← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 00: Jak jste si všimli, z mediálních přestřelek mezi politiky blíží se další volby. Mluvčí 00: 7. a 8. června nás čekají volby do Evropského parlamentu, které ovlivní celou Evropskou unii, ale hlavně naši zemi. Mluvčí 00: Proto jsem si dneska do pořadu pozval dalšího z našich kandidátů do Evropského parlamentu a také majitele slavného kouta Silvra. Mluvčí 00: Jmenuje se Martin Hlaváček. Mluvčí 00: Ahoj Martine, ty máš za sobou dlouhou různorodou kariéru. Mluvčí 00: Byl jsi diplomat, dokonce náměstek ministra zemědělství, nakonce jsi skončil v Evropě. Mluvčí 00: Pamatuješ si nějaký ten první okamžik, který rozhodl o tom, že jsi se vydal hajt české zajomy v Evropě? Mluvčí 02: No tak to mělo dlouhý vývoj. Mluvčí 02: Já jsem vlastně po škole vysoké, já mám zemědělství a ekonomiku, tak já jsem Mluvčí 02: nastoupil na diplomatickou akademi se zahraničí a to bylo ještě v takovém tou euforickém čase před vstupem takže jsme všichni chtěli vstoupit a pomáhat jako před vstupem do Evropské unie takže jsem nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí v roce 2003 to zná ještě před vstupem no po diplomatické akademi a vlastně tehdy se Mluvčí 02: Ještě to už málo kdo si pamatá, tak když se uzavíraly jednotlivé kapitoly, aby jsme vůbec mohli vstoupit. Mluvčí 02: Trochu jsme se třásli, jestli vlastně to všechno stihneme. Mluvčí 02: A ta zemedělská byla jedna z nejtěžších. Mluvčí 02: Možná si na to ještě lidi vzpomenou, jak jsme každý den museli nahlašovat zemedělské podniky, které, a potravinářské hlavně, restaurace třeba, Mluvčí 02: které splňují už evropská pravidla a vlastně budou mít, myslím, že tehdy to bylo oválné razítko a to bylo už to evropské, to dobré a tyhle podniky mohly po vstupu hned vlastně využívat jednotný trh a exportovat a pak bylo jiné razítko a to měli jiný podniky, který to nestihli a ty by vlastně nemohli, vlastně by se z nich stali Mluvčí 02: podniky druhé kategorie a my jsme tehdy měli hrozně překvotnou práci, aby se toho stihlo co nejvíc, aby jsme mohli vstoupit v čas. Mluvčí 02: No a tehdy na Meistersu zahraničí si někdo všiml, že já mám teda zemedělskou školu a říkal tak pojď hnedka do práce. Mluvčí 02: To byla jedna z mých prvních prací. Mluvčí 02: Pak už toho nějak logicky vyústilo, že jsem jel jako velmi mladý diplomat v roce 2005 na stále zastoupení a tam jsem vlastně působil až do roku 2012, to znamená skoro sedm roků než jsem pak působil. Mluvčí 02: jako námlistek na ministerstvu zemedělství, takže toliko posláním a zájmem a trochu i dílem náhody, tak jak to v životě bývá. Mluvčí 02: Pak jsem nějakou dobu byl v privátu a pak se na mě zase obrátili zpátky naši Mluvčí 02: Zemědělci a několik lidí zvnutí Janu a říkali, že naši zemědělci nemají žádné pořádné zastoupení v Evropě, tak jsem se nechal přemluvit a kandidoval jsem v roce 2019. Mluvčí 00: Takže ty jsi vlastně mezi tím náměstkem jeziců zemědělství a europoslancem, říkat toho posledního dobu, měl pauzu, když jsi byl v korporátu, v nějakém soukromí soukromí. Mluvčí 02: Já jsem dělal velký soukromí v firmě. Mluvčí 02: Ty jsi bavil všechno vlastně. Mluvčí 02: No a mě chybí vlastně, teď už se neřeším, co budeš dělat, jednu, já říkám, mě chybí vlastně ještě jedna věc, já jsem se ještě nezaložil žádnou nevládku. Mluvčí 02: Já se musím ještě založit nevládku. Mluvčí 00: Užasně si vyneš celý život zemědělství, vystudoval jsi i Českou zemědělskou univerzitu, kde jsem chodil i já, ale já se teda zemědělstvím vůbec nevěnuju. Mluvčí 00: To už si tehdy takhle plánoval na celý život, nebo to byla nějaká náhoda, že jsi vybral zrovna tu zemědělku? Mluvčí 02: Tak takhle, že jsem se vybral zemědělku, to nebyla moc náhoda. Mluvčí 02: Já jsem se tehdy dostal na ČVUT a na zemědělku, vlastně na ekonomickou fakultu. Mluvčí 02: Vím, že tehdy byly takový ty složitý doby v devadesátkách, že jo? Mluvčí 02: Technikou a dalšími věcmi to moc nefrčilo. Mluvčí 02: Dneska už se na to dívám v obráce. Mluvčí 02: Dneska bych býval mnohem líp, kdybych se věnoval té technice. Mluvčí 02: Ale tehdy to byly ty těžký doby v devadesátkách, transformace firmy moc Mluvčí 02: nebylo uplatnění, nebylo pro tyhle ty profese, vlastně spoustu toho se teprve buď končilo nebo se dávalo dohromady, kdy se rozjížděl ten business, podnikání atd., takže chyběly. Mluvčí 02: spíš tyhle ty kvalifikace. Mluvčí 02: Dneska je to naštěstí trochu jinak. Mluvčí 00: Já to moc nerozumím, ale proto tady mám dneska tebe, aby si to vysvětlil mě i hlavně posluchačům. Mluvčí 00: Já si myslím, že dneska to zemědělství, hlavně to české, ale i celoevropské, prochází zase složitou dobou, jak si mluvím, v těch devadesátkách. Mluvčí 00: Podle mě tady dneska prožíváme sice něco jiného, ale taky poměrně těžké období. Mluvčí 00: Vidíme demonstrace zemědělců po celé Evropě byly u nás Mluvčí 00: Co se dneska vlastně děje s tím zemědělstvím evropským, v čem je ten zásadní problém a kam se to vlastně ubírá? Mluvčí 02: Já už se na to dívám těch 20 let, no se to tak vlastně strašně nemění. Mluvčí 02: Máme tady vždycky doby, kdy to jakž tak jde a kdy je to horší. Mluvčí 02: O co v podstatě jde? Mluvčí 02: Já se na to pýtám z evropského, z našeho pohledu. Mluvčí 02: Z evropského pohledu, ať se to komu líbí nebo ne, v podstatě zemědělci a potravenáři jsou takovej amalgám společnosti, protože oni po 30 let dělají cenovej polštář. Mluvčí 02: A na to není potřeba nějak sofistikovaný vědy, když se na to podíváme. Mluvčí 02: na příjmy v zemědělství a v potravinářství, na ceny jejich zemědělských a potravinářských výrobců, oproti všem ostatním odvětvím v ekonomice, tak tam ten inflatiční poštař byl. Mluvčí 02: On trochu vybouchl po tom covidu a to se s náma teďka vlastně nesé. Mluvčí 02: V pohledu českých zemědělců je to ještě o něco specifičtější. Mluvčí 02: Proč? Mluvčí 02: Protože ty devadesátky byly velmi krutý. Mluvčí 02: V podstatě se ořezali veškerý podpory, nebylo nic. Mluvčí 02: Zemědělství jako takový, kdo to přežil, tak se nějakým způsobem dostal do toho systému evropského a najednou se nám znásobili dotace, znásobili příjmy. Mluvčí 02: ale paradoxně přes ty obrovské miliardy, jak se říká, které do toho sektoru dotekly, tak to nemělo jenom pozitivní efekt. Mluvčí 02: Vlastně rozvíjí se nám čím dál víc jednoduchá, zejména rostlinná produkce v komoditách a na vývoz. Mluvčí 02: Přes to, že přiteklo obrovské balík peněz, Mluvčí 02: A od toho vstupu dnes nám upadají všechny ty náročný výroby s vysokou předanou hodnotou. Mluvčí 02: To zná život, čišná výroba, náročný ploděny, tolik diskutovaná ovoce, zelenina, všechno, co má vysokou podíl lidské práce, pracnost a tak dále. Mluvčí 02: Otázka zní, proč tomu tak je. Mluvčí 02: Je to velice jednoduché odpovědět na to. Mluvčí 02: Je to tím, že my jsme si tehdy Mluvčí 02: A tehdy to mělo na začátku opodstaní, pak už ne. Mluvčí 02: Ale bohužel jsme u toho se trvali. Mluvčí 02: My jsme si tehdy vybrali rozdělení těch podpor podle hektaru. Mluvčí 02: To znamená každému stejně na jeden hektar bez ohledu na to, co pro tu společnost přináší. Mluvčí 02: A ten model se vyčerpal. Mluvčí 02: A zcela logicky, pokud dávám každému stejně, ale za odlišné věci, no tak zcela logicky se ten ekonomický subjekt chová tak, Mluvčí 02: že bude většina dělat to nejméně pracné, nejméně náročné a bude maximalizovat zisk. Mluvčí 00: A to takhle má celá Unie nebo jenom ČR? Mluvčí 02: Historicky v Unii to takhle nebylo, protože tam byla platba na farmu a ta právě zohledňovala to, jakou formu produkce a jakou strukturu té zemedělské výroby ta firma měla. Mluvčí 02: kolegama na západě táhlo velmi dlouho. Mluvčí 02: Oni se pak taky překlopili nějakým způsobem blíž k té jednotné platbě, ale pořád jsou tam odlišnosti a my jsme nemohli to změnit teďka až do toho roku 23. Mluvčí 02: Nám se to podařilo, na tom už jsem se podílal teďka v Evropském parlamentu, aby ty pravidla se změnili a mě hrozně mrzí, že i přestože jsem prosil i třeba pana ministra Nekulu tehdy, když byl ještě Mluvčí 02: ve funkci, hned jak se to dohodlo, aby se na to podívali a udělali ten krok, to znamená, aby jsme opustili tu doktrínu jednotné platby na hektar bez přívlastku, protože dá se to už s těmi novými pravidly, který já jsem pomáhal vyjednávat od roku 23, tak se to dá změnit. Mluvčí 02: ale nebyla proto politická bůle. Mluvčí 00: Takže do dneška to máme takhle. Mluvčí 02: Máme to tak a proto vidíme to, co vidíme a teď je to umocněné a to je důvod taky těch protestů a i toho, proč u nás ty dopady jsou mnohem větší. Mluvčí 02: Já vím, že to někteří politici neredy slyší, ale my vykazujeme bohužel Mluvčí 02: částečně znaky rozvojové země. Mluvčí 02: My prostě produkujeme suroviny na vývoz. Mluvčí 02: Místo toho, aby jsme finalizovali produkty. Mluvčí 02: Jo, pak se někteří politici zaklínají, že my jsme soběstační v mléce a soběstační v hovězím masa a nevím, v jakých komentách jsme ještě statisticky soběstační. Mluvčí 02: Ale když se podíváte, že my musíme prostě obrovský řeky mlíka vyvést, Mluvčí 02: ale dovážíme třeba víc než polovinu sírů, tak na tom krásně vidíte, jako na příkladu, že ta soběstačnost, my nežvejkáme zrní, jo, ani nepijeme surové mlíko, my jedíme potraviny, což jsou nějaké výrobky, které mají nějakou předanou hodnotu a tam už ten obrázek zdaleka není tak ružovej, Mluvčí 02: A ta ochota, zejména té lády s tím konečně něco udělat, bohužel není. Mluvčí 02: Naopak, oni se zaměřují k si dogmaticky na nějaký boj, třídní boj mezi malými, středními, velkými podniky, který je úplně nesmyslný, gor v té oblasti, když máme tu jednotnou platbu. Mluvčí 02: na hektar a přesměrovali ještě víc, asi 24% prostředků, které předtím se dávaly na výrobu potravin, tak je přesměrovali zase směrem k nevýrobě potravin. Mluvčí 00: To je strašně zajímavé, protože když to dáme do porovnání s tím šílenstvím okolo Green Deer, tak má to vlastně i neekologický. Mluvčí 00: Tady něco vypěstovat, nebo tady dojít mlíko, Mluvčí 00: převesl přes půlku Evropy, tam to zpracovat a zpátky převeset hotový produkt, co tady máme v supermarketech, tak to je jako vysoce neekologické, no to se asi všichni shodnou, takže dneska existuje i jako díky tobě řešení v Ruské unii, že bychom to mohli tady dělat jinak, líp a podporovat i to zpracování tady a naše vláda to nedělá, chápu to dobře. Mluvčí 02: No tak s tím zpracováním je to ještě jiná kapitola, to pak samozřejmě Mluvčí 02: souvisí s tím, jestli chceme podporovat i potravinářství, to víte sami, že tato vláda zrušila na nulu od letošního roku veškerý podpory pro potravináře, takže asi nechceme a skutečně Mluvčí 02: Tady je spousta mítů. Mluvčí 02: Je tu takový romantický mítus o českém sedlákovi a selce. Mluvčí 02: Každý by chtěl mít ty malé farmičky, kde ráno selka výjde a hodí zrno. Mluvčí 02: deseti, dvaceti slepičkám a pražáci si tam v sobotu přijedou pro vajíčka, jo. Mluvčí 02: Nic takového neexistuje, protože zkrátka, pokud byste se chtěli vejcema uživit, aspoň na úroveň průměrného platu, tak těch slepic musíte mít stovky, jo. Mluvčí 02: Takže to není žádný romantický dvoreček. Mluvčí 02: Potom, a pak už někdo říká, ježiš, stovky, tisíce slepic, no tak to už přece není malej, ale zemědělec. Mluvčí 02: A to smrdí, jo. Mluvčí 02: Takže to je jako, Mluvčí 02: To je jeden vlastně takovej zásadní mítus o českém zemědělství. Mluvčí 02: Druhý je mítus o spotřebních návěcích jako naší společnost. Mluvčí 02: Ať se nám to líbí nebo ne, v této zemi bohužel 85% potravin se prodá v supermarketech. Mluvčí 02: Supermarket se nechce patlat s nějakýma stovkama nebo tisícema malých dodavatelů. Mluvčí 02: Takže na tvou otázku, pokud tu chceme mít zpracování, určitě to není zpracování, který je v řádu jednotek tun ročně. Mluvčí 02: Supermarket hledá dodavatele, který mu ideálně zavezou region, Mluvčí 02: tím myslím v rámci korepubliky, ale mnohdy hledá i dodavatele, který mu zavezou region v rámci Evropy, nikoli v jenom jednoho státu, takže tudy cesta nevede. Mluvčí 02: Nejsme prostě Francie, kde se 60% potravin ještě pořád prodává v malejch soukromých obchorech. Mluvčí 02: Nejsme. Mluvčí 00: Zase bych chtěl zeptat i na ty okolní zazně. Mluvčí 00: Na to může, Mluvčí 02: Zase máme krátkou pamětčost toho, vzpomeňme si, když se v devadesátých letech, a víme kdo u toho byl, privatizoval malóbchod a zemědělství a potravinářství, tak jsme tu měli doktrínu kapitalismu bez přívlastku, to znamená, zemědělci přece nesmí privatizovat potravinářské podniky, tam přece musí být konkurence, jo, zatímco na západě Mluvčí 02: Většina třeba mlékáren a dalších jsou ve spoluvlastnictví právě zemědělců, je to normální. Mluvčí 02: také kooperativy nebo kapitálová propojenost a stejně tak obchody, že jo? Mluvčí 02: Všichni znají koopy a tak dále ze zahraničí. Mluvčí 02: Tam je to samozřejmě míň, ale než u toho zpracování, ale opět prostě tady byl přece tehdy byla doktýna, že budeme privatizovat po jednotlivých samoobsluhách. Mluvčí 02: No tak dneska se všichni dví, proč tu nemáme žádný Mluvčí 02: Snad kromě koopů a hrušky, ale víme, že ty nehrajou teda. Mluvčí 02: prim na tom trhu, takže tu nemáme žádný vlastně obchodní řetězec. Mluvčí 02: Takže jsme si na ten problém... Já se oblovám, ale lidi je zapomínají. Mluvčí 00: Takže na ten problém jsme si zadělali už v těch devadesátkách, kdy tím přerodem ze socialismu na demokracii jsme udělali už tehdy chyby, který dneska vlastně sklízíme, ty problémy z toho. Mluvčí 02: No, tak já neříkám, že by to všechno bylo růžový, třeba pamatuju, že jednu mlékárnu Mluvčí 02: jedna mlékárna se zemědělcům zprivatizovala, tak jim to nevyšlo, ale zase generalizovat z toho, že by to nevyšlo nikomu, asi by bylo hloupý. Mluvčí 02: Ano, jsou tady nějaké příčiny, které už se datujou zpátky třeba i do těch 90. let a ty jsou mnohdy nevratný. Mluvčí 02: Krátka to, že ty samoobsluhy Mluvčí 02: se zprivatizovali po kouscích, nebylo z toho nic, pak sem přišli obchodní řetězce, nás vlastně ten retail tady naučit, obsadili ten trh a jako velmi hustě, tak už moc jako není cestě zpět, to znamená, jaká romantická představa tady naší pětikoaliční vlády, že tu budeme Mluvčí 02: že tu budeme jaksi podporovat mikrovýrobce potravin a ty pak budou na poltech supermarketů mít osvětlené regály a my se budeme radovat a neexistuje. Mluvčí 02: Jedinej, jedinej řetězec, který vlastně dělal ještě do nedávna ty koutky regionální, ho nebudu jmenovat, a tak je letos na začátku roku zrušil. Mluvčí 02: Znamená už ani jeden, nic takového nemá. Mluvčí 00: Tak na to minoritně dělají třeba někteří ty online prodejci, ale to je asi procentuálně tak asi malý objem, že to asi nehraje roli pro ty zemědělce tolik. Mluvčí 00: Já se ještě zeptám, mě zajímá, nám je hodně blízko Rakousko a právě já mám to Rakousko jako lajk zažitý, že tam to právě jako funguje, jako ty menší farmy, menší zemědělci, že tam podobně nejsou tak obrovský, alespoň si to teda myslím, možná, že se pletu. Mluvčí 00: ty zemědělský společnosti, tak v čem tam je rozdíl mezi náma a tím Rakouskem třeba, že tam to funguje, ty malé farmičky? Mluvčí 02: Tam je jiná, tak oni fungují i u nás, ale tam to je spíše otázka fungování toho obchodu. Mluvčí 02: Tam je to, ta kultura toho obchodníka je trošku jiná, na západě od naší hrany, co? Mluvčí 02: Ano, prostě ve špáru nebo v bylé v Rakousku je pořád běžný, že se tam nějakým způsobem ta lokální produkce dostává a nikdo o tom moc nediskutuje. Mluvčí 02: A více Rakoušeně to vyhledávají. Mluvčí 02: A to je stejná otázka. Mluvčí 02: Zeptejte se kohokoliv z našich třeba lékařů, proč nemůžou leta letoucí prodat na západ od našich hranic český jogurt. Mluvčí 02: Zatímco bez problému my tady Mluvčí 02: Západní ogurty máme a řetězce je prodávají. Mluvčí 02: A proč? Mluvčí 02: Tak ty obchodníci to neumožní. Mluvčí 02: A vidíte pak i tu cenovu politiku. Mluvčí 02: Proč, když půjdete do krámu a já chodím jako postiženej profesí, já chodím schválně a každej týden a každej týden se snažím do jiného městce, abych ten přehled nějak měl. Mluvčí 02: Proč většinou je sleva nebo akce ve větším rozsahu na výrobek zahraničního producenta. Mluvčí 02: Typický je máslo. Mluvčí 02: Uděláte poměr jak moc velká ta sleva a jak často je akce třeba na značkový mástla našich českých výrobců a jak často třeba na mástla belgických nebo Mluvčí 02: nebo Polských a dalších, tak uvidíte, že tam je prostě jiný odlišnej přístup a to už vůbec nemluvím o těch privátních značkách. Mluvčí 00: A čím to je, že toho vyrobějí více a nemůžou to v té svojí zemi prodat, tak to cpou k nám? Mluvčí 02: No já si myslím, že to je spíš jako takový podprahový navykání skrze tu cenu, protože víme, že Mluvčí 02: ti co trochu přičichli k marketingu tak vědí že marketing má spoustu technik ale ta nejsilnější technika je cena Mluvčí 02: A pokud dlouhodobě jeden výrobek je za významně nižší cenu nabízen než jiný, byť by byl preferovan, tak všichni vědí, že ten zákazník nebo určitý segment zákazníků si na ten výrobek zvykne. Mluvčí 02: To je typický přístup u těch privátních značek. Mluvčí 02: To jsou ty značky soukromé těch obchodních řetězců. Mluvčí 02: Víme, že dneska je mají všechny a snaží se maximalizovat obrad v těchto značkách. Mluvčí 02: A ono když se podíváte, třeba na tu majonézu, že jo, nebo na ten jogurt, nebo na něco, tak vy tam máte toho značkovýho výrobce a vedle máte, třeba nevím, boneko, jo, a vedle máte majonézu nějakou toho privátního řečece. Mluvčí 02: To si ty řek, tak, třeba. Mluvčí 02: Tak když si to jenom otočíte, ty skleničky, tak vidíte, že ten výrobce je stejnej furt. Mluvčí 02: Je to stejná majonéza od stejného výrobce, jenom má jinou etiketu, jedna se jmenuje jako ten původní výrobek a jedna se jmenuje vlastně jako ten název toho řetězce, nebo ten výrobek toho řetězce, no ale ona je samozřejmě třeba o 5-8 korun levnější. Mluvčí 02: No a takhle tam sedí na tom regálu a Mluvčí 02: Můžete si všimnout v některých řetězcích už se neobjevujou značkový výrobky, které se tam objevovaly před nějakým časem, protože ten spotřebytel si na to zvykne, ono to je stejné badaní a je to samozřejmě další tlak na ty potravináře a pak v kaskádě na ty zemědělce, na jejich příjmenu. Mluvčí 00: Když se o tom bavíme, tak já se nemůžu nezeptat pořád na téma dvojí kvalita potravin. Mluvčí 00: Na to bylo v minulosti strašně patrné, že když jsme zajeli do pohraničí, do Německa nebo do Rakouska, tak tam byly výrazně lepší potraviny, často za stejnou cenu. Mluvčí 00: Já to dneska vnímám, třeba i tam hodně do Španělska, tak tam samozřejmě je to ovoce, zelenina, to je úplně o něčem jiným. Mluvčí 00: Ale tady těma podmínkama, že to tam prostě vypěstujou, úplně v jiných podmínkách, Mluvčí 00: Je to pořád ještě dneska problém, nebo už se to srovnalo a máme ty potraviny už dneska, když už jsou stejně drahý, tak aspoň stejně kvalitní jako ty Němci nebo Rakušáci? Mluvčí 02: Takhle. Mluvčí 02: Ta vizibilita tomu, ten mediální i politický tlak a pak změny těch předpisů, které se staly, tak pomohly hodně v tom, že pokud se dneska už ten výrobek vyskytuje ve stejný podobě, ve stejným balení, se stejným názvem, Mluvčí 02: tak ti výrobci, protože to jsou většinou nadnárodní výrobci, když je to v různých zemích, tak oni už si na to dávají pozor a tady bych řekl, že se to hodně, hodně zlepšilo. Mluvčí 02: Tak super, v końcu pozitivního. Mluvčí 02: Hodně, hodně zlepšilo. Mluvčí 02: To neznamená, že se nevymýšlej další jiné triky, kde už ten výrobek samozřejmě identicky nevypadá, není stejný, Mluvčí 02: a vyvolává třeba trochu nějaký dojem, ale s těmi dojmy právníci vždycky jako složitě operujou, ale řekl bych, že v tomhle se to hodně zlepšilo. Mluvčí 02: Kde já jsem hrozně pořád rozlobený, hrozně rozlobený, Mluvčí 02: ale to vlastně nemá s dvojí kvalitou tolik nic společného, protože tam to se nedá to takhle porovnávat podle značek, je to, co jsi zmínil ty, a to je jaksi úroveň ovoce a zeleniny v téhle zemi. Mluvčí 02: To je strašná tragédie, strašná. Mluvčí 02: Tady bych řekl, že jsme pořád až na fakt velmi malé výjimky, Mluvčí 02: U většiny obchodních řetězů jsme pořád popelnice Evropy jako par excellence a kdo toho nevěří, stačí si zajet pár metrů za hranice Mluvčí 02: na západ a jenom si prohlídnout, jak vlastně má vypadat ve skutečnosti první jakost o některého ovoce a zelenin, takže tam bych řekl, že je ještě hodně prostorů. Mluvčí 02: A čím to je? Mluvčí 02: Myslím se, že to je ještě trochu pozůstatek z minulosti, že jsme zkrátka Mluvčí 02: jako spotřebitelé nejsme dostatečně důrazní. Mluvčí 02: A já teda nebudu na rozdíl od pana Křečka, poradce pana premiéra, si radit lidem, když si něco naríbí, aby nenakupovali. Mluvčí 00: Tak nebojili za hranice, že jo, to byla dobrá rada. Mluvčí 02: No, tak to si myslím, že jako se mne patří určitě, někdo tohle dělal. Mluvčí 02: ale spíš uvědomi si jednu věc. Mluvčí 02: Já takhle už občas někdy říkám, čekám kdy někdo zvedne tu rukavici hozenou Mluvčí 02: My jsme pořád země, kde není silná a renomovaná spotřebitelská organizace. Mluvčí 02: Oni nějaké existují, ale kdo byste tady z vás byl schopen vůbec si vzpomenout, jak se jmenuje? Mluvčí 02: Což na západ od našich hranic není běžný. Mluvčí 02: Prostě tam silná spotřebitelská organizace je někdo, kdo může třeba obchodníka i velmi zásadně reputačně poškodit, pokud dělá špatný věci. Mluvčí 02: A ta kultura je pak úplně jiná. Mluvčí 02: To je někdo, kdo se prostě bije za toho spotřebitela, za toho zákazníka. Mluvčí 02: Tady to nikdy nevzniklo, nepodporuje se to asi ani. Mluvčí 02: a my tu paradox nemáme strašně silnou Mluvčí 02: organizaci supermarketů, jo? Mluvčí 02: Takže my bychom potřebovali takovýho prouzu pro českýho spotřebitela, jo? Mluvčí 02: Tak, jak to prostě má v civilizovaný zemi bejt. Mluvčí 02: Ne pro ty obchodníky, jo? Mluvčí 02: Tohle je perverze vlastně vrcholního kalibru, že vlastně tohle by si v žádný zemi obchodníci nedovolili, jo? Mluvčí 02: To, co si dovolujou tady. Mluvčí 02: Ale taky by asi v žádný zemi Mluvčí 02: šéf obchodníků nebyl zároveň poradcem ministra a nemluvil za něj v Bruselu během českého předsednictví a podobně, takže v tomhle jsme jako velmi necivilizovaná země, ale to nemění nic na tom, že nám prostě chybí silná spotřebitelská organizace, která ty věci bude hlídat, bude mít právníky, protože všichni se samozřejmě bojí supermarketu, aby je někdo někde za něco Mluvčí 02: a pak neměl po potahovačky u soudů, protože oni na to zdroje mají, takže dělat to profesionálně Mluvčí 02: a pak si myslím, že se spousta věcí může zlepšit. Mluvčí 00: To je super nápad. Mluvčí 00: Já si myslím, že problém bude asi v malé konkurenci těch supermarketů. Mluvčí 00: Ty jsi tady zmínil, že vlastně jejich relativně málo. Mluvčí 00: Někteří z nich, těch zahraničních, mají i stejnou matku, že se tváří jako konkurence, ale vlastně je to jeden vlastník. Mluvčí 00: Tak možná, že i v tomhle to může být problém. Mluvčí 02: Tohle ne. Mluvčí 02: Tohle bych neřekl. Mluvčí 02: My jsme jako velmi hůstě obsázený supermarketama. Mluvčí 02: Ale některé značky odešly od revoluce. Mluvčí 02: To jo, ale pořád je jich tady jako víc než v některých jiných zemích, jako na počet, takže já si myslím naopak tady je konkurence docela silná mezi nima. Mluvčí 02: Evidentně, ale v té oblasti toho ovoce a zeleniny, ten spotřebitel zřejmě vědí, že ten spotřebitel snese ledacost, takže tam se ta konkurence nějak moc neprojevuje. Mluvčí 02: Já v podstatě myslím, že jenom jeden supermarket má jakš takš, jakš takš. Mluvčí 02: relativně dobrou. Mluvčí 00: Já to zkusím postročit kolegovi Nacherovi, který futbojuje za spotřebitele, že to je docela dobrý nápad, to asi říkal, že bychom měli trošku více o ně zajímat. Mluvčí 00: Ještě se chci zeptat, teďka hýbe hodně mediálním prostorem, tiché víno, koalice se na tom tříští, jestli se má zavést daň, nebo se to má nechat bez daně, ony jsou plusy, mínusy, jaký na to máš názor ty? Mluvčí 02: No tak mě se to Mluvčí 02: Já chápu, že někdo říká alkohol jako