← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 00: Good day, you are listening to another episode of Luďka Nedrmajera podcast. I am very glad that Jan Hornát, who is, among other things, an Americanist, the head of the North American Studies department at Charles University, and a man who now devotes a lot of time to American elections. Welcome to the podcast. Thanks for the invitation. Thanks for coming. Let's start with the fact that we are very close to the US elections, but let's try to go back a year. What did you think a year ago about who will be in charge of the US superpower, what will the main topics look like and how will the chances of individual voters develop? A year ago, my family and I returned from a long-term stay in North Carolina. takže jsem tu Ameriku měl z první ruky. Tehdy jsem, nebo takhle, z různých mediálních vystoupení Joea Bidena už tehdy bylo docela znát, že nějakým způsobem to stáří, už je na něm vidět, že možná ty mentální kapacity nejsou takové, jako byly a že je to něco, co mu bude výrazně stěžovat cestu ke znovozvolení. Back then, of course, I was talking about whether he would even run for office, who would represent him and so on. But already then I had doubts about the fact that an American voter, who will see him in the presidential debates, which are very followed, Yes, and if Joe Biden will not have so convincing and good performance, so his position will be very complicated. And he will, of course, record Donald Trump. So this talent, my fear, has been confirmed. And now we have a completely new candidate on the side of a democrat, Mluvčí 01: Amerika do jisté míry znala, ale furt neznala detaily toho, co představuje. And with that America is getting to know each other, but the question is, if there is enough time for getting to know each other, and different strategic overtiming, when those different political intentions were publicized, but if the overtiming was correct. Mluvčí 00: Zostaneme u těch demokratů a pak se posuneme k republikánům, ale v těch demokratů je zajímavý, že snažím, pokud je to možné pracovně jednou za rok se do Ameriky dostat a bavíme se tam s různými think tanky, politology, taky samozřejmě s biznesem. a se bavíme na capitol hills a tam od těch demokratů často zaznívalo, že my víme, že je to špatně, ale kdybychom otevřeli ten rejs, tak nám to ublíží, protože se tam začne profilovat hodně radikální, progresivní část proti tomu uměrnění a vlastně vyděsíme tím naše voliče. Čili byl ten výkon prezidenta Bidna v té debatě takový, že přepsal tady tohle, nebo si třeba myslíte, že tam stále to bylo tak trošku otevřeno. Vy jste mluvil o tom timingu, ten timing je takový zvláštní, protože, jak jste říkal, je to málo času na to, aby se ti lidé s ní důsedně seznámili a je to příliš čas, aby tam byl ten wow efekt, který řekne tak skvělý místo, starnoucího, tradičního a dlouholetého politika. Tady máme někoho, kdo se přináší jako nějakou novou energii. Mluvčí 01: Já si skutečně myslím, že to byl efekt té debaty, že prostě ta přesvědčila demokratickou stranu a její lídry o tom, že je potřeba vyměnit kandidáta, jde o to, jakým způsobem on vlastně působil na tu veřejnost, na třeba nerozhodnuté voliče nebo na ty, které chtějí přijít k volbám. Takže za mě to, proč asi demokratický váhal je to, co říkáte. Joe Biden měl vlastně velmi křehkou voličskou alianci, že tam možná Trump v tomto smyslu dokáže sezbírat mnohem kompaktnější voličskou základnu, než měl tehdy Joe Biden. A to je to, čeho se ti demokraty nebo chápání, čeho se bály, že toto koalice, těch voličů by se rozpadla velice rychle, nebo by se mohla rozpadnout velice rychle a vlastně stále věřila v tom, že pokud tam ten Biden zůstane, vydrží, tak si udrží tu koalici, která ho zase vynese vlastně do toho druhého volebního období. Mluvčí 00: Podíváme si teďká ty republikány, on samozřejmě Donald Trump taky neodmáhl za ty doby a navíc se zdá, že zatímco třeba to jeho minulé vládnutí bylo trochu moderováno jeho viceprezidentem, tak teďka se zdá, že to jeho křídlo u republikánů převládlo, čili ten obrázek je takový jasnější. Jaký byly hlavní údalosti za ten rok v té jeho kampaně z hediska republikánského voliče a jejich šance republikánov na úspěch? Já si myslím, že jedna z klíčových momentů, který možná vlastně tady třeba v Evropě tolik nevnímáme, ale že skutečně hnutí MAGA, trumpismus a tak dále skutečně tu republikánskou stranu převzalo a to i tím způsobem, že vlastně to vnitřní vedení republikánské strany, které se staráme mimo jiné o financování kampání a nejen těch prezidentských, ale i těch na nižších úrovních, tak vlastně plně bylo převzato lidmi kolem Trumpa ve finále je vlastně Lara Trumpová, která je a jeho manželku jednou z jeho synů. Čiže to, co se nepodařilo té partii se teď povedlo? V podstatě, ano, je to tak, takže je tam vlastně, u Trumpa je tam ta ideologická líně propojení s republikánskou stranou, ale i ta personální, jaká se personální úna je do vnitře a do vnitře strany, takže tam je vlastně ten trumpismus dominuje republikánské strany, což je něco, co jsme ještě třeba v roce 2016 nebo předtím úplně říkat nemohli, že to bylo jako jedno třídlo. Teď je Trumpismus v podstatě budoucnosti republikánské strany, nebo se to tak zdá? and at this moment his choice of vice-president is leading to this. When we look at both men, J.D. Vance and Donald Trump, I was half a year ago, when the media asked me, who would Trump choose for his vice-president, so I had three candidates and one of them was J.D. Mluvčí 01: Vance, but my argument was rather that I don't suppose that he would choose him, because he could overshadow him. But he chose him, maybe also because of the fact, that he is stylized to the role of Helm. intellectual and ideologist of the future Trumpism. I think that probably all American political commentators agree that he is seen not as a vice-president, but simply someone who will then follow Trump and who will develop Trumpism in some more coherent ideological directions. So the election of the vice-president also shows a continuity of the bigger future within the republican party and the departure of Donald Trump. Mluvčí 00: So there is a big difference in the fact that the republicans are closing their ideas, while the democrats are trying to keep together a little bit of a package. Mluvčí 01: Is that so? Já bych to tak řekl, ta ideová semknutost samozřejmě, ten americký volební systém a vůbec to, jakým jsou financové volební kampany a tak dále a historicky vlastně ta the disciplination of the party, that the party would vote. It has never been and probably never will be. But within the limits of the American political system, the Republicans seem to be a much more compact, disciplined electoral bloc than the Democrats. Of course, we have some individuals there who are more Trump than Trump himself, a kteří v tom minulém období vládnutí kongresu, tak jsme viděli, že pár jednotlivců dokázalo zablokovat různé velmi důležité zákony, mimo jiné týkající se podpory Ukrajiny. Takže ta kompaktnost zase v rámci možností v Americe ano, ale určitě se najdou tací, kteří budou ještě radikálnější než Trump. Mluvčí 00: Umírnění republikán je to už druh na vyhenu? Mluvčí 01: Umírnění republikán... I can see a moderate republican, we have to distinguish moderate republican by political style, which is maybe defense, style of rhetoric is very moderate. ale pak je ta politická, ale z hlediska obsahu vlastně ten extrém to už je třeba ten JD Vence, což má tu umířně nosnuté formy, ale obsah je asi, jde mnohem více do extrému, než nejzbytek republikánské strany. Takže to je vlastně velmi důležitá otázka i pro nás jako pro Evropu, co je vlastně ten umířnější republikán, There are some trends in the Czech Republic, but generally in the American society, which help to implement Trumpism. Mluvčí 00: They also help to divide the society, because Donald Trump is also involved in a number of judicial processes. a co se takého úspěchu asi vede k tomu, že to marginalizuje, nebo že to prezentuje jako spiknutí zlého státu proti němu a tak dále, čili to rozdělení společnosti asi se zvětšilo. Mluvčí 01: Jasně, ale já myslím, že ty soudní spory bohužel na to rozhodování voličů nemá to moc velkou roli. To, co je problém, je, že američané tím pádem ztrácejí důvěru vlastně v ten jistoční systém. To je ten větší problém, který ve finále samozřejmě ještě umocňuje tu polarizaci, ale ta důvěra v ty americké instituce historicky byla vždycky malá, zejména protivolené instituce, americký kongres a tak dále měl vždy v důvěru 10-11% voličů. Vždycky ten justiční systém měl o mnohem větší důvěru, ale s těmi to vlastně a zároveň to rámování, dohospěknutí a politizace justičního systému. Vlastně i pro tuhle poslední nadějnou část amerického systému se to ubírá na důvěře. Mluvčí 00: Když jsme se konec konců o tom bavili předtím, než jsme začali, že vlastně když poprvé nastoupil Donald Trump, tak část američanů měla velkou víru právě v ten systém, v té checks and balances, v rozdělení moci, v roli justice, soudu a tak dále. A teďka teda je asi tohle trošku nabouráno. Mluvčí 01: To je samozřejmě otázka, jakým způsobem checks and balances, ty brzdy a protiváhy budou fungovat i v dalším období. I si domluvám, že ten systém je stále silný, protože když se podíváme na ty výsledky toho prvního období, tak velmi radikálním změnám, které by nabourávali ten balans mezi těmi třemi institucemi, nedošl. Ale je to otázka, do jaké mídy on byl vlastně limitován jedna k tou strukturou těch institucí, ale i lidmi kolem něj, znamená všechny z těch různých memoářů a na biografii Donalda Trumpa vidíme, jak moc velkou roli hrály jeho poradci a lidé kolem něj, aby limitovali, omezovali vlastně ty jeho výbuchy různých nesmyslných nápadů, velmi nedemokratických nápadů. Takže v momentě, kdy on bude mít vlastně druhou šanci, tak určitě kolem sebe nebude mít ty lidi, který mu neustále říkali, ne, pane prezidente, tohle to nejde, vlastně naše demokracie tohle to neumožňuje. Fakticky získá mnohem víc času. Já si získám mnohem víc času a zároveň asi nechci představovat jeho schopnost strategizovat a přemejšlit si kroky dopředu, ale samozřejmě měl období, kdy si mohl promyslet, jakým způsobem on bude pak prosazovat, nebo minimálně lidé kolem něho měli možnost si promyslet, jakým způsobem se jeho politika nejlépe prosadí v dalším období. Mluvčí 00: Anesmě zapál, my jsme ještě přece jen pár týdnů před volbami a není rozhodnuto, kdo vyhrál. Jak to teda vidíte? Rysuje se vám ty poslední týdny, které určitě pro paní Harris nejsou pozitivní, protože ten vám efekt je pryč. and she is probably subject to much more strict scrutiny of those who follow her, so her tactics as not to speak out too much is obviously not sustainable at the moment. How do you see the fight and what will decide it? How do I see it? I think that Mluvčí 01: At the moment, the result is not entirely in the hands of both candidates. In the sense that even small details about another hurricane or peace of arms in Israel, these are things that can somehow influence the final decision of those few undecided voters who are still in America. Mluvčí 00: Are they decisions about who to vote or who to vote? Which category is more important? Mluvčí 01: are the voters, who are undecided, who to vote for. Because the mobilization, of course, is like this. You don't have to mobilize to come there and decide who to vote for. At some point, you do mobilize in some way. And I think that the mobilization takes place on two key issues. And that's a question of the standard of living, whether it has fallen or increased in the last four years. Very banal science, but something that is always decided by the US election. A druhá věc je otázka o imigraci. Zase, jakým způsobem k ní budeme přistupovat. Když se podíváme na ty průzkumy, které se týkají právě těchto klíčových otázek, tak ty nerozhodnutí a obecní americký volič spíše důvěřují Donaldu Trumpovi, že tyhle dvě otázky dokáže lépe vyřešit. To, proč mu důvěřují víc, je samozřejmě druhá otázka. but that's why I think that by the fact that the competition is so very even and they will really decide 2% of the total voters about who wins. Mluvčí 00: And it's not about the majority of the vote, because the results will be decided in the individual states. It is not so far away that the one who gets the most votes is the president. Mluvčí 01: Yes, we can imagine that every state, based on how many citizens it has, reprezentuje nějaký počet bodů, jako penzovány např. má 19 bodů a kdo dostane víc než 270 bodů za všichni státy, tak vyhraje volby. And I think, that because it is so close, it will determine so few voters, according to Průský, it seems, that in the summer 45% of voters on each side were already decided, who they will vote for, so this campaign in the last weeks doesn't make much sense for these voters. And only the undecided ones speak. But when the undecided ones really come to the elections, a budou nerozhodnutí do té poslední chvíle, tak tyhle dvě otázky budou ty rozhodující. Mluvčí 00: Jsme se baví hodně o Donaldu Trumpovi víceprezidentka Harris. Ona se v těch posledních dnech, tak trochu snaží, nebo dlouho se snaží trochu odtlačit od vládnutí prezidenta Bidena. Už jsme trochu mluvili a budeme mluvit o tom, co by vlastně pravděpodobně přinesl Donald Trump, co by ona přinesla do Bílého domu, pokud to zpěje. Mluvčí 01: definitely in foreign policy. As far as domestic policy is concerned, the US is trying to distance itself from Biden to a certain extent in the last few weeks. When you think about the specifics of what the US has been going through in the last few měsících, ale i letech samozřejmě je to, co trápí i lidi v České republice a to je vlastně vysoké ceny nemluvitostí, nedostupnost bydlení, zvyšující nájmy, v tůsledku vysoká inflace, ale i zároveň vlastně to, že ta vysoká inflace, vysoké úrokové slzby zpomalují výstavbu, Ono se to pak na tom pravicovém spektru spíše pojí s migrací, že máme tady plnů migrantů, kteří potřebují někde bydlet a to taky nějakým způsobem navyšuje ty nájmy. Takže jedna z věcí, čím Herisová oslouje, zejména mladé voliče, je podpora bydlení a to jednak podpora developerů skrz nějaké úlevy na daních. aby stavěli a zároveň podpora mladých rodin v získávání hypoték. Omluví dokonce až o nějakých velmi výhodných půjčkách nebo dotac, v podstatě by to byly nějaké úlevy na daních, to nebylo specifikované, ale až do 25 tisíc dolarů by federální vláda pomohla těm mladým rodinám, když si kupují svou první nemovitost. I don't know in what way this still affects the young voters. And in that campaign it is not heard so much, but it seems to me. From the perspective of American history and American myth. kterou se v této chvíli soustředí, ale zároveň v těch posledních dnech Třeba z pozice jejího víceprezidenta Tyma Volca bylo oznámenou pomoc těch bankovským okresům, pomoc farmářům například. V důsledku špatného vztahu s Čínou, tak Čína neodobírá americkou soju, to je něco, co na ty farmáře má vliv. To je do jisté míry větší role státu v pomoci vybraným americkým skupinám a rozhodně je to i pak retoryka týkající se toho, co už jsme také načeli předtím, než se začala natáčet. a že Trump pomáhal těm bohatým a Hedisová vlastně stáhne tu pomoc do jisté míry a přesune tu pomoc těm třídám, které to jako z existenciálního hlediska potřebují více. Mluvčí 00: Předpokladám, že takové téma jako že ten americký federální dluh v skutku exploduje, ten nárost je nesrovnatelně rychlejší než například v Evropě, kde máme velké obavy o tom, jestli jsme na bezpečné trajektory, to předpokladám, že vůbec není téma. A to, že má zkušenost s americkou politikou je, že v rámci rozpočtovýho procesu se separátně řeší VD, separátně se řeší příjmy a navíc k tomu ještě zteďka strašně rozhrostla ta agenda těch daňových úlev, předvoditelných daňových kreditů, co všechno přispívá k tomu, že se najde politická dohoda mezi těmi dvěmi skupinami, ale na úkor jako neustáleho růstu dluhu a to předpokladám, že žádné téma není. Mluvčí 01: Není to téma, protože vlastně both sides will raise the debt. Trump also has a different approach. Mluvčí 00: Right-wingers usually reduce revenues, left-wingers usually raise revenues. Mluvčí 01: Trump, I think, two days ago spoke at the Chicago Business Forum, where he was confronted with this information, that his policy will lead to raising public debt. Jeho odpověk je, že my zvýšíme cla a na základě toho vybereme peníze z těch cel, kterým zalepíme tu díru veřejnému rozpočtu, ale zároveň přesně skrz ten růst my pak začneme nějakým způsobem stabilizovat. Mluvčí 00: Nyní se vidí, že se z ekonomického vědí sebezpořádání nestane, ale slibem nezárom. Mluvčí 01: Ale vlastně ono to občas je politické téma, že ten respektuje, je to politizováno jednou nebo druhou stranou v amerických volbách, tradičně spíš např. republikány, ale tím, že teď obě strany jsou na stejné lodi, tak to raději nezměňují. Mluvčí 00: A tak to už jsme týkají Donáda Trumpa, samozřejmě dostaneme se pak zahraniční politice, ale v té ekonomické zahraniční politice by zřejmě potom chaosu, který hodně vytvářel třeba tím, že výrazně odslabil princip multijaterhismu, že světová obchodní pravila, vlastně američeň bědí, kteří téměř dosahli toho, že ta věc přestala bohužel pro nás všechny fungovat. the course would probably be a lot more protectionistic and probably more radical than some of the previous ones. Mluvčí 01: Je to tak, nejen Trump, ale i lidé kolem něho jako Robert Lighthizer, který byl vlastně téhdy jeho poradce pro ekonomiku, tak vlastně já ho sleduju, protože on neustále publikuje nějaké texty o Trumpově hospodářské politice a tak dále, je možná jeden z těch klíčových osobností potenciální budoucí. Trumpově administrativ, tak ten mluví nejen o tom, že te placla budou vyšší. Trump mluví o 200%, 100%, Lighthizer mluví o minimálních 20, 60, třeba i na Čínu. ale vlastně nedávno jich publikoval text, který říkal, že možná Spojené státy se budou muset uchýlit i k reevoluaci amerického dolaru, respektive donutit např. evropské státy, aby pomohly v tomto, aby ta hodnota amerického dolaru více pomáhala americkému exportu, což je samozřejmě velmi... Což je depreciace, ale je to už ten svět těch kompetitivních devaluací, který Mluvčí 00: nevedl k ničem jiném než vysoké inflací a poklesu investic a to je samozřejmě problematický, ale teďka k té zahraniční politice a už to rovnou vezměme z hrdinska Evropy, co by znamenalo, říkal jste, že víceprezidentka Hares by znamenala kontinuitu, i když jak názycky američtí demokrati upozorňovali, Biden je člověk, který to zažil, to budování těch transatlantických vzdahů And they repeatedly say that he is the last person who lived by it and who stands behind it with his full emotions, his full weight. This is not true, but there would probably be continuity. Continuity does not mean that we will agree on everything, but continuity would mean that we will be able to deal with everything fairly and correctly. What could we expect from Donald Trump and what would it mean for us? Mluvčí 01: We should probably distinguish between the direct bilateral relations and the indirect relations in the sense of how Trump will behave towards China, Israel, Iran and so on. So we can also divide bilateral relations into economic and security. Where would we start with security? There, of course, the pressure on Europe will not cease. financovat si svoji bezpečnost, prostě dostat se na ty dvě procenty a dvě procenty asi nebudou dost, budou to asi spíš třeba ceny. Mluvčí 00: To je příliš úžitečný, ale nebyla to Trumpová strategie, každý americký prezident toho požadoval, on to všechno požadoval, mnohem razentnější formulu se více naslouchal. Mluvčí 01: Přesně tak. When it comes to Ukraine, there is a big question, what does he think, that he can generate a deal with Putin and Zelensky and so on. I personally think, that if you look at his psychology, maybe in the end he will not be able to agree on něčem, co by ve finále mohlo být interpretováno jako prohra Ameriky, prohra Ukrajiny a prohra Evropy. Co by celý svět takhle interpretoval a na základě čeho by ho mohli kritizovat jako vlastní voliči, že tady zaprodal Ukrajinu. So I'm not afraid of these catastrophic scenarios, that he would give half of Ukraine to Putin. Because I still think that the pride and strength of America is something for him. And mainly his ego. And his ego, yes, of course. Maybe it's up here, his ego, and then the pride of America and even below that. Ale tak, že těch nejkatostrofičnějších scénářů se nebojím, zároveň to shvalování různých pomocí Ukrajini, ještě musí procházet kongresem, myslím, že ten kongres není tak radikální, aby okamžitě zastavil jakoukoliv pomoc. Mluvčí 00: Tak pak je ale otázka, když by tohle bylo východisko, že to nemůže být porážka Ukrajiny, nemůže to být totální zrazení, jako toho demokratického světa, který se formulá na jejich podporu, tak je otázka, co může nabídnout tomu Putinovi, aby prostě došlo k té dohodě. Či je otázka, jestli existuje nějaký scénář, kdy by přispěl k tomu, kdy by se ten konflikt blížel k konci. Mluvčí 01: I don't think so. This is, of course, pre-election rhetoric, but I doubt that there is a concrete plan, but if it is realistic for all parties. Now the question is how many parties will be in the agreement. But what is probably real and what is not ideal for Ukraine is that he can say that the role of Ukraine in NATO does not have a future. That can also influence the future of the conflict. But I don't think that Trump will end the conflict on the second or third day. Maybe a couple of days, but I don't know. And another dimension of Europe, apart from Ukraine? Čína. To je samozřejmě velké téma, je to možná koncensuální téma, nadstranické téma, jestli vůbec nějaké v americké politici je, tak je to Čína. A to v tom smyslu, že my jako američané jsme se moc dlouho věnovali jiným částem světa, moc dlouho jsme pomáhali Evropě a vlastně nevnímali jsme to, co se děje v Číně, jak překutný a rychlý je ten technologický pokrok, co vlastně už Čína dokáže vyrobit a je to jako cenu, Zároveň jsme nedvali moc na to, jestli Čína pravidla světové obchodní organizace respektuje, nebo ne. A mezi tím se z Číny stal jako globální hráč v technologie vývozu nejen třiček a ponoužek. Vývoře a závislosti. Ano, tak navíc. Tady jenom když bych chtěl poznámku počaru ještě Ty data ze začátků 90. let, kdy v průmyslového dovozu do Spojených států tak jen 10% v 90. letech pochází z Číny. Už jsou v Obamově e, že to bylo asi 94% veškerých průmyslových dovozů do Spojených států má alespoň některou součástku z Číny, takže to závislost je opravdu významná. Takže když si američané rekapitulují to, jak se soustředili na Čínu, tak jasně z toho vychází to, že teď musí být Azia na prvním místě a Evropa na druhém. To je zase něco, co se už v 50. letech řešilo. Asia first, Europe second. Teď se to vrací v mnohem větší míře, mnohem větší koncesus nad tím je, and Europe will be pushed to help the United States. And that is a question of course, what is this help in some kind of economic maintenance. Ale rozhodně to rozhodnutí tam bude. Mluvčí 00: Protože tu diagnozu, kterou jste popsal, to je úplně stejná diagnoza jako evropská. Ty čísla jsou stejná. Obě Amerika a Evropa čelí růstu čínských dovozů, z nich některé bohužel jsou strategické povady, je potřebujeme, ale těžkost tam hledá jako jednoduché řešení. Bohužel za té první Trumpově administrativy to bylo tak, Amerika řešila problém s Čínou a my jsme byli vedlejší oběť a to nevedlo prostě k nějakému řešení. Čili to bude zajímavý, co je ten koncept, jestli je tam nějaké řešení, které by vytvořilo tlak na vytvoření větší rovnováhy v těch obchodních stazích a jak ho prostě prosadit. Čili to je zase rozdíl diagnoza. rozdílet cesta k tomu řešení. Tak to jsem zvědavý, s čím by tady oni fakticky vlastně přišli. V zemstě Evropa se snaží přece jenom ten tlak na Čínu vyrábět v rámci nějakých existujících poměrň dal, tak ta Amerika se pohybuje dokonce i za Bidna. Tady je tato pravidla. Či to by asi pokračovalo takhle dal? Mluvčí 01: Definitely, and we can already see that Europe is preparing to a certain extent, that someone is asking the question of the goals for the import of Chinese e-mobiles into the context of the future Trump administration and that it is something that we can bring to the table. Transaction diplomacy, which we talked about in the sense of something for something, is also about security relations. Trump pak přijde a řekne, ale vy tady máte taky nějaké lodě, proč je nepošlete do toho Indo-pacifiku. A vlastně Francie, jako Velká Británie už nějakým způsobem asistují v nějakých operacích v tom Indo-pacifiku spojeným státům. Ale ještě se může připojit do Holandskou, může se připojit do Itálie, které na to třeba kapacity mají a myslím si, že tam bude tenhle tlak zase na tu transakční bezpečnost ve smyslu, my teď se potřebujeme soustředit na Čínu, my víme, že vy máte problém s tím duskem. And if you will not focus with us on China, we will not help you with the Russian. And now the question is again that the focus is split in two. Now we have two poles on which we have to focus and we will focus on them enough when our focus is split like this. Já často, když se bavím s americkými bezpečnostními analytiky, tak se vlastně čas vysmívají trochu cynicky té česko-indopacifické strategie, kterou máme, které říkají, proč ji máte, když se potřebujete slušit na Rusko. to kam musíte směřovat s těmi vaší politikou. Mluvčí 00: Zároveň Evropa má pocit, jsem opravěný, že by měla víc energie směřovat do toho blízkého regionu, to mimo jiné tak jako i migraci a jiným bezpečnostním rozbámči. To bude zajímavý, ale pokud chceme, aby ten svět s námi víc kooperoval a demokratický svět znamená zejména Spojené státy, tak prostě musíme kooperovat také my v oblastech, která pro nás není třeba na první pohled výhodná. Mluvčí 01: Je to tak a do jisté míry ta česká indo-pacifická strategie má mít tenhle efekt, že něco přinášíme na stůl, že chápeme, že američané mají svoje zájmy, že američané nebudou, tak, jak se někdy historicky dělo naplňovat naše zájmy, které jsou zároveň jejich zájmem, ale do určité míry The necessity of Europe to assist the United States in the fulfillment of some transatlantic interests will simply be greater and there will be greater pressure on it. Mluvčí 00: Simply to be a fair partner. Mluvčí 01: Very simple. Mluvčí 00: Let's go to the last question. Let's imagine that we are a day after the elections, a little later during the day, when you find out who gets the necessary points. Já když tak matně vzpomenu o ty první volby, které vyhrál Donald Trump, to byl takový trochu šok. On tomu hodně lidí úplně nechtěl. Ty druhé byly zase ve znamení toho, že Donald Trump udělá něco naprosto bezprecedentního a více měně podporová lidi na to, aby zautočil jiná kapitolu. Co si myslíš, co se stane teď? Mluvčí 01: Já si myslím, že We will have to wait quite a long time for the final result. It will undoubtedly be from Donald Trump's side. ale tím, že to bude tak těsné, vlastně američané volí i poštovně, hájí své lístky, na ulicích jsou takové boxy, v záležitém státě a bude trvat díl, než se to všechno přepočítá, v některých státech je dokonce státní zákon, že se ty obálky můžou začít rozbalovat až potom, co se uzavřou volební místnosti, takže jednak se na to bude čekat a to je právě ten prostor pro to zpochybněvání. At the same time, the fact that at the moment Biden is the president, all of his affiliates are subordinated to him, and if Harris wins and Trump fails, then again the radical scenarios of a coup or a civil war are probably too obvious. But if Trump wins, then for me He, his person, his policy has already normalized in the USA. I think it will not be a shock. At the same time, it is how the polls look like now, which in the end may favor Trump more in this moment. it will not be a shock in America, I think it will not be a shock in Europe either, because the think tanks, the research institutions that publish various scenarios of what Europe should do when Trump becomes president, I think Europe is prepared for it, it knows how to work with it, a jak se možná obrnit v účité politice. Mluvčí 00: A bude Amerika dál více a více rozdělená, nebo se postupně najde nějaká cesta k tomu, aby se alespoň část těch příkopů zasypala? Mluvčí 01: Podívejte si, když máte prezidentské volby, které v posledních 20 letech vždycky vyhrál jeden kandidát, až na jímku třeba Obamy, ale vyhrál jeden kandidát na základě volby jednoho státu a rozdílu 10-20 tisíc lasů. Kdy jedna strana vlastně říká... A předtím třeba druhý kandidát získal o milion víc. Jasně. A kdy jedna strana říká, že ten kandidát to vyhrál kvůli nějakým podvodům, že vlastně nelegální migranti můžou volit a tak dále. Druhá strana říká, že Trump vyhrál kvůli tomu, že mu pomáhalo Rusko a Čína nebo já nevím. A tohleto postupné podkopávání legitimity ty volby s tím, že voliči přesně vědí, že vlastně rozhoduje pár, desítek tisíc voličů, tak to jako pro tu stabilitu té společnosti rozhodně není nic dobrýho. To, co může samozřejmě to rozjelení tu polarizaci nějakým způsobem, její pomoci, je třeba výhra prezidentského kandidáta ala Ronalda Reagan v 80. letech, kde vyhrál ve všech státech, kromě Minnesota. A zase ten mandát, i ten symbolický mandát, ta legitimita té volby je vlastně v tom momentu jako úplně jiná, než na co si Amerika v tuhle chvíli zvykla. Takže za mě ta polarizace se prostě bude dál prohlubovat. A ani ta faktická politika prezidenta ji nemůže snížit. I si nemyslím, že ta faktická politika, kterou vyprezentoval Trump nebo Harrisová, rozhodně nejedným směrem, aby ty přikopy vlastně zbližovala. Biden se o to pokoušel, respektive já si pamatuju, když on se stal prezidentem a různý komentáře všude amerických politických analitiků a tak dále, kteří říkali, on bude ten prezident, který bude depolarizovat, on se o to bude pokoušet. Ne, to se prostě nestalo, jestli se o to pokoušel nebo ve finále ne, to je druhá věc, ale jako nestalo se to. Donald Trump rozhodně ne, on má i takový sebe destruktivní sklony, že prostě furt v těch médiích tvrdí, že on půjde po svých oponentech a když ji bude potřeba použít armádu, tak ji použije, což je jako naprosto nesmyslný na politická mesič, když se přes větši ty nerozhodnuté voliče. Takže ono rozhodně tu politiku nemá. Pokud JD Vence bude pokračovat v tom trumpismu do budoucna, tak rozhodně to není nějaká koncenzuální politika z demokraty. A i kdyby třeba na demokratické straně bylo víc snahy o nějaké nadstranické dohody, tak stále ty ideologické příkupy jsou tak hluboké, Já bych rád měl odpověď na to, jak se takhle hluboce polarizovaná společnost dá depolarizovat, jestli to jde ze spoda, nebo jestli to jde ze zhora, nebo je to vnější, možná ten vnější nepřítel nějakým způsobem tomu pomůže. Možná proto se tak obě strany upínají na tu činu. Ale nemám pro vás uspokojivou odpověď, protože nevím. No tak co se dá dělat, úplně optimisticky jsme neskončili, asi platí to, že je třeba, aby Bůh ochraňoval Ameriku, protože Amerika je důležitá pro celý svět, je to náš hlavní spojenec a věřím, že tomu tak bude. Moc díky za to, že jste přišel, budeme všichni zvědaví, jak to dopadne a možná, že bude pak na čase se časem k tomu vrátit, k tomuhle tématu. how the election night will change America and what it will mean for us. So thank you very much, thank you for listening and I hope you will listen to the next podcast by Ludmila Nytrmář. Goodbye. Thank you, goodbye.Kopírovat text

Jak moc ovlivní Ameriku volební noc? Co přinesou kandidáti do Bílého domu, pokud uspějí? A co to znamená pro nás? S amerikanistou a vedoucím katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd UK Janem Hornátem jsme probrali zásadní otázky, které se týkají amerických prezidentských voleb. Tento podcast byl natočen s podporou Evropské lidové strany.

Screenshot není k dispozici