← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 00: Good day, welcome to the next episode of Luďka Nydrmejr´s podcast. My guest today is Honza Staněk. Hi Honza. Honza is a propagator of new technologies, he is a big fan of electromobility, you probably know his podcasts and streams entitled Electrodex. ale je také investorem a zprávcem fondů do technologických startupů. Jsem moc rád, že jsi přišel, že se vidíme. Ahoj. Kde začít? Možná bychom mohli začít o tom, o čem se v Evropě teď hodně mluví a to je otázka evropské konkurenceschopnosti a zaostávání Evropy za naši nejvíc přirozeným soupeřem, co jsou Spojené státy. Já proto v parlamentu s tou zprávou hodně zabývám, tak bych to vlastně vykopl s tím, že podle Dragyho trtivá většina stráty ekonomických, kterou teď Evropa Mluvčí 01: budeme muset začít řešit, protože už je velká. Vlastně vychází z toho, že jsme zaspali v oblasti těch nových technologií. V těch ostatních technologiích jsme konkurenceschopní, ale v těch novejch jsme zaostali. Je to tak a pokud to tak je, proč to tak je? Mluvčí 00: Když se podíváme na výrobky s vysokou předenou hodnotou, že jsme ve věku, když jsme zažili, že jsme měli první svoje mobilní telefony Siemens, Alcatel, Ericsson, Nokia. To byly evropské produkty s vysokou kilogramovou cenou. It was a big influence. We were still making computers, servers etc. It was a big influence to Asia. And today, for example, Máme špičkové inženýry a já mám velkou hra, že jsem jako brňák. Vlastně taky jsem v původě brňák. A když jsi taky odcházel z toho Brna do Prahy, nebo já, když jsem tam skončil vysokou školu, tak to bylo zakomplexovaný, šedivý město, kde zkrachovaly ty zbrojovky Zetory, první brněnský textilní průmysl. Mluvčí 01: Zetor teďka končí, jo. Mluvčí 00: A to město bylo jako v krizi, hledání z vlastní identity, i ten průmysl, že ho vzal za svět. Když to dneska, jsou tam desítky tisíc inženýrů, kteří berou 100 tisíc korun hrubýho měsíčně a ty peníze točí v ekonomice, ale oni vyrádejí software. Je tam hodně univerzit a stalo se to hubem, kde se dělá vysoká předaná hodnota. Je to znalostní ekonomika. A my vlastně potřebujeme podle mě, aby jsme tohleto uměli zreplikovat jako země, jako region střední Evropa a jako Evropa, a protože podle mě to, co pro nás fungovalo doteď, jakože jsme ty věci uměli vyrobit a teď to tady skladujeme, vyrábíme, montujeme a ještě jsme zvele byli tu zemi, když se budu bavit česká teďka a ne Evropy, že máme teda krásné nemobitosti dneska, tak to přestane fungovat jako podkladový motor. A jestli my vlastně musíme nezbytně zvýšit a ty investice do inovací, pokud máme být v tom svůdobém globálním světě, pokud zase jako Evropa, být jako relevantní. Takže já si ano myslím a vlastně hodně se bojím toho, že tomu se asi dostaneme, který má vlastně takovou vysokou případnou hodnotu je třeba automotiv. Vlastně ty europští premiový značky byly na světové špičce, pokud jde o spolovací technologie, ale my jsme na jednu stranu Já bych řekl, že to je možná trošičku kontroverzný, ale zaplať PAMU za to, že vlastně Evropská komise přinutila ty automobilky investovat střeze ten rok 2035 do těch elektromobilních inovací, do elektromobilů. Mluvčí 01: Co je na tom zajímavé, když jsme u toho automotivu a já bych se pak posunul k tomu IT a k dalším věcem, tak Dragy tam taky konstatuje, že když si dívá na objem firmních investic, tak Evropa nezástává za Amerikou. Akorát američeny těma firmníma investice postavili Google, Amazon, Facebook, Apple a my jsme vyrobili čistý dízel, protože největším inovátorem ze děska vynalazenejch peněz je v Evropě po desetiletí automotiv a přesto, že tam jsou takové velké peníze, tak nám ujel vlastní elektromobilitě, o který si myslím, že jsme ho dohnali. Já myslím, že ten pokrok byl jako rychlej, I když ta atmosféra v těch automobilách mezi těmi prodejci, jako to jasně říká, že převládá ta mentalita, kterou máš tu. Že je to něco, co jim mentálně cizí. Jiná filozofie auta, jiná technologie. Mluvčí 00: A navíc ty prodejce to ohrožují v tom, že tam nebude tolik servicních úkolů. A není možné, že takhle se člověk si dneska můjí za dvě stovky koupit na internetu vznačkový olej, ale vám ho na účtuji za 800 nebo za 1000 korun a na tom vlastně jim pomůže. Vlastně tahle brutální maržení jim pak pomáhá a celý ten cirkus toho servisního zázemí a ty krásné fasády a hlavně ty technologie, které musí v tom servisu mít, aby to mohly servisovat, jim to poplatilo a tohle nebude fungovat. Mluvčí 01: Je tam umrtveno hodně kapitálu, Je otázka, jestli prostě ten akcent na historický autoprůmysl, jestli právě nevedl k tomu, že vlastně ani ta poptávka třeba lidí, kteří hrájí práci, nebyla v tom, aby jsou do nějakého jiného sektoru a nehrála to roli v tom, že jsme se dostali do strukturální situace, která vytvořila to dlouhodobý zaostávání. To nastoupilo postupně, bylo to částečně kompenzovaný tím, že jsme dobře vyváželi. A teď jsme se setkali s deglobalizací, dostali jsme se do situace, kde i v Ází jsou schopni velkou část těch našich výrobků vyrobit stejně kvalitně, možná někdy levněji, takže ten náš model někam doběhá. Či je otázka, do jaké míry by se ty politiky měli soustředit na ten průmysl, který je silnej, zaměstnává hodně lidí a si můžeme hledat se z toho, jak zabránit nějakým velkým odčesům, ale ty motory toho růstu asi budou někde jiným. Mluvčí 00: Já bych ještě volně doplnil tu tématu, drahýho zpráva asi se nepochybně věnuje srovnání s spojenými státy, ale já se osobně myslím, že hybatelem ekonomiky Evropy bude možná do větší míry to, co se děje v Číně. Automotiv je to největší automobilní trh na planetě, a tam před pár lety měli ty zahraniční značky, ty joint ventures, měli 60% trhů. Na začátku letošního roku 40% trhů. Mluvčí 01: A půjde to rekladou. Mluvčí 00: A vlastně šef BYD, B-D-I-D, co byl nejdří výrobce akumulátorů do mobilních telefonů, ale dneska je to automobilka, která letos bude atakovat čtyři miliony vyroběných baterových elektromobilů, respektivě plugín hybridů, tak se vlastně na začátku roku stoupl a řekl přátelé, a jestli zde máte 40% trhu, tak do tří let budete mít 10%. My vás odsaď vypakujeme, protože my nabídneme elektromobily. za stejnou nebo nižší cenu vlastně větší poměr hodnota cena, než to, co vy umíte u těch spalovacích aut a nikdo si to neměl koupit. Mluvčí 01: Ono to demonstruje to, že přišlím v evropě v začátku roku se to zprodal nějakých hned sež 900 tisíc elektrifikovaných nabíjecích aut, plug-in hybridů a baterie a v Číně za měsíc se prodal víc než milion. Mluvčí 00: Myslím, že to bylo ostatní měsíc, co byl poslední nosit. Mluvčí 01: Říkám samozřejmě ředická společnost je třeba hledat cesty, jak tomu sektoru pomoct, ale asi bychom se neměli soustředit na to, že to je to, co bude váhnout tu ekonomiku dál a ty jsi tady změnil Brno IT. Ale to je taky zajímavá situace, protože my se teď bavíme v týdnech, kdy se děje bezprecedentní země třesení kolem Intelu. Intel se očekávalo, že je naprosto nedotknutelná firma, která je ten dýj výrobce čipů. a nyní se objevují nabitky na převzetí, protože ta firma je v potížích a tudy, že je převzatelná. V minulém roce došlo k velkému propouštění v IT sektoru po světě, což souvislo s nějakým kvantitativním posunem v té umě a inteligenci, že už se něco lánšovalo, což zkomplikovalo v zásadě tomu konkurovat. Čím mně připadá, že my vlastně nevíme, co jsou ty sektory, který by byly zdrojem té prosperity na ty následující desetiletí. Myslím si jenom z určitosti víme, že v Evropě jich málo. Je to tak, nebo ty jako investor, kdybych se tě zeptal, ty vidíš nějaký šurbec? Mluvčí 00: Tak já vidím obrovský inženýrský a lidský kapitál, na který vlastně jdeme sázat. A my investujeme do velice raných fází těch mladých technologických startupů, technologických firm, které jsou na to třeba druhý rok, třetí rok. Oni si v podstatě hledají ten svůj produkt a hledají nějaký k tomu se říká product-market-fit, aby to, co dělají, se kupovalo, zjednodušeně řečeno. A my to nemůžeme vzdát, my prostě věříme, že je tady spousta činností lidského snažení, které půjdou zkrze technologie a budeme muset. Protože před námi, jak nám starné populace, jak budou klimatické změny vytvoří, podle mě, klimatickou migraci, to bude větší problém, že tady s vodou to nějak zařídíme a vypěskujeme tady věci. Ale klimatická migraci se bude vytlačovat, nejdřív miliony lidí, pak desítky lidí, možná ustavky milionů lidí z míst, které nebudou slučitelné s životem přímo pod vodou, nebo to bude taková kombinace vlhkosti a teplá, že to prostě nebude možné tam žít, když si ti lidi nenarodili, takže bude velký tlak. a právě ta strukturální změna té ekonomiky, že mi vlastně nebude možné se popasovat, jestli, aby někdy vůbec jako fungovalo něco jako třeba důchod, jako na stáří, jako v penzi, tak ten současný systém je naprosto neudržitelný. Takže my musíme prostě řešit systémy skrze inovace a tam my věříme, že v Evropě, tak jako jsou vlastně krásné příklady, které se vstávají, mají obrovskou předanou hodnotu a jsou to ty start-up nations, které potom už nejsme start-upový národ. My jsme ten národ těch velkých korporací, které už vyrostly, už tam máme ty 70 nebo kolik kestovce firm, které mají tu hodnotu v miliardách dolarů. Já bych věřil, že my máme talent tady ve střední Evropě a v Česku, máme velice schopné lidi, kteří jsou inovativní a akorát si myslím, že potřebujeme jim dát trošku prostor, aby jsme to také debirokratizovali a neházeli, pokud možná, tolik klapsky pod nohy v tom, jak jsme s politizování bydokratiční, političní a odborový hodně třeba v těch velkých organizacích, takže aby ty velké organizace byly schopny přežít, tak oni v podstatě nejsou moc schopni toho inovačního potenciálu země, takže už je to moc prostě bydokracie, politika. and they will have to buy them. So that's why it's wise to water the seeds from the bottom. Mluvčí 01: It is also one of the theses, which in Europe, as it seems to be controversial economically, makes sense to create so-called European champions. Because in today's world, for example, compared to America, we have a number of less concentrated branches. Ale zároveň je otázka, jestli ty nákady na tu koncentraci, ta koncentraci vytvoří ekonomické, ale zároveň sníží konkurence. Taková snížená konkurence vede k pomalejším inovacím, jestli tohle je dobrý směr. Debirokratizace a všechny tyhle věci to samozřejmě V drahýho zprávě debyrokratizace, snížení administrativní záčiže byly snad programem jedné každé evropské komise, mám pocit, že jedné každé české vlády, ale ono to jde nějak těžko. A ta drahýho zpráva je taky hodně o tom, že když ty věci budeme vytvářet společně, když vytvoříme společné pravidla a na tých rámech nebudeme vytvářet další národní pravidla, že to přinese nějaké zjednodušení. tak uvidíme, jestli se nám to povede. Jakou roli v modernizaci ekonomiky se hrává ta dekarbonizace a do jaký mír je důležitý, aby bylo jasné, čeho tam chceme dosáhnout, kdy? Mluvčí 00: Já na to nemám úplně silný a kvalifikovaný názor. Přišlo by mi moudřejší, Pokud jsme si stanovili nějaké cíle a máme tady fit for 55 a tak dále, do toho nesahat, neměnit to, držet stabilitu toho, co se má dít, protože zelená dohoda, pokud si člověk chce aspoň rámcově začít studovat, to je jako moudrý dokument, on vede k tomu, Jsme jako lidé vždy bezzdravé v životní prostředí, aby jsme si nepotřezávali větě v tom, že si vlastně ničíme vlastní zdraví. A je podle mě omylem si myslet, Evropa si tady snaží být papeštější než papeš, protože to je silná téma v Číně, která investuje mnohem větší prostředky do dekarbonizace, než to dělá Evropa a stejně tak spojené státy skrze ten Inflation Reduction Act. v zásadě taky investuje vlastně více než dvojnásobné prostředky do té dekarbonizace té ekonomiky. Mluvčí 01: Hlavně to dělá transparentně a jednoduše, tím, že podporuje čistý vodík a podporuje jako elektromobilitu a nastavil pro celý trh srozumitelná pravidla. Ale já trochu poukazuju na to, že v hospodářskách nedávno vyšla analýza, která říkala, že ze 100 porovnávaných zemí Česká republika je druhá nejvíc, že se jistá potenciálu pro přínos ekonomiku skrze rozvoj čistých technologií, což teda nejsou vždycky zdaleka jenom sofistikovaný technologie. Určitě teplné čerpadla jsou velmi kvalitní strojdenský produkt, ale není to jako umělá inteligence. Stejně tak jsou tam různé látky, různé dodávky pro stavevní vzkryt, který smižují který zepšují energetickou efektivitu, ale pozoruhodný na tom je, že zatím, co u nás teďka sílí ten trend, jako hele moc se o tom nebavíme, počkejme, nedělejme nic, tak ty data ukazují, že ta česká ekonomika, která má problémy, by si pomohla, kdyby systematicky tento sektor podpořila. Jak se díváš na tady tohle? Na závěr, my točíme kratší streamy a podcasty než ty, ale nedá mi to vrátit se k té elektromobilitě, protože my se o tom bavíme spolu hodně dlouho a ty jsi to sedoval od začátku a měl jsi přihléd a přístup k těm dobrým autům, zatímco já jsem jako rodinný investor šel od Sporuče, moje první auto mělo baterku 19 kW, To druhé bylo 50 kW, teď máme 60 a 70 doma. A teď mě zajímaly dvě věci, první na závěr, jestli si nemyslíš, se nemusí úplně zásadně dál posouvat a problém je jako s tou čenou a s tou dostupností. A druhá otázka, já si vzpomínám, jak se, jak zpomáhal mé rodně, když nabíjela uprostřed dálnice. Žena poprvé vyrazila na dalkou cestu naším autem s padesátkou baterii. No a teďka si oba, když jedeme Praha, Brno, tak prostě ty části hry jako míjíme. protože ty auta, který jsou teď ten mainstream Praha a Brno dájí bez problému a místo toho, aby člověk přemýšlel, co je někde kolem kilometru 100, tak přemýšlí, kde v Brně to píchne do pomalé nabíječky, aby se vrátil. Nejsme vlastně už technickým produktem, který je pro drtivou většinu lidí dostatečný, a ten problém je za prvý vnímání veřejnosti a za druhý ten poměr value for money. Jak to vidíš? Nebo kam dál se tohle má posunout? Mluvčí 00: Já si myslím, že u toho produktu bude důležitý poměr, jakou vzdálenost ujede vs. jak rychle se to umí nabít. Že přece jenom opravdu lidi chtějí mít to, aby bylo trochu univerzální. Mluvčí 01: Pomenáme si, jak se je do Španělska. Mluvčí 00: No jistě to, my jsme byli ve Španě, jsme byli ve Francii, celou Evropu projezdili víceméně, takže z pohledu, když má být to auto univerzální rodinné a před ním to, tak ty lidi opravdu chtějí vědět, že s tím nějak rozumě do toho provázka nejedou a tam si myslím, že ten prostor ještě je, aby se zrychlovalo to nabíjí. Myslím si, že už nebude potřeba tolik zličovat ty baterky, ale aby se zrychlilo to nabíjí. 30 minut je moc pro tebe? Já to sám na sobě vnímám, že je obrovský rozdíl, jestli je to 30 minut nebo 18 minut. Je to obrovský rozdíl a jestli to bude 18 minut vs. třeba 12 minut, to zase bude velký posun. Podle mě, jak už je to pod 20 minut, tak už to opravdu a ještě, já třeba teď mám auto, který ujede 400 km, i v zimě po dálnici, když je to už pod 30, podle předpisů, vlátí až 500 a pak mám 18 minut nabito, Jo, ale je to drahý auto, je to zase ta technologická špička 800 V architektura. Tak tohle, podle mě, tam by jsme se potřebovali posunout i trošku do toho mainstreamu a pak to, podle mě, ten produkt už je hotový. A teď dvě zásadní věci, které budou mít vliv na adopci elektromobilů. Za A, musí to být osobní zkušenost. Protože, dokud si to s námi nezkouším, tak vlastně nepodléhám toho kouzlu, toho my to víme a my víme, že už není cesty zpět. Ale vlastně řekl bych, že 95% populace tu zkušenost osobně nemá a pak prostě si na to dělají názory, jako často se za ně jsou schopní být, ale přitom nemají faktický zkušenost. To je nějaký přirozený okruh, že teď byly dotace na elektromobily firmy, což je dobře, to budou tato flítová auta, teď to ten chlap má v práci jako referencký auto, možná to ani neříká pravidelně, ale půjčí si to na ten víkend a ukáže to švagrovi, ukáže to tatínkovi, sousedovi, ženě to ukáže a najednou tady za svou přemýšle. Ale to je příjemné, to je fakt tichý, hezky to jede, plynulé to je, nemůže to vcítnout. nevibruje to a vždyť to takhle pícháme do zásuvky, který nás napadl, když si chce 230 V, když se to nabíje i přes ten víkend, když to vlastně není problém. A jak si rychle se to nabíjí 27 minut, tak to přece není tak hrozný, jako zastavit po 350 V. Takže ta osební zkušenost bude zásadní. A potom opravdu vnímaný poměr hodnoty a ceny, protože jestli ta auta dneska dobře přišla a stojí 800 tisíc korun na to základní vozidlo, tak pořád 800 tisíc korun je pro fyzické osoby moc peněz. V situaci, kdy byly zdražené hypotéky, byla velká inflace a tak dáte spousta peněz. Takže tady se opravdu potřebuje dostat do toho, aby oni věděli, že si tu Fabi koupí třeba za půl milionu elektrickou. a že si toho Golfa koupí za 600, nevím, 700 a tu Octávku taky někde 700, to už je vlastně srovnatelně s těma spalovacíma autama, ale aby to bylo to auto, který upravdu ale ujede aspoň třeba 300 pade i v zimě, což zase ten rok s tou základním baterkou nebude, to bude přes miliona. Mluvčí 01: U nás je určitě paradox, že zhruba nějakých 65% bude motorem na IČe, Čili u nás, stejně tak jako v Evropě, fyzické osoby pravděpodobně hlasují peněženkou a kupují dáči, protože je to nejprodávanější auto Evropy. Já stále si myslím, že mějí existovat nějaké incentives pro služební auta, tak jako většině v Evropě, kde existují incentives pro nákupy nízkouhlíkových aut. To je pro mě určitá otázka, jestli by toho nedávalo smysl, ale poslední otázka, na co bych se chtěl zeptat, pak je tam ještě zatím druhý problém a to jsou ceny ojetých aut, které z hlediska kupců jsou nyní velmi atraktivní, protože v výjimná česká republice ty ceny masivně klesly. ale zároveň tady tohle vytváří velký problém pro trh novejch aut, protože v okamžiku, kdy ty auta by měly směřovat na leasing do flítu a kdyby se do nich promýtl obrovský pokles hodnoty, tak ten leasing bude nekonkurencí. Měl by někdo nad tímto trhem přemýšlet, nebo je to čistě věc automobile, které by se měly starat o to, jak vypadá celý život těch aut, co si o to myslíš? Mluvčí 00: That's a difficult question, unfortunately, because we are at the beginning of the development of the automobile, not at the end, like with the floating vehicle. tak vlastně tady je opravdu člověk, který si koupí, teďka ti early adopteři si koupují ten elektromobil, tak vlastně platí, pokud s tím nenahroutí velké kilometry, tím se to pak rozloží do těch kilometrů, tak vlastně platí velkou daň za to, že byli ti early adopteři, podpořili tu technologii, protože on je opravdu, když jsme si koupili Teslu, která před pětí lety stála miliona půl, So today it has a value of half a million, maybe 600,000, because I had it repainted, so maybe. ale to je rozdíl milion a když jsme s tím ujeli 100 tisíc kilometrů, tak to je 10 Kč jenom na Amortida. Mluvčí 01: Což je relativně hodně, to je jako luxusních a nemalých aut. Mluvčí 00: No no no, tak malých a to byla velikost oktávky, takže my třeba ani nehodláme to auto prodávat, my ho chceme ještě umořit, jako ještě ho teďka používat, protože už to nedává smysl ho vlastně prodávat. Mluvčí 01: A nějaký úvahy jako šrotovný, který by umožnilo jednak snížit emisetu celkovýho autoparku a umožnilo lidem s ničimi přijmit? Mluvčí 00: Jakože já bych teďka mohl říct řadu věcí, které si myslím, že by byly správně. Ano, to šrotovné nespolovací hůz, to bylo zásadní, podle mě zásadní problém je organizovaný zločin na veřejně to rád říkám, říká, že to je organizovaný zločin na emisních kontrolách, protože když takhle vždycky ještě veřejně říkám, znáte někoho, který to prostě zařídil, aby jeho auto, který moc dobře věděl, že to nemá v pořádku na spalovacích ústrojích, prošlo na emisích a všichni se začali usmývat. Všichni do jednoho. Já jsem v tom nevím, já jsem musel odstranit samolepku z kapoty svého obytného auta, ale to není problém, že tohle samo o sobě je velký strukturální problém, už jenom kdyby si stav měl došlápnout na tu mafii v zásadě, která tohle jako dovoluje. Mluvčí 01: To má samozřejmě společenský přínos ve zdraví. Mluvčí 00: Přesně tak, ale září ten stav je takový, řáda těch politických stán nepřeje tuhle tu změnu, protože by to šlo proti jejich voličům. A proto to neudělám. Nemám jiné vysvětlení. Mluvčí 01: To je vždycky konflikt krátkodobího a dlouhodobího, ale abych to uzavřel zase dál od těch aut jednou větou nebo nějakým jasnějším názorem. Dragi říká, že máme problém a že musíme udělat velkou změnu, abychom ten problém vyřešili. Má na to Evropa a Česká republika podle tebe. Je to možné? Mluvčí 00: nebo jsme odsouření k tomu, že... No možná to 100%. Jakože proč by to nebylo možné? Teoreticky je to možné v cokoliv. Otázka, jestli nejsme natolik vlastně spohykaní, spohodlnění. Už jsme byli na Vavřínech. Já si myslím, že Evropa vlastně nemá drive. Všechno chceme mít zadarmo a chceme mít ideálně pracovat 32 hodin týdně a to ještě, abysme se moc nepřetrhli a najednou tady máme, ale tam je tak dravá vlastně jiho východní Azie nebo prostě Čína a dravá Amerika. která je pořád hnaná motorem těch imigrantů, kteří tam jdejí za tím americkým snem, ale přece americký snem, si to odmákat. To není o tom, že mi tady budou lítat holuby, to nikdo takový ví, že se to musí odmákat. A stejně tak si to, ta Asiace, to jde odmákat, ten Číňan prostě je ochotnej pracovat 300 hodin měsíčně. Mluvčí 01: To nezníhá moc veselé a kdybych to zkusil ještě do toho vesela, investuješ do startupu, vedeš fond, vidíš tam, Tuším si na tu změnu k lepšímu. Mluvčí 00: Tam jsou prostě lidi jak víno, kteří jsou silně motivovaní myšlenkou ten svět měnit k lepšímu. To je to hlavní, co je žené a toho talentu tady máme spousta a to jsou na světové úrovni lidi. My jsme na světové úrovni v tom inženýrskému talentu, který umí prostě zmála udělat hodně. My prostě máme ten jiný potenciál, ale i ty znalosti na světový úrovní a teď v této světě je vždycky potřeba to vypolštářovat špičkovýma lidmi, který umějí dělat obchod a marketing. Je tam úplně tak, že by jsme se měli prodávat. Mluvčí 01: To je to, proč to pak směřuje mimo Evropu do Ameriky. No, často. Mluvčí 00: Pak je to jedna věc, velikost trhu. Mluvčí 01: ale i ta infrastruktura. Kdybych si to takhle pokusil zhrnout, tak určitě jsou v té ekonomice trendy a poket, které mají velký potenciál posnout dál i u nás. Pak když jsme se bavili o těch netzerů industries, což není state of art, ale je to něco, co má obrovský růstový potenciál a pak máme věci, který nás brzdí, takže vlastně jde o to, aby ty první dvě kategorie byly viditelně silnější než ta poslední a pak bychom to mohli zvládnout. Mluvčí 00: Já si myslím, že ta největší změna bude v hlavách, že to je jako mindset, že my se potřebujeme prostě probudit, v té letargie nás to trošku probouzí válka, Že my, tady nás je půl miliardy evropanů a my se neumíme popasovat vešker 40 miliony Rusů a potřebujeme 400 milionů američin, aby nás šlo chránit. To je vlastně někdo, kde jsme se měli probudit. A říká, že ne, musíme se postarát sami o sebe. Proč by nás mohla Amerika stávat, že my jsme tady prostě zapomněli, jako se stávat sami o sebe. Což takhle trochu vždy bylo, říkalo se, že v dobrých dobách děláme špatnou politiku, ve špatných dobách děláme dobrou politiku, tak teď jsou tak trochu ty špatné doby, tak se na to zvládneme. Tak si držme palce. Tak Honzo, moc díky za to, že jsi přišel, myslím si, že se časem zase sejdeme. abychom věděli, jestli ty dobré zprávy, které ty vidíš, jako převládají na těmi špatnými. Mezitím hodně kilometrů s rychlým nabíjením a někdy zase na viděnou. A na vás se těším tři dalších podcasty, které budou brzy následovat.Kopírovat text

S autorem kanálu ElectroDad.cz Janem Staňkem o tom, proč jsme zaspali v oblasti nových technologií a co to dělá s evropskou konkurenceschopností, jak si stojí Čína oproti Evropě ve vývoji i prodeji elektroaut, o cenách a dostupnosti elektromobilů v Česku i vlastních zkušenostech s jejich vlastnictvím. Tento podcast byl natočen s podporou Evropské lidové strany.

Screenshot není k dispozici