← MUDr. Ivan David

Shrnutí rakouské veřejnoprávní ORF k situaci ve Venezuele: OSN vidí porušení mezinárodního práva Úřad OSN pro lidská práva označil intervenci USA ve Venezuele za porušení mezinárodního práva. Mezinárodní společenství musí jasně uvést najevo, že takové akce snižují bezpečnost států na celém světě, uvedla v úterý agentura OSN. USA během debaty o útoku ve Venezuele v Radě bezpečnosti zastávaly svůj postoj z velké části osamoceně. Akce USA vysílá signál, že ti, kteří jsou u moci, si mohou dělat, co chtějí, řekla novinářům mluvčí Ravina Shamdasani. Vojenská akce podkopává „základní princip mezinárodního práva, podle kterého státy nesmí ohrozit územní celistvost a politickou nezávislost jiného státu hrozbou síly nebo jejím použitím“. Mezinárodní společenství musí jednomyslně trvat na dodržování tohoto principu, uvedla Shamdasani. OSN odmítá americké odůvodnění Shamdasani odmítla washingtonské odůvodnění intervence založené na „dlouhodobém a otřesném porušování lidských práv“ venezuelskou vládou. „Odpovědnosti za porušování lidských práv nelze dosáhnout jednostrannými vojenskými intervencemi v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila mluvčí. Komise OSN pro lidská práva již deset let informuje o „pokračujícím zhoršování situace ve Venezuele,“ uvedla Shamdasani. „Obáváme se, že současná nestabilita a další militarizace v zemi v důsledku vojenské intervence USA situaci jen zhorší,“ řekla. Jasné odsouzení v Radě bezpečnosti OSN Jen o několik hodin dříve, v pondělí, se Rada bezpečnosti OSN zabývala také útokem USA na Venezuelu. Velvyslanci států zastoupených v Radě bezpečnosti při OSN kritizovali agresivní akce USA, které považovali za porušení mezinárodního práva. Vláda v Caracasu s podporou Číny a Ruska požádala o zvláštní zasedání Rady bezpečnosti OSN. Argumentovala, že útok představuje porušení Charty OSN a ohrožuje mír v regionu a ve světě. Rusové: Návrat do éry bezpráví Ruský velvyslanec při OSN, jehož země vede válku proti Ukrajině již léta, popsal americké akce jako „předzvěst návratu do éry bezpráví a americké dominance prostřednictvím násilí, chaosu a svévole“ z důvodů mocenské politiky a ekonomiky. V pondělí Rusko v Radě bezpečnosti požadovalo propuštění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. V úterý zveřejněném prohlášení ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že venezuelský lid si musí sám určit svůj osud bez vnějšího vměšování. Čína útok USA kritizovala: „Žádná země nemůže působit jako světový policista a žádný stát si nemůže nárokovat roli mezinárodního soudce.“ Vojenské prostředky nejsou „řešením problémů“, uvedla. Svévolné použití síly povede k větší krizi. Podobné pocity vyjádřily Kuba, Írán, Hnutí nezúčastněných (prostřednictvím Ugandy) a Kolumbie. „Zlatá střední cesta“ mezi evropskými zeměmi: Mimo jiné Spojené království, Francie, Panama a Chile prohlásily, že ani Maduro jako prezident, ani útok USA na Venezuelu nebyly legitimní. Jednomyslně vyzvaly k mírovému přechodu k demokratickému systému vlády, vedenému samotnou venezuelskou společností. Spojené státy argumentovaly, že Madurovo zatčení bylo „chirurgickou akcí“ proti „drogovému teroristovi“. Maduro není legitimní hlavou státu. Každý, kdo s ním tak zachází pod rouškou Charty OSN, ji zneužívá. Nové venezuelské vedení upevňuje moc Mezitím nové venezuelské vedení upevňuje svou moc v zemi. Jako jeden ze svých prvních kroků Delcy Rodriguezové, která složila přísahu jako úřadující prezidentka, v pondělí vyhlásila válečný stav a nařídila policii, aby pronásledovala a našla kolaboranty. Podle zpráv médií měla americká armáda podporu na místě během víkendové operace, při níž byl zajat prezident Maduro a jeho manželka Cilia Floresová. Mimo jiné údajně osoba z Madurova nejbližšího kruhu neustále poskytovala informace o jeho současném pobytu. Střelba ve vládní čtvrti Caracasu Podle zpráv na sociálních sítích vypukla v noci poblíž prezidentského paláce v hlavním městě Caracasu silná střelba, ačkoli okolnosti zůstávají nejasné. Videa ukazují střelbu a obrněná vozidla bezpečnostních sil v ulicích. Tisíce Madurových příznivců tam demonstrovaly proti jeho zajetí a požadovaly jeho propuštění. Demonstranti se včera shromáždili před parlamentem během Rodriguezova slavnostního složení přísahy. K demonstrantům promluvil Madurův syn, zákonodárce Nicolás Maduro Guerra. Uvedl, že má s otcem nepřímý kontakt. Dnes, tedy v úterý, požádal venezuelský generální prokurátor Tarek Saab příslušný americký soud o uznání Madurovy imunity jako hlavy státu. Americký soudce musí také určit, že USA nemají nad případem jurisdikci. Maduro se v pondělí u soudu prohlásil za nevinného. Soudní proces by měl pokračovat v polovině března. Saab také oznámil vyšetřování úmrtí, ke kterým došlo během víkendové operace americké armády, při níž byl Maduro zajat. Nové volby po 30 dnech? Venezuelská vláda nadále považuje Madura za legitimního prezidenta. Podle venezuelské ústavy v případě delší nepřítomnosti prezidenta přebírá povinnosti úřadu viceprezident a do 30 dnů vyhlašuje nové volby. Není jasné, zda nové vedení považuje situaci za delší nepřítomnost. Americký prezident Donald Trump již jasně uvedl, že v tuto chvíli odmítá nové volby. Machadová se chce vrátit do Venezuely Mezitím se venezuelská opoziční vůdkyně Maria Corina Machadová chce vrátit do vlasti „co nejdříve“. V rozhovoru pro Trumpem napojenou stanici Fox News Machadová také uvedla, že chce ze „svobodné Venezuely“ udělat „energetické centrum“ Severní a Jižní Ameriky. Trump však uvedl, že si pro Machadovou roli ve Venezuele nepředstavuje.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici