← MUDr. Ivan David

Korupční šok v Bruselu: Kaja Kallasová je pod tlakem „Korupční skandál v Evropské službě pro vnější činnost (EAD) se rozšiřuje. S tím, jak jsou zatýkáni bývalí vedoucí pracovníci, sílí tlak na vysokou představitelku EU Kaju Kallasovou – a zároveň se zvyšuje i kritika jejího krizového řízení.“ Tak začíná článek Nicolase Butylina pro Berliner Zeitung. A pokračuje: Brusel je pod napětím. Korupční skandál kolem zmanipulovaných výběrových řízení v Evropské službě pro vnější činnost (EAD) rozšiřuje svůj dosah v Evropské čtvrti. Zatímco bývalé vysoce postavené osobnosti, jako je Federica Mogheriniová, byly zatčeny, další osobnost je v centru pozornosti více než kdy jindy: Kaja Kallasová, současná vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Vyšetřování se týká hlavně období před jmenováním Kallasové do funkce hlavní diplomatky EU, ale to ji nezbavuje kritických otázek, které se v posledních dnech množí. EAD, kterou tato Estonka vede asi rok, je považována za jednu z nejméně transparentních agentur EU. A nyní, když se v několika institucích EU hroutí fasády, je intenzivněji zkoumáno i její zvládání krize. Kallasová reagovala rychle. V interní zprávě hovořila podle Euractivu o „hluboce šokujících“ obviněních, ale zdůraznila, že vznikla „za předchozích mandátů“. Kallasová údajně napsala, že obvinění by v žádném případě neměla ovlivnit „dobrou práci“ EAD. Jak se však dozvěděl deník Berliner Zeitung, někteří zaměstnanci EAD se na Kallasové zprávu dívají kriticky. Obecně panuje názor, že se vysoká představitelka EU chce od korupčního případu co nejdříve distancovat. První obětí korupčního skandálu bude pravděpodobně bývalá vysoká představitelka EU Mogheriniová. Italka ve čtvrtek oznámila rezignaci na funkci rektorky College of Europe v Bruggách. Tento krok přichází jen několik dní poté, co byla obžalována z údajného podvodu a korupce v souvislosti s diplomatickým vzdělávacím programem financovaným EU. V e-mailu studentům, fakultě a absolventům Mogheriniová uvedla, že ukončuje své funkční období „v duchu maximální profesionality a spravedlnosti“. Vyjádřila také vděčnost za důvěru a podporu, které se jí během jejího působení v čele elitní univerzity dostalo. Ujištění ze strany Kallasové o „plné transparentnosti“ se setkává se skepticismem za zavřenými dveřmi. Několik zaměstnanců si stěžuje, že dosud nebyly zveřejněny téměř žádné podrobnosti o strukturách vnitřní kontroly. Ani to, jak mohlo k údajným manipulacím dojít, ani proč varovné signály v posledních letech zřejmě zůstaly bez povšimnutí. Kriticky je vnímána i Kallasové zmínka o nové protikorupční strategii. Otázka, proč se taková opatření stala nezbytnými až za jejího mandátu a zda byla agentura strukturálně náchylná ke korupci již předtím, zůstává nezodpovězena. Ale o co jde? College of Europe v belgických Bruggách, výcvikové středisko pro elitu EU v Bruselu, údajně získala zakázku v hodnotě několika milionů eur od Evropské služby pro vnější činnost za použití pochybných metod. Jádrem případu je devítiměsíční výcvikový program pro nadějné diplomaty EU v letech 2021 a 2022. Program byl oficiálně vypsán do veřejného výběrového řízení, ale existují podezření na zákulisní dohody. Vyšetřovatelé hovoří o „významných důvodech pro podezření“. Kromě státního zastupitelství nyní vyšetřování provádí i protikorupční agentura EU OLAF. Zatímco se Kallasová v současné době snaží omezit politické škody, zejména pravicové konzervativní skupiny v Evropském parlamentu využívají současný korupční skandál k ostré kritice bruselského vedení. Na konferenci „Bitva o duši Evropy“ několik řečníků podle Politica vzneslo jasná obvinění. Francouzský europoslanec Thierry Mariani z Rassemblement National kritizoval „síť úředníků, nevládních organizací a zkorumpovaných institucí v pozadí“. Polský europoslanec Ryszard Legutko řekl: „Ryba hnije od hlavy,“ a Balázs Orbán z maďarské premiérovy strany Fidesz naopak kritizuje „dvojí metr“ v rámci bubliny EU. Zatím se ze strany Evropské komise neobjevila směrem k vysoké představitelce žádná viditelná podpora. V posledních měsících probíhaly mocenské boje mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a Kallasovou, které předsedkyně Komise rozhodla pro sebe. Kritici Kallasové tvrdí, že skandál vyvolává zásadní otázky ohledně mechanismů vnitřní kontroly a transparentnosti v rámci institucí EU, i když Estonka neměla na zúčastněné osoby žádný přímý vliv. Opoziční poslanci Evropského parlamentu dále varují, že tento nedostatek transparentnosti ohrožuje důvěryhodnost a důvěru veřejnosti v instituce EU. A to se děje v již tak citlivé době, kdy se EU nachází ve velmi slabé geopolitické pozici. Kallasová, která se v minulosti prezentovala jako zastánkyně právního státu a transparentnosti, je kvůli vyšetřování pod drobnohledem. Opakovaně se zdůrazňuje, že strukturální nedostatky v zahraniční službě zřejmě zůstávaly po léta nepovšimnuty. Tolik Berliner Zeitung. Pověstný hřebík na hlavičku uhodil zřejmě ministr zahraničí Maďarska Péter Szijjártó: „Myslím, že je teď jasné, proč Brusel nevolá Kyjev k odpovědnosti. V Bruselu se děje totéž co v Kyjevě. I tady vzkvétá kolosální korupce,“ řekl ministr zahraničí na setkání se svými protějšky z NATO v belgickém hlavním městě. Jeho diskusi s maďarskými novináři vysílala televizní stanice M1.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici