← Bc. Lucie Bartošová

Včera jsem před hlasováním o vydání poslouchala projev Tomia Okamury. A musím reagovat i takto zpětně, protože jsme byli svědky přímých útoků na instituce právního státu a házení viny na opozici. 1️⃣ Žádost o vydání poslance do Sněmovny posílají orgány činné v trestním řízení, tedy nezávislé instituce. Když někdo z řečniště mluví o „účelovém stíhání“, posílá lidem vzkaz, že spravedlnost je jen politická hra. Není. A pokud má kdokoliv pocit křivdy, má právní prostředky, ne útoky na instituce. 2️⃣ Je šokující, když tohle pronáší 3. nejvyšší ústavní činitel a předseda druhé nejsilnější vládní strany. Taková slova mají váhu. A přesně tímhle stylem se roky buduje atmosféra: „všechno je zmanipulované“, „nikomu se nedá věřit“, „stát nefunguje“. Výsledek? Menší důvěra v policii, soudy i stát jako celek. A to je pro demokracii jed. 3️⃣ Ano, i my bychom radši schvalovali zákony. Jenže Sněmovna nemůže dělat, že se nic neděje, když má projednávat žádost o vydání poslance, a už vůbec nemůže předstírat, že si to „vymyslela opozice“. A mimochodem, poslouchat stížnosti na „blokování práce“ od člověka, který spolu s SPD minulé volební období obstruoval nejvíc v moderní historii našeho parlamentarismu, je opravdu absurdní. A teď se tváří, že za všechno může opozice? Jak pokrytecké. Práce ve Sněmovně není výmluva, jak se vyhnout odpovědnosti. Pokud chceme, aby lidé věřili, že pro všechny platí stejná pravidla, ústavní činitelé nesmí relativizovat vyšetřování jen proto, že se jich týká.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici