← MUDr. Ivan David

Blackout Krátce před velkým výpadkem proudu na Pyrenejském poloostrově Španělsko zaznamenalo rekordní úrovně solární a větrné energie. Náhoda? To píše Alex Baur pro Weltwoche. Zatímco u nás se blábolí o kyberútoku, nejlépe ruském, na vině je prostě fyzika. „Ve 12:31 hod. v pondělí začala ve španělské energetické síti řetězová reakce, která během několika minut vedla k výpadku proudu na celém Pyrenejském poloostrově. Ve 12:38 byla celá iberská síť odpojena od evropské sítě, aby se blackout nerozšířil po celém kontinentu. Byl to nejhorší výpadek ve španělské poválečné historii. Po sedmi hodinách mělo elektřinu opět jen 20 procent Španělů a do půlnoci 61,35 procenta. V úterý v 11:15, téměř 23 hodin po výpadku, provozovatel sítě REE oznámil, že dodávka byla plně obnovena. Ekonomické škody jdou do miliard. Příčina je stále nejasná. Kybernetický útok je nyní považován za nepravděpodobný. V centru pozornosti jsou možné problémy s vedením vysokého napětí mezi Španělskem a Portugalskem. Jisté už je ale to, že osudné řetězové reakci předcházelo kolísání napětí. A ty vznikají, když se nabídka a poptávka již neshodují – protože do sítě se dodává méně nebo více energie, než je potřeba. Faktem také je, že Španělsko masivně zvýšilo výrobu větrné a solární energie. Často nepředvídatelné rozmary přírody vedou k extrémním výkyvům ve výrobě a představují velké výzvy pro provozovatele sítí. 16. dubna španělská vláda hrdě oznámila, že poprvé byla celá španělská poptávka po elektřině 100 procent pokryta obnovitelnými zdroji energie ve všední den. 21. dubna další velká zpráva: 78,6 procent poptávky bylo pokryto solární energií – nový rekord. Střízlivá analýza odhaluje, že zprávy jsou do očí bijící překroucení hraničící s propagandistickou lží. Ve skutečnosti „100procentní úspěch“ z 16. dubna trval jen několik minut, během nichž silný vítr shodou okolností doprovázel obecně slunečné počasí. A sluneční rekord z 21. dubna vydržel jen do poledne. Ale právě v tom je problém: spindoktoři energetického přechodu neustále agitují s průměrnými a extrémními hodnotami – ale ďábel ve výrobě elektřiny spočívá v kontinuitě a regulaci. Web Electricity Maps poskytuje rozpis výroby elektřiny po celém světě podle zemí. A zde můžete vidět, že mezi 25. a 28. dubnem Španělsko zažilo extrémní výkyvy ve výrobě větru, který pokrýval 8 až 40 procent poptávky po elektřině. V době blackoutu pokrýval vítr asi 10 procent poptávky a solární 60 procent. Kolísání slunce je obecně poněkud snáze předvídatelné a závisí především na denní a roční době. V létě je množství vyrobené sluneční energie několikanásobně vyšší než v zimě. Výkyvy by byly mnohem větší, kdyby v případě nadvýroby nebyly automaticky odstavovány solární a větrné elektrárny. Loni bylo ve Španělsku zničeno 1,7 terawatthodiny vysoce dotované zelené elektřiny, protože ji nikdo nepotřeboval. To odpovídá roční potřebě 600 000 domácností. Ale problém ještě není vyřešen. Existují také fáze, ve kterých vítr a slunce prakticky nic neprodukují. Zatímco Španělsko v roce 2020 vynaložilo 390 milionů eur na udržení stability sítě, loni utratilo 2,5 miliardy eur. To vše na úkor spotřebitelů, kteří jsou nuceni věřit, že mohou zachránit světové klima. Solární a větrné elektrárny mají ekonomický a ekologický smysl pouze tehdy, když rozmary počasí kompenzuje co největší síť se spolehlivými dodavateli. To však vyžaduje nové přenosové linky, které jsou nejen drahé, ale také náchylné k poruchám. To zase zvyšuje určité riziko koncentrace: velká lokální porucha může vést k fatální řetězové reakci v celé síti, jak ukazuje aktuální příklad ze Španělska. A: Pokud dojde ke kolapsu sítě, k jejímu opětovnému zprovoznění jsou potřeba konvenční elektrárny. Větrné a solární systémy lze zapnout pouze při určitém základním napětí. Vysokonapěťová síť tvořená 100 procenty větrné a solární energie je nemožná už jen z tohoto důvodu. Problém nespočívá v technologii, ale ve fyzikálních zákonech.“Kopírovat text

Screenshot není k dispozici