Bc. Martin Půta

Pročíst celý rozsudek v kauze Máří Magdalény je téměř hrdinství, napsat z něj krátký článek jistě ještě těžší. Zde můj krátký komentář: V hlavní části kauzy jsem byl osvobozen, protože neexistovaly žádné důkazy, že bych byl vinen. V druhé části kauzy mne soudce (jak správně píše redaktor Radek Nohl) odsoudil na základě svého názoru na to, proč jsem dělal, co jsem dělal. Cituji: „Obžalovaný si jako hejtman Libereckého kraje zjevně nedokázal nastavit správné hranice mezi soukromým a veřejným zájmem.“ Takže si dovolím zopakovat: Ano, pokusil jsem najít práci pro pana Dolanského, protože mi ho bylo líto, a ano zabýval jsem se žádostí Metrostavu o změnu financování, protože tato změna by umožnila provést hloubkovou kontrolu na opravě kostela, která v té době již byla v zájmu kraje a města. Práce pro pana Dolanského a žádost firmy Metrostav byly pro mě dvě věci, které se odehrávaly paralelně. Pokud si je kdokoli za mými zády propojoval, mýlil se. Věřím, že mi odvolací soud dá za pravdu. PS: Co se do článku SZ nevešlo, ale v odůvodnění to najdete také? Že podle názoru soudce byla obžaloba tak nekvalitní, že neměla k soudu vůbec doputovat.