← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 03: spoločnost, formálné, neformálné pravidla, dvouvěra spoločnosti a když to máte dobré, tak věc méně je garantované, že ta krajina půjde smerom k prosperitě, že je tam taková náhodná závislost, koreláci, ale je tam taková uzalita. Já v to naozaj věřím a to jsem se snažil dělat celý čas. Ještě k jedné otázce se vyjadřím a to je, že vyberat víťazů. Já to vnímám trošku komplikovanější v otázkách inovací, že samozřejmě vyběrat jako firmy je absolutně nezmysel z moje strany. Podle mě to, co si věme vybrat, jsou nějaké oblasti, které budou důležité i o 10 a i o 20. Já si nevím představit, že umělá inteligencia nebude důležitá o 10 rokov, alebo zelené technologie nebudou důležité o 10 rokov, takže si myslím, že to, co robila i Amerika, že štát financoval a vypisoval různé projekty v tých oblastích, které byly perspektivné, to musí štát robit, lebo je tam také riziko, že dost často to ten soukromý sektor na seba nevě prevzijí, Mluvčí 04: ale nemůže rozhodovat štát ani o firmách, ani o konkrétných technologiách, že většinou to musí být technologicky neutrálné, já nevím, při těch zelených technologiách, skleníkových efektů, jako tuto máme, Vlastně nemáš tady diktovat, či to má být vodík, slněčna, ale jakože dát rovnaké podměnky a to, která technologia zvítazí a ví nejlepší a nejlacnější zabezpečit, tak je to fajn. Len při těch inovacích, jak se mi zdá, že ten samotný trh Tento problém neví celkově dobře vyřešit a i všechny ty digitální firmy, které teda vidíme, tak vyrastaly vlastně na těch inovaciách, co zafinancovala americká vláda ještě v 80. a 90. roce, že jako kdyby tamta spolupráce z úkromného sektora a verejného nějaká musí být. Jestli ještě můžu, je to celá komplikovaná situace, protože ta mišanka těch evropských superšampionů nevisí ve vzduchopráznu. Je tady jeden příklad a to je Airbus, kde je Airbus pronikl na trh, který byl dominovaný někým úplně jiným a teď, když se na to díváme vzhlednická dnešní situace a opravdu až neuvěřitelně hluboké jich problémy, toho druhého hráče Boeingu je teď jako dominantním hráčem a to byl obrovský úspěch Evropanů Airbus. To je obrovský nejenom ekonomický, ale vlastně úspěch kooperace. A je otázka, jestli z toho je dá udělat v 21. století, kde já jsem o tom trošinenku jako skeptický. Druhá věc, co se týká toho výzkumu, o kterém já domluvíš, my každý rok dáváme miliardy korun na vše možný granty, na vše možný výzkumný projekty, když velká část postrada, jakoukoli jsme sluplnost. Mluvčí 00: Či co brání tomu státu nenutně vybírat ty vítěze, ale aspoň nefinancovat ty evidentně poražený, a uvědomit si, že žádný ceny za 56. místo nejsou, oni nejsou v podstatě ani ceny za to 2. místo. A třetí věc, kde vlastně ten Dragi dává do hry ty strategický sektory, Ono to není nutně o tom, že by se mějí financovat. Ono je to o tom, že pro ty strategické sektory bychom měli zajistit, že nebudou čelit neférové konkurenci. To on tam říká u některých těch čistejch technologií typu turbín větrných, teplných čerpadel, elektrolyzérů a říká, proto je tohle věc, ve které my si myslíme, že bychom mohli úspět a bylo by fajn, kdyby ty země třeba tam dávaly nějaké ARNDy peníze, tak se musíme postarat to, aby ta Čína s tou velkorysou státní podporou nám ten trh nepotrhla. Zatímco v jiných sektorech, ve kterých tu ambici nemáme, těžko asi někdo začne teďka vyrábit jednoduchý solární panele levněji než Čína, tak by bylo vlastně zbytečný ten sektor bránit nějakýma celama, protože je mnohem úžitečnější levněji ty panely z Číny kupovat. Mluvčí 01: Děkuju moc, opět máme prostor pro dotazy, vidíme i dámy, takže ano, prosím. Děkuju moc. Mluvčí 00: Já rovnou navážu na tu čínu a Snižování naší závislosti není, já jsem koukala, že to máte jako jeden z hlavních bodů. A moje otázka je, jak velký pushback cítíte na tohle téma na Evidovské unii, protože v Čechách je to hodně hmatatelný, ať už jde o činu samotnou, nebo různé logistické skupiny, vystřívatel, provajdři. Tak, jak se tohle projevuje v Evropě? Mluvčí 04: Děkuju moc, pane Odoř, paní Dmer. Mě by zajímalo, jak se na to ty díváš. Ona to je hodně složitá otázka, protože na jednu stranu Není vůbec pochyb, že Čína nehraje podle fairových pravidel. A navíc ještě nejhorší, že dělá to dobře. V řadě sektorů. Proto se dostali do technologické dominance v průmyslu, o kterém si myslíme, že patří nám a američanům. A oni ty auta dělají dobře, což je šokující poznání. Nedávno bylo nějaké velké jednání expertů na techniku v Japonsku, který rozebírali spousty aut. a zírají na to, jak ty auta jsou dobře nadizajnovaný. Je tam obrovská inspirace samozřejmě Teslů, ale oni dají dohromady dvě věci, že oni jsou velmi flexibilní v softwaru a rychlí v softwaru a zároveň vsadějí na baterie. No a když máte baterie a když máte software, tak evropani jsme je učili 20 let, jak to auto postavit. A oni ho mají prostě. Čili, co chci říct, na jednu stranu prostě My si říkáme, že musíme chránit ten trh, na druhou stranu ta ochrana toho trhu znamená, že naši spotřebitelé nebudou mít přístup k levnějším a konkurenceschopným produktům. A pak je tam ještě třetí strana, která je globálně nejdůležitější a to je to, že Evropa je stále světová exportní velmoc. A v okamžiku, kdy velký světový export rozpoutá nějakou tarifní válku, tak se tak trošku jako střílí do nohy. proto ta evropská komise třeba s těma autama byla tak jako opatrná, zatímco američani na čínský elektromobil napáli 100% clou, což je jasný, že to je politický gesto, 100% clou. který vlastně likviduje ten obchod, tak evropská komise se začala hrabat v tom, kdo dostal od čínské vlády jaké podpory a vlastně vyroby, já tuším, od 8 do nějakých třiceti něco procent, jako výrazně odstupnovaný, že jsou to spíš nějaké cca kompenzační, než jako likvidační, ale Evropa stále, jakoliv já si osobně nemyslím, že je možné udržet ten koncept exportně orientované ekonomiky, ten dnešní svět tomu nepřeje, tak stejně je naším jednoznačným zájmem zachránit, co se dá. No a teďka to ještě můžeme posnout o level víc a bavit se o tom, jak bude vypadat konec příštího týdne. A to znamená po amerických volbách. Protože to, co Donald Trump říká a o čem nám řekli všechny think tanky, se kterými si bavují politickými, on bude chtít uskutečnit, je nepředstavitelný zvýšení tarifních překážek. Analytici nám odhadovali, ukazovali nám, že si myslí, že průměrná americká cela klesli z nějakých 5% ke 3% dneska v horizontu pár let a ten jeho původní plán v plném rozsahu je navýšení těch cel na 23%. Odhad je, že vlastně čínsko-americký obchod vymizí. Klesne třeba na 20%. A teď ta Čína, která poprvý za mnoho dekád je fakt jako v hodně špatný situaci, velmi komplikovaným ochodem, doporučuji vám, ty z vás, který trochu zajímá na ekonomie, se podívat na trajektorii jejich dluhu, který proti tomu Amerika je fiskálně opatrná země, když to trošinem kupře ženů. Tak teďka otázka, co vlastně v případě, když se třeba polovina tohohle naplní, jaká bude reakce. To, že celý svět to zpomalí, to, že to vytvoří pravděpodobně recesi, to, že to vytvoří vysokou inflaci, ta vysoká inflace zvýší americký úrokový sazby, americký úrokový sazby vytvoří krizi, zejména v těch hůdčích zemích, který se financují přes dolár a tak dále, o tom jako není pochyb, ale co to bude znamenat třeba pro Evropu ve vztahu k Americe a ve vztahu k Číně, to je jako prostě velká otázka, ale co tím si řícte, Já jsem třeba podporoval tyclá na auta, nebo kdybych byl ten, kdo by o tom spourozhodoval, tak bych to podpořil, protože to vytvoří nějaký krátký dýchací prostor pro ty evropské automobilky, aby ještě rychleji začali dohánět tu ztrátu a zejména dostavějí na trh modely, které budou v nížší cenu a budou jako jako víc dostupný, ale je to dočasný řešení a musí to být řešení takový, který sníží pravděpodobnost, že z toho vznikne nějaký konflikt obchodní, protože stále platí, že vzájemu Evropě je podpora svobodného, volného vzájemně výhodného férového obchodu. Ale jinak ještě dál k té Číně. Samozřejmě to Čína to není jenom obchod, to je taky politika, to jsou taky bezpečnostní hrozby. My v Evropě vidíme méně, než je vidí v Americe, tam je vidí jako intenzivněji, ale toho riziko se samozřejmě nedá podceňovat. Čili a to teďka nemluvím o obchodu s Čínou, mluvím o závislosti na Číně, tak to je něco, co potřebujeme dostat pod kontrolu. Mluvčí 00: Ne je to eliminovat, že všechno si budeme vyrábět sami, ale potřebujeme mít takovou diversifikaci těch dodavatelů, abychom nebyli závislí na zemích, které jsou navíc do budoucna nepredikovatelný. Mluvčí 03: Pane Odore, jak vy vnímáte závislost EU na Číně, jak ji omezovat? Ľuděk hovoril vlastně o všech podstatních věcích, tak zbytečně by som opakoval některé. Skor vyzdvihněm ty, které já považujeme za extrémně klučové a to jsou v zásadě ty dvě věci, které zpomenul na konci. že pro mě je absolutně klučové, aby jsme tým, že žijeme v trošku jiné geopolitické realitě, jako před děsátimi rokmi. Něje to síce studěná vojna 2.0, ale naozaj ty bloky, ty kontury těch bloků jsou jasnější a v takovémto prostředí my nemůžeme mát absolutnu závislost, viděli jsme to, a vo vojně, když Rusi napadli v energetiku a to jisté můžeme vidět ve některých kritických surovinách nebo čípůch a dalších záležitostí. Takže to je pod jedno, co je pro mě důležité, že třeba diverzifikovat, nemůžeme být závislí od jedné krajiny, která neje v oči nám velmi prijatelská v mnohých oblastích. A druhá věc, čo chcem zdůraznit těž, to je politika toho dorovnávání, Tím, že Evropa je velmi otvorená, mezinárodnému obchodu, američaní a zdělekaně, oni mají o velkou části HDP z té domácej zpotřeby, tak my by jsme ztratili největší, kdyby jsme išli do naozaj otvorený obchodní vojny. Takže to, co my potřebujeme urobit, je dorovnat to, co momentálně existuje a skvěle působit cez světovou obchodnou organizaci, aby jsme nějaké pravidla znovu zavědli, Teď je to nefunkčná organizace, která v zásadě neponuhá nič, protože krajiny porušily to, co se dalo a nemáme nějaký nový konsenzus, takže my potřebujeme trošku i tu obchodnu diplomaciu říct, lebo my nemůžeme být ti, kteří budeme dávat ty prvé úděry. My se můžeme bránit, vyrovnávat tu hru, ale to je všechno, co Evropa může. And there was also a question, how do we see it politically also in the European Parliament, so it seems to me that there is a relatively large will to solve these issues in the European Parliament, of course, there are always different groups, but for example, we are not from the same group, despite the fact that it is called the European People's Party and I am a people, but I am in the EU, a pritom při těchto otázkách večinou jsme součásti od toho jistého kompromisu. Mluvčí 04: Ludovci, Renew Europe a sociální demokrati, takže proto velmi rád i diskutujeme s dalšími ekonomami, lebo myslím si, že když ty spoločné jsou problémy, tak je rěšeně, aby mohly být spoločné. Mluvčí 00: Brzy ti dáme na bytku určitě, fakt by jsi tam hodil. Mluvčí 02: Děkuji, máme ještě nějaké otázky, tamhle vidím, takže poprosím o předání mikrofonu. Dva dotazy, první se týká, teď mluvíme o Dragýho zprávě, před létem to byla Letyho zpráva, proč se pohybují v oblasti výzkumu, tak teď je zase hejterová zpráva k FP10 a hodnocení Horizon Europe, když si vzpomenu, V podstatě na stejnou situaci před sedmi lety, kdy se plánoval předchozí rozpočet, předchozí programy, tak byly zase jiné jména, jiné zprávy.Kopírovat text

Debata s bývalým slovenským premiérem Ľudovítem Ódorem o české a slovenské politice, plánech na oživení evropské konkurenceschopnosti i o tom, jak tomu mohou přispět dva ekonomové, bývalí viceguvernéři centrálních bank Česka a Slovenska a již delší dobu politici. Moderuje Aneta Zachová.

Screenshot není k dispozici