten jejich pohled na to, co by ta Evropa měla dělat, zejména v té ekonomické oblasti, je hodně radikální a třeba takový nejít s níma jako společný postoj v pohledu na Kubu nebo na Venezuelu jako není možný. Čili tam není opravdu žádná velká drama, a sediska vytváření těch většin v parlamentu a my si to pamatujete z doby, kdy jste tam pracovala, to má určitý specifika. To první specifikum je, že ty skupiny nedrží při sobě. Ty skupiny všechny jsou hodně heterogení, či to, že někdo vám řekne, že naše politická skupina podporuje tuhle legislativu, to může znamenat cokoliv od toho, že 90% členů pro to hlasuje a 10% zrovna je mimo a nehlasuje. protože třeba ta skupina se roštíkná, třetina bude pro, třetina proti a třetina se zdrží. Čli to je první specifika toho parlamentu, kde není ani nějaká stabilní jedna většina a jedna opozice a ty politické skupiny jsou velmi dynamický v tomhle a druhá věc je, že vždy se počítá, kde se teoreticky dají ty většiny vytvořit. tak v tomhle parlamentu i nadále existuje ta většina těch konstruktivních proevropských skupin, jak to nejen já označu, to znamená IPP, liberálové, socialisti a zelení vypadají mnohem konstruktivněji, než byly jako v minulosti. V tom minulém parlamentu nad to, Existuje teoretická většina od liberálu doleva, která šla proti IPP a to v okamžiku, kdy se liberálové se dohodli ze socialisty, výzkají podporu Zelenýka, hlasovali s němi komunisti, tak oní mějí dostatečnou většinu a teďka tady je určitá změna, že kdyby teoreticky došlo k situaci, kdy pozice EPP bude jiná než pozice toho odstředu doleva a zároveň tu pozici by podpořila drtivá většina poslanců napravo od EPP, tak tam by vznikla většina. Toto je určitá změna, když byla největší frakce, si musela hodně hlídat, aby se celý ten střed a levo nepostavilo proti ní, tak teď to vypadá spíš, že teoreticky si musí hlídat, aby třeba nějakou strunu nepřepnuly a nevznikla ta většina EPP a napravo. Tu situaci samozřejmě komplikuje, pro polský poslance by je těžký systematicky hlasovat s Kačínským partijem. Pro naše maďářské kolegy, to je ta strana pana Maďára, která je jako opozice vůči Fidesu velmi tvrdá, je nepřijatelný být na stejné straně jako Fides. Či ona je to spíš taková, bych řekl, než systematická, spíš teoretická možnost? ale třeba z lidí, kteří by chtěli nějak otočit kormidlo té evropské unie, z tady tohle takzvanou alternativní většinou s tou myšlenkou pracují. Což je jedna z těch věcí, která jsem si vyjasnět, jestli se tady jedná jenom o ad hoc výsedek hlasování, nebo zdá si někdo představuje, že na tomto půdorysu je možné učinit nějaký dohodec. Mluvčí 00: A co si myslíte, že by mohlo být tím spojujícím tématem? Může to být právě ta konkurenceschopnost, na které se nakonec shodnou všechny ty parté od toho postředové, až vlastně po ty pravé, až po ten pravý kraj. Myslím si, že ty dvě viditelný témata, první je postojívou či ruskou podpora Ukrajiny a zvýšení obrany schopnosti, to má velmi silnou podporu v parlamentu. Já jsem považoval, že méně než v minulým parlamentu, viděla jste třeba, že část patriotů nehlasovala pro rezoluce podporující Ukrajinu, Což pro mě bylo zklamání, ale zase na druhou stranu mi se to transparentně ukázalo, že ti lidi v některých věcech opravdu neví, na který straně mají stát, což je fajn, když je to vidět. A druhé téma, ta konkurenceschopnost je jako slogan. Tam určitě se ta většina najde, ale jak se dostaneme k té drahého zprávě, tak vlastně zjistíte, že on podle mého názoru ekonomicky zcela správně ty motory budoucího růstu hledá v rozvíjení společného trhu a v nastavování společných politik a tam už jenom, když se podíváte na českou politickou scénu, tak část politické scény tohle považuje za nepřijatelné a zcela špatné. Či v tom obsahu, myslím si, to bude složitější. Ale tady dokonce ten mindset, ten mindset, který říká, Let's assume that we have one of the two largest free markets in the world, on which we have too many obstacles, too many problems for firms. We are eliminating them, we are looking for a way to make our European and national policies effective, that is, we are doing it together. tak proti tomu stojí fundamentálně ten pohled, že ty Evropy už bylo dost a že třeba ji určitě nejako posilovat, ale je třeba ji spíše rozvolňovat. To není detail, to je opravdu zásadní pohled na věc. Jakoliv Dragi si dá dost práce v tom, aby v tom reportu zdůraznil, že v některých věcech před tím hledáním těch společných řešení musí mít princip subsidiarity přednost, to znamená, věci, které opravdu se nemusí řešit na Evropské unii, se zcela jasně musí řešit na té úrovni těch čánských zemí. Či to není žádný jako nadšený federalistický report, whatever it is, protože vlastně nikdo neví, co je to ta federalizace Evropy, z toho vzniklo takový hejtový Takový hejtový sobota není jako report, který říká, jako rušme státy, vytvářeme ně. Vůbec ne. To je jenom říkat, tak tady nám to hapruje, tady nám to hapruje a to řešení je tohle a tohle a je toto řešení společný. Čili není to o detailech, je to o tom pohledu a zároveň já už jsem pár těch diskuzí absolvoval. Ti, kteří říkají, on to dobře popsal, jsme na tom blbě, to, co vymyslel je úplně špatně, protože chce, abys to řešilo takzvaně evropsky, a tam ty věty jich končí a oni neřeknou, kde vidí tu alternativu. Mluvčí 01: Což je trochu zvláštní, to je pokud souhlasíš s tou diagnozou, že ta evropská ekonomika má problém, tak by měly přijít s nějakým řešením. A samozřejmě, ne díky, ale tím, co jsme zažili po Brexitu, to samozřejmě snižuje a traktivitu rozpadu EU, protože vidíš, že to je cesta do ekonomické mizerie. Mluvčí 00: No a nakonec vlastně... A na konec bychom skoro mohli říct, že ten příklad Brexitu je v něčem užitečný. Mluvčí 01: Tak on je užitečný v tom, že to eliminuje nějaký myšlenky. Teď Czech Zide není atraktivní. Mluvčí 00: Doufejme. Mluvčí 01: Ale v tuto dobu. Ale nebrání to těm lidem, aby kritizovali to podle mého názoru konstruktivní a vyvážený přístup toho Dragého a říkali, ale tudy ne.. a zároveň bez toho, aby řekli kudy ano. Mluvčí 00: Pojďme se právě zaměřit na tu drahýho zprávu, tedy zprávu, někdy se mu říká Super Mario, já vím, že jste to také používal v nějakém rozhovoru. Je to bývalý italský předseda vlády a zároveň Evropské centrální banky a on vlastně zpracoval tuhle velmi komplexní analýzu Vyšly z toho nějaké závěry. Vy jste zmínil právě tu konkurenceschopnost, zmínil jste nějakou federalizaci Evropy, což často bývá taková floskule, pod kterou si právě neumí lidé moc představit. Ale co můžeme v té drahého zprávě zaat? Proč je tak důležitá? a zabé, co je v ní pro Českou republiku. Možná si to můžeme vzít na tu národní úroveň, aby si občany dokázali trošku lépe představit, co to znamená. Mluvčí 01: Ta zpráva to ne, že je tam důležitá konkurenceschopnost, to je fakt zpráva o konkurenceschopnosti Evropy. Takhle je Evropská komise zadala jako určitý vodítko pro práci budoucí Evropský komise. Zároveň vznikly další dvě zprávy, který s tím jako ústře souvisí. První je zpráva také bývalého italského ministra, přím Andrej Lety, která se zabývala právě nedokonalostmi našeho jednotného trhu, na kterou se dragy odvolává a bývalý francouzský guvernér Centrální banky NOAE vytvořil zprávu o finančním systému, zejména o unii kapitálových trhů. Máme tady takový balík, z čehož ta dragýho zpráva je nejenom nejtluský, ta úvodní pasáž má přes 70 stránek, ta druhá přes 350, ale řekl bych, že jako nejkomplexnější z toho, že ona začíná jako analýzou ekonomiky a končí konkrétními doporučeními v deseti konkrétních odvětvých a v pěti horizontálních politikách. A co si my od to máme odnést? Myslím si, že na začátku je opravdu docela zdrcující hodnocení té naší situaci, že ta Evropa za našim přirozeným benchmarkem, rivalem Spojenými státy od začátku této dekády tohoto století zaostává, nezaostává, ale nezastávala tolik, aby to vyvolalo potřebu nějaké akce, protože to není pravda, že se nám jako nic nedařilo. Evropa je exportní šampiona, třeba ta velmi vysoká exportní výkona situaci, kdy přes všechny ty turbulnce vlastně Tohle století je stále století, která relativně přeje. Do nedávna přálo jednoznačně globálnímu obchodu. Tak my jsme měli faktory, který