← Mgr. František Talíř

“Když mě zítra sestřelí, odejdu z tohoto světa bez lítosti.” Tuto větu napsal v předvečer své smrti francouzský spisovatel a autor Malého prince Antoine de Saint Exupéry v dopise svému známému. On, který už dříve několikrát unikl smrti jen o vlásek. On, kterému přezdívali Saint-Ex. “Když mě zítra sestřelí, odejdu z totoho světa bez lítosti.” Dokázali bychom i my uzavřít každý den stejnými slovy? Dnes je Velký pátek, kdy si připomínáme smrt Ježíše Krista, který svou obětí na kříži otevřel dveře ke smíření. S Bohem, druhými lidmi i se sebou samým. Každé smíření je spojené s lítostí nad tím, jak člověk poškodil všechny tyto vztahy. A když Exupéry píše, že “zmizí z tohoto světa bez lítosti”, není to projevem jeho cynismu, ale naopak toho, že si nenechával “resty” ve vztazích a byl na svůj odchod připraven. Smíření a prosbu o odpuštění není dobré odkládat. Nikdy nevíme, kdy přijde “sestra smrt těla”, jak jí říkal sv. František z Assisi. Netušíme, kdy nás “sestřelí” nemoc, autonehoda nebo nešťastná náhoda. Jsme připraveni odejít z tohoto světa bez lítosti? Bez lítosti nad pošramocenými vztahy, které jsme nestihli uzdravit? Nad tím, že jsme nestihli druhým odpustit a sami je poprosit o odpuštění? Nad tím, že jsme jim nestačili říct, jak moc je máme rádi? Antoine de Saint Exupéry připraven byl. Zahynul 31. července roku 1944 poté, co se se svým letadlem zřítil do moře nedaleko Marseille. Jako pilot pomáhal průzkumnými lety připravovat vylodění Spojenců v Normandii. Nebyl sestřelen, jeho havárii pravděpodobně způsobila technická závada. Inspirací nám může být nejen jako spisovatel a jako hrdina, ale také - nebo možná především - jako člověk, který odešel z tohoto světa smířen. Bez lítosti nad tím, že něco nestihl.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici