← Mgr. Petr Borecký

O optimistickém Česku Vyjeli jsme dnes s kolegy z krajské rady Středočeského kraje na výjezd do Březnice na Příbramsku. Detaily z naší cesty a více fotek typu "Kim Čong-Un looking at" najdete na stránkách kraje, chci psát o něčem jiném. Poslední dobou, když se tak koukám na příspěvky některých politiků nebo pisatelů na sociálních sítích, tak mám pocit, že tato země se utápí v bídě, lidé koukají zpoza výloh na drahé potraviny, přikusují k tomu okoralou skývu chleba, aby se následně v roztrhaném oděvu a laptích vydali do svých potemnělých domovů, kde při plápolajícím plamenu svíčky vzpomínají na dobu, kdy elektřina byla levná a jejich zkrachovalý zaměstnavatel jim dával jistotu dobře placené práce. Mé překvapení na Příbramsku - v městečku Březnice a okolí proto nemohlo být větší. Do Březnice se jede hezkým krajem zpravidla pěkně udržovanými vesničkami a i ty krajské silnice tolik nedrncaly. Navštívili jsme dvě firmy - BOVA a Martinice group. Ptal jsem se majitelů firem, jak se jim podniká. Jak vnímají stát. Co si myslí o Greendealu a jak je drtí ceny elektřiny. A jejich odpovědi? 👉 stát nám vlastně nijak neškodí. Jasně, je nějaká byrokracie, ale ta je asi všude. Úředníci, se kterými jsme jednali nebo něco potřebovali, byli vždy až na výjimky velmi vstřícní. Průser je stavební řízení, to je fakt peklo, ale jinak se to dá 👉 ceny elektřiny nás nijak zásadně netrápí. Na haly jsme si dali fotovoltaiky, doplnili jsme to baterkami, takže si elektřinu pokryjeme skoro kompletně sami 👉 zakázky máme, nijak špatné to není. Vymysleli jsme betono-dřevěnou konstrukci pro stavby (Martinice group), která má o 30% nižší uhlíkovou stopu než standardní materiály a dokážeme ji na trhu nabídnout za cenu, která je jen o 3-4% vyšší než standard, ale to se bohatě vrátí v rychlosti konstrukce, ale hlavně v energetických úsporách při provozu budov 👉 máme dobře zorganizovanou výrobu dílů pro stavby, zaměstnanci mají jistou slušně placenou práci, fakt nemáme problém (BOVA). 👉 tolik proklínaný Greendeal vnímáme pro nás jako obrovskou příležitost, abychom začali dělat věci s vysokou přidanou hodnotou. Díky tomu si i naši lidé vydělají více, vůbec nechápeme, proč to lidé tolik hejtí. Z firem jsme se vydali do krajské Vyšší odborné školy a Střední odborné školy v Březnici. Studenti se zde učí agropodnikání, informační technologie nebo sociální práce. Škola je slušně vybavená, součástí je i internát. Studenti a studentky na mne udělali skvělý dojem. V diskusi se hodně zajímali o to, jakým způsobem je organizovaná a financovaná veřejná doprava, jak mohou ovlivňovat politiku či věci veřejné nebo kde vidíme největší problémy našeho školství. Ale nejvíce se mi líbila energie, která z nich šla - pozitivní a optimistická. Na závěr jsme měli v jezuitské koleji setkání s veřejností. Padaly dotazy na zdražování jízdného (nebojíte se, že lidé přesednou do aut?), na krajské finance a rozpočet nebo na budoucnost regionu. Ale opět - kultivovaná a docela optimistická debata. Jedna paní v rámci debaty řekla: "ono tady samozřejmě není všechno dokonalé, ale pojďme si to lidi přiznat, vždyť nám se vlastně žije docela dobře." Proč to všechno píšu. Z médií a sociálních sítí může člověk nabýt dojmu, že jsou lidé nesmiřitelně rozdělení, nejsou schopni diskuse a utápí se v depresích a obavách. Já jsem dneska nikoho takového v Březnici a okolí nepotkal. A tak mne dnešek optimisticky naladil v tom, že není jen Česko sociálních sítí, ale také Česko docela fajn, příjemné a normální. A to je konec příspěvku :-)Kopírovat text

Screenshot není k dispozici