← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 1: Dobrý den, počuváte podcast Luďka Niedermayera, v kterom se budeme rozprávat o tom, co chybe Evropou, o tom, co chybe nami. Moje jméno je Karolina Koščová, v Evropské politike se pohybujem několiko rokov a budem se pýtať, možno až za vás. Příjemné počúvaně. Asi prvá téma se ponuka sama od seba, to jsou teda výsladky, výsladky volieb, z kterých se teda předpokladám, že těšíme. Je tam nějaká míra entuziasmu. A moja otázka je teda, že kdybyste byli teda v Evropskom parlamentě, například dnes, jako byste svojim kolegom, europoslancem zreportovali, co se vlastně v České republike odohralo? Ako to mají o nich chápat zvonka? Mluvčí 0: Tak já už jsem to v pondělí dokonce absolvoval na vedení naší politické skupiny, čili jenom bych se mohl rozpomenout, ale vlastně ta první otázka byla, co bude dál s vládou Andreje Babiše. To bylo to, co hlavně kolegy zajímalo, protože všichni ví, že ty úzkalý domácí volební systému jsou jako strašně složité, čili to byla ta první otázka. A to, co všichni tedy rádi slyšeli, že ty dvě koalice, které předem řekly, že spolu budou spolupracovat, mají viditelnou většinu. Čili to je to hlavní, co je zajímavé. Samozřejmě z jednická strany, ke které patřím a naší politické skupiny bylo vítané, že spolu uspělo víc než ta konkurenční koalice, ale co je mnohem, mnohem důležitější je, že získali opravdu viditelnou většinu. A to vlastně vede I k tomu, že zdá se, že Andrej Babiš a jeho spolustranici pomalu dospívají k poznání, že hrát nějaké měsíce trvající hry o to, že vytváří vládu, která nemůže vzniknout, nedává smysl. Čili to je hlavní message z těchto voleb. Samozřejmě, když jdeme více do detailů, tak velkou roli hrálo okroužkování. Já musím říct, že já jsem trochu smutný, že Pirátů bude v parlamentu méně, než by člověk očekával podle toho výsledku. Samozřejmě obrovskou roli sehrál počet propadnutých hlasů a zároveň myslím si, že není úplně dobré, pokud z té politické scény parlamentní zmizí strany, které mají viditelně levicový program. Neříkám to proto, že bych vždycky s nimi souhlasil, ale myslím si, že to, jak si vyvažuje to politické spektrum. Čili bez zesporu spoustu lidí nyní spekuluje o tom, jak budou vypadat volby za nějaké čtyři roky, ale myslím si, že to, co je teďka úplně nejdůležitější, aby ta vládní koalice udělala to, co se od ní čeká. A to jsou dvě věci. Podle mě je potřeba, aby skončil ten morální marasmus, který u nás se šířil od premiéra a od jeho způsobu vládnutí, který jednak souvisel s jeho morálními hodnotami a také stále více do toho projevoval různé jeho osobní problémy a kauzy. A druhá věc, ta vláda, zejména v poslední době, vládla velmi nekvalitně. A já doufám, že ta koalice ukáže občanům, že v obou těchto věcech ten svět může vypadat úplně jinak. A to by bylo hrozně užitečné. Mluvčí 1: Už za několiko měsíců nás čeká české predsednictvo. A moja otázka je teda, že či se to, aké bude, nějakým způsobem bude měnit celou NATO, teda že se očakává nová vláda. Či tam bude nějaký očakávaný rozdíl moči tomu, jako kdyby to bylo na starosti? Ano. Mluvčí 0: Já myslím, že ta technická příprava běží. Já jsem taky v kontaktu s našimi diplomaty v Bruselu. Samozřejmě tu technickou úroveň ovlivňuje to, že premiér dával na Evože předsednictví jakási zbytečná věc a proto na ní není třeba plítvat penězi. Ono nejde o ty peníze, ono jde o ty lidské zdroje, které jsou podstatné. Ale před tou vládou, která, jak věřím, bude třeba do konce roku sformována, stojí neuvěřitelné množství strašně složitých úkolů. To předsednictví je pouze jedním z nich. Ta vláda zdědí velmi špatnou fiskální situaci. Řekl bych nekonstruktivní a řekl bych I špatnou pozici České republiky vůči klimatické agendě. Myslím si, že tato vláda nepřipravila dobré využití toho velmi vysokého množství evropských peněz, které do naší země přijdou. A já doufám, že ten vládní tým bude schopný rychle demonstrovat, že ty věci se dají udělat mnohem lépe a to se týká také toho předsednictví. My oba víme, že je dost pravděpodobné, že na české předsednictví výjde možnost ukončit některé opravdu hodně důležité evropské fajly a to znamená, pokud naši diplomati budou zruční a budeme dobří vyjednávači, tak je možné, že do těch fajlů se dostane podstatný otisk našich postojů. Já doufám, že ty postoje budou rozumné samozřejmě. Mluvčí 1: No a pýtam se právě kvůli tomu, alebo teda v čele té vlády bude pravděpodobně ODS. ODS je v evropskom prostředí v skupině teda ECR, takzvaných Evropských konzervativců a reformistů. Čiže vlastně do Bruselu prinášate možno konzervativnu a možno v něčom evroskepticku vládu? Mluvčí 0: No to je samozřejmě otázka, protože většina poslanců, na jejíž podpoře bude tahle vláda stát, jsou poslanci, kteří jsou buďto členové nebo jsou asilovaní CPP. Čili ano, dálo by se říct, že budeme mít vládu dominantně Evropské lidové strany s premiérem CCR, ale myslím si, že to jsou slova, protože my oba víme z parlamentu, že ve všech politických skupinách najdete lidi, kteří zastávají postoje umírněné a někteří, kteří zastávají postoje velmi radikální, ale myslím si, že nejdůležitější bude, aby vznikl nějaký vyvážený vládní program. Ono během té volební kampaně, a myslím si, že to bylo správné, většina těch politiků zapojených do koalicí dávala na evo někdy až opravdu velký soulad ve svých názorech a nyní při tvorbě programového prohlášení je potřeba, aby každá strana tam dala ten svůj otisk. Topka je bez zesporu ta jedna z nejjasněji proevropsky vyhraněných stran a je to také strana, která je pozitivní, pragmatická, kompetentní v otázkách klimatu, tak já předpokládám, že tento otisk bude v té agendě vlády velmi, velmi patrný. Mluvčí 1: Tak a jestli teraz opítám otazku zo Slovenska, a teda, že co bude s eurom najbližší roky? Mluvčí 0: Euro padlo na oltář schody nad koaličním programem. My všichni víme, že cesta k euru trvá dlouho, trvá řádově tři roky. Mluvčí 1: A někdy je potřeba štěstí a historické okolnosti. Protože to, co se děje s inflací nyní v evropských zemích, je pro země, které chtějí přijmout euro, velký problém, aby splněly maastrichtská kritéria, která v tomto jsou přísná. Já bych pro, řekněme, následující rok, dva přivítal, kdyby se vláda zavázela k tomu, že bude iniciovat opravdu kompetentní, jak věcně ekonomickou, tak také politickou diskuzi o tom euru. Protože ta velmi silná česká skepse k přijetí eura často stojí na argumentech, které prostě neobstojí jak v jakékoliv elementárně slušně vedené diskuzi. Mluvčí 0: Čili já chápu, že většina politiků má za to, že k euru se je třeba hlásit až v momentu, kdy to podporuje většina veřejnosti. Takhle hold většina politiků, no velká část politiků funguje, ale myslím si, že by se neměla rezignovat na to, že je třeba vést tu diskuzi na kvalitativně úplně jiné úrovni, než doteď. A já věřím, že přes takovou diskuzi by postupně došlo k posunu ve veřejném měnění a vytvořilo by vlastně z podpory eura mnohem atraktivnější politické téma, než je tomu není. Mluvčí 1: Tak budeme teda držat palce, alebo teda s eurom na Slovensku teda vládne relativna spokojnost. Ale teda volby v České republike nebyly jedinou udalostí v středné Evropě. Středná Evropa zařila velmi vzrušující víkend, kdy v Rakusku odstupil kancelár Kurz a v Polsku se konaly obrovské protesty. Teda děsátisíce lidí vyrazili do ulic po celém Polsku, aby vyjadřili svoj nesuhlas s rozhodnutím Polského ústavného súdu, aby podporili členstvo Polska v Evropské unii. A teda Polský ústavný súd v svojím verdiktě v reakci na podaně premiéra Moravěckého spochybnil prednost, Mluvčí 0: Který kontrastuje s vývojem v České republice, protože to podezření vůči kanceláři Kurzovi je jednak jako letité a je velmi vzdálená od soudního rozhodnutí. Nicméně ta jeho reakce je jasná a pravděpodobně to pro něho znamená velký, velký zádrhel v jeho politické kariéře, která jinak je opravdu impozentní ze tiska dosažených výsledků. Čili já tady tohle si velmi cením a já doufám, že se budeme inspirovat. A ne proto, aby nám odstupoval jeden premiér za druhým, ale aby v případě, když se objeví takto závažné kauzy, I pouze na úrovni jako věrohodného podezření, že prostě k té reakci dojde, čiže já jsem s toho měl radost. To Polsko to bylo emotivní, protože pro nás, kteří jsou aplní do evropské politiky, je vždycky tak trochu emotivní, když je vědět, že lidi si uvědomují, jakou hodnotu to evropské společenský skýtá a je nešťastné, že vlastně většinou k tomu dojde, ale je to taky logické, tehdy, když to vypadá, že je to ohrožené. A ono opravdu, zase je fér říct, že případy, kdy se třeba ústavní soudy některých členských zemí vymezují vůči konkrétním rozsudkům v otázce Evropského práva, nejsou vůbec máločasté. Třeba aktivní je v tom německý ústavní soud, který se vymezoval třeba vůči některým ekonomickým rozhodnutím, ale ta polská kauza je něco úplně jiného, protože to je politicky motivovaná kauza, kterou vlastně vláda chtěla dostat nějaký mandát na svoji vizi prosazování polské suverenity a tady je jako úplně jasný, že tahle vize je prostě v rozporu s tím, jak je Evropské společenství postavena. Čili je to hra s ohněm, do jaké míry opravdu polští politici mají plán, co bude následovat, nebo do jaké míry to prostě byla nějaká taktická varianta, kterou chtěli posílit svoji pozici, to nevím, ale je to nesmírně nebezpečné. Musíme si uvědomit, že vlastně to Evropské společenství, Evropská unie, ta společná Evropa je něco mnohem víc, než jenom třeba pravidla o nějakém vzájemném obchodu. Vlastně máme společný právní rámec, díky kterému máme volný pohyb zboží, kapitálu a tak dále a ten stojí na tom, že ty pravidla, která si dohodeme všichni, bez výjimky, respektují. V okamžiku, kdy se otevře cesta k tomu, že ty pravidla bude možné přepsat za pomocí schválení domácí legislativy, tak se celý ten systém začne hroutit. Já nepochybuji o tom, že drtivá většina ostatních zemí, možná dokonce všechny, si uvědomují, že tohle je špatně a teď je otázka, co z toho vyvodí polská vláda. Jestli bude na téhle cestě pokračovat a pak je možné opravdu cokoliv a to cokoliv může být v naprostém rozporu z vůlí milionu Poláků a nebo prostě zařadí zpátečku. Jenom co musím říct, a my jsme se o tom několikrát v našich podcastech bavili, to prostředí v Evropě se přiostřuje. Ochota tolerovat něco, co poškozuje naše společenství nebo poškozuje některé členské země, konáním nezodpovědným chováním jiným, tatuarant se proto prostě klesá. Čili je to prostě velmi špatná doba pro Poláky si začít s tímto nahrávat, protože jestli čekají, že výsadkem toho bude nějaká tolerance nebo pochopení pro komplikovanou situaci v Polsku, kterou si tamní vláda sama vytvořila. Což by je možná přístup, který se dá čekat od těch politiků, jakoby třeba Anga Merklova, která v tomhle vždycky dává najevo politické spory, řešme politicky a ne za pomocí nějakých radikálnějších metod, tak mám pocit, že těhle politiku výrazně ubývá. A spoustu lidí ve vrcholové evropské politice nechce strát se čas takovými neproduktivními konflikty a chtějí naopak, aby ta společná Evropa fungovala ku prospěchu jejich občanů a trávit čas nad takovýmito tématy prostě je překážka k tomu. Mluvčí 1: Přesně tak, toto si málo kdo podle mě uvědomuje, jako velmi to doslova podle mě unavuje mnohých evropských politiků, teda že musí venovat pozornost, náměsto toho, aby se venovali svojím témam, pozornost se jim vlastně očerpává na problémy, které se dějí v Maďarsku a v Polsku a jsou do velké měry zapričněné tamojšími vládami. Ten pohár trpezlivostí je někde velmi blízko svojho dna. Mluvčí 0: Já bych tady toho vlastně doplnil, protože my jsme to v praxi zažili. Tohle byl velký problém s Brexitem. S Brexitem nebyl pouze problém v tom, že to rozhodnutí řada lidí považová za jako suboptimální oslobující obě strany toho zboru, ale hlavně, a to bylo opravdu až fyzicky vidět, ti evropší politici byli znechuceně otráveni s tím, že namísto toho, aby řešili opravdu vážné problémy, kterým Evropa ve světě čelí, tak prostě vedli nekonečná jednání s britskou administrativou o jednotlivých formulacích v různých typech Brexitových dohod. A to bylo prostě nesmírně frustrující a možná, že některé problémy, kterým teďka čelíme, bychom měli už dávno vyřešené, kdybychom nestratili tolik drahoceného času tehdy. Mluvčí 1: Presně tak, čiže eskalácie, politické eskalácie jsou velmi nebezpečné. Tak a pojďme teda na našu dnešnou poslednou tému, která je teda vaša srdcová záležitost, a to jsou daně. Mimo nějakého velkého zaujímu médií, našich médií, přebehla v zásadě na celém světě zásadné rozhodnutě o reforme mezinárodného daňového systému, kedy se na nadnárodné spolučnosti budou od roku 2023 podlíhať minimálnej 15% sázbe daně. Je to dohoda, na které se dohodlo 136 krajín a jurisdikcí, představujících spolu více jako 90% světového HDP. O to jsme se už bavili minule, ale moja otázka je teda, že jako nás to ovplivní? Čo se stane po tom roku 2023 pre nás všetkých? Mluvčí 0: Tak první, co se musí stát, je, kromě toho, že ta dohoda musí být technicky finalizována, protože je tohle velká politická dohoda a ještě ty technické jednání budou probíhat, ale to, co je vlastně nejdůležitější, je, abychom my tu dohodu přenesli do našeho právního rámce, do evropského právního rámce. To znamená, ta dohoda musí být vtělena do evropského práva, protože to je daňová dohoda, tak předpokládám, že se budeme set jednat o jednomyslnost. Takže bude to velký legislativní úkol a bude to taky politický úkol. Já jsem moc rád, že tentokrát už na té listině podporovatelů nechybí ani jeden evropský podpis, protože u toho minulého kola nám tam tuším tři jména chyběly, teďka už jsou tam všichni, což vytváří dobré podmínky pro to, aby to převedení do evropského práva proběhlo hladce, ale stejně to bude představovat určitou práci. A jinak samozřejmě nepředstavujme si, že to, že se povedlo něco, co je opravdu bych řekl až výjimečného a v tom dnešním rozhádaném světě skvělého, tak to neznamená, že najednou všechno bude fungovat bez jakýchkoliv problémů. Dosáhneme pouze toho, že velké firmy budou férověji, já vím, že to slovo je často používáno levicí, třeba sociálními demokraty, ale tady to prostě opravdu sedí, budou férověji odvádět daně podle toho, kde budou působit. Což je hrozně důležité, protože řada zemí nyní čelí tomu, že na jejich trhu například působí velmi intenzivně nějaká velká nadnárodní firma a přitom dostatečně nebo vůbec neodvádí daně, které by odpovídaly tomu, do jaké míry té účasti na trhu využívá. Důsadkem toho je nejen pokles daňových příjmů státu, ale často to také provází, protože ty firmy často jsou víc virtualizované, zaměstnávají méně lidí, tak ty ekonomické škody z tohohle jsou problematické. Další věc, která se děje, že často vznikají ekonomické modely fungování firm, které jsou motivované pouze tím, že některé země poskytují nějaké daňové výhody a vlastně dochází k nějaké misalokaci kapitálu nebo vytváření nějakých nákladých účetních struktur jenom proto, aby ty firmy platily nižší daně. Tohle by všechno mělo skončit. Já doufám, že to také povede k tomu, že ty firmy se budou více soustředit na to, aby byly inovativní, aby poskytovaly dobré produkty spotřebitelům za dobré ceny a budou méně hledat kreativní cesty, jak o nějaký ten 100 milion svoje daňové povinnosti snížit. Takže myslím si, že to je opravdu skvělá věc. Jedna k zjediská obsahu, druhá k zjediská té intenzity podpory globální, ale znamená to pouze, že ty země, které jsou tímto poškozované, což platí třeba pro Českou republiku, ale myslím si, že to platí pro velkou část evropských zemí, dostanou dostatní pokladny, fairovější díl toho, co by tam mělo přijít. Ale revoluce finanční. Mluvčí 1: To samozřejmě nebude. No a to je právě moja otázka, lebo krátko potom, jako přišlo to oznámeně o tej dohodě, která naozaj, ta dohoda, to trvalo roky, kým se to dohodlo, tak například o francouzskom Le Monde takmer okamžitě vyšla kritika této dohody, kde jsou teda podpisany aj známi ekonomově, jako je prostě pan Stěklic alebo pan Pikety, kteří kritizovali tu sázbu té daně, těch 15%, takže je prýliš nízká. Dalo by se této dohodě, podle vás, něco vyčítať? Je to prý velký kompromis? Mluvčí 0: Záleží, jak se na to podíváte. Pokud byste se na to podívala, jak byste si třeba vypředstoval tu dohodu nebo pan Stěklic, tak byste určitě našla věci, které se vám nebudou líbit. Ale ta hodnota té dohody není v tom, že někdo intelektuálně vymysel lepší koncept danění části firm pro 21. století. Ta hodnota té dohody je, že se tím víc než 100 zemí bude řídit. A to vyžaduje prostě politický kompromis. Jakoliv možná existují důvody pro to, aby to bylo třeba o něco víc než 15% sediska České republiky, pro nás by to vlastně nepředstavovalo žádné omezení v naší daněvé politice, tak myslím si, že ani na příč Evropskou unii by se nenašla dohoda na to, aby ta se zbavila vyšší než 15%. A možná ekonomicky, a pan Stěklic je vynikající ekonom, pan Pike taky a spoustu jiných, možná ekonomicky by se dají najít argumenty, že to není úplně to optimální, ale ona ekonomicky lepší dohoda, které se zúčastní ne 130 zemí, ale 80, je fakticky horší. A samozřejmě skvělá dohoda, kterou podepíše jedna země, třeba pobřeží slonoviny, je sediska a fungování světové ekonomiky zcela bezvýznamná. Takže musíme se na to dívat, že cenu má to, že to existuje, a ne to, že ten výsledný tvar je ten nejlepší, jaký by ekonomicky mohl být nastavený. Tady já musím poslední věc ocenit, do určité míry velkorysost americké administrativy, protože pro ní to bylo těžké a je samozřejmě naprosto vyloučeno, aby kdyby v americké administrativě nebyl nejenom prezident, ale také ministryně financí, tak by ta dohoda v žádném případě nevznikla. Amerika tady proukázala určitou velkorysost a myslím si, že je taky dobré, abychom si to my pamatovali, když zase budeme diskutovat o všemožných sporech, které samozřejmě I mezi těmi nejlepšími spojenci vznikají. Mluvčí 1: Tak a to je podle mě I velmi pěkná myšlínka na závěr, že častokrát je hodnota I právě v takomto dobře vyrokovanom kompromise. Nijevždy jsou všetci spokojní, ale má to svoje velké výhody. Děkujeme velmi pěkně za váš čas. Našim poslucháčom prajem príjemné jesené dny a učíme se a někdy na voduce. Mluvčí 0: Díky moc, na shledanou.Kopírovat text

Výsledek voleb nám dává příležitost na restart fungování státu. Co budou největší výzvy pro novou vládní koalici? Jak vnímat protesty v Polsku a proč má verdikt polského soudu potenciál vážně narušit fungování EU? A svět se dohodl na minimální korporátní dani. Co to znamená a jaký to bude mít dopad?

Screenshot není k dispozici