← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 01: Dokážou vám zachránit práci, rande a nebo třeba pověst před paní učitelkou ve školce, pokud vaše dítě zůstane poslední a vy nestíháte. Jsou prakticky neviditelní, ale bez nich by naše metropole zkolabovala. Jejich tempo sice není vražedné jako v Kobře 11, ale často řeší situace jak z akčních filmů. Pokud máte lítačku, už možná víte, o kom mluvím..! Mým dnešním hostem je Martin Krejčíř, řidič Pražského MHD. Dobrý den Martine, souzníte s tím, co jsem říkal v úhodu? Dobrý den Ondro, naprosto. Jak se stalo, že z barmana se člověk stane řidičem tramvaje? To byl nějaký dětskej sen, nebo jaký byl ten vývoj? Mluvčí 00: No řekl jste to úplně přesně Ondro, je to přesně tak, jak jste řekl vy, je to můj dětskej sen. Mluvčí 01: Vy jste začínal v plzeňském kraji, v plzeňských dopravních podnicích, pokud se nepletu. Dneska jezdíte v pražském MHD a koukal jsem, že si občas odskočíte i do Liberce, Jablonce jako řidič. Jak se to mezi sebou liší, hlavně si myslím ta doprava, protože všichni asi vímejí, že doprava v Praze je podstatně složitější, než doprava má v Liberci, v Jablinci, možná i v Plzni. Je to náročnější v Praze? Mluvčí 00: Tak Praha je na tenhle směr asi ta nejrozmanitější, než nejnáročnější. Za mě nejnáročnější byla spíš Plzeň, z důvodu jejich, dá se říct, toho, že tramvaj jezdí v pravomístovém prostředě, který chusecí, no, takže, ale jinak Praha, jako taková, je asi ta nejsložitější, co se týče těch linek. Mluvčí 01: Vy řídíte hlavně tramvaj nebo autobusy? Jasně tak, já jsem hlavně na tramvajích. Tak to je ale zase na druhou stranu pozitivní, že tramvaj by měl mít vždy přednost, ne? Mluvčí 00: No to je takový faux pas, protože tramvaj vždy přednost nemá. Samozřejmě někteří řidiči podle toho jezdí, výhoda pro nás, ale tramvaj má jedinou výhodu v zákoně a to je při souběžném jízdě a vzměně směru jízdy. Mluvčí 01: A vy pozroval jste, že by v některých těch městech ty řidiči se jako chovali jinak, že jsou třeba k vám přívětivější v těch menších městech, kde jste jezdil, jsou třeba v Praze agresivnější řidiči nebo je to podobné? Mluvčí 00: Řidiči se chovají všichni stejně, spíš cestující. V tom Liberci je to takový domácí, že tam lidi vás zdraví, než aby vám nadávali. Je tam taky příjemnější, jak je to malinký, tak hodně lidí se tam určitě mezi sebou zná. Mluvčí 01: A jak jsi se dostal k tomu, že takhle střídáte ty města, to je nějaký zvláštní, protože já jsem měl pocit, že řidiči bydlejí v tom městě a řídějí v tom jednom městě a vy přeskakujete mezi třema. Mluvčí 00: Asi proto, že to někdo jen tak nedělá, tak mě to lákalo vyzkoušet si to a když přišla možnost, tak jsem to ho využil. Mluvčí 01: A asi možná, že to není jako stereotyp, že pořád máte jiné trasy. Mluvčí 00: Ano, přesně tak a hlavně člověk si pak jako rád vzpomene, že vlastně tam, kde jezdí nejpravidelnější, což je pěkně u mě Praha, že si máme asi skoro nejlíp dá se říct. A máte zkušenosti s autobusem? Ano. Mluvčí 01: Mezeměstský a městský. Vyzkoušel jsem si i dálkovou dopravu. Tady jsme u těch srovnání, tak co je jako složitější, řídit autobus nebo tramvaj? Za mě jako z mého pohledu léckýho, tramvaj je stroj, který jede po kolejích, nemusí zatáčet, jak jsem říkal, všichni můj dávat přednost, alespoň teoreticky auta, chodci, že jo, stačí zacinkat, chodec musí utéct. Mluvčí 00: Ano, rozumím, tak to je ona. Asi ta tramvaj je na to spíš nejsložitější, než oproti autobusu, protože přesně, jak jste řekl, my máme koleje, my neuhneme ani o milimetr, to je nám jedna jediná chyba, špatné pohledové hybky většinou značí velký problém, zatímco v autobusu ten volant hodně dokáže zachránit s tím, že ještě můžete o kousek uhnout a zabránit nehodě střetu čemukoliv. Jasně, víš to v té tramvaji prostě... Tam tramvaj jede furt rovně, kamík koleje vedou a neuhne ani za boha. Mluvčí 01: A taky nezabrzdí asi úplně na místě, že? Mluvčí 00: To je věc druhá, ono s autobus, tramvaj dá se to porovnávat hodně, ale samozřejmě ta tramvaj má další breznou dráhu a oproti osobním automobilům je to nepředstavitelnost. Mluvčí 01: A stalo se vám někdy, že cestující zmáčknul to tlačítko nějaký ty nouzový brzdy? Mluvčí 00: Stalo se mi to, tam je tlačítko nouzový brzdy přímo toho, který shodí záchranou brzdu, to ne, to je zapečený, ale znamení od cestujících, kde mi dávali znamení k nouzovýmu zastavení už jsem zažil. A to bylo z jakého důvodu? To bylo z neužití, takový to, co se nejčastěji bohužel stává. Mluvčí 01: A teďka dopravní podnik v Praze, my jsme to hodně řešili, tak po 50 letech znovu zavádí trolejbusy, tak to vás nelákalo zkusit, nebo už jste zkoušel trolejbus? Mluvčí 00: Trolejbusy momentálně, jak se to rozbíhá, tak jako brigádníky mají svoje, Mám tu možnost, ale zatím ještě je čas, ještě to je takový, jak se říká, v plnkách. Mluvčí 01: Ani v žádném tom jiném městě jsi neskoušel tronit? Ne, ne, ne. Takže to je nějaká zkušenost a vás třeba láká ještě. Mluvčí 00: To je proběhla pro mě úplná novinka, ano. Mluvčí 01: A je to hodně jiný, myslíte, než autobus? Mluvčí 00: No podle mě asi o tolik ne, ale v dnešní době už to tak rozdílný není, protože ty trolejbusy s těmi jejich bydly, co mají na dráty, tak když jim spadnou z trolejí, což se občas může stát, tak oni dneska už mají baterky, nebo některý starší motory. Dřív to nebylo, takže dřív vždycky musel jít zpátky nahodit. Dneska jenom zmačne tlačítko a popojede si na baterky do nejbližší zastávky. Mluvčí 01: Vy jste takový kreativní, který prostě zkouší nové věci. Třeba být strojvedůcím metra, to vás nelákalo? Mluvčí 00: To se mě ptá hodně lidí a to je vzhodná věc, která mě přímo neláká. Je možný, že by to zajímavý bylo, ale jako jezdit, jak se říká v podzemí, mě to nepřijde takový záživný, abych to chtěl zkoušet. Mluvčí 01: Oni tam mají nějaké speciální normy, že musí mít nějaké pauzy, že musí vždy na končí na povrch a mají tam relativně hodně volná, ale ta práce je hodně náročná, já jsem znál několik středověducích metrů a není to úplně jednoduché. V tomhle jsi to znalejší než já, tohle já nemám. A víte pro naše posluchače, protože já to úplně nevím, proč si jim říká strojvedoucí a ne řidiči. Oni jsou to hodně háklivý, protože když jsem jim párkrát řekl jako řidič metra, tak se mohli jako zbláznit, vyskakovat jak čerství z krabičky, ne, my nejsme žádný řidič, my jsme strojvedoucí. Mluvčí 00: Už je to dlouhodobě tohle, co jsem vypozoroval, co jsem v Praze a nejspíš to bude asi, protože oni tam mají hodně věcí podobných, co se týče vlakových zabezpečovačů a takhle, takže asi proto chtějí Mluvčí 01: A to vás neláká? Vlaky, metra? Mluvčí 00: Vlaky ano, to by mě třeba taky mohlo lákat, ale momentálně tady to se zatím stačí. Chápu, chápu. Mluvčí 01: No můj dědeček byl celý život řidičem dopravního podniku autobusů. Pamatuju si, jaký to mělo obrovský dopad na rodinu jeho, potom i jako na nás. Vlastně ty směny, brzo ráno stávání, odchody prostě do práce, zatmy v noci skoro prostě. šílený. Jak je to dneska? Je to pořád taková náročná profese, která dopadá i na váš osobní život, že máte směny, musíte ho víkend, musíte ho svátek, stáváte brzo, odcházíte od rodiny. Jak to funguje dneska? Mluvčí 00: Řekl bych, že to bude asi furt stejný, protože ty jízdní řády, ty tramvaje, autobusy jezdí furt stejně. Nezačlo se jezdit o hodinu dýl, ani o hodinu míň. Stáváme všichni furt brzo ráno, no brzo ráno, ono to je spíš takově pozdní noc. A to samý, jak jste řekl, tak chodíme domů pozdě v noci. Když budu konkrétní, já jezdím za vozovnu Strašnice, tak tam máme první nástop asi ve čtyři hodiny tři minuty. Takže nějaká cesta do práce. Takže ve čtyři hodiny, tři minuty musíte být těch strašností v tom depu. Přesně tak a musíte zapínat tramvaj, takže já většinou okolo tu hodinu dopředu. Já mám zase rád klid ráno, že to neumím nadychlo, abych si přispal 20 minut a pak jako rychle vystřel zbytu, to nejde. Takže já stávám tu hodinu dopředu přibližně. Mluvčí 01: Tak to je moje manželka, občas pracuje do tří do rána, tak to byste se, kdyby jste se bydli spolu potkávali, že ona jde spát a vystávat. Aspoň by jsme se třeba ten den A když teda vstáváte ve tři, odcházíte z bytu a nějak v půl čtvrtý, tak se potom vrátíte v kolik? Mluvčí 00: To už je hrozně různý. Můžete jít na dělenou směnu, na celodenní směnu nebo na krátkou běžnou ranní. Můžete přijít domů ve dvanáct nebo ve tři. To se nedá jako paušalizovat nějak tohle. Mluvčí 01: A když přijdete ve tři, tak pak máte druhý den? Mluvčí 00: Většinou to takhle nebývá. Záleží na tom, jaký den je v turnusu. Já jsem turnusový řidič, takže my máme turnusově, kde se nám otáčí Může to být, že druhý den vám bude vycházet volno, ale většinou, když byste měli mít druhý den volno, tak ty plánovači, co ty směny dělají, jsou k nám hodně hodný a aspoň u nás ve strašnicích a dávám krátkou směnu. Zatím si nemůžu na strašnickou bozovnu ani trochu stěžovat. Mluvčí 01: Funguje to i koligálně, když potřebujete, něco se stane, dítě má besítku, školce nebo něco, takže si to přehodíte, kolega nějaký píchne, tak aspoň, že tak. Za mě, já si pamatuju, když jezdil děda, tak to ještě bylo složitý i s těmi strojmi, že jo? Prostě ty auta neměly automatický převodovky, měly takový ty různý, ještě jako mezirychlosti, já se to ani pořád nepamatuju, to skoro nešlo obsluhovat. Dneska aspoň ty auta jsou komfortnější. Mluvčí 00: Já jsem dělal autoškolu na karose, starý, manuální, takže si tak nějak, určitě ne na takových, jako jezděláš dědeček, ale měl jsem tam ty manuální převodovky a samozřejmě do města je ten automat v tom autobusu mnohem komfortnější. Mluvčí 01: Takže spíš člověku dneska jenom sleduje ten provoz a co se týká těch cestujících a podobně. Mně se hodně stěžují občany z různých lokalit, že se zhoršuje ten pocit bezpečí a komfortu v těch vozech, že tam často jsou různý nepřizpůsobivý lidé, nebo opilci, nebo třeba i děti, kteří tam dělají různou neplechu. Setkáváte se s tím? Mluvčí 00: Of course, I have experience with it. If I have to do something, I try to do it. But so far, I have not personally encountered any great aggression. Mluvčí 01: Víte, že do toho respekt, když se chodíte do fitky a když na vás koukám, tak si myslím, že to máte jednodušší, než třeba řidičky, že asi? Mluvčí 00: To z toho určitě ano, samozřejmě, když v chvíli vidíte kolegini, která má něco, tak se mi snad nestalo, že by nějaká kolegině řekla, že se na ní kolega vykašlel. Tak doufám, že to takhle bude i jako na dále ta kolegialita mezi náma fungovat. Mluvčí 01: A je to, když to srovnáte, máte tu unikátní možnost srovnat Plzeň a Blné z Prahu, je to v nějakým z toho města jako aktuálně horší, že je jako víc případů nějaké agrese nebo těch nepřizpůsobivých a obtěžování cestujících? Mluvčí 00: No momentálně hodně zpráví z kolegů z Plzně, což ho na to teď koncově si asi s tím dění ve světě hodně. Mluvčí 01: To jsem pozoroval, takže vám přijde, že v Plzni je to horší než v Praze, pocitově za vás. Mluvčí 00: Ano, za mě úplně ne, v Plzni už bohužel nejezdím, ale tak jsem ve spolení s kolegama hodně a co se tak bavíme u piva nebo když se sejdeme na těch setkáních za městnanců. Mluvčí 01: Já jsem poslouchal právě nedávně nějaký podcast z Primátorku, myslím, že to byla Chomutova, kde vlastně říkala, že oni tam musí mít kromě řidiče ještě vlastně jako sekuritáka nebo člověk z nějaký ostře v každém autobuse, který tam si sednáte pořádně. K tomu se doufám v Praze nedopracujeme. No to doufám teda taky. To zní skoro až jako děsivě. Mluvčí 00: A pomáhají městský policajti třeba aspoň v noci? No ty pomáhají furt. To jsou opravdu chlapy a ženský, který jsou u nás během důležitých tří minut. Mluvčí 01: Takže i jako voláte. A prementivně asi oni, já jsem ji viděl v tramvaju, oni jezdí, ne? Mluvčí 00: To jsou takové podle mě, co jsem taky pozval, jsou to pochůzkáři, který právě jedou ještě i tramvají, koukají a takhle. A většinou sami z vlastní iniciativy, když tam vidí nějakou osobu, která evidentně tam nemá co dělat, tak ji sami vyprovodí. Bez našich příčin. Mluvčí 01: A když máte nějaký problém, něco se děje, tak vy jste schopný se s nimi rychle spojit. Buď to můžete sám telefonem, nebo přes dispečery. Tak to je super, že to funguje, tak to doufám, že i diváci rádi uslyší, protože příliš občan si stěžuje na to, že se míň cítí bezpečně nejen v MHD, ale i po tom cestou žil důmů a podobně, ta situace se teď zhoršuje. Mluvčí 00: Tohle já úplně nemůžu vypozorovat, většinou jsem v kabině jako řidič, ale zase z mojí strany jako řidiče, tak za posledních těch pět let se to zhoršilo i na silnicích. agresivita, provoz, já jsem před těmi 8 lety dělal řidičák, tak mně přijde, že za těch 8 let se ten provoz třinásovil, že to opravdu je strašné a některé koordinace u zavírek a tohle, že najednou se všichni zbláznili a teď všechno opravíme a teď to uděláme, vede to k tomu, Co se dělo v Praze teď, když se dělal Barandovský most, to bylo něco neskutečného. Mluvčí 01: Zrovna byl potřeba, aby byl opravený, ale myslím si, že se to dalo zkoordinat líp. To, že se k tomu vlastně uzavřel ještě preský okruh a služila magistrála, tak to je něco pro mě úplně nepochopitelného. Mluvčí 00: To chtěl bych si říct, že já dojíždím z Plzně, když jedu do Plzně na volno a pak jedu do Prahy, tak já měl uzavřený Barandovský most, který nešel si, a já měl i umězený okruh, to bylo opravdu, nešlo jezdit nikdy než skoro v noci, abych někde nemusel hodinu stáhat. Mluvčí 01: Je to tak, já říkám, že tohle se tady za 30 let nestalo, aby vlastně všichni tři hlavní tahy, kterýma můžete buď to projet nebo objet Prahu, tak byly naraz rozkopaný. Nepovedlo se to docela. Ale zrovna jako tramvaj by to neměl mít v Praze, ty tramvaje mají vyhrazený pruhy, kromě teda pár nějakých míst na nábřeží, tak většinou projedou a nemají problém. Mluvčí 00: No tak se to kumuluje i na ty tramvaje potom. Mluvčí 01: A věříte jí ty linky třeba na to smetové nábřeží? Mluvčí 00: To je vlastně linka 2, to máme hodně často. Tam je asi zpoždění prakticky pořád. Tam je to i mrvé ráno, tak nějaký člověk, když tu linku má, tak už si počítá, že si bude koukat do Vltavy většinou. Mluvčí 01: A tam asi budou i ty lidi agresivní, že vás asi moc nepustí, ty řidiči, tady v tom místě. Mluvčí 00: Tam hlavně, jak se udělal ten cyklopruch, jak vypadá jako parkoviště, tak hodně řidičí, jak jsou steklí, že tam ten tramvaj stojí a myslí si, že tam streamejí, tak nás podíždějí..! No to věřím. Pamatuju si chvíli, kdy tam byla vymořádná událost a byl problém, aby se tam dostala nějaká záchranná technika, sanitka, jeřáp, který tam byl potřeba, tak se tam absolutně nemohli dostat. A jižděli taky těm cyklopruhem. Po té rekonstrukci člověk čeká, že to bude lepší. Mluvčí 01: Zrovna to smetony nábřeží podle mě je dopravně obrovský problém, protože jsou tam historické budovy, je to tam úzký a nejde to vlastně rozšířit. Asi jediná cesta do budoucna je toho pro ty auta nějakým způsobem výrazně omezit, ale nejdřív je potřeba dodělat městský okruh. Mluvčí 00: Uvědomujeme si to všichni, nadáváme na to, ale víme, že situace není jednoduchá vyřešit. Mluvčí 01: A já si myslím, že kdo tam dneska nemusí s řidičům, s motoristům, tak tam prostě nejde, ty lidi nejsou šílenci, takže tam někdo nejezdí pro zábavu. Mluvčí 00: Já bych řekl skoro pravý vopak, není možné, aby tam bylo přece tolik lidí a tolik aut, jako samozřejmě pochopíte dodávky a takhle, ale těch osobáků, co tam stojí, co tam jezdí, tam vidíte prostě jednoho člověka v tom osobáku, který projede a říkáte si, proč No nevím, nerozumím tomu. Příjde mi, že tam ty lidi, že jim je to jedno. Že jsou smířený s tím, že budou v koloně a že v koloně budou choukat do telefonu.. Mluvčí 01: Takže vy máte takovou trochu schizofrenii, protože vy jste řidič tramvaje, ale současně jste i motorista, protože ukázal jsem, že máte hezký útíček, který se staráte, tak tady v té schizofrenii, ve které žijete, tak vy byste byl proto, aby se tam omezil ten provoz těm motoristům, aby třeba i jako vy, když máte volno, tak abyste tam nemohli třeba zadarmo projet, nebo jak byste to řešil? Mluvčí 00: To je otázka, my to máme v Plzni, tohle americkou třídou, to nám pro motoristy uzavřeli. MHDčku to pomohlo a autá to úplně tolik, pokud jsou všechny ulice otevřený, nepocitují. Jinže pak jsou uzavírky a je to problém. Já se pamatuju si, když se zavřel Klárov, když nám tam dělali koleje, tak jsem nepozoroval, že by to někomu nějak hodně vadilo. Takže myslím si, že za pokus uzavřít to by to stálo. Uvidíme, co to udělá. V Plzni se to zkusilo, drží se toho. Někteří jsou pro, někteří proti. Já jako řidič MHD bych tam byl třeba i proto, jako to třeba ještě zpřísnit, aby tam nejezděli ani v noci, ani ty taxikáři, nikdo prostě, nevědějte, z toho pěší zónu jenom pro MHD, někdo je zase přesně pravý opak. Mluvčí 01: Rozumím. Já jsem spíš proto nejdřív teď napnout síly a dodělat Městský okruh, vlastně pokračování tu nového komplexu Blanka, aby vlastně nekončil u argentinský, ale vlastně dalo se to projet i dál směrem potom na průmyslovou a potom si myslím, že je na řadě přemýšlet o tom, že by se to centrum nějakým způsobem začalo uzavírat, respektive zpoplatňovat, aby tam opravdu jezděli jenom ti lidé, kteří tam fakt jako musí. A je tam takový velký problém, co řešíme právě s těmi zpědečními službami. víc než polovina, to jsou ty různý rohlíci a vlutové a podobně a to je samozřejmě velký problém, že vy potom zase, když tyhle lidi zpoplatníte, tak ono to má potom dopat na celým těch služeb, to znamená, když už dneska se nám vědějí, že je Praha 1, lidi tam nechtějí moc bydlet, tak vy jim vlastně zdražíte i ty nákupy, ty poslíčky a všechno, je to jako velmi složitý mechanismus a myslím, že to je jako k řešení na příští volební období současně s tím pokračováním toho okruhu. Já tam jsem denně a vidím, jak tam stojí ty tramvaje, je to neštěstí. A víte, jak ti lidé jsou agresivní, tak já tam vydám jednou nějakou měsíčnou nehodu a to potom úplně zašpuntuje. Když vy tam potom trefíte nějaký autor, který vám tam blbě jede, tak najednou je to. A to mi řekněte, na jak dlouho potom je takovýhle problém. Když se třeba jedeme jako tukanec a vy to nedobrzdíte, já vám tam nedávám přednost, na jakou dobu to potom zašpuntujete. Co se potom konkrétně jako děje? Mluvčí 00: Může to být v rámci dvou až patnácti minut uvolněný. Když bude dispečer za rohem, přijede, obstříká se to, jste rumověný, nehoda, jo, řidič uzná vinu, výborně, tak sedne kolega dispečer a vylíží s tou tramvají, která pokračuje jenomé cestujícíma. Mluvčí 01: Takže takový to autíčko, jako dopravního podniku, bílo červený, který různě jako vydáme, tak to prostě přijede, nachotí a vlastně nemusíte ani mít mě volat policajty. Mluvčí 00: Ne, ne, ne, ne, přesně tak. Na n A vlastně dispečer zastoupuje ten dopravní podnik, takže to není ta třetí osoba po každýho. No a když bude dispečer poblíž, tak přijede, sedne, zastříká se, stáhne se tachograf, jede se, připíše se to, vy pak jako řidič si na tu dramu ať vracíte. Může se stát, že bude hodně nehod, žeho vánoční období a podobně, takže se může stát, že klidně budete 20 minut na místě stát, nech se uvolní dispečer, který k vám přijede. A to už je potom problém, protože když se to stane někde před Václavákem a podobně v tomhle centru za 20 minut, tam stojí 50 vozů. A stojí to všude, protože v tu chvíli to dosáhne až na Senovážní náměstí nebo na Lazarskou a ve chvíli ta tramvaj, která chce odbočit dole, nemá kam, tak stojí před tou křižovatkou. A v tu chvíli pak už stoj Mluvčí 01: To se příliš stalo se ženou, když jsme jeli na vánoční večír do pravního podniku, tak jsme potřebovali z Václaváku se dostat do Karlína a manželka říkala, tak jedeme na vánoční večír do pravního podniku, tak nepůjdeme taxikem, půjdeme tramvajem, tak jsme šli do vodíčkový na stanici a tam už byl úplně plnej perón a čekali jsme tam asi 15 minut a nepřijela žádná tramvaj, takže přesně asi byla nějaká nehoda, tak jsme potom šli pěšky To jsme se taky prošli. Mluvčí 00: Jo, to je nejhorší. Dneska už se posozují ty cedule, že tam běží ty mimořádnosti, což je hodně dobrý. ale to na odiškově, tak člověku to dojde normálnímu člověku dojde, že se asi něco stalo, pak jsou takový ty agresivní, který si myslí, že my jsme se někde zastavili na cigáru s kolegou po cestě. Mluvčí 01: To si pak myslí lidi, jo? Mluvčí 00: No, občas podle toho, co nám říkají, tak mám takový pocit, že si tohle myslí, že jezdíme prostě pozdě schválně, aby jsme je naštvali, že nám to dělá radost. Že jim ujíždíme schválně, to určitě musíte slychat, že schválně zavíráme před nosem a jedeme a tak dále. Mluvčí 01: Slychám a na druhou stranu zase ty jako mezinárodní statistiky mluvějí úplně obráceně a mluvějí vlastně, že jako Pražský MHD je jedno z nejpřesnějších. Po Letvě se prakticky dají řídit hodinky a vlastně v loni jsme vyhráli nějakou anketu, že jsme druhá nejlepší MHD na světě, takže já bych to bral velmi zrezerovat ty vítky a jsou to jako úplný výjimky. Mluvčí 00: Je to, jako to Pražský MHD je hodně dobře udělaný. Co se týče těch tramvají, tak tam ty návaznosti nejde udělat takový, ale třeba metro autobus tam opravdu ty autobusy vyjíždějí s tím prvním metrem, tak aby ty lidi, nebo respektivě dojíždějí na první metro, tak aby z těch sídlešť byly dovezeny na to první metro, tam to navozuje hodně dobře. Záruka toho dopravního podniku, jako první spoj vždy přijede a poslední spoj vždy pojede. My to máme tak jasně daný v jezdním řádu, kdyby jste měl ten poslední spoj, který odjíždí od metra a porucha, nehoda, cokoliv, tak vždy přijde náhradní autobus, že se nikdy nestane, že přijde za hodinu, za dvě a tak dále, nebo je tam během chvilky. Mluvčí 01: To je přesně můj rajon autobusů, protože jezdím za Kačerovský depo, takže vím úplně přesně o čeho mluvíte. No a jaký tam jste třeba chytnul největší zpoždění, když jste jel z Libuše směrm na ten Kačerov, to je budoucí trasovacká metradě, která má trvat nějakých 16 minut a za 16 minut to metro potom má být úplně zokřátý, pravděj z písnice, až na Pangráci, tak kolik vám to trvalo? Mluvčí 00: Dejte si teď hlavně úplně, nevěbavím, jaký jsou tam jízdní doby a hlavně ani to zpoždění tam, jako to byvá, to zpoždění máme plácnout 5, 10, 15, nic velkého. Co mám jako v hlavě je krásné spožídaní na 177, když přiježdíte spojovat. Já to znám. 75 minut. Fakt jo. 60 minut. Tři čtvrtě hodiny jsme opravdu stále na místě, že jsem měl otevřený přední dveře, v té době jsem ještě kouřil a opravdu jsem si to cigánu mohl dát. Jo, přestující si odávali se mnou, který jeli dál a říkali, že opravdu jsme tam takhle stáli. Celý se to ucpalo a tam ta křižovatka je hodně vytížená. Mluvčí 01: A tu jezdíte taky 147? Jo, jo. To byl můj studentský autobus, protože já jsem jezdil tady z Chodova na úžlabinu do Malešic vlastně do školy, tak tam jsem trávil spoustu času. Tak víte, tak znáte kousek trasy aspoň. Jo, jo, znám velmi dobře. No občas jsem právě po nějaký parby tak jsem zaspal, že už kvůli, takže jsem věděl, že nakonečně to má hodit dlouhá ta trasa. Vracíte dosta dlouho zpátky. Nejdlouší trasa autobusová, no. Máte nějakou humornou historiku nebo příběh, aby jsme to trošku odlehčili, z tramvajů, z autobusu, něco, na co jako rád vzpomínáte? Mluvčí 00: Humor? No jako většinou to bývá taky to, když prostě lidi přijdou, pochválí vás, jo, nebo řeknou děkuji, protože jste mě odvezl. Asi jako na co vzpomínám nejradši je na štědry večer, když jsem jezdil nějaký tři roky zpátky, to bylo teda ještě ne tady v Praze, ale v Plzení, tak se mnou jako přišel pán a jako jevil známky pod napilostí, ale jako hodnej. a hrozně mě obdivoval, že jsem v práci, že je štědnej den, že nesem doma a pak na konci útru si říká, že kdyby jsi tu nebyl, tak já si domů nedostanu, tak děkuji a odešel. Mluvčí 01: To je hezký. Mluvčí 00: Že mu to nakonec i došlo. V začátku to zňal vyčítavý, proč nejsi doma, máš být doma, je štědnej večer a pak mu došlo, že beze mě by to nejelo. ! Mluvčí 01: Já jsem si vzpomněl, že moje žena často řeší, že vždycky zapomene něco právě v autobuse, v taxiku. Asi se to stává často. Jak tohle řešíte, nebo jak to mají ty lidi řešit, když něco zapomenou v batoch, něco nechají u vás v tramvaju? Mluvčí 00: Jasně, tak my většinou, jako řidiči, na to přijdeme až na konečný..! Ačkoliv nerad, ale musím říct, že většinou už tam ta věc není, že si to někdo odnese. Pokud nám to někdo přinese, tak my si to dáme k sobě, zapíšeme a pak... Už záleží, jestli ten člověk se o to přihlásí, nebo ne. Jo, samozřejmě pak jsou ty lidi, který to začnou hledat okamžitě, takže přes dispečery se to většinou i komunikuje a ty mu předají informaci, kde to je, že my mu to můžeme vrátit, nebo si proto přijde do vozovny ten večer. Mluvčí 01: Takže pokud přijdete na to, že něco nemáte, tak to ideálně doporučujete řešit úplně hned, než to vůbec dojede do dopa, protože často to někdo ukradne, stopí a zmizí to čím čím rychleji. Takže volat na dispečník a... No tam určitě nějaký čísla někde na těch zastávkových označnících jsou, kam jako volat. A že jsi dneska přijel autem nebo MHD? Přijel jsem autem. A prozradíte našim divákům, co máte za auto? Vy jste na to stál hrdě, já jsem koukal na sociálních sítích. Mluvčí 00: Jo, mám Mercedesa E, no jsem si pořídil to a kámo, první radost dá se říct o tom, co jsem přišel do Prahy. Mluvčí 01: A pocitujete, když jedete outem, jak to přepínáte v hlavě. Máte jako profesionální deformaci, že občas si myslíte, že máte přednost jako v té tramvaji a pak si uvědomíte, tyjo, ale já jsem outem, to nemám přednost. Mluvčí 00: Tohle se mi ještě nestalo, protože to by byla velká chyba, že to by mohlo vás k nehodě. But of course overdriving with a car like with a bus around the building, that's what happened to me. Or when I was driving under the wires, so I let my foot off the gas, because of a part-time worker and so on. Or it happened to me that I stayed standing, the traffic light turned green, I was standing, people were honking at me and I was looking at those trams. To člověk jako ten frajer za mnou zzádu přišel a říká, jestli bych chtěl lect a mě to v tu chvíli jako došlo. Chápu. Takže ano tohle už se mi párkrát stalo. Mluvčí 01: Nemusí to být náročné se to v té hlavě přepnout, já si to neumím úplně představit. Mě se to stává v malém, když přesednu v létě z motorky na kolo, tak na tom kole vždycky hledám ty zpětní zrcátka, oni tam nejsou, že jo? Jo, takhle, jasně, rozumím. Takže tohle to vy musíte být jako ve velkém, jako furt, no. A doporučuje byste práci řidiče autobusu, tramvé, jako dalším lidem? Já určitě, mě to baví. Mluvčí 00: Mě to baví, je to můj koníček. Je někdo souzněný s tím, že si peníze dají vydělat něco za něco, ale samozřejmě, říkal jsi to věcám, vstávání, pozdní chození do nocu, někdy celodenní šichty, ale myslím si, že v Platově to není úplně nejhorší. Mluvčí 01: Asi bych řekl, mnohem lepší servis od toho zaměstnavatele, než když jezdíte jako nějaký poslíček, nějakých doručovacích služeb a podobně. To asi nesrovnatelné. Mluvčí 00: To předpokládám. Vidíte sám, co oni předvádí na slunicích........................................................................................................................... Všichni okamžitě zbystřit a nechat do vody. Taky to vnímáte, že jsou nebezpeční. Hlavně bolt, to je úplně extrém. Já to vnímám úplně stejně, to by se mělo podle mě regulovat. Když jezdím letě na motorce, tak já si jich opravdu bojím, protože člověk neví, co udělají. Já jsem třeba potkal na magistrále v protisměru, to je prostě neuvěřitelné. A pak kvůli těch videích, že ho žijí někde po schodech na pěšní zóně, že ho tam zvedla navigace a podobně. Takže to vnímáte úplně stejně. Super, ale já moc děkuju za rozhovor, bylo to hodně poučné a přeji hodně šťastných kilometrů bez něho, tak třeba se někdy potkáme v tramvaji. Důchám, děkuju moc.Kopírovat text

Čau Praho s Martinem Krejčířem! 🗣️ Jak prožívá dopravní peklo v Praze řidič MHD? A co říká na chaotické uzavírky? Jsou pražští řidiči agresivnější než v menších městech? Jak se řeší opilci a nepřizpůsobiví v hromadné dopravě? O tom ale i o dalších tématech jsme se bavili v podcastu, kde vám průběžně představuji zajímavé hosty a osobnosti. Budu moc rád, když si dnešní díl pustíte a napíšete nám váš názor nebo postřeh do komentářů. Prosím také o sdílení. Předem moc děkuji! Martin Krejčíř je vášnivý milovník tramvají a také šťastlivec, protože si splnil svůj dětský sen a stal se řidičem Dopravního podniku. Dříve pracoval i pro MHD v Plzni, díky čemuž má unikátní možnost situaci obou měst srovnat.

Screenshot není k dispozici