← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 0: Dobrý den, počuvať je podcast Luďka Niedermayera, v kterom se budeme rozprávat o tom, co chybe Evropou, o tom, co chybe nami. Moje jméno je Karolina Koščová, v Evropské politike se pohybujem několik rokov a budem se pýtať, možno I za vás. Příjemné počúvaně. Pojďme rovno na nejšokujícejší udalosti týchto dní, a to je česká odpověď na výbuch muničného skladu. A schválně to nepomenu vám, lebo je podle mě velmi důležité, akým způsobem se o tom budeme bavit. Teda, ako byste to, co se udělalo, nazvali? O čo jde? Mluvčí 1: Já myslím, že je to něco, co je absolutně nepřijatelné. Já když jsem si dívá na definici terorismu na stránkách našeho ministerstva vnitra, tak to té definici odpovídá. Ale myslím si, že je dobré si domyslet ty důsledky toho činu. Pokud je pravda to, že jednal se o nějaký časovaný mechanismus, tak klidně se mohlo stát, že ten mechanismus mohl vybuchnout v okamžiku, kdy třeba ta munice bude na nějakém vlaku a bude projíždět stanicí, kde budou stovky lidí. A je mi úplně jedno, jestli to bylo v České republice, v Maďarsku, nebo v Bulharsku, nebo někde jinde. Čili to, že ti lidé, kteří to udělali, počítali při pouštěji možnost, že výsledkem toho budou ne jenom dva mrtví, ale třeba stovky mrtvých, to je zřejmě od toho činu nezastavilo. A znovu je trochu nešťastný, že se opravdu o to, jakou se bavíme, po šesti letech, ale to, že kolem toho panuje taková shoda na tom věcném obsahu. Já jsem včera v Roza se měl diskuzi s komunistickou poslankyní, která nerozporovala, že se to stalo tak, jak média ten skutek popisují, ukazuje, že se to opravdu stalo. To znamená, agenti cizí velmoci tady operovali a podívali se na tom, že byla zorganizovaná exploze zbraní, která zabila dva lidi a mohla způsobit mnohem větší škody. A ten cíl byl samozřejmě politický, protože souvisel s tím, že ty zbraně měly mířit někam, kam sto té velmoci nelíbilo. To je prostě další část té mozaiky, která popisuje, jak to Putinovo Rusko dneska funguje. Mluvčí 0: Česká republika požadala svojich spojenců pomocou svojich diplomatů o solidaritu. Ako vyzerá táto odpověď podle vás? Či je zatial dostatočná? Ako vyzerá odpověď na původě evropského parlamentu na to, co se děje? Mluvčí 1: Tak ono to vypadalo, že ta první žádost o solidaritu byla docela obecná. A na tu obecnou otázku zřejmě došly poměrně obecné odpovědi. Ale když se posunu na tu úroveň evropského parlamentu, tak asi je dobré si uvědomit, že vlastně ten největší problém, který dneska s ruským souvisí nejsou vrbětice, ale je to to, co se děje na ukrajinské hranici. Protože to je aktuální vývoj a existují opravdu velmi vážné obavy, zdající tam neschyluje k nějaké vojenské akci. A to je opravdu věc, která má samozřejmě mnohem větší váhu. Ale já hrozně vítám to, že třeba šéfové parlamentních frakcí zcela jasně vyjádřili, že toto není otázka českoruských vztahů, ale že takovýto atakt na území Evropské unie je vlastně atakem proti Evropské unii a to znamená, musíme to řešit společně. Jenom prostě ta kauza jakoliv je pro mě šokující, tak samozřejmě probíhá v době, kdy opravdu ta obava ohledně dění na východě Ukrajiny je obrovská a konec konců to, co se děje kolem pana Navalného, jako naznačuje, že ten Putinův režim je ochoten zase zajít o nějaké kroky dál, než to zatím dělal. Mluvčí 0: A co je v tomto celom cílom Kremla? Co je podle vás teda jich střednodobou strategiou? O co jim touto eskalaciou jde? Mluvčí 1: Tak uvědomi se, že věc z těch vrběticích, ten šílený útok se odehrál před mnoha lety. A od té doby jsme zažili více takových případů, kdy Rusko neváhalo použít metody, které bych označil za metody velmi agresivní z doby studené války. Pokusili se zabít agenta Skripala ve Spojeném království. Zabili člověka v Německu. Snažili se zorganizovat opravdu intenzivní spolupráci s představiteli vlády v některých zemích. Snažili se velmi agresivně dostat údajům od NATO. Čili tady tohle prostě jsou jako jednotlivé kroky, které ukazují, že ten mindset v tom Kremlu je teďka úplně jiný, než my jsme pravděpodobně očekávali. Jaké to má cíle? Je těžko říct. Ono se tak žartovalo, je to opravdu velmi černý humor, že vždycky, když v Rusku doma začaly vznikat nějaké problémy, tak se zorganizovala nějaká malá úspěšná válka, která zvýšila kredibilitu Putinova režimu. Já se obávám, že tahle úvaha tam prostě neustále existuje. Vidíme to všude, že ten nacionalismus, vypjatý a často agresivní, nebezpečný nacionalismus, se používá velmi často, když vlády nejsou schopny řešit problémy, které by měly řešit. Já nevím, jestli je tam nějaký plán, ale myslím si, že těch předchozích pět, deset let ukazuje, že ve volbě nástrojů, které Putinov režim používá, k tomu, aby se udržel u moci, ty limity z našeho pohledu jsou nastaveny tam, kde je to prostě pro nás absolutně nepřijatelné. Mluvčí 0: Pojďme trochu bližšě do Evropského parlamentu, a teda, že čo se chystá v Evropském parlamentě těto dny. Preběhají také finalizujíce kroky ohladom takzvaného COVID pasu, kedy se finalizuje podoba návrhů, podoba postoja Evropského parlamentu. Ak se nič neočekávané nestane, Evropský digitálný očkovací preukaz bude schválený na junovom, teda červnovom zasadnutí Evropského parlamentu. Půjde o návrh, který je trochu nečekaný, lebo teda před rokom a pol by jsme ho asi teda nečekali, ale bude možno určující preto, jako si občania Evropské unie zapamětají právě toto funkčné obdobě Evropského parlamentu, lebo to bude něco praktické, něco, co se dostane k mnohým ludům. A teda, co by mal taky to preukaz, alebo toto osvědčení splnět na to, aby bylo zmysluplné? Mluvčí 1: Tak hlavně bych byl rád, kdyby třeba za dva roky už bychom úplně nevěděli, co je to COVID pas. Je to asi nerealistický, protože všichni očekávají, že ten věr s námi nějakou dobu zůstane, ale samozřejmě krásné by bylo, kdyby se jednalo o nějaké přechodné opatření. V každém případě ten COVID pas je podle mě spojený s tempem očkování. Řada zemí, a já s nimi souhlasím, vlastně říkala, že není úplně dobré spouštět tento mechanismus v okamžiku, kdy vlastně většina lidí ještě nemá přístup k očkování. Protože ten mechanismus se opravdu dá použít proto, aby lidi měli více kontaktů, čili zjednodušeně řečeno chodili do restaurace nebo jezdili někam na dovolené a měli výhodu proti těm, kteří prostě to očkování mít nebudou. Samozřejmě jsou tam jiné alternativy, jako velmi nedávný test anebo to, že člověk prodělal COVID a v nějaké době se očekává, že tu imunitu má, ale to očkování je úplně zásadní. Myslím si, že ten nástup toho COVID pasu musí souviset s rychlostí toho očkování. Naštěstí se ukazuje podle těch nových odhadů, že EU se dostane k tomu cílu 70% pro očkovánosti dříve, než se očekávalo I přes ty výpadky. Dodávek vakcín od AstraZeneca a velmi pomalý start Johnson & Johnson. Takže to podle mě opravdu realisticky vytváří možnost, že v červnu by bylo na místě ten COVID pas spustit. Myslím si, že je důležité, aby to byl jednoduchý systém, který funguje napříč Unii. Zároveň je podle mě zřejmé, že jednotlivé členské země se úplně 100% nedohodnou na to, co vlastně bude, k čemu bude ten COVID pas se opravňovat. Či to znamená, že budete mít tu jednoduchou například aplikaci na smartphone a to potvrdí, že jste byla očkovaná, tak to neznamená, že v každé zemi to pro vás bude znamenat přesně to samé. A s tím se asi nic nedá udělat. Ta spolupráce v Evropě není nastavená tak intenzivně, aby bylo možno tady nastavit jeden systém a samozřejmě pohled třeba řecka na COVID pas, který usnadní cestování na dovolenou, bude jiný než bude třeba pohled Německa nebo Belgie. Čili očekávám, že tam budou rozdíly, ale považuji to za důležitou věc, za věc, která opravdu usnadní ten život, ale je to spojené s tím očkováním. Není to v žádném případě náhrada proti epidemiologických opatření, které potřebujeme do té doby, než dostatečně proočkujeme. Mluvčí 0: A jako se pozeráte na tu slobodnu vůlu, která by mala být daná členským štátom, které vakciny úznají? A jakou úlohu by v tom celom mala hrát? Mluvčí 1: Myslím si, že v případě, že se Maďarsko třeba rozhodlo vydat cestou vakcín, které nejsou schovány na úrovni Evropské unie, samozřejmě bude znamenat, že na území Maďarska tyto vakciny budou uznávany. Ale považuji zase za úplně logické, aby jiný členský stát řekl, že uznává pouze ty vakciny, které jsou v Evropě schválené. Protože kdybych to přehnal, vlastně ta neschválená vakcína, někdo by mohl říct, že napil jsem se heřmánkového čaje a jsem tím pádem chráněný proti covidu. Čiže myslím si, že ta sloboda tam prostě musí být. V Maďarsku nikdo nemůže zakázat, aby na svém území to uznával, ale zároveň myslím si, by bylo velmi nefér nutit ostatní země, aby uznávali preparát, který nezískal schválení. Mluvčí 0: A ještě teda další zpráva z Bruselu, která je velmi čerstvá, a je to zpráva z tredy rána, kdy se o pětej ráno dosiahla dohoda o takzvanou, já jsem si to našla, jako je to v češtině, jde o Evropský právný rámec pro klima, a teda po anglicky nejčastější takzvané climate law. A hovorí se teda, že jde o mílník, o klučovu dohodu, o záležitosti v rámci velenej dohody, teda European Green Deal. Příklad německý evroposlanec Petr Liese se o této dohodě vyadrěl jako o ambicioznej, ale realistickej. Taký enviromentálně naladnější evroposlanci nesu úplně nadšený z této dohody. Tato dohoda je slovami Ursula von der Leyen teda klučový mílník, kterého se velmi těší. A teda, aké jsou vaše pocity ohledem climate law, alebo teda Evropského právného rámca pro klima? Mluvčí 1: Myslím si, že je skvělý, že vznikla dohoda, kterou, věřím, podpoří drtivá většina poslanců Evropského parlamentu a potvrdí členské země. To je, myslím si, velmi důležité. Možná, kdybychom přišli před deseti lety s nápadem, že opravdu dramaticky snížíme emise skleníkových plynů, tak by to mělo podporu v řádu jednotek procent. Čili, myslím si, že to, že vznikne tahle dohoda, to je opravdu úžasný. Navíc ta dohoda uvnitř, a poslanec Petroví se na tom odpracoval neuvěřitelné množství práce, je opravdu, si myslím, velmi kvalitní zrediska toho, že zohledňuje právě ty tzv. impact assessments, čili posyzování toho, jak jednotlivé sektory pomůžou tuto dohodu naplnit. Čili možná, že ta dohoda je taková méně líbivá v porovnání s tím, co by očekávalo, řekněme to, radikálnější spektrum, ale myslím si, že právě tady tyto kroky zajistili tu velmi širokou podporu té dohody, čili to je na tom úžasný. Ale já vás možná překvapím, protože já ten milník v roce 2050 vidím hodně jako takový politický statement, jako takový maják v dáli a uvědomi si, že vlastně všechny vlády, jak to v té politice je, před sebou mají horizont mnohem, mnohem kratší, než v roce 2050. Který z dnešních premiéru bude premiérem v roce 2050? Asi jich moc nebude. A důležitější jsou ty kratší kroky, které jsou mnohem přesněji upravené, čili to, co se stane do roku 2025, to, co se stane do roku 2030. A myslím si, že právě to, že tahle dohoda získá jako velmi širokou podporu