← Rostislav Šťastný

Zamyšlení nad dobou, která spěchá a klaní se mamonu Žijeme v době, která má plné ruce práce – s druhými. Sledujeme, hodnotíme, posuzujeme… jen ne sebe. Doba je uspěchaná, lidé přetížení, srdce prázdná. Místo skutečných vztahů pěstujeme dojmy na sítích. Místo vděku toužíme po víc. Místo klidu honíme výkon. A přitom to všechno už někdo dávno řekl – ti staří, moudří, jejichž slova dnes zní jako z jiného světa. „Nechoď tam, kde nejsi zvaný. Nemluv o tom, co nevíš. Nesmíš otvírat cizí lednici.“ Byla to pravidla prostá, ale plná úcty. Dnes se nám mohou zdát staromódní, ale možná právě proto jsou tak vzácná. Ztratili jsme smysl pro obyčejnou slušnost. Nahrazujeme ji touhou být vidět, slyšet, mít navrch. Jenže opravdová velikost je tichá. A opravdové hodnoty se nedají koupit – ani sdílet, jen žít. Možná je čas zpomalit. Zastavit se. Ne pro sebe, ale kvůli tomu, co po nás jednou zůstane. Aby jednou naši potomci mohli říct: „Neřekli to naši prarodiče nadarmo.“ Napište mi do komentářů váš pohled a vaše postřehy. ✍️💬 #Názor #Postřehy #KomentářeKopírovat text

Screenshot není k dispozici