nás tahli nahoru, ale celkově ten obrázek jednoznačně ukazoval, že jako směřeme dolů. Čili on tam vlastně velmi silně říká, že pokud to nezměníme, tak ten společensko-ekonomický model Evropy je neudržitelný. Protože na ně nebudeme mít dostatek zdrojů. Což je docela velký wake-up call. Když pak jdeme do té struktury, já tam už se blížím k tomu Česku, tak je tam zajímavý porovnání, který vlastně říká, že v oblasti ty, já teď nechci, aby to jmenovalo priorativně ty starý ekonomiky, čiže říkáme ty ekonomiky toho 20. století. It seems to me that we are competitive, we do not have a big difference in productivity, we are innovative and so on. Now one of my friends from the committee pointed out that we are world champions in the innovation of technology, which is created at the end of the 19th century, that's what we can do. And in fact, the delta, the difference against America is digital economy and new technology. Což je ale prostě hrozně špatná vpráva, protože to je to, co nabívá na té váze. A z hlediska ČR to já vidím teda bohužel tak, že ten Dragi říká Evropo, ty máš problém a docela dobře ho tam popisuje. Říká ten problém, který vzniká jako už 20-30 let, určitě přes 20 a my ho neřešíme a když tak budeme pokračovat, tak s tou bude průšvih. A myslím si, že naše ekonomika je esencí tohoto problému. Čili když my jako velmi rádi poukazujeme na to, že Německo má problém, tak když Německo má nějaký strukturální problém, tak to znamená, že my ho máme dvakrát tak velký. A navíc teda bohužel v poslední době We actually support the existence of the problem. We support the fact that some processes in the economy should take place, for example, the transformation to lower energy costs, to lower production of greenhouse gases and so on. tak my si to snažíme popírat a dokonce vysíláme často do té ekonomiky signál jako moc to neposlouchejte, oni se lidi proberou a vlastně to takhle nebude, což není nic jiného, než další cesta k tomu zaostávání a tento přístup ostře kontrastuje s tím, kdy před pár týdny hospodářské noviny zveřejnili takovou zajímavou analýzu, podle nějakých matrik porovnávali 100 zemí a jejich perspektivu, jaký by měl získ z narůstu takzvaného netzeru industrie, to znamená těch novejch technologií. které jsou efektivní a snižují uhlíkové stopy a k mílému překvapení Česká republika tam po Německu vyšla jako druhá země s nejvyšším ziskem z teritory. Či paradoxně ta česká retorika, která tohle pochybňuje, bagatelizuje a kritizuje, tak jde úplně proti tom, co bychom potřebovali, kdybychom potřebovali tuha ekonomiku nastartovat, protože by vytvořila ten ekonomický růst, který hrozně teď potřebujeme. Mluvčí 00: To je vlastně The analysis is called a map of opportunities and Česká jedna, která tam je vlastně vyšla jako druhé na světě. a v tom potenciálu vyvážet zelené výrobky a zároveň už dnes máme 7% podíl těchto nových inovativních technologií na našem HDP, což je přes 300 miliardů, takže ten potenciál je tam opravdu velký a jsou to takové odvětví nebo takové obory, které možná nejsou úplně sexy, je to výrobami z mineralních izolací, a je to výroba v železnějším odvětví, podvozky pro Vagody a podobně. Mluvčí 01: Ale ne všechno, co vytváří tu čistou ekonomiku, je nezbytně nějaká jako ultra high, tak třeba teplný čerpadla jsou taky něco, čem se u nás logicky daří, protože je to kvalitní přesný stroj jenství, ve kterém my fungujeme. Já vím, že my sníme stále o tom, že budeme vyrábět vesmírné lodě nebo letadla, Tím, že se nám to těch třicet let nepodařilo, tak vidět, že spíš tam budou nějaký takový pokec, kde víme, že jsme dobří třeba v motorech leteckých, taky díky investicím. Mluvčí 00: Pojďme začít právě tímhle, dostaneme se k těm raketám. Mluvčí 01: Ale mám pocit, že posad do té ekonomiky signál, že právě tady tohle, je to, co nám může pomoct a právě proto je úplně kontraproduktivní. Pokud my tu potřebu dekarbonizace pochybněme, tak tohle já vidím jako paradox, který té ekonomice vůbec neslouží. Mluvčí 00: Já bych se chtěla zeptat ještě na jednu věc, která souvisí úzce s tou drugou zprávou, ale i s tím přínosem nebo