a bude ten maják v dáli, tak to nás donutí, abychom se o té cesty k tomu majáku neodchylovali. Čili, shodnoto a potrženo, ty konkrétní dopady na třeba pravidla fungování průmyslu, na politiky, které budou podporovat tu klimatickou transformaci, pro ně budou důležitější ty krátkodobé jasně popsané cíle, ale máme tady prostě pevný bod a to je prostě strašně důležité. Je to strašně důležité z toho politického hlediska. Je to taky strašně důležité z toho hlediska, že podobný závazek přijala Čína a Jižní Afrika a nyní se velmi intenzivně připravuje něco podobného ve Spojených státech, což pravděpodobně bude na podobné úrovni toho požadavku na snížení emisie jako u nás. Mluvčí 0: A teda kde vy stojíte na té Já se zpytám na tu symbolické číslo a to je teda číslo 55% versus 60%. Evropský parlament šel do tých rokovaní s požadavkou redukce emisie do roku 2030 60% a máme dohodu, která obsahuje číslo 55%. A teda v tomto čísle vy vidíte nějaký vážnější problém? Nebo teda, že či jste zklamaný, alebo či je to v tom celkovém význění tej dohody? Mluvčí 1: Já si myslím, že široká dohoda nad 55% je lepší než jenom těsně dosažená dohoda nad 60%, kdyby tady tahle možnost byla. Čili já upřednostňuji to, že je to opravdu široká dohoda, kterou všichni vezmou za své. A kromě toho já si myslím, že při dnešních možnostech, které nám dávají technologie a při těch technologiích, které pravděpodobně nastoupí v následujících deseti letech, se může stát, že se dostaneme k výsledkům mnohem lepší. Protože ono to má takový ten efekt sněhové koule. Ono to začne jako něco malé, ale vlastně pak bez přičínění kohokoliv to na sebe nabaluje stále více a více věcí. Podívejte se, jsme schopni stavět domy, které mají téměř nulovou spotřebu energie. A právě vytápění, chlazení domů představuje v řadě zemí nejvýšší podíl na spotřebě energie. Vyrábíme nyní úplně běžně elektrická auta, které mají řádově třetinovou spotřebu z hlediska toho jich provozu přijízdě a z hlediska celkových skleníkových plynů. Už po nějakých 20-30 tisících kilometrech vykompenzují ty emise spojené s výrobou akumulátorů atd. Čiže I v okamžiku, kdy začneme více používat tyhle technologie, kdy mnohem více zlepšíme železniční dopravu, aby lidi přesedli z aut na vláka, tak aby minimálně na kratší vzdálenosti nepoužívaly letadla. Můžeme tady mít opravdu obrovské úspory. Myslím si, že nakonec se klidně může stát, že těch 55 % už za nějakých 10-15 let se bude zdát tak snadno dosažitelných, že k tomu, abychom více stimulovali ten rozvoj, se možná budeme bavit o tom, jestli je to adekvátní cíl. Mluvčí 0: Pojďme teda na závěr ještě k evropskému typu. A teda, že čo byste našim posluchačom odporučili jako hodné jich pozornosti v těto dny? Mluvčí 1: Já myslím, že trochu v pozadí je diskuze o GAFA, už jsme tady o tom několikrát mluvili. Připravuje se na to evropská legislativa a myslím si, že nastane velká diskuze o tom, jestli je to vlastně adekvátní. Máme tady spoustu taky střípků té mozaiky, které říkají o tom, jak vlastně ty velké firmy fungují. Máme obrovský únik dát od Facebooku. Máme americké analýzy, které říkají, jak zejména Amazon a Google omezují konkurenci. Čiže myslím si, že to bude jako velmi zajímavá technická diskuze pro takové fajnšmekry. Jinak startuje diskuze o budoucnosti Evropské unie přes webová rozhraní a samozřejmě by bylo fajn, aby co nejvíc lidí se do té diskuze zapojilo. A vlastně už to zapojím do té diskuze. Já jsem chvilku večer si klikal přes ty různé stránky. Vlastně doníti člověka přemýšlet o tom, jak by chtěla by ta Evropská unie fungovala tak, abym byla ku prospěchu. Doufám, že se o tom jednou trošku víc pobavíme, ale myslím