← MUDr. Ivan David

Nepokoje na trhu s dluhopisy: Spustí válka s Íránem novou krizi eura? Výnosy státních dluhopisů rostou. Evropané se velkou rychlostí řítí do fatální dluhové pasti. Michael Maier pro Berliner Zeitung: Neochota vlád členských států EU a Velké Británie podpořit USA ve válce proti Íránu nepramení z nově nabyté touhy po míru. Důvodem je, že ministři financí pravděpodobně své příslušné vůdce upozornili, že si Evropané nemohou dovolit vstoupit do války. Nejvýraznější varování v tomto ohledu přichází z trhu s dluhopisy. Náklady na vládní půjčky v březnu vzrostly tempem, jaké tu už dlouho nebylo. Výnosy z 10letých italských státních dluhopisů v pátek vzrostly až na 4,14 procenta – což je nejvyšší úroveň od poloviny roku 2024. Výnos později klesl zpět na 4,08 procenta, ale stále byl o téměř 0,8 procentního bodu vyšší než na začátku měsíce. Srovnatelný výprodej naposledy nastal v roce 2022, jak poznamenal deník Financial Times (FT). Výnosy francouzských desetiletých dluhopisů dosáhly v pátek téměř 3,9 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009, zatímco výnosy španělských dluhopisů se poprvé od konce roku 2023 vyšplhaly na téměř 3,7 procenta. „Investoři si začínají uvědomovat, že se posouváme do kombinace nižšího růstu a vyšší inflace, spolu s většími fiskálními stimuly a zvýšenými vládními výdaji,“ řekl deníku FT Tomasz Wieladek, hlavní evropský makroekonomický stratég společnosti T. Rowe Price. „Přízrak inflace se vrací,“ uvedla v pátek odpoledne v projevu členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabel a dodala, že tento vývoj se odehrál rychleji, než „mnoho lidí“ očekávalo. Ačkoli mezi investory zatím nepanuje panika a obecně se očekává, že situace se stane kritickou pouze tehdy, pokud se válka bude vléct, situace v Německu je důvodem k obavám. Financial Times píše, že „další nárůst výnosu desetiletých německých státních dluhopisů – které slouží jako referenční hodnota pro eurozónu a vzrostly mimo jiné kvůli plánovanému zvýšení vládních výdajů v Německu – nad současnou úroveň 3,1 procenta by mohl posunout náklady na půjčky pro ostatní země eurozóny do nepříjemnějšího pásma.“ Ve scénáři, kdy výnos spolkové republiky vzroste nad 3,5 procenta a náklady na půjčky pro Itálii a Francii se přiblíží 5 procentům, se „udržitelnost dluhu stává nejistou,“ uvádí Wieladek z T. Rowe Price. Jinými slovy, uvolnění dluhové brzdy a zneužívání půjček k zakrývání rozpočtových mezer destabilizuje eurozónu. Problémem pro Evropany je, že se i bez dodatečných válečných nákladů dostávají do prekérní situace. Vysoké ceny ropy a plynu snižují naděje i na minimální růst. Dluh od rozhodnutí o masivním přezbrojování masivně vzrostl. Ale to není vše: V reakci na vysoké ceny energií plánuje několik zemí spustit programy na zmírnění dopadu na spotřebitele. Španělský parlament ve čtvrtek schválil balíček daňových úlev v hodnotě pěti miliard eur. Opatření snižují daň z přidané hodnoty (DPH) na elektřinu, zemní plyn a paliva z 21 na 10 procent. Itálie dočasně snížila spotřební daně z paliv o 20 procent – toto opatření bude stát 417 milionů eur do 7. dubna a poté bude přezkoumáno. Premiérka Georgia Meloniová plánuje kompenzovat snížené příjmy úsporami jinde, včetně zdravotnictví. Francie si již nemůže dovolit žádné daňové úlevy. Premiér prohlásil, že kvůli deficitu ve výši 5,1 procenta HDP, který se předpokládá na rok 2025, „v bance nezbývají žádné peníze“. V současné krizi Paříž poskytla pomoc pouze obzvláště postiženým odvětvím, jako je zemědělství a doprava, a to ve výši přibližně 70 milionů eur. Simone Tagliapietra, vedoucí pracovnice v Bruegelu, deníku FT řekla, že opatření, která dosud oznámily vlády, jako je španělská, ukazují, že se jedná o „velmi velké částky“. „Evropské vlády jsou pod fiskálním tlakem, byli jsme svědky... „Mnoho soupeřících priorit – v neposlední řadě výdaje na obranu – a veřejné rozpočty jsou omezené,“ řekla. „Nevidím žádný fiskální prostor pro opatření, jako jsou ta z let 2022 a 2023.“ Jinými slovy, i když ceny energií budou nadále růst, veřejné rozpočty budou napjaté na hranici svých možností, musí samy snižovat výdaje a nemohou financovat záchranná opatření. Ani samotní Američané si válku nemohou dovolit: Státní dluh dosáhl rekordních 39 bilionů dolarů. Očekává se, že roční čisté úrokové platby dosáhnou v tomto fiskálním roce 1 bilionu dolarů. Pentagon požaduje od Kongresu dodatečné financování války proti Íránu ve výši více než 200 miliard dolarů – nad rámec již schváleného obranného rozpočtu ve výši přibližně 900 miliard dolarů na fiskální rok 2026. Americká vláda však doufá, že využije osvědčenou metodu exportu inflace do jiných částí světa tím, že využije dolar jako světovou rezervní měnu. Dokud je to ještě možné, zasvěcenci se snaží odčerpat co nejvíce prostřednictvím spekulativních transakcí. Trhy s dluhopisy jsou poslední obrannou linií, protože banky nakonec vědí, jak získat zpět své peníze od daňových poplatníků i těch nejzkorumpovanějších vůdců.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici