← RNDr. Luděk Niedermayer

Mluvčí 0: Dobrý den, počuváte podcast Luďka Niedermayera, v kterom se budeme rozprávat o tom, co chybe Evropou, o tom, co chybe nami. Moje jméno je Karolina Koščová, ve evropské politike se pohybujem několiko rokov a budem se pýtať, možno I za vás. Příjemné počúvaně. Začníme tým, co je pro většinu občanov asi najakutnější těto dny, a teda očkovaním. Pandemia je tu s nami už rok a populace evropských krajín se začíná očkovat a spolu s tím prichádzají I problémy. Taká ta nejčestější výčitka, aspoň kterou jsem zachytila, je, proč neočkujeme tak rýchlo jako například Izrael, který už má zaočkovaných věc jako polovicu obyvatelů. Tak teda proč, proč zaostáváme v Evropě? Mluvčí 1: Ta odpověď podle mě má více částí a mě to samozřejmě vůbec netěší. První, co je asi na první pohled jasné, je, že sehnat dostatek dávek pro zemi, která má několik milionů obyvatel, je něco jiného, než zajistit zásobování Evropské unie, která má řádově 450 milionů obyvatel, protože s námi do toho společného nákupu šly také některé další země. Ale samozřejmě tento argument ještě by se dal použít na Spojené království, protože samozřejmě těch dávek, které přišly do Evropské unie, je víc než dvakrát tolik, než kolik mají k dispozici Britové. Ale samozřejmě ta evropská čísla nevypadá jí dobře z pohledu amerického. A myslím si, že tady je dobré se bavit o několika důležitých věcech a tím nechci říct, že je dobře, že těch dávek máme málo. Ale Evropa má mnohem větší problémy zajistit výrobu spousty zboží v továrnách a z dodávek, které vznikají na úrovni Evropské unie. A zároveň Evropa má trochu větší problém než třeba Spojené státy s tím činit některá možná z pohledu občanů populární, ale sporná rozhodnutí, jako například zákaz exportu. Američani se rozhodli, že prostě dávky, které budou vyrobeny americkými firmami v Americe, zůstanou v Americe. Zatímco Evropa pouze postupem času zavádí určitý registrační systém, který by toto měl brzdit. To znamená, že jednak je otázka, jestli se opravdu touto cestou vydat, a o tom budu mluvit za chvilku, ale také my vlastně efektivně tohle nejsme schopni dosahnout, protože ta výroba u nás záleží na spolupráci spoustu zemí, dovozu spoustu komponent a tak dále. Nicméně z toho celkového pohledu, když se dívám na aktuální data na Our World in Data, tak vidím, že ve světě bylo použito 300 milionů dávek a když jsem se dívá na včerejší evropská data, tak v Evropě je přes 50 milionů dávek vakcín. To znamená celá jedna šestina toho, co ve světě vlastně je k dispozici, tak je v Evropské unii a samozřejmě ten náš podíl na světové populace je nižší. A tady je to ještě druhá věc, kterou bych opravdu chtěl vzdůraznit, je dobré si uvědomit, že v případě, že některé země opravdu razantně sníží dostupnost vakcín pro země ostatní, tak výrazně zvyšujeme riziko, že v těch zemích budou vznikat nové mutace, protože se tam bude covid šířit a ty nové mutace nás budou ohrožovat. Proto také Evropská unie od začátku řekla, že nebude brzdit využívání vakcín vyrobených na našem území pro ty humanitární programy, kterými se vakciny šíří do chudých zemí světa. A je to strašně důležité, když si uvědomíme, kde vlastně vznikly ty tři nejnebezpečnější mutace, tak to je Brazílie, která pandemii opravdu nezvládá, Jižní Afrika, celá Afrika, z hlediska zvládání pandemie, je na tom velmi špatně. Koneckoncu do České republiky jsme dovezli tu nebezpečnou mutaci ze Zanzibaru, který se tváří, že žádná pandemie neexistuje. A pak je to Velká Británie, kde se ta nákaza také šíří velmi rychle. Čili to znamená, pokud se nám nepodaří dostat pod kontrolu aspoň trochu šíření té nákazy přes celý svět, tak nám méně pomůže to, že my budeme pro očkovaní, protože můžou vznikat mutace, na které to očkování nebude dostatečně dobře fungovat. Mluvčí 0: Ta naša diskusia je ale tak trochu ovládnutá trochu jinou témou, a to je téma čínských a ruských vakcín. Dáni a Rakušania zas uzavřeli jakési výzkumné partnerstvo s Izraelom. Je také to konaně fair v oči ostatným evropským partnerům? Mluvčí 1: Podle mě jsou tohle dvě hodně rozdílná témata, protože samozřejmě kdyby existovaly na světě vakcíny, které považujeme za bezpečné a mohli bychom je koupit, tak bychom to prostě měli udělat. Problem je v tom, že pokud někteří ty výrobci ani nepožádají oschválení na úrovni Evropské unie, tak to znamená, že vlastně nejsme schopni zajistit bezpečnost této vakcíny tím, že ji opravdu v dobré víře prověří experti, kteří jsou pravděpodobně těmi nejlepšími experty v celé Evropě. Čili toto je trochu jiný problém a zároveň je samozřejmě otázka, jak se dívat na to, když Rusko nabízí vývoz vakcín, Čína možná nabízí vývoz vakcín a přitom když se podíváme na proočkovanost, tak v Rusku I v Číně je menší než v Evropské unii. To znamená je vlastně otázka, jestli ty země opravdu potom budou schopni dodat dostatečný počet vakcín. Já myslím, že to téma čínských a ruských vakcín konec koncu pionírem je v tom Viktor Orbán, který často v politice volí velmi, řekněme, originální postupy, tak je využito spíše politicky, než by podle mého názoru zásadním způsobem zlepšilo zvládnutí té pandemie. Možná, že pokud se podaří třeba v Maďarsku naočkovat 100-150 tisíc lidí těmito vakcínami nebo možná I víc, tak samozřejmě, pokud ta vakcína bude fungovat, je to úspěch, ale zároveň je otázka, jestli další stovky tisíc lidí nezískají vůči tomu očkování větší averzia, nebudou mít větší obavy a nakonec se proočkovat nedají. Či to je ten problém čínsko-ruských vakcín a znovu opakuju, kdyby ty vakcíny prošly hodnocením EMO, to znamená to Evropskou agenturou, a kdyby bylo jasné, že jich v dobrém čase jsme schopni získat výrazný počet, to znamená řád desítek milionů vakcín v horizontu krátkých měsíců, tak by to mohla být pomoc. A druhá věc, spolupráci některých zemích, já s tím jen kladu otázku, jestli v případě, kdyby se například podařilo Rakousku vytvořit nějakou továrnu na vakcíny, zdali by došlo k tomu, že ty vakcíny by směřovaly pouze Rakušanům, anebo zdali by směřovaly do celé Evropské unie. A tady jsou dramaticky odlišné pohledy na to, podle toho, aspoň z mého pohledu, která z těch skutečností by byla pravdivá. Pokud některé země využitím unijních nebo svých peněz investují do toho, aby se v Evropě vyrábělo více vakcín, a tyhle vakcíny byly samozřejmě dostupné všem Evropanům, ale také pomáhaly zvládnout pandemii na světě, tak je to prostě skvělá zpráva. Pokud někdo směřuje tím směrem, že spíš si udělá svoji malou továrničku na pokrytí potřeb své země, tak se dostaneme do pekelného problému, protože ono se nakonec ukáže, že sice v té továrně třeba vyrobí ten roztok, ale pak ho potřebuje posadit do Itálie, do továrny, kde to umí nějak upravit, pak do Německa, kde se to naleje do lahviček a dojde vlastně k velkému sporu o tom, komu ty vakcíny patří. A tomuhle se právě Evropa snaží zamezit a myslím si, že je to velmi, velmi dobře. Mluvčí 0: Já to vzpomínám I kvůli tomu slovenskému príkladu z uplynulých dní, kdy Slovensko dovězlo svoje vakcíny a já jsem například zachytila také tlmené negativné reakcie z Francúzska například, kdy se trochu nepáči to, že my jsme si tak bokom něco obstarali, pritom my jako malé štáty jsme výrazně prohvitovali z toho celého velkého evropského obstarávání. Teda, že to nebylo celkom fér konaně z našej strany. Mluvčí 1: Je tam podle mě ještě další problém, protože ono to dostává ty politiky pod tlak. A zatímco většina lidí mám pocit, opravdu chce, aby ty vakcíny byly co nejbezpečnější, to znamená opravdu schválené emou, tak možná část lidí tady tohle neřeší. A ti se teďka možná Emmanuela Macrona ptají, proč když to zvládl slovenský premiér, proč to nezvládne on. A zároveň znovu opakuje tamto riziko, že díky tomu, že dojde k využívání vakcín, které neprošly tím standardním schválením, tak poklesne důvěra v toho očkování napříč celou populací. Čili já tady toho nevítám, nicméně mám pocit, že ta evropská dohoda pouze říká, že země nebudou se snažit schánět ty vakcíny, které jsou pokryté tím společným nákupem od těch výrobců, kteří námi přispěj byli. Či nejedná se o nějaké porušení těch pravidel, ale myslím si, že je to docela sporný moment. Může dojít ještě k dalšímu spornému momentu, kdy v případě, když se například uvolní cestování pro vakcinované lidi, jestli se toto uvolnění bude vztahovat na ty, kteří jsou očkování vakcínou, která v Evropě nebyla schválená. Čili ono to přináší další a další problémy. Mluvčí 0: Takže dnešnou našou druhou témou bude horuca téma z domacej europarlamentné kuchyně a je ňou po dlouhých rokoch problémů odchod maďarské vládnej strany Fides z evropské ludové strany. Fides nebyl vyhoděný. Fides odišiel v zásadě dobrovolně. A mohli bychom vysvětlit, proč vlastně Fides odišiel a proč byl Fides dlhodobo problém pro evropskou ludovou stranu? Mluvčí 1: Myslím si, že politika, kterou razí maďarský premiér Viktor Orbán, se stále víc odlišovala nejenom od toho, co je obvykle v rámci takzvané rodiny evropských lidových strán, ale vlastně toho trendu v Evropě. Můžeme mluvit o velmi agresivních kampaních napadajících třeba evropské politiky, velmi agresivní politice v případě migrace, omezování možnosti svobody médií a konec konců I ten dnešní velmi rozdílný postup v případě vakcinace ukazuje, že ten mindset, to znamená to uvažování o vládnutí, které prosazuje Viktor Orbán, se opravdu liší od toho evropského. A toto prostě bylo dlouhodobým zdrojem tenzí uvnitř skupiny Evropské lidové strany, kdy na jednu stranu část politiků měla tendenci tak trochu aspoň podporovat člena té rodiny těch evropských lidových stran, zatímco druzí stále měli větší problém s tím, jak vlastně Viktor Orbán to vládnutí pojímá. Čili to je za celou tou změnou, které po mnoha letech vlastně v minulých dnech došlo. Mluvčí 0: A čo bylo teda tou poslednou kvapkou a proč to tam došlo mezi týmito důma prístupmi právě k tomu, že ten Fides sam rozhodl odjist? Čo je teda jiné? Mluvčí 1: Jiné je, že to volání uvnitř Evropské lidové strany, které vyuztilo v pozastavení členství Fidesu v Evropské lidové straně, bylo stále víc doprovázeno nesouhlasem poslanců v Evropském parlamentu s tím, že pozice poslanců reprezentujících Fides je vlastně stále stejná. Přes tu velkou kritiku toho vládnutí Viktora Orbána a bohužel přes to, že ti poslanci Fidesu se s tím jednoznačně identifikovali s tím, co se v Maďarsku děje. To byl ten problém. Kdyby oni vůči tomu měli větší odstup, tak by pravděpodobně k tomu to nedošlo. Toto vyuztilo nejenom v pozastavení členství jednoho člena skupiny Fides, kvůli nějakému jemu osobnímu jednání, ale také vlastně k požadavku, aby si nějakým způsobem řešilo členství všech členů Fidesu v rámci toho parlamentního klubu Evropské lidové strany. A vedení skupiny rozhodlo, než nejti nějaké ad hoc rozhodnutí, které by vlastně nebylo v souladu s pravidly fungování tohoto klubu, tak se nejprve upraví procedury toho klubu tak, aby bylo možno, samozřejmě na základě velmi silné hlasující většiny, nějakou tzv. národní delegaci vyloučit. Čili to je to, co se odehrávalo v posledním měsíci. Nakonec vznikl návrh, který zjevně vyhovoval drtivé většiny poslanců a k tomu hlasování o tom návrhu došlo v minulém týdnu s tím, že Viktor Orbán přímo avizoval, že pokud dojde ke změně pravidel fungování klubu Evropské lidové strany, jeho poslanci odejdou, aniž by čekali na to, jestli ty pravidla budou využitá k pozastavení jejich čenství nebo vyloučení. Mluvčí 0: Znamená to teda, že jde o politickou prehru Viktora Orbána? Mluvčí 1: To záleží hrozně na tom, co Viktor Orbán dál chce dělat. On vlastně nečekal na to, jestli většina poslanců Evropské lidové strany řekne, že nechce už sedět s jeho poslanci ve stejné skupině a odešel sám. A teď podle mého názoru bude záležet na tom, jaké má další umysly. On se může rychle připojit k jiné parlamentní skupině v Evropském parlamentu, ke konservativcům nebo k té skupině, která je považována za více extremistickou ID, a nebo jeho poslanci můžou zůstat nezávislí. Myslím si, že v případě, kdy se Viktor Orbán rozhodne své poslance připojit do jiné politické skupiny, pravděpodobně to bude předjímat to, že Fides v Evropské lidové straně končí. Ale to je samozřejmě rozhodnutí někoho úplně jiného, než jsou poslanci v Evropském parlamentu, kteří v tom klubu Evropské lidové strany jsou. Mluvčí 0: A tam potom podle mě trošku aj hrozí tvoření, a teď to trošku preřením, ale také v něčom vyšehradské skupiny. Lebo jeden z těch scenárov je, že se nám tam vytvorí skupina evropských konservativců, kde budou zastupeny český, slovenský, polský a maďarský poslanci. A ty polský a maďarský poslanci tam budou v dost značné měre. To je jeden z těch scenárov. Mluvčí 1: Ano, to je jedna z možností. Samozřejmě je otázka, jestli poslanci ze Slovenska či Česka by byli nadšení, že jejich vliv v té skupině konservativců bude rozředěný. Ale je dobré vzpomenout I to, že jeden z poslanců, který bude zvolený na koaliční kandidáce Fidesu, se rozhodl neopustit klub Evropské lidové strany, aspoň dodneška. Což znamená, že vlastně I v té skupině Evropské lidové strany budou zastoupeny všechny vyšegrádské země. Mluvčí 0: To znamená, všetko to závisí od toho, aké má plán I Viktor Orbán. Mluvčí 1: A největší problém je, že ten jeho plán je, že on využívá své možnosti vládnout v maďarsku způsobem, který je prostě pro ostatní nepřijatelný. A to je jádro tohoto problému. Viktor Orbán se to snaží skrývat za různá prohlášení, že Evropská lidová strana se přiklonila k levici anebo že on je ten pravý reprezentant konzervativně křesťanských hodnot. Já tady tohle považuji všechno za docela velkou manipulaci, které bohužel část lidí věří, protože ten zásadní problém je, že způsob, jakým on vládne, který nápadně připomíná některé totalitární praktiky, je prostě pro ostatní nepřijatelný. A to je ten konflikt, který vlastně už na vlastní kůži jsem více než 6 let v parlamentu zažíval a konflikt, který nakonec vlastně z jeho rozhodnutí byl aspoň do určité míry vyřešen. Mluvčí 0: Poslední dnešní okruh venujeme Medzinárodnému dňu žijen. Já osobně tak celkom citlivo vnímám, že vždy o tomto čase, začátko marca, si na nás ženy politici vzpomenu. A já si vždy tak pomyslím, že jak je to super počuť to, že jsme super, ale moja otázka je teda, že co nám ponukáte, a jako vyzerá takový moderný program Evropské strany pre ženy. Čo by maly být témy, které by nás všetkých mali trápit a zároveň by byly relevantné pre ženy. Mluvčí 1: Tak ono, v těch našich zeměpisných šířkách a délkách, to mrdře je tak trochu sprofanované tím minulým režimem, kdy oslava svátku žen se odehrávala tím, že se muži někde opěli a pak kdo ví, co doma vyráběli. A proto přece jenom u nás je populárnější svátek matek. Ale já myslím, že ten správný program z mého pohledu musí začínat u toho, že dnešní svět se k ženám nechová fair. A to je prostě realita. Ženy jsou znevýhodněné. Jsou znevýhodněné v biznise, jsou znevýhodněné představou určitého rodinného modelu, ve kterém ta žena má nějaké povinnosti, zatímco ten muž má povinnosti jiné a někdo říká, jak by to správně mělo být. A zároveň ta dnešní společnost je zatížená tím, že podle mého názoru dělá málo proto, aby se to změnilo. Samozřejmě už jsme daleko od toho, že by ženy byly znevýhodněné například při cestě ke vzdělání. Vůbec ne. Pak se ukazuje, že přístup ke vzdělání je bezesporu výborný. Podívejme se na podíl žen opravdu ve velmi kvalitní vědě a výzkumu. Ale pak to vlastně končí. Nefunguje dostatečná podpora rodin. A když neexistuje podpora rodin s malými dětmi, tak to znamená, že se očekává, že ta žena na sebe vezme ty činnosti. To znamená, že její to v realizaci třeba její kariéry začne dramaticky poškozovat. Kapitou samou pro sebe podle mě je také to, že vlastně ta kultura firem, většiny těch firem na těch nejvýšších pozicích, je prostě mužská. A já jsem to bohužel zažil, že v rámci této kultury existuje určité vychýlení ve smyslu, že ti muži preferují spíš, aby tam bylo, aby ti další byli muži. Ve skutečnosti je to samozřejmě ekonomický defekt, protože myslím si, že všichni snad chápeme a acceptujeme, že muži a ženy mají stejné možnosti na to, stejné předpoklady, znalosti, schopnosti pro to, aby dělali drtivou většinu prací. Nemluvím tady o nošení uhlí do sklepa, ale manažerské práce, práce ve vědě a výzkumu. A v okamžiku, kdy ten výběr je vychýlený pouze ve směru k jedné polovině těch uchazečů, tak to znamená, že volíme uchazeče horší. Cesta z tohohle není jinak než určitou mírou upřednostnění toho znevýhodněného, protože kdybychom čekali na nějakou organickou změnu, která se postupně bude prosazovat, tak to bude prostě trvat strašně dlouho. A já chápu, že vaše část společnosti, Karolino, nechce čekat jako stovky let, než se to samo vyrovná. Protože já si myslím, že do určité míry, určitá míra rozumného upřednostňování, jako například kvoty na některé pozice ve vedení velkých firm v Evropském parlamentu, máme spoustu pravidel, které říkají, ne že jaký má být podilžen, ale že tam musí dojít k nějaké rovnováze, tak to jsou v podstatě dobré věci. Mluvčí 0: Ten půl těch kvalifikovaných kandidatov je dostatočně dobrý a široký na to, aby se naozaj dalo vybrať tak s mužou, aj žen, a ta funkce jednoducho trpět nebude, lebo obidva ty půly jsou jednoducho vysoko kvalifikované. Mluvčí 1: O to je smutnější, že jimeno v té naší části světa tohle téma stále je zesměšňováno a bagatelizováno. Jak se posouváte, čím dál tím víc jako na západ, tak ono to vypadá lépe, ale když jsem se bavil třeba s jednou ze svých kolegy z německé vládnoucí strany CDU-CS, tak ona mi říkala, že už to možná může být nějakých deset let, kdy vlastně začala vyžadovat, aby ten princip aspoň určité rovnováhy byl respektován. A ty diskuze byly velmi podobné jako ty, které slyším u nás, se stejně hloupými nebo falešnými, či řekněme aspoň nechytrými argumenty. Takže o nás to prostě všude musí odpracovat a já doufám, že ta změna, to vyrovnání proběhne tak rychle, že za pár let už se o tomto tématu vůbec nebudeme muset bavit. Protože to prostě bude samozřejmé. Mluvčí 0: Tak a na závěr si dajeme ještě evropský tip. Já za seba dávám link na stránku Nového Evropského Bauhausu, co je iniciativa Súčasné Evropské komisie a predsedničky Ursuly von der Leyen. A Evropská komisia momentálně organizuje také informačné online stretnutě, kde vysvětluje, co to vlastně Nový Evropský Bauhaus je. Mluvčí 1: Já bych mohl upozornit na dvě zajímavé věci. První je, pokud chcete sledovat, jak problíhá vakcinace v Evropské unii, tak stránky Evropské agentury ECDC představují pravděpodobně nejlepší zdroj, který není tedy prostý šrámu. Já od minulého týdne jednám se zástupcí komise agentury a žádám je, aby ty data byly kvalitnější, ale je to velmi užitečná stránka. A druhá věc, kterou bych zmínil, je finanční skandal OpenLux, který ukazuje, že v Evropě stále máme problémy s tím, aby se nám na naše území nedostávaly špinavé peníze. Doufám, že jako to bylo v minulosti, takovýto skandal povede k tomu, že budeme lépe hledat způsoby, jakým způsobem zalepit ty díry, které z tohoto pohledu dnešní evropský finanční systém má. Mluvčí 0: Tak a my vám prajeme pěkný a úspešný děň a týždeň. Mluvčí 1: A navíc ještě bezpečný, prosím. Nashledanou. Mluvčí 0: Do uděňa.Kopírovat text

Evropa není v očkování premiantem. Proč se nám nedaří očkovat tak rychle jako třeba Izraeli, Spojenému království či USA? Co předcházelo odchodu strany Fidesz z frakce lidovců (ELS) v Evropském parlamentu a co bude dál? A jak to vypadá s postavením žen v naší společnosti?

Screenshot není k dispozici