si, že je to taky věc, která by určitě neměla zmizet z toho radaru, přestože těch aktuálních záležitostí je mnohem víc. Mluvčí 0: Presně tak, tých online diskusí bude nesmírně věla. A teda toto je právě ten čas zamyslit se nad tým, jakou Evropu chceme, lebo teda když to nerobíme my, tak se zamyslíme jiný, aby jsme potom možno o několiko rokov, mesiaců nelutovali, že to naše zapojeně nebylo také silné. A zapojit se může naozaj každý. Není to jen pro politikov, je to naozaj pro občanů, a těch diskusí bude nesmírně věla v každé evropské krajině. Mluvčí 1: A co máte za tip vy? Mluvčí 0: Toto byl můj tip. Já se teda popří mojej praci zúčastňujem právě na těch prvotných diskusiách o konferenci. A některé podujatě už začaly. Například včera Angela Merkelová diskutovala s Manfredem Weberom o tom, jakou podobu mámať buduca Evropa. A zpomenula tam aj možnou zmenu evropských zmluvů. Nije to dané. Je to diskusia s otvoreným koncom. My nevěme, jak to dopadne, ale jednou z možností je aj nějaká dohoda, možno politický tlak na zmenu zmluv. A bylo velmi zajímavé počuvat právě Angelu Merkel, která nám odchádza a která ještě aj v té včerajší diskusii byla schopna a ochotná reflektovat například východoevropské postoje. A bylo velmi pěkné počuvat ji, že západná Evropa naozaj nemá univerzálný recept na demokraciu a teda, že musíme počuvat aj partnerů na východě Evropy. Bylo to naozaj velmi zajímavé počuvat. Čiže určitě odporučám konferenci o budoucnosti Evropy, která teda možnou, ně je to něco, co je zajímavé naprvu, ale je to něco, co je velmi důležité a co může určovat obraz Evropy v nejbližších rokoch. Mluvčí 1: Já jsem se dokonací tu diskusii taky sledoval a ono některé ty otázky zní jako velmi abstraktně. Jako otevřít otázku, smluv o Evropské unii a tak dále. Manfred Weber tam taky mluvil o jako naprosto konkrétních otázkách, které jsme se naučili v té pandemii. Jestli je užitečné, aby na rozloze, řekněme, pár desítek kilometrů existovali tři pravidla pro to, jak daleko se od sebe lidi mají držet, aby bránili šíření pandemie. Jaký obrovský náklad pro Evropu byl o to, že jsme nebyli schopni koordinovaně řešit například otázky příjezdu lidí z teritorií, kde se šířeje rizikové mutace, pandemie a tak dále. Prostě tou nedostatečnou ochotou ke spolupráci a možná také určitou nepředvídaností ohledně toho, co nás může potkat, si některé věci komplikujeme a vlastně I takovéto jednoduché a nyní jako velmi dobře viditelné pragmatické otázky by se měly v té diskuzi zohlednit. Opravdu všem radím, abyste na ty webové formuláře podívali, protože je to samozřejmě nejenom ve všech jazycích, je to rozdělené velmi přesně po tématech a v rámci těch tématů je možné opravdu ji adresovat jako velmi jednoduché věci, třeba ty lekce spojené s pandemií nebo lekce spojené s tím, jak funguje podnikatelské prostředí v Evropě a tak dále. Mluvčí 0: Máme tam například aj možné rozširování Evropské unie, potom otázku daní, otázku dezinformací. Naozaj každý může nájist to, čemu blízké. Naozaj velkého množstva politických tém, které jsou relevantné pro Evropu. Mluvčí 1: Takže věřím, že se k tom brzy vrátíme. Mluvčí 0: No, doufám a já. Startujeme teda už o pár týždňů a teda dnes vám děkujeme za pozornost a prajme pěkný deň. Mluvčí 1: Naschledanou.Kopírovat text

Bidenova administrativa se přihlásila k podpoře minimální světové daně pro korporátní společnosti. Jak by to fungovalo a co by to znamenalo pro koncového uživatele? Je dobrý nápad dát patenty na výrobu vakcín proti COVID-19 k dispozici chudším zemím? O tom a mnohem více jsme si povídali v devátém díle mého podcastu. Zveřejněno 19. května 2021

Screenshot není k dispozici