← MUDr. Ivan David

Rozhovor s íránským velvyslancem: „Oko za oko“ – Odveta místo deeskalace Před íránským velvyslanectvím v Berlíně visí obrázky mrtvých dětí. Uvnitř velvyslanec hovoří o válce, ropě a selhání Západu. Koexistence s Izraelem? Nemyslitelná. Alexander Dergay a Luise Evers pro Berliner Zeitung. Předklácám v plném znění: Je tiché ráno v Berlíně-Dahlem, několik hodin před perským Novým rokem, Nowruzem. Široké ulice velvyslanecké čtvrti v bývalém berlínském Západním Berlíně jsou prázdné – jediné, co vyniká, jsou rozsáhlé bezpečnostní ploty před íránským velvyslanectvím a policejní auto. Teprve u bran velvyslanectví se ticho prolomí. Velkoformátové plakáty vás náhle vtáhnou do jiné reality: obrázky dětí, vedle nich čísla, která vám utkvějí v paměti. Přes 175 mrtvých, píše se v nich. Školačky, zabité při amerických útocích na město Minab v Íránu, jak informoval Berliner Zeitung. Teherán leží přibližně 3 600 kilometrů na východ. Od vypuknutí války 28. února je íránské hlavní město ostřelováno. V budově velvyslanectví přijímá Berliner Zeitung íránský velvyslanec v Německu Majid Nili Ahmadabadi. Velvyslanec působí klidně a vyrovnaně. SYSTÉM, NE ČLOVĚK Berliner Zeitung: Pane velvyslanče, jste ve svém postu v Berlíně relativně nový. Co se vám na této liberální demokracii líbí? Ahmadabadi: Lidé zde – většina z nich – jsou velmi otevření slyšet různé názory. BZ: Po smrti ajatolláha Alího Chameneího nastoupil na trůn jeho syn Mojtaba Chameneí. Podle zpráv z médií je údajně vážně zraněn. Kdo vládne Íránu – kdo rozhoduje? Ahmadabadi: Írán není osoba. Írán je systém. Tato situace není nová. Máme s ní více než 40 let zkušeností. Víme, co tím Saddám myslel – osm let války. Život jde dál, lidé si dělají svou práci. BZ: Váš ministr zahraničí Abbas Araghchi napsal na X, že vlna globálních důsledků teprve začala a postihne všechny. Nezní to spíš jako hrozba? Ahmadabadi: My jsme tento problém nezačali. Byli jsme uprostřed diplomatických jednání – v Ženevě, v závěrečném kole nepřímých rozhovorů s Amerikou. Jsme pro dialog, jsme pro diplomacii. Ale pokud někdo preferuje válku, je to jeho volba. Tuto otázku byste měli položit agresorům – izraelskému režimu a Americe. Nemůžeme Americe věřit. Důvod sahá daleko do minulosti – do 50. let, k pokusu o převrat. Naposledy v červnu 2025. Měli jsme pět kol nepřímých rozhovorů s Amerikou. Proč je nazývám nepřímými? Protože Americe nemůžeme věřit. Kdo zaútočil? Izraelský režim. Kdo zaútočil potom? Amerika. To není nic nového. V roce 2018 Trump odstoupil od Vídeňské jaderné dohody, JCPOA. „OKO ZA OKO“ BZ: Proč jste zaútočili na sousední muslimské země, se kterými udržujete blízké vztahy? Ahmadabadi. Neútočili jsme. Před válkou jsme jasně uvedli: Pokud Amerika nebo izraelský režim použijí své základny v regionu, budeme se bránit – bez ohledu na to, kde se základna nachází. Respektujeme územní celistvost a suverenitu našich sousedních zemí. Zažili jsme to na vlastní kůži, když Saddám zaútočil na Írán. Ale když někdo zneužije svou základnu, aby nám ublížil, musíme reagovat. BZ: Bombardované země obviňují Írán z úmyslného útoku na civilní a energetickou infrastrukturu, jako je například plynové zařízení v Ras Laffanu v Kataru, které je důležité i pro Německo. Jak se to shoduje s vaším prohlášením, že Írán respektuje suverenitu sousedních států? Ahmadabadi: Byl to izraelský režim a Amerika, kdo jako první překročil vojenské cíle a zaútočil na energetickou infrastrukturu. Energetická infrastruktura v Kataru a celém regionu má většinu amerických akcionářů. Pokud půjdou nad rámec vojenských účelů, nemáme jinou možnost. Oko za oko. Nebudeme to opakovat – pokud to neudělají znovu. Pokud chtějí pokračovat, nemohu zaručit, že se to nebude opakovat. Přesto však respektujeme územní celistvost našich sousedních zemí. To je obecná zásada založená na mezinárodním právu. A zároveň je obrana našeho vlastního systému a našich lidí, obrana naší vlastní země, zakotvena i v mezinárodním právu, v článku 51 Charty OSN, a přesně to děláme. Dokud probíhá válka, agrese izraelského režimu a Ameriky je jasným porušením mezinárodního práva, článku 2 odstavce 4 Charty Organizace spojených národů. To je naše pozice. Každý, kdo dovolí jiným využívat základny k útokům, nám nenechává jinou možnost. BZ: Je globální ekonomická škoda – bombardování plynových zařízení, narušení obchodních cest – součástí vaší strategie? Ahmadabadi: Ne. Životy lidí jsou důležité – ať už v Německu, Evropě, Americe, Íránu nebo Africe. Hormuzský průliv je a zůstane otevřený všem stranám, které nejsou agresory. Ale pokud dojde k válce, má to ekonomické důsledky. To nechceme. Pokud je možné trvalé příměří, které je v zájmu naší ekonomické nebo politické situace či stability, podporujeme ho. ÍRÁN: OTEVŘENOST VŮČI „VŠEM ZEMÍM“ – KROMĚ IZRAELE BZ: Íránská rétorika vyzývá ke konci izraelského státu. Webové stránky nejvyššího vůdce uvádějí, že „už nebude existovat žádný sionistický režim“. Zároveň Írán podporuje zástupce jako Hizballáh v Libanonu a Hútíovské milice v Jemenu, jejichž mottem je „Smrt Americe, smrt Izraeli“. Pokud to není strategie proti existenci Izraele, co je? Existuje nějaký představitelný scénář koexistence? Ahmadabadi: Neprovedl izraelský režim sám útokem na Írán politiku dezintegrace? Zeptejte se izraelského režimu: Jste připraveni akceptovat systém takový, jaký je? Politikou izraelského režimu je fragmentace mé země a balkanizace západní Asie. To má důsledky i pro Evropu. Naší absolutní bezpečnostní prioritou je nyní bránit se před agresory. BZ: Můžete jasně říct: Akceptuje Írán právo Izraele na existenci – ano, nebo ne? Ahmadabadi: Opakuji, co jsem řekl dříve: Izrael zaútočil na Írán. Dvakrát. Klíčové je: Agresoři zaútočili na Írán. To musí být odsouzeno. Místo abyste se dostali k jádru problému, dáváte mi jinou otázku. BZ: Mohl by v budoucnu existovat nějaký scénář, ve kterém by regionální bezpečnostní struktura, jako je ta, kterou navrhuje Írán, zahrnovala celý Blízký východ? Jinými slovy, z pohledu Teheránu, byl by v takovém uspořádání prostor pro židovský stát? Víte, je rozdíl mezi Židy, Izraelci a Netanjahuem. Pokud jde o Izrael a Netanjahua, nechci se vyjadřovat, protože je nemůžeme uznat. Ale pokud jde o Židy: Írán je domovem Židů. Během druhé světové války přišlo do Íránu mnoho židovských uprchlíků a my jsme je uvítali. Židé mají své zástupce v parlamentu. S Židy není žádný problém. Ale izraelský režim je hlavním zdrojem všech problémů. Když mluvíme o budoucnosti regionu: To, co se právě teď děje, ukazuje, že Amerika není primárním zdrojem bezpečnosti. Pokud necháme naši bezpečnost na Americe, velmi snadno nám vytvoří problém. Musíme držet spolu. Musíme se posadit k jednomu stolu – myslím tím všechny země – a měli bychom zvážit naši prosperitu v rámci kolektivního bezpečnostního uspořádání. Nemyslím si, že je to jen sen. Můžeme ho mít. BZ: Takže mluvíte o regionálním kolektivním bezpečnostním řádu bez Izraele? Ahmadabadi: Bez Izraele. BUDOUCNOST ODSUNUTÁ DO DÁLI BZ: Jak dlouho bude tato válka trvat? Ahmadabadi: Amerika nemá žádnou strategii. Nevědí, co dál. Oni ten problém začali a nevědí, jak se z něj dostat. Izraelský režim na druhou stranu přesně ví, co chce: destabilizaci západní Asie, počínaje Íránem. Netanjahuův politický život závisí na chaosu. Pokud bude stabilita, půjde do vězení. Je to válečný zločinec. Proto do této hry zatahuje všechny. Ameriku, zítra Evropu, pozítří ostatní. Naší politikou je obrana – všemi konvenčními prostředky. Evropa v tom nehrála žádnou roli. Nemohu předpovídat budoucnost. Ale doufáme v pozitivní výsledek. Válka nám neprospívá. BZ: Kde je červená linie – kdy se Írán aktivně posune směrem k deeskalaci? Ahmadabadi: První prioritou je, aby se zvěrstva zastavila a abychom dostali záruku, že se nebudou opakovat. Pokud bude zajištěno, že se agrese nebude opakovat, pokud bude možný trvalý mír a pokud se budou diskutovat i o reparacích, pak můžeme uvažovat o novém okně do budoucna. Do té doby jsme od toho daleko. BZ: Jaký by byl první krok tímto směrem? Ahmadabadi: Druhá strana by nám měla projevit důvěru. Proces jsme nepřerušili. Agresor by měl navrhnout první krok, gesto důvěry. Proč bychom jim měli důvěřovat nebo sami udělat gesto? BZ: Jaký by byl ideální výsledek této války pro Írán? Ahmadabadi: Nevím. Naší prioritou je obrana. Není to jednoduchá válka. Některé země podporují izraelský režim a Ameriku, i když vědí, že je to porušení mezinárodního práva. Zbývá toto: Útoky musí přestat. Potřebujeme záruku, že se zvěrstva nebudou opakovat. A musí existovat odškodnění. ŽÁDNÉ POCHYBNOSTI O RUSKU A ČÍNĚ BZ: S Abrahamovými dohodami již existuje přístup k regionálnímu řádu a normalizaci. Jak Írán vnímá tento formát a vylučuje jeho model formátu Izrael? Ahmadabadi: Nedávné útoky jsou přímým důsledkem zneužívání Abrahamových dohod izraelským režimem. Naši přátelé v regionu by měli být moudří a kriticky zvážit obsah této dohody. Regionální kolektivní bezpečnostní dohoda – ano. Ale bez Izraele. Izrael je pro všechny problémový. BZ: Rusko a Čína jsou považovány za strategické partnery Íránu. Obě strany reagovaly v této konfrontaci především diplomaticky. Stačí vám to? Ahmadabadi Rusko je náš soused, Čína náš blízký přítel a obě strany odsoudily izraelský a americký útok. Evropa na druhou stranu, navzdory své dlouhé historii s Íránem, tak dodnes neučinila. Evropské země útok neodsoudily. My se velmi dobře bráníme a pokud bychom cokoli potřebovali, můžeme si s nimi promluvit. V tuto chvíli se věci vyvíjejí dobře. Proto od nich nemáme žádná další očekávání. VĚTŠINA EVROPY MLČÍ BZ: Co očekáváte od Německa? Ahmadabadi: Bylo zabito více než 175 lidí – dětí, školáků. Byli úmyslně terčem útoků. Žádná evropská země to neodsoudila. Proč? Pokud platí mezinárodní pravidla, pak musí platit pro všechny. Německo by mělo tento útok odsoudit. Problém, kterému čelíme, je nedostatek morálky. Je Ramadán. Lidé v Íránu byli napadeni, když se postili. Jaká morálka umožňuje útočit na lidi, kteří se postí? Rusko a Čína útok odsoudily. Dokonce i v Americe se ozývají hlasy, které to kritizují. Jen většina Evropy mlčí. BZ: Tady v Berlíně vidíte Íránce a Izraelce bok po boku, někdy i společně na veřejných akcích a protestech. Co si o tom myslíte? Ahmadabadi: V Německu žije přibližně 400 000 Íránců. Někteří z nich zastávají odlišné názory nebo způsoby myšlení. Íránci však stále stojí za Íránem, protože je to jejich země, jejich vlast. Možná by vás toto mohlo zajímat: Když jsme vystaveni velmi barbarským útokům izraelského režimu a Ameriky, mnoho Íránců mi volá a říká, že chtějí jet do Teheránu bránit územní celistvost Íránu. Takže drtivá většina Íránců stojí na straně Íránu, jeho územní celistvosti a íránského lidu. Írán a Íránci mají své kořeny v historii, víře a civilizaci. Íránci žijící v Německu také tyto kořeny sdílejí. „POSTAVENÍ ŽEN NEMÁ S PROTESTY NIC SPOLEČNÉHO.“ BZ: V Německu probíhají propalestinské protesty, na kterých jsou vystaveny i vlajky Íránské islámské republiky a portréty islámských osobností. Vidíte revoluční vůdce Chomejního a Chameneího. Jaký je váš pohled na to? Pomáhá vám to – a máte s těmito skupinami nějaký kontakt? Ahmadabadi: Tito lidé jsou velmi inteligentní. Byli a jsou otevření různým hlasům, zakotveným v realitě. Zastávají se spravedlnosti. Ať už jde o Gazu, Palestinu, Jemen, Afriku nebo nedávnou situaci v mé zemi: svědčí to o dynamické společnosti, která se – bez ohledu na odlišné úvahy – řídí skutečným smyslem pro spravedlnost. BZ: Od protestů v roce 2022 a jejich obnoveného vypuknutí začátkem tohoto roku – jakou roli hrají ženy v íránské společnosti? Ahmadabadi: Role žen v mé zemi nemá nic společného s protesty, ani s těmi z roku 2022, ani s těmi z roku 2025 nebo začátku roku 2026. Role žen v mé zemi je jedinečná. Jsou aktivní a součástí společnosti. Navštivte Írán a přesvědčte se sami. Nevidím v tom žádnou souvislost. Autoři článku dodávají: Na konci rozhovoru se velvyslanec Ahmadabadi vrací k bodu, který ho zjevně nejvíce znepokojuje. Ne vojenské otázky, ne strategie – ale postoj. Klade nám otázku, která ve skutečnosti není namířena na nás dva: „Proč Německo váhá s odsouzením útoků na školy?“ S novým rokem (Nowruzem) se podle něj situace uklidní. V Berlíně-Dahlemu je dnes ráno stále klid. Prozatím. Následující den Teherán otestoval raketu s doletem 4 000 kilometrů. Berlín je nyní v dostřelu, dodává Berliner Zeitung. Majid Nili Ahmadabadi (56) je velvyslancem Íránské islámské republiky v Německu od března 2025. Předtím vedl divizi pro západní Evropu na íránském ministerstvu zahraničí jako generální ředitel, zodpovědný za vztahy s evropskými státy. Studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Allameh Tabataba'i v Teheránu a hovoří persky a anglicky.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici