← MUDr. Ivan David

Ukrajinští uprchlíci: Ochrana před válkou – nebo útěk do sociálního státu? Nejen u nás přibývá ukrajinských uprchlíků z oblastí, kde boje neprobíhají: „Rakousko neověřuje, zda ukrajinští uprchlíci pocházejí z válkou zničených nebo bezpečných regionů. To otevírá dveře zneužívání – k velké nelibosti skutečných uprchlíků. Citlivá otázka: Pokud rodiče zanedbávají své děti, zasáhne úřad pro péči o mládež. Některé děti jsou pak trvale umístěny do pěstounské péče.“ To píše Stefan Beig pro rakouský Exxpress. Článek pokračuje: Od začátku války bylo v Rakousku registrováno 130 201 Ukrajinců jako vysídlených osob – ministerstvo vnitra to nyní potvrdilo v reakci na dotaz Exxpressu. Co je výbušné: Nezaznamenává se, ze které části země pocházejí – zda ze východu, kde se bojuje, nebo z regionů v relativně bezpečné západní Ukrajině, jako je Zakarpatí. Ministerstvo to potvrzuje: „V této souvislosti se neprovádí žádné statistické rozlišování podle regionů.“ Všichni mají přístup k systému sociálního zabezpečení To má důsledky: I lidé, kteří nepocházejí z válečných zón, mají plný přístup k rakouskému systému sociálního zabezpečení – včetně bydlení, lékařské péče, rodinných dávek a vzdělávacích příležitostí. Osoby registrované jako vysídlené osoby požívají stejné právní ochrany – bez ohledu na to, zda jim skutečně hrozila válka, či nikoli. A tato skupina se rozrůstá. Několik zasvěcených osob uvádí: Od podzimu 2023 přicházejí zejména velké rodiny ze západoukrajinského regionu Zakarpatí, „kde ve skutečnosti žádná válka není“, jak nedávno kriticky poznamenal salcburský zvláštní komisař pro azyl Anton Holzer v pořadu zpravodajského magazínu ServusTV. Velkorysé rovné zacházení s touto skupinou se od té doby setkává s rostoucí kritikou. Cestování po Evropě s pasem – bez kontrol Nařízení EU o statusu vysídlených osob navíc umožňuje volný pohyb v rámci schengenského prostoru. Ministerstvo vnitra vysvětluje: „S průkazem totožnosti vysídlené osoby a pasem mohou ukrajinské vysídlené osoby obecně cestovat bez víz po dobu 90 dnů v rámci 180denního období v rámci schengenského prostoru za účelem turistiky.“ Zneužívání je proto jistě možné – například cestováním zpět nebo dalším cestováním mezi zeměmi EU za účelem opakovaného pobírání sociálních dávek. Status končí pouze trvalým přestěhováním – to je však monitorováno pouze v případě, že se dotčené osoby samy odhlásí nebo jsou registrovány. Řada pozorovatelů uvádí, že mnoho širších rodin se stěhuje již po několika měsících – nebo dojíždí mezi několika zeměmi. Právní základ existuje, ale chybí systematické sledování. V minulosti byla kontrola prováděna pečlivěji. Holzer uvádí historické srovnání: Během jugoslávské války byly přijímání a ochrana ještě cílenější. Podle Holzera se tehdy „pečlivě zkoumalo, zda někdo pochází ze skutečné válečné zóny, či nikoli“ – dnes to však již neplatí. Rakousko platí více než jeho sousedé V porovnání s jinými evropskými zeměmi je Rakousko obzvláště atraktivní pro větší rodiny: Pětičlenná rodina v Rakousku dostává – s ubytováním v soukromí – zhruba 1 828 eur měsíčně, v České republice zhruba 1 320 eur a v Německu dokonce zhruba 2 700 eur. V Maďarsku a na Slovensku však podporu dostávají pouze lidé z aktivních válečných zón. Výsledek: Ti, kteří jsou tam odmítnuti, se stěhují do Rakouska nebo Německa. Vzhledem k napjatým rozpočtům ministryně pro integraci Claudia Plakolmová (ÖVP) oznámila reformy. „Musíme být cílenější v oblasti sociálních dávek. Kdo jakou podporu skutečně potřebuje a kdo ne – a od koho můžeme požadovat příspěvky.“ Zvláštní nařízení pro rodinné dávky pro ukrajinské vysídlené osoby proto skončí 31. října 2025. Podle Plakolmové budou tyto dávky dostupné pouze lidem, kteří pracují nebo jsou k dispozici pro trh práce. „Příliš vysoké sociální dávky tomu nesmí stát v cestě,“ uvedla ministryně pro integraci a rodinné záležitosti. Opatření proti zneužívání Ministerstvo vnitra také poukazuje na zvýšená opatření k prevenci zneužívání: „Úzce propojená opatření zavedená v rámci kontrol slouží k odhalování podvodů se sociálními dávkami. Podezřelé případy jsou předávány pracovní skupině pro boj s podvody se sociálními dávkami k dalšímu vyšetřování.“ Podle oficiálních informací pracuje meziresortní pracovní skupina na nových kritériích. Velkorysé nařízení pro všechny Ukrajince – bez ohledu na region původu nebo motivaci – by se měl reformovat. Skutečnost, že lidé ze západní Ukrajiny přicházejí do Rakouska bezdůvodně, aby mohli využívat štědrých sociálních dávek, znepokojuje i Ukrajince, kteří nedávno vyjádřili svou nelibost televizi ServusTV. Anonymní vládní úředníci zdůrazňují: „Rozhodně nechceme, aby lidé přicházeli do Rakouska jen proto, že máme dobrý sociální systém a vysoké rodinné dávky.“ Kontroverzní téma: Kdy jsou odebírány děti Obzvláště citlivé téma se týká odebírání dětí úřady péče o mládež. Jak uvedl zasvěcený zdroj, v jednotlivých případech – zejména u samoživitelů s mnoha dětmi – vznikají dramatické situace. „Některé rodiny se o děti vůbec nestarají. Dochází k zanedbávání, někdy dokonce k násilí. V takových případech zasahuje úřad péče o mládež – a to z dobrého důvodu. V extrémních případech jsou děti odebrány.“ Děti by pak byly umístěny do krizových center, komunit asistovaného bydlení nebo k pěstounům – často trvale. Rodiče však zůstávají v Rakousku, protože návrat dětí na Ukrajinu je komplikovaný a zdlouhavý. Výsledek: Rodiče i nadále dostávají základní péči. „Pokud je dítě s pěstouny měsíce nebo roky, je považováno za ohrožené, pokud je znovu odebráno. Pak se počítá kvalita vztahu – nikoli jeho genetický původ,“ říká zasvěcená osoba. Rodiče však nechtějí odjet bez svých dětí. Žádná data, žádné odpovědi Ministerstvo vnitra uvedlo: „Zajištění cílové skupiny vysídlených osob spadá do odpovědnosti spolkových zemí. Ministerstvo vnitra proto nemá žádné relevantní údaje.“ Exxpress by rád od Ministerstva sociálních věcí obdržel konkrétní čísla, například kolik ukrajinských dětí bylo od března 2022 umístěno do pěstounské péče rakouskými úřady pro péči o mládež z důvodu ohrožení dětí. Bylo však méně ochotné poskytnout informace než Ministerstvo vnitra a Ministerstvo pro integraci. Náš dotaz zůstal bez odpovědi. Romské rodiny mezi problémovými případy Další kontroverzní bod: Podle zdroje se mnoho z těchto případů ze západní Ukrajiny týká ukrajinských romských rodin, které přicházejí do stávajících širších rodin. Mnoho z nich nikdy nebylo integrováno do běžného školního nebo pracovního systému a přinášejí si s sebou zcela odlišné zvyklosti, uvádí anonymní zdroj. Děti nejsou zvyklé na mnoho věcí – „včetně čištění zubů, čtení a psaní, nejzákladnějších každodenních úkonů. Většina ostatních Ukrajinců chce pracovat nebo alespoň něco dělat. To není případ těchto rodin,“ říká zdroj, který zdůrazňuje, že informuje o jednotlivých případech a jasně odmítá zobecňování ohledně konkrétních etnických skupin. Vzhledem k tomu, že spolupráce s ukrajinskými úřady péče o mládež je obtížná, Rakousko často zůstává trvale zodpovědné za tyto děti – což má za následek dlouhodobé náklady, problémy s integrační politikou a rodinné tragédie. Rakousko tedy poskytuje štědrou pomoc – ale systém je zranitelný vůči zneužívání. A když jsou do toho zapojeny děti, nejde už jen o sociální dávky – jde o osud rodin. Některé věci se však v budoucnu změní. Ministryně pro rodinu a integraci Plakolmová pro express upřesnila: „Ukrajinci dostávají v Rakousku ochranu od začátku války. To je nepochybné a my se k tomu i nadále zavazujeme. Zároveň je dnes jasnější než kdy jindy, že Rakousko musí utrácet méně. Všichni si toho všímáme. Dotýká se to všech oblastí. To také znamená, že musíme zaujmout cílenější přístup k sociálním dávkám.“Kopírovat text

Screenshot není k dispozici