← Rostislav Šťastný

Stokrát nic umořilo osla. 🫏 Staré přísloví, které připomíná, že i drobnosti mohou mít v součtu ničivý účinek. Jenže co když se ten osel pořád drží na nohou? Co když místo hřbetu tvrdne kůže? Dává to k zamyšlení. Někdy sázíme na to, že množství malých ran povede ke zlomu – sankce za sankcí, omezení za omezením, doufaje, že se někdo nebo něco zlomí. Ale co když místo toho vzniká jen návyk, obranný štít, nový řád věcí? A pak je tu otázka největší: Kdo je vlastně tím oslem? Ten, na koho dopadá tlak? Nebo ten, kdo věří, že tlakem něco změní, i když se výsledek stále nedostavuje? Možná je čas se ptát, jestli stovka nic opravdu stačí. Nebo jestli nejsme svědky toho, že i osel se může naučit nést zátěž, kterou původně neměl šanci unést... 🤔Kopírovat text

Screenshot není k dispozici