← MUDr. Ivan David

Lidská práva, demokracie? Ale kdež! Generálka to řekla naplno U pobřeží Venezuely se shromažďuje největší americká vojenská síla za poslední desetiletí. Washington ospravedlňuje své akce bojem proti drogám, ale analytici vidí strategický cíl: kontrolu nad kritickými zdroji, zadržování konkurujících mocností a zabezpečení globálních dodavatelských řetězců. Spojené státy opět ukazují svaly. U pobřeží Venezuely hlídkují letadlové lodě, torpédoborce a bombardovací letky. Oficiálně se operace týká boje proti drogám, jako je fentanyl, kokain a další drogy, které překračují Atlantik a putují přes Latinskou Ameriku do Ameriky. Bližší pohled však odhaluje vzorec, který se opakuje již po desetiletí; za morálně maskovanými argumenty se skrývá „America First“. Generálka Laura J. Richardsonová, velitelka amerického Jižního velitelství, vyložila jasně karty na stůl na veřejném panelu pořádaném washingtonským think tankem CSIS v roce 2023. Venezuela, Bolívie, Chile a Argentina jsou země bohaté na zdroje a představují pro Washington nejen ekonomické cíle, ale také budí obavy o národní bezpečnost. Lithium pro baterie, ropa pro energetickou bezpečnost, zlato, měď a sladká voda jsou aktiva, která v dobách krize mohou znamenat rozdíl mezi ztrátou moci a udržením geopolitické dominance. Překlad části projevu Laury j. Richardsonové: „Ráda nazývám západní hemisféru naším regionem. Samozřejmě jsou zde země jako Kuba, Venezuela a Nicaragua s jejich vztahy k Rusku. Proč je tento region tak důležitý? Kvůli všem jeho zdrojům a ložiskům vzácných zemin. Máme zde lithiový trojúhelník. Lithium je dnes pro technologie nepostradatelný. 60 % světových zásob lithia se nachází v tzv. lithiovém trojúhelníku – Argentina, Bolívie, Chile. Před více než rokem byly u pobřeží Guyany nalezeny největší zásoby lehké sladké ropy. Máme zde venezuelské zdroje – zejména ropu, měď, zlato. Čína odsud dostává 36 % svých potravinových zásob. Máme zde Amazonii – plíce světa. V tomto regionu se nachází také 31 % světových zásob sladké vody. To je prostě neuvěřitelné. Máme hodně práce. Tento region má velký význam. Má hodně co do činění s naší národní bezpečností a musíme zesílit své úsilí.“ Richardsonová bez obalu hovořila o „nepřátelských stopách“ v regionu. Rusko, Čína a Írán se snaží získat oporu, zvýšit svůj vliv a ovládat strategické dodavatelské řetězce. Zní to neškodně, ale za diplomatickými frázemi se skrývá jednoduchý výpočet. Kdokoli ovládá Venezuelu, ovládá klíčovou část dodávek surovin pro nadcházející desetiletí. Kdokoli vlastní lithiový trojúhelník, ovlivňuje budoucnost elektromobilů a high-tech produktů. Kdokoli má pod nohama ropu a zlato, může ovládat ceny energií a trhy. Američané ale nepřemýšlejí o krátkodobých ziscích. Jde jim o dlouhodobou bezpečnost. Richardsonová hovoří o imperativech národní bezpečnosti: Pokud se Rusko, Čína nebo Írán v regionu uchytí, Washington by mohl ztratit přístup k těmto kritickým zdrojům. Každý, kdo se podívá na mapu světa, chápe, proč se Venezuela náhle vrátila do centra pozornosti. Rozhoduje se zde o tom, kdo bude v nadcházejících desetiletích ovládat technologické a energetické zdroje a zásoby. Moralizování slouží jen jako zástěrka. Maduro je hnusný diktátor, ale USA klidně dosadí Nobelovou cenou míru oceněnou „disidentku“ Machadovou, která vyzývá Trumpa k bombardování vlastní země. Trump už toho o svém boji proti Venezuele namluvil tolik, že do útoku, rozuměj bombardování „drogových kartelů“, pravděpodobně půjde. Některé zdroje mluví o nejbližších dnech, možná i hodinách.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici