← MUDr. Ivan David

Donald Trump – Yankeejský conquistador pro Střední a Jižní Ameriku Trumpova americká armáda stupňuje tlak u pobřeží Venezuely. V souhře chatrné záminky války proti drogám, americké chamtivosti po venezuelských zdrojích a cíle odstranit Caracas z „globálního Jihu“ Washington potenciálně čelí novému Vietnamu. Autor: německý novinář Rainer Rupp: V posledních týdnech americký prezident Trump proměnil Karibik, vysněnou destinaci mnoha rekreantů ze Severu, ve vysoce nebezpečné geopolitické minové pole. U pobřeží Venezuely kotví USS „Gerald R. Ford“, největší letadlová loď amerického námořnictva, obklopená torpédoborci, ponorkami a bombardovacími letkami. USA nyní v regionu, včetně Portorika, Trinidadu a Tobaga, rozmístily přibližně 15 000 vojáků. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) zároveň varoval před „potenciálně nebezpečnou situací“ pro lety nad Venezuelou, která již vedla ke zrušení letů tří mezinárodních leteckých společností. V současné době se objevují zprávy – zatím oficiálně nepotvrzené – že americké válečné lodě brání ruským a čínským tankerům ve vstupu do venezuelských přístavů. To vše vypadá jako začátek námořní a letecké blokády. Dne 24. listopadu 2025 navštívil karibský region nejvyšší americký vojenský poradce, generál Dan Caine, aby provedl inspekci vojáků v Portoriku a na americké válečné lodi. K tomu dochází v době masivního hromadění vojenských sil, kdy je 30 procent nasazených lodí, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford, vybaveno více než 200 raketami Tomahawk. Generálova návštěva podtrhuje přípravy na potenciální letecké a pozemní útoky v příštích dvou týdnech, jelikož americké Jižní velitelství (SOUTHCOM) omezilo dovolenou pro vojáky během Dne díkůvzdání a Vánoc. Od konce srpna 2025 Washington pod rouškou „Operace Jižní kopí“ provedl 21 raketových úderů na údajné lodě s drogami na základě pouhého podezření, což mělo za následek smrt 83 lidí. Trump to oficiálně prezentuje jako legitimní úder proti obchodu s drogami, ale podle mezinárodních právních expertů se jedná o chladnokrevnou vraždu a – pokud je provedeno armádou – o válečný zločin! Prezident Trump, který se v tomto vzhůru nohama světě dokonce nechává oslavovat jako „prezident míru“, na tiskové konferenci 18. listopadu nevyloučil další vojenské možnosti: „Nic nevylučuji, ale jsem otevřený rozhovorům s Madurem.“ Tato slova zní diplomaticky, ale maskují eskalaci, jejíž další kroky se právě připravují. Impérium ve Washingtonu se už ani nesnaží, jako kdysi, skrývat své vojenské navyšování za humanitárními motivy. Místo toho otevřeně přiznává, že v případě Venezuely jde také o drancování zdrojů. Dříve se washingtonští apologeti alespoň pokoušeli ospravedlnit vojenské intervence s vysokou morální vervou – podporou demokracie, ochranou lidských práv, svržením tyranů. Dnes to již není nutné. Impérium zcela otevřeně projevuje svou chamtivost po ropě, lithiu a drahých kovech. Těch několik nabízených záminek – jako například „boj proti obchodu s drogami“ – je směšně chatrných, zejména proto, že neospravedlňují mimosoudní popravy u pobřeží Venezuely a Kolumbie podle mezinárodního práva. Ale přesně to nařizuje „mírumilovný“ Trump. V pondělí 24. listopadu 2025 americká vláda oficiálně označila údajný Madurem ovládaný „Cartel de los Soles“ za zahraniční teroristickou organizaci. To představuje prudkou eskalaci a z pohledu USA potenciálně „ospravedlňuje“ další vojenské údery, protože organizace je nyní ztotožňována s venezuelským vládním aparátem. Kromě plánu na krádež bohatých nerostných zdrojů Venezuely má Trump ještě jeden cíl: Jako vedlejší produkt zamýšlené změny režimu v Caracasu má být Venezuela vymaněna z nové, pro USA kritické bašty globálního Jihu, aby se potlačil vliv Číny a Ruska v regionu a v jakési Monroeově doktríně 2.0 se západní polokoule zcela dostala zpět pod nadvládu USA. Ospravedlnění, které Trump nabízí pro děsivý rozsah vojenské přítomnosti USA u pobřeží Venezuely, konkrétně údajná role Venezuely jako producenta a centra obchodu s drogami do USA, by se dalo považovat za přijatelné ospravedlnění bombardování venezuelských lodí na základě pouhého podezření. Ve skutečnosti se však jedná o válečný zločin. I Trumpova hrozba vojenské síly představuje porušení mezinárodního práva. Aby toho nebylo málo, Trumpova tvrzení, že Venezuela hraje klíčovou roli ve vývozu drog do USA, jsou naprosto nepravdivá. Podle západních nevládních organizací a také podle nejnovější zprávy OSN o drogách (UNODC) tvoří drogy pocházející z Venezuely pouze 5 procent celkového latinskoamerického vývozu – a 70 procent z toho zachytí samotné venezuelské úřady. To odpovídá ubohým 2 až 3 procentům amerického trhu s drogami, který proudí především přes Mexiko a Kolumbii. Kokain z Kolumbie, fentanyl z mexických laboratoří – to jsou skutečné zdroje, které pohánějí drogovou závislost v USA. Používání obchodu s drogami jako ospravedlnění Trumpa je vtip, který ani jeho původci neberou vážně. Washingtonská raketová palba je však namířena na lodě ve venezuelských vodách, kde rybáři, kteří se obávají amerických dronů, nyní pracují pouze blízko pobřeží. Ještě absurdnější je mýtus, propagovaný západními médii, o venezuelském „prosazování demokracie“. Udělení „Nobelovy ceny míru“ údajné „vůdkyni opozice“ Maríi Corině Machado na konci října 2025 nebylo náhodou, ale jasným signálem války. Norská komise, tradičně mluvčí západních zájmů, ocenila Machadovou jako „bojovnici za demokracii“ – právě v okamžiku, kdy Trump a ministr zahraničí Marco Rubio veřejně oznámili „nevyhnutelný vojenský úder“ proti jejich zemi. 31. října dokonce čerstvě jmenovaná „laureátka Nobelovy ceny míru“ Machadová prohlásila, že by uvítala vojenskou intervenci USA v její vlastní zemi. Pro americkou loutku, vykreslovanou jako „opoziční političku“, je eskalace k násilné změně režimu „jediným způsobem“, jak se zbavit prezidenta Madura, tvrdí Machadová. Skutečné motivy USA za válečnými přípravami jsou geostrategické a zaměřené na zdroje, jak přiznala generálka Laura J. Richardsonová, velitelka amerického Jižního velitelství, na panelu CSIS v roce 2023. Bez obalu hovořila o „nepřátelských stopách“, které v regionu zanechalo Rusko, Čína a Írán – a označila Venezuelu, Bolívii, Chile a Argentinu za „otázky národní bezpečnosti“ pro USA. Proč? Protože zde dřímají největší světové zásoby ropy: jen ve Venezuele jich je přes 300 miliard barelů, což stačí na to, aby USA byly nezávislé po staletí. K tomu si připočtěte zlato, měď a přístup k lithiovému trojúhelníku (Argentina, Bolívie, Chile), který drží 60 procent světových zásob – nezbytných pro baterie, elektromobily a high-tech zbraně. A nezapomínejme na 31 procent světových zásob sladké vody v regionu, což je klíčový faktor v dobách globálního nedostatku. Tato drancování je součástí většího plánu: přípravy na konflikt s Čínou, který ovlivní nejen Peking, ale celý globální Jih. Washington má v úmyslu použít sílu k obnovení svého hegemonního vlivu v Karibiku a podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky, aby zablokoval čínskou iniciativu Pás a stezka (BRI). Čínou financované investice do přístavů, silnic a tranzitních tras ve Venezuele? Z pohledu Washingtonu je to naprosto nepřijatelné. Trumpův požadavek na navrácení Panamského průplavu, instalace fašistických režimů v Salvadoru a Ekvádoru (včetně možných základen na Galapágách) a rostoucí hrozby vůči Kolumbii jsou součástí stejné skládačky. Zároveň Kuba a Nikaragua zůstávají terčem, protože spolu s Venezuelou tvoří antiimperialistickou osu, s níž se impérium hodlá rychle vypořádat. Nejnovější eskalace situace ze strany USA zvýšila mezinárodní obavy: Brazilský prezident Lula da Silva vyjádřil 24. listopadu obavy z navyšování vojenské aktivity USA a plánuje tuto záležitost projednat s Trumpem. Zprávy dále poukazují na plánované tajné operace CIA, které by mohly sloužit jako první krok proti Madurovi. V USA se podle průzkumu CBS News/YouGov z 23. listopadu 70 procent občanů staví proti vojenské intervenci, ale ve stejnou dobu, 24. listopadu, vzlétly strategické bombardéry B-52H amerického letectva do Karibiku a jižního Pacifiku, aby region dále „zpustošily“. Zatímco americké impérium se chlubí svou chamtivostí, i samozvaní „progresivisté“ – ti mladí, Sorosem financovaní aktivisté, kteří se hrdě nazývají „levičáci“ – mlčí nebo tleskají. Jsou to ti samí „levičáci“, kteří v roce 2024 bouřili proti údajným „volebním podvodům“ ve Venezuele a nyní ani nemrknou, když americká letadlová loď ohrožuje Caracas. Místo toho oslavovali Machadové Nobelovu cenu jako „vítězství demokracie“ a ignorovali smrtící obtěžování karibských rybářů. Tito „levičáci“, vychovaní v neoliberálních „zkumavkách“, nedemonstrují proti imperialistickým válečným plánům, ale proti údajným „autokratům“, ale - pouze pokud nejsou proameričtí. Pokud by Washington zaútočil, důsledky by byly zničující a nepředvídatelné. Zaprvé, USA měly vždy potíže s kontrolou Venezuely. Venezuela se v případě útoku s největší pravděpodobností bude zuřivě bránit. S 4,5 miliony členů milice, z nichž nikdo nemá Yankeeje rád, 95 000 až 150 000 pravidelnými vojáky, ruskými systémy protivzdušné obrany S-400 a drony může Caracas vést asymetrickou partyzánskou válku a vysát americké vojáky v džunglích a horách. Experti jako bývalý analytik CIA Fulton Armstrong varují: „Bude to jako roj útočících včel, jakmile (američtí vojáci) opustí své bezpečné zóny.“ Pro totální invazi a udržení území by USA potřebovaly 50 000 až 150 000 vojáků – mnohem více než 15 000, kteří jsou v současnosti k dispozici v Karibiku. Trump by byl také zodpovědný za tisíce zabitých amerických vojáků. Za druhé: Latinská Amerika by explodovala. Nejsilnější protiamerické nálady za poslední desetiletí by vyvolaly útoky na ambasády, sabotáže a atentáty – ale především vlnu nově oživeného národního vědomí. Sousedé jako Kolumbie a Guyana by věděli: Jsou další na řadě. Už nejde o loutkové režimy, ale o zničení veškeré suverenity od Rio Grande po Patagonii. Čína již zaujala stanovisko a prohlásila: „Odmítáme jakékoli vměšování USA,“ prohlásil Peking 20. listopadu. Rusko posiluje obranné schopnosti Venezuely novými dodávkami, Írán posílá drony a v případě blokády venezuelských námořních přístavů by pozemní cesta přes brazilské hranice byla stále otevřená pro klíčové dodávky zbraní z globálního Jihu. Za třetí: Zatímco Trump má v úmyslu dát globálnímu Jihu lekci o terorismu změnou režimu ve Venezuele – totiž že se nikdo nedokáže postavit „mírovému monstru“ ve Washingtonu – mohl by se stát pravý opak: Pro globální Jih by USA byly označeny za teroristický stát. Mohla by vzniknout kontinentální aliance proti impériu, posílená BRICS a BRI. Trh s ropou by se zachvěl, což by způsobilo prudký nárůst cen. To vše by však mohla být také taktika, kterou Trump popsal ve své knize „Umění dohody“: eskalace za účelem vyjednávání, jak to předtím udělal se Severní Koreou. Jeden chybný krok by však mohl stačit k zapálení karibského sudu s prachem. „Mírový prezident“ Trump riskuje, že se propadne do vlastní bažiny a odcizí si svou stále skeptičtější základnu v řadách MAGA.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici