← MUDr. Ivan David

Ruská aktiva pro Ukrajinu se ocitla v patové situaci a čelí překážkám i mimo Belgii Rozhovory mezi vysokými úředníky Komise a belgickou vládou o půjčce Ukrajině ve výši 140 miliard eur v pátek nepřinesly žádný průlom. Belgičané se obávají, že vzhledem k tomu, že zmrazená aktiva leží v bruselském finančním depozitáři Euroclear, budou vystaveni finančním a právním rizikům spojeným s používáním ruských aktiv. To píší Bjarke Smith-Meyer, Seb Starcevic a Camille Gijs pro Politico. A pokračují: Evropské úsilí o využití zmrazených ruských aktiv k udržení Ukrajiny nad vodou se kvůli belgickým námitkám zastavuje, ale slovenský vůdce EU připomíná, že i on sám plán zablokuje. Požadavky Belgie na finanční záruky od hlavních měst EU proti půjčce se staly ústředním bodem iniciativy, která by využila ruská státní aktiva zmrazená na belgické půdě. Nejvyšším představitelům Evropské komise se v pátek nepodařilo přesvědčit belgického premiéra, aby s plánem souhlasil, uvedli dva úředníci informovaní o jednáních. Poté se do věci vložil slovenský premiér Robert Fico, což dále zkomplikovalo snahu bloku naplnit kyjevský rozpočet, než se na jaře vyprázdní. „Slovensko se nezúčastní žádných právních ani finančních schémat na zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto prostředky byly vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině,“ řekl Fico v neděli slovenskému veřejnoprávnímu vysílání STVR. Ficovy komentáře signalizují právní výzvu, které Komise čelí, aby se vypořádala s hrozbou veta, kterou mají země EU spřátelené s Kremlem ohledně ruských sankcí – což je také klíčový požadavek Belgičanů. Komise hledá právní skulinu, která by umožnila ruská aktiva uchovat v ledu, dokud Moskva neukončí válku a nezaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez této mezery v legislativě by Slovensko nebo Maďarsko mohly celou iniciativu torpédovat, když EU bude muset každých šest měsíců znovu schvalovat své ruské sankce, a posílat veškeré finanční prostředky ze sankcí zpět do Moskvy. Ministři financí EU se k debatě znovu vrátí, když se tento měsíc sejdou na zasedání Ecofinu v Bruselu, s nadějí, že Komise formálně poskytne seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu, pokud se EU nebude moci dohodnout na použití sankcionovaných peněz Kremlu. Seznam možností má zaměřit pozornost a připomenout hlavním městům EU, že pokud se nepodaří spustit reparační půjčku, budou muset sáhnout do vlastních pokladen, aby podpořily Ukrajinu – neatraktivní vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále vzpamatovávají z kruté pandemie. Totéž platí pro Slovensko, jehož dluh v létě dosáhl 88,2 procenta jeho ekonomického výkonu. Mezitím Komise hledá další kanály, které by pomohly podpořit ukrajinské finance, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám. Mezi nimi je Norsko, jehož ministr financí Jens Stoltenberg ve středu přijíždí do Bruselu, aby projednal finanční potřeby Kyjeva mimo jiné politická témata. Ekonomové a norští politici navrhli, aby Norsko, podpořené svým obrovským státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparační půjčku. I když je to vítáno, šance, že se tak stane, jsou podle výše citovaného úředníka malé. Komise také vyzývá hlavní města EU, aby využila nedávnou iniciativu v hodnotě 150 miliard eur na získání obranných zakázek s názvem SAFE, aby se do rukou ukrajinských vojáků dostalo více zbraní. V ostatních případech bude muset EU zasáhnout, pokud Belgie, Maďarsko a Slovensko nepovolí. Lídři EU se mají příště sejít v polovině prosince. Tentýž úředník však uvedl, že dohoda o reparační půjčce by pak byla příliš pozdě, protože projednání některých aspektů dohody v některých národních parlamentech, včetně Francie a Německa, bude trvat měsíce. Zpoždění na úrovni EU má také dominový efekt na mezinárodní financování Ukrajiny ze strany světového věřitele poslední instance. Mezinárodní měnový fond poskytne Kyjevu další peníze pouze tehdy, když bude spokojen s finančním zdravím země, a reparační půjčka je klíčem k zajištění pozitivního výsledku. Tolik Politico. Vzhledem k obřímu korupčnímu skandálu, který právě na Ukrajině vrcholí přímo u osob nejbližších prezidentu Zelenskému – jeho nejbližší spolupracovník Mindič uprchl do Izraele pravděpodobně i s penězi na raketu Dana, jakož i s mnoha dalšími penězi na pomoc Ukrajině – se lze domnívat, že ochota států EU obírat vlastní občany ve prospěch zlacených záchodů, když použiji hyperbolu – bude nadále klesat. Rozhodně se vyjádřilo zejména Maďarsko.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici