← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 1: Balík Fit for 55 je sůbor návrhov na reviziu a aktualizaciu právných předpisů EU, našich předpisů, na zavěděně nových iniciativ s cílom zabezpečit, aby byly politiky EU v súhladě s klimatickými cílmi, a teda musím podotknout s našimi velmi ambicioznými klimatickými cílmi. Tento návrh má vlastně posilnit veduce postaveně Evropské unie v celosvětovom boji proti zmeně klímy. A komisia Balík představila toto leto. Najprvy jsem poprosila vašu velmi stručnou reakci a moja otázka zní, aká velká je to zmena, lebo teda odozva na Slovensku a v Čechách nebyla až taká silná, čemu do určité měry rozuměm. Predstavlám, legislativa, lebo legislativní Balík, neznějí velmi sexy. Zároveň bylo leto, byla letná sezona, takže to trošku zaniklo. A zkuste teda prosím pomenovat, k čemu došlo a aké velké to vlastně je. Mluvčí 0: Já bych možná na začátku začal tím, že to asi tak velké a tak překvapivé není. My vlastně jdeme od celosvětové dohody v rámci pařížské konference a toho jednání celosvětového, které bude pokračovat a které vlastně stanoví cíle pro všechny země napříč světem, kterými jsme ji přičinili o to, abychom zvládli tu klimatickou výzvu, tu možnou krizi, abychom omezli důsledky. Přesto se dostáváme k tomu, že před pár měsíci vrcholní představitelé Evropské unie, to znamená prezidenti a premiéři, rozhodli o tom, že abychom byli v souladu s tím celosvětovým úsilím, tak musíme trochu přidat a to přidat už do roku 2030, zatímco jsme mysleli, že snížení těch emisí někde kolem 40% proti základu přednoha desítkami let bude dostatečný, tak nyní to vypadá, že spíše budeme muset, to musí směrovat ke omezení emisí o více než 50%. A poté, co padla tato dohoda, tak byla na Evropské komisi, aby přišla s návrhem, jak tohohle cíle dosahnout. Takže toho, kdo sleduje tady tento velmi logický a podle mého názoru odpovědný přístup, mohodem velmi podobný, například volí spojené státy a nejen oni, například I Čína už má své vlastní klimatické cíle, Japonsko, Jižní Afrika a tak dále, tak vlastně by neměl být překvapený, protože pokud řekneme, že ty emise proti roku 1990 opravdu snížíme o více než o polovinu, tak to znamená, že k tomu budeme muset udělat nějaké kroky. Ono si to prostě samo nestane. Mluvčí 1: Pojďme se ale možno trošku bavit o vplyve a dopadě na lidi. Ty navrhy jsou dizajnované tak, aby byl dopad na jednotlivce čo najmenší, ale nemožno ho úplně vylučit. V tom balíku jsou například revizie systému Evropské unie na obchodování s emisnými kvotami, jsou tam smernice o energetické efektivnosti, ale aj o alternativných palivách. Například se budou menit emisné normy pre osobné vozidla. Čiže možno, ako keby ten dopad na toho jednotlivce nije úplně priamý, ale asi to zasáhne lidi. A teda moja otázka je, že se neobáváte, že před voličmi může jíst o velmi nepopulárné opatreně v konečném dvousotku. Mluvčí 0: Tak bavíme se o změnách, když se bavíme o roku 2030, tak o změnách, které nastanou ze nějakých 8-9 let. Když se bavíme o tom velkém cíli té uhlíkové neotroity, tak se bavíme o cílech za 30 let. Je dobré si uvědomit, že ta naše ekonomika, společnost, zboží a služby, které konzumujeme, se neustále mění. Ten náš dnešní svět je někde jinde, než byl před deseti lety. A bezesporu ta snáha o to, abychom naše aktivity dostali více do souladu s tím, aby naše planeta je jaksi vydržela, přinese celou řadu změn. Samozřejmě bude to vyžadovat poměrně velké investice od podniků. Ty investice ale zároveň také znamenají vyšší ekonomický růst. Samozřejmě může to znamenat, že některé zboží, které například má velkou uhlíkovou stopu, bude dražší, což je něco, co bezesporu občané nebudou vítat, ale zároveň bychom mohli mít rychlej rostoucí ekonomiku, ve které lidé budou mít vyšší platy a zároveň, a to je hodně důležité, Evropská unie se soustředí na to, aby ještě dávno předtím, než vlastně tyhle opatření budou uváděny v život, aby vznikly různé sociální fondy, které těm skupinám, které by byly opravdu přímo ohroženy, to znamená jejich životní úroveň by klesla, aby získali nějakou kompenzaci. Ono například velmi důležité je snížovat energetickou náročnost budov a jakkoliv když lépe zateplíte vlastní dům nebo byt, vyměníte v něm způsob topění a ohřívání teplé vody, tak ono ekonomicky s to vyplatí. Nicméně pro spoustu lidí je nepřijatelná ta první investice, protože oni nemají třeba řekněme v českých podmínkách 100 000 korun nebo 4000 euro na to, aby tyto investice udělali a tady je podle mě velmi důležitá rola státu, aby právě jim umožnila tuto investici udělat tím, že je podpoří. Nezapomeňme na to, že například Česká republika v následujících 6 letech dostane z unijního rozpočtu 1000 miliard korun, což je opravdu obrovská suma peněz a právě tyto peníze by měly být použity na podporu těchto změn v ekonomice a určitá část také na to, aby ty změny právě nepostihly životní úroveň dokonce I těch skupin, které by jinak mohly být tímto poznamenámi. Mluvčí 1: A pojďme například k téme automobilů. Znamenají tyto změny, že povedzme o nějakých 15 rokov nenajdeme na evropských cestách spalovací motory? Mluvčí 0: Myslím, že ne, protože to, o čem se hovoří, že kolem roku 2035 už by se neměly prodávat nová auta, která budou mít emise, což mimochodem teoreticky by z toho dalo dosáhnout také toho, že spalovací motory budou spalovat syntetická paliva, která budou uhlíkově neutrální, ale já bych se spíš držel toho, že se prosadí ta efektivnější technologie bateriová, která mnohem lépe hospodaří s tou energí. Ale I kdyby k tomu opravdu došlo a po roce 2035 by se neprodávala nová spalovací auta, tak bez zesporu dalších 15 až 20 let by na silnicích bylo poměrně dost spalovacích aut, které by byly koupeny dříve, protože zejdiska planety by určitě nebyla úžitečná, aby auta, která mohou dále sloužit, aby skončila ve šrotu. A samozřejmě pokud by se ukázalo, že ty technologie, které dnes máme k dispozici, nebudou sloužit dostatečně k tomu, k čemu auto v některých případech nebo nákladní auto mají sloužit, tak se budou muset hledat nějaké jiné cesty, jak zajistit, aby ty auta ty potřeby těch svých majitelů nebo provazovatelů zajistily. Takže myslím si, že tady nějaká panika není na místě. Řada expertů očekává, že už během nějakých, řekněme, pěti let bateriová auta budou cenově na tom velmi podobně jako spalovací auta, s tím, že mají výrazně nižší náklady na provoz. A ono opravdu, z vlastní zkušenosti to vím, pro mnoho využití ty bateriový auta budou velmi vhodná a pro uživatele velmi příjemná. Ale pokud by se ukázalo, že na některé účely ty bateriová auta nejsou vhodná a jiná technologie by prostě nebyla dostatečně efektivní, tak pravděpodobně se v nějaké formě mohou I ty spalovací motory udržet. Mluvčí 1: Tak a pojďme k našemu druhému dnešnému okruhu a ten jsem si nazvala teda Spravodlivost a právný štát. A souvisí to s právami, výročnými správami, které představuje Evropská komisia. Tento týždeň přišel do Evropského parlamentu komisár Reinders, aby představil to, jako jednotlivé štáty Evropské unie postupují v reformách v oblasti spravodlivosti a ako to celkově vyzerá s vztahom demokracie a práva v konkrétných krajinách. Česká republika tradičně neje v hladačiku monitorování právného štátu a stavu spravodlivosti. Tamto štafetu velmi silno preverají Polsko, Maďarsko, Bulharsko a další krajiny. A ostatné štáty mají trochu štěstě v uvodzovkách a jsou tak trochu v zákrytě těchto tzv. zlých chlapců. Komisia představila aj kapitoly, které se venují České republike. Já jsem si jich přečítala a teda můžu povedať, že velmi slávné to nije. Já teda vyberám. Ono to nije tak zlé samozřejmé, jako je to v zpomenaných krajinách, ale výstavné to teda účtě nebude. Napr. odborníci a veduci pracovníci podniků vnímají velmi vysokou měru korupcie v obverejném sektore a v České republike. Vyšetrovaně a audity vyvolávají znepokojeně. Jsou tam případy korupcie na vysoké úrovni při využívání finančních prostědků Evropské unie. Je tam střed zájmů a různé finančné zrovnalosti. A co teda mě mrzalo asi největší, napr. teda, že počas pandemie se zpomalily protikorupčné reformy a většina protikorupčných opatrení, které maly být zaveděny v roku 2020, zvlášť v zdravotnictve, byly odložené. Čo pověděte na takéto vysvědčení? Mluvčí 0: Určitě ta situace není příliš dobrá a ono je to důležité, protože pokud nefunguje právní systém, to znamená pokud neplatí právo pro všechny a toho práva se nelze dostatečně rychle dovolat, tak vlastně nefunguje prakticky nic. Proto je to opravdu v centru pozornosti. Já bych k těm problém, které vy jste zmínila, které bohužel v naší zemi jsou, ono dost často je měřená takzvaná vnímaná korupce. A samozřejmě v případě České republiky, ve které je velký problém přímo na vrcholu v osobě pana premiéra, to vede k tomu, že to vnímání možná vychází negativněji, než by mohla být realita. Ale k těm problémům bych ještě dodal jeden, který taky můžu ustrovat na případu pana premiéra. A to znamená, že té spravedlivosti se dovoláváme neskutečně dlouhou dobu. Právě kauzy pana premiéra už vlastně probíhají řádově 10 let bez toho aniž by došlo k nějakému verdiktu. Samozřejmě si oba dovedeme představit, co by to znamenalo, kdyby podnik v nějakém ekonomickém sporu se svým partnerem by se dovolávala spravedlnosti 10 let, protože po těch 10 letech už dávno nemusí existovat. Čili tady máme ještě navíc tento problém. A možná, že právě proto, protože u nás celý tenhle balík problémů je převážený tou diskuzí nebo tím skutečně vážným problémem konfliktu zájemu premiéra, tak na tu korupci, která stále u nás zdaleka nezmizela, je tak trochu ve stínu. Ale ty jednotlivé kauzy, které v ČR proběhly, jedna z nich je například spojená s mým rodným městem Brnem, což mě strašně mrzí, ukazují, že ten problém stále existuje, ta míra té transparence není dostatečná a opět to tempo vyšetřování a eventuálně vynesení trestů nad těmi, kteří se v těch kauzách zapojili, je prostě tak pomalé, že to nemá dostatečně odrazující účinek. A myslím si, že platí to, co jsme si říkali před 5, 10, 15 lety, že ta korupce je prostě něco, co nás poškoduje všechny. Ta korupce vlastně vytváří určitou daň, kterou platíme ve formě pomalejšího ekonomického růstu, což zní abstraktně, ale také třeba nížší zaměstnanosti, nížších mest pro to, aby ta část lidí, kteří z té korupce těží, se měly lépe. Je to prostě něco nepřijatelného a je to selhání státu. A to, že v řadě zemí je to ještě mnohem vážnější a že tam opravdu existuje obava nad tím, že nefungují úplně ty základní mechanizmy právního státu, to není příliš polehčující okolnost. Mluvčí 1: Korupcia byla hlavnou témou posledních slovenských volěb a tam si myslím, že většina komentátorů zhodně na tom, že ta situace, která nastala po volbách, prispěla k tomu, že vela vyšetřovatelů má pocit, že má rozvězané ruky, že tam došlo k nějaké kvalitativné změně. Keďže ten proces ještě stále probíhá, nije celkom jisté, jak to celé dopadne. A může to dopadnout I velmi zlé, ale zatím to vyzerá ještě stále slubně. Moje otázka je teda, co si můžou občania v Čechách slubovat od toho, jako dopadnou volby. Co jsou ty změny, které by mohly prýsť v oblasti spravodlivosti po volbách? Mluvčí 0: Bez zesporu s tím, že pokud by došlo k tomu, že by Andrej Babiš nebyl ve vládě a jeho hnutí nebylo ve vládě, protože se zdá, že jedním z hlavních úkolů jeho hnutí je ochrana jeho ekonomických zájmu, tak by to znamenalo, že by tento problém ustoupil trochu do pozadí, I když nesmíme zapomenout na to, že v okamžiku, kdy by pan Andrej Babiš nefiguroval ve vládě, tak vlastně přijdeme o to omezení přístupu jeho firem k veřejným penězům, protože nyní to omezení vyplývá z evropské směrnice, která definuje konflikt zájmu a který on bez zesporu splňuje ten konflikt zájmu. V okamžiku, kdyby například Andrej Babiš byl řadovým poslancem, tak všechny ty penězovody, které jeho firmy čerpají a ty penězovody, které například nastavila tato vláda různými svými operačními programy, by se mohly vlastně naplno rozběhnout. Nicméně to, že by Česká republika neměla problém s konfliktem zájmu svého premiéra, by byl určitě pokrok. Ale v žádném případě by to nevyřešilo celou řadu jiných problémů, které s korupcí máme a které spočívají jednak v tom, že to řešení na úrovni policie, tam, kde už existuje dostatek důkazů o korupci a soudu je nesmírně pomalé, což znamená, že tam, kde není dostatečně rychlý trest, tak ten trest není dostatečně odstrašující. A zároveň mám pocit, že s tou úrovní transparence, která by měla výrazným způsobem brzdit, korupci na tom nejsme dostatečně dobře. A možná zpomenu ještě téma, o kterém se u nás nemluví, ale dost si kladu otázku také, jak striktní jsou naše orgány, například v otázce praní špinavých peněz. To, že se často ukazují informace o tom, že například někteří ruští prominenti, kteří zjevně nemají legální původ svých stovek milionů eur nebo korun, kupují v naší zemi velké množství nemovitostí, ukazuje, že někde selhává systém praní špinavých peněz, protože ten by měl dohlížet na to, aby například ty nemovitosti v Praze nebo v Karlových varech by kupovány pouze z legálně nabitých prostředků. Takže myslím si, že těch úkolů je prostě strašně moc. Jakoliv si myslím, že Česká republika udělala pokrok, jakoliv si myslím, že naše policie a soudy nemají svázané ruce, tak ten stav jako není dostatečně dobrý a není to abstraktní problém, je to problém, který poškozuje vlastně nás všechny. Mluvčí 1: V dnešné našej třetěj a poslednej téme se přesuněme na východné hranice EU. Polsko, Lotyšsko a Litva uzavřeli svoje východné hranice po tom, co se za ně dostalo několik tisíc lidí z Iraku, Afganistanu či Kamerunu, ktorý byli základními který přecházeli pešo z Běloruska hustým hustým lesom. Evropská unia obvinila běloruského prezidenta Lukašenka z vydíraně a riskovaně životov migrantov jako politickou pomstu za sankcie, které EU uvolila na Minsk. A situace může pravděpodobně ještě eskalovat v nejbližších dňoch, kedy se v blízkosti hranic uskutoční vojenské cvičeně. Od 1. septembra je v Polsku, v tom prihraničném pásme vyhlásena nějaká forma vynimočného stavu. No a aby toho nebylo úplně málo, dnes přišla zpráva o tom, že dvaja prominentní představitělia běloruské opozicie dostali 11 rokov v vezení za údajné ohrozeně bezpečnosti Běloruska. Tak, ako by mala vyzerať naša spolučná evropská odpověď na to, co se děje v Bělorusku a teda, co se vlastně děje v Bělorusku pri našich hraniciach? Mluvčí 0: To, co jste, Karolina, zmínila, jsou dva trošku odlišné problémy. Tím prvním je, že jenom těžko hledáme způsob, jak jim dostatečně účinně reagovat na ty hrozné věci, který prezident Lukašenko dělá a opravdu ta jeho hra s lidskými její životy, že se snaží nějakým způsobem na území Evropské unie dostat migranti, nebo kdo ví koho z různých třetích zemí. To je opravdu nehoráznost, nepředstavitelného rozsahu, ale, jako jsme si říkali v těch minulých podcastech, díky tomu, že vlastně vztahy Evropské unie a Běloruska jsou velmi omezeny, je ekonomický vztah Běloruska, který je hlavní na Rusko a nikoliv na Evropskou unii, tak vlastně nemáme dostatečné přímé nástroje na to, abychom na toto odpověděj bez toho, aniž bychom zásadním způsobem poškodili životy Bělorusů, z nichž velká část strácí trpělivost se Lukašenkovým režimem. Bohužel stále platí, že klíček řešení té běloruské situace do určité míry leží v Kremlu a znovu se ukazuje, že politika Evropské unie vůči Rusků není dostatečně efektivní. Čili I toto je ukázku dalšího selhání, o kterém jsme si také povídali, kdy se mi zdá, že část evropských diplomatů žije v určité najivitě ve vztahu k Putinovi a Rusku a dokonce I ve svých jednotlivých aktech jednání se nechovají dostatečně profesionálně. Čili toto k tomu, k bělorusku. A druhá věc je to, co se odehrává na těch hranicích, jsou samozřejmě lidské tragédie a jsou to věci, které také se dostávají vlastně do konfliktu s principy právního státu, což je samozřejmě špatně. A je to bohužel projevem toho, že od té minulé migrační kryze vlastně Evropská unie velmi málo pokročila v tom, aby uměla s těmi migračními vlnami pracovat. Říkáme to právě v situaci, kdy určitě nelze vyloučit zvýšený příliv migrantů z Afganistánu. A znovu opakuju, musí platit to, že dodržujeme své právní závazky, či bez zesporu jsou lidé, kteří mohou požádat o azé v Evropské unii a jsou určitě lidé, kteří by měli obdržet dočasnou nebo dokonce trvalou azylovou ochranu, pokud splní ty podmínky, ale zároveň s tím musí trochu v ruce to, aby každý žadatel o azyl, pokud azyl nedostane, aby byl navrácen do té země, ze které přišel nebo do země svého původu. A bohužel my jsme v tomto pokročili velmi málo a proto některé země, které se cítí pod tlakem ty migrace, velmi výrazně ohroženy nad těch hranicích provádějí kroky, které jsou, řeknu to velmi jemně, při nejmenším problematické. Takže znovu to ukazuje tady tento problém, který jste velmi správně nastěnila, že jednak musíme mít mnohem efektivnější zahraniční politiku ve vztahu zejména k těm zemím, jejíž chování má na nás vliv, tady mluvím zejména o Rusku, a druhak musíme pokročit v systémovém řešení migrace s tím, abychom dostali svým právním závazkům, ale zároveň abychom neumožňovali situaci, aby lidé na našem území se pohybovali bez toho, aniž by na to měli legální právo. Mluvčí 1: Tak a na závěr já ještě za seba pridám tip na článok, který je z bruselského think tanku Brugel, který vysvětluje logiku opatrení zpomenaného balíka Fit for 55 a ukazuje, které sektory přemyslu čakají největší zmeny. Link najdete v popise podcastu. Děkujeme velmi pěkně za váš dnešní čas a všetkým vám ostatním prajem príjemný a úspěšný týždeň. Mluvčí 0: Děkuju moc Karolino a těším se brzy navíďenou v Bruselu. Mluvčí 1: Tak, do udělení.Kopírovat text

Evropská komise během léta představila balík Fit for 55, který představuje řadu právních návrhů k dosáhnutí klimatických cílů EU. Co to pro nás znamená a jaké změny to přinese? Jak hodnotí Evropská komise stav práva a demokracie u nás? A co se děje na hranicích východní Evropy a proč je důležité nad tím nepřivírat oči?

Screenshot není k dispozici