potenciálem pro ČR a to je financování. Dragý uvádí vlastně, že Evropa má oproti Americe velkou investiční mezeru a navrhu je nějaká konkrétní čísla, kolik bychom měli investovat, ale teď spíš ta otázka je, kde tyhle peníze vzít, jestli dokážeme mobilizovat ty privátní investice a co by tomu pomohlo. Jednou z těch témat je právě ta unie kapitálových trhů, o které jste se taky změnil. Tak je tohle vlastně tím směrem, co by znamenala taková unie kapitálových trhů pro běžného obyvatele Česka? Tak zrovna ta unie kapitálových trhů jako slogan není kontroverzní. On je kontroverzní pro ti, kteří žijí z té fragmentace těch kapitálových trhů, že máte vlastní burzu, vlastní právní předpisy a tak dále. Ale to zrovna není jako to kontroverzní, There is a certain paradox in the fact that what is most controversial about financing is the idea of Maria Dragý, that Europe needs only 500, 600, 700, 800 or 900 billion euros annually for investment. And the ultra-controversial part is that it is said that part of it should be financed by a new European common debt. And I have been dealing with this matter for about two weeks, mohl jako navrhovat tu pozici EPP, tak musím říct, že tady tahle věc je v té zprávě jednak, já nechci říct, že je okrajová, ale není centrem té zprávy, tady tahle suma, za druhý ta suma je jako do určitý míry spekulativní, protože už takhle to ví každej z biznesu nebo i z běžného života, za každý euro si kupujete jiný, jiný ekonomický růz, za žádný si dokonce možná, za někteří si dokonce možná nekoupíte žádný. Čiž není řečeno, že když najdeme těch 500, 600, 700 miliardů, takže ta ekonomika najednou začne fungovat a když je nenajdeme, nebude fungovat. To tak není, ale co je na tom nejdůležitější, z mého pohledu je jasný, že naprosto většina těch investicí budou soukromý investice. Firmy, i kdybychom neměli dekarbonizaci, i kdyby neprobíhala ta technologická revoluce, tak by stále investovali. Firmy stále investují a teď je třeba akorát, aby investovali do těch čistých technologií. Ty investice soukromé probíhají, teď akorát jsou urychleny těmi cíly a tu regulací a je potřeba, aby směřovali tímhle směrem, ale podle mě drtivá věčna těch chybějících investic musí přijít ze soukromého sektoru a k tomu jsou potřeba v zásadě dvě věci. Jedna je, že ten soukromý sektor musí vědět, jaký jsou ty pravidla hry. a co se od něho očekává. Proto já jsem rád, že máme jasně, zrozumitelně stanovený ty cíle, protože ty cíle by měly právě vytvořit to hřiště, které by ten soukromý sektor pochopil. A druhá věc a to souvisí s tou unii kapitálu, kterou je dostupnost těch peněz. Ta Evropa je šampionem v tom, že lidé vytváří vysoké úspory, které ukládají do bank na běžné nebo na terminované účty. Čiže my vůbec nemáme problém, že by v Evropě, i kdybych zapomněl na to, že kapitál je globální, tak i kdybych tohle ignoroval, tak Evropa sama vytváří dostatek úspor na tyto investice, akorát nevšechno je financovat jen bankovníma úvěrama, protože existují některé věci, které jsou přece jenom trochu víc jako rizikový. A právě ta fragmentace toho finančního systému kapitálových trhů a do určitý mír i fragmentace regulací ty ekonomiky, vede k tomu, a to tam Dragi jasně ilustruje, že když v Evropě vznikne nějaký úspěšný startup nebo malý podnik, z kterého se stane takzvaný jednorožec, co znamená velmi rychle roste do finančně zajímavých výčin, tak já mám pocit 8 z 10 z nich zvedne kotu a odejde do Ameriky. což je prostě obrovská škoda. Čili je to komplexní problém, má to mnohem víc dimenzí a ta dostupnost tý vhodný firmy, formy kapitálu je jenom jedna z nich. Třeba část lidí na to reaguje, ale to je přirozený, že my tady tohle nefinanciujeme, protože Evropani jsou opatrní. nejsou takový střelci jako američani, my jsme řekli investovat pouze do toho, co je bezpečné. Ale to neodpovídá datům, protože existuje velký množství stovky miliard evropských peněz, který vyhledávají ty rizikový investice a ten evropský kapitál se zvedne a odejde investovat do Ameriky, protože tam je větší výběr a je to investování efektivnější. Ale když už se pak začneme bavit o těch investicích, tak investice pro investice jsou samozřejmě nesmysly. Já jsem přesvědčený, že jenom velmi malá část těch miliárd, o kterých je tam řeč, by měly být výdaje ze státních rozpočtů. Jenom velmi málo. Myslím si, že je důležitější, že některé výdaje budou vyvolané veřejným sektorem. Pokud stát rozhodne, že se má zvýšit propojení energetickými sítí, tak v Čechách to znamená, že to bude zafinancovávat ČEPS a nebude to platit státní rozpočet, bude se to platit v poplatku za využití těchto sítí a pokud ta větší propojitelnost povede k poklesu ceny a energie, tak to bude pro lidi velmi dobrý obhled. Ale je tam určitá hraniční oblast, kterou myslím, že vidíme čím dál tím víc. a to jsou investice do oblastí, o které víme, že za pět, za deset let budou šíleně důležitý, ale teďka se do toho těžko investuje. Teďka prožíváme epizodu takové v automotivu, kdy automotiv taky z důvodu těch cílů masivně zainvestová do elektromobility a ona ta poptáka po těch autech teďka zůstává za tou nabídkou. Vlastně prakticky každá evropská automobilka vyrábí nyní opravdu kvalitní elektromobily na světový úrovni, obvyklé lépe vybavené, než ty čínské, což je jedna věc, která vede, kromě různých státních podpor, k tomu rozdílu té ceny, ale ta poptávka roste velmi pomalu, nebo respektive dokonce neroste a toho dvěty se díky tomu dostalo do krize. Další tahle oblast je třeba čistý vodík. Víme, že budeme potřebovat čistý vodík, pokud teda chceme dekarbonizovat, já za těmi našimi cílemi stojím, že chci dekarbonizovat, Už se vyvíjí jejich technologie. Víme, že Evropa se může stát jako světovým šampionem v elektrolyzách, ale on je vlastně strašně těžký to tady postavit, protože teď ta poptávka po tom čistém vodíku není, protože ten špinavý vodík je levnější. To jsou zase oblasti, ve kterých myslím si je povinností těch policymakers, aby hledali cestu jak umožní, aby ty investici soukromého sektoru fungovaly. Bohužel v Evropě vznikla dohoda, že cíle si nastavíme evropský, ta cesta k jejich splnění bude národní a teďka jsme konfrontováni se situací, že některé země občas něco dělají, věc německá třeba podpora elektromobility, kterou najednou vlastně přes víkend zrušili kvůli nějaké konkrétní fiskální situaci, některé země nedělají jako vůbec nic. a v tom vodíku je to prostě ještě horší. A to je situace, ve které se ty cíle postupně stávají nesplnitelný, protože tu vodíkovou ekonomiku neuděláte v roce 2029 přes noc, aby v roce 2030 fungovala. Mluvčí 01: To už potřebujete stavět teď a bez zporu, pokud my neřečeme rozvějet tu vodíkovou ekonomiku, tak se určitě nestaneme šampionem v těch elektrolizářech. nestanou se evropské firmy šampionem elektrolyzerů, které evropské firmy nebudou kupovat. Mluvčí 00: Problém vejce a slepice, co potřebujeme první? Mluvčí 01: Od začátku ta dohoda byla zcela jasná, že ty politiky musí existovat, ale země řekli, že si je udělají sami. Tak se můžeme podívat, jak v České republice budujeme čistou elektromobilitu a jak řešíme snížování energetické náročnosti. Tak pomalu, že pokud bychom neurychlili, tak nesplníme. Mluvčí 00: To je, myslím, téma na další podcast, protože teď jsme se opravdu dostali do velmi širokého tématu investic, elektromobility, energetické účinnosti nebo právě těch nových technologií, jako je vodík. Tak já bych tohle téma s dovolením nechala na příště. A v tuhle chvíli bych poděkovala ráda vám jako dnešnímu hostu výjimečnému a já se pro tuto chvíli loučím a budu se těšit někde na příště navěděnou a naslyšenou. Děkuju vám Kateřina, doufám, že se uvidíme a do těch detailů se tříct či později dostaneme, protože tam ten devil in detail opravdu je..! Budu se těšit.Kopírovat text

V novém díle mého podcastu se role obrátí – místo abych zpovídal hosta, budu sám zpovídán šéfredaktorkou portálu CSRD.cz Kateřinou Novotnou. Řeč bude hlavně o posílení evropské konkurenceschopnosti, návrhům na její zlepšení mimo jiné od italského ekonoma Maria Draghiho, ale i změnách v Evropském parlamentu po evropských volbách. Tento podcast byl natočen s podporou Evropské lidové strany.

Screenshot není k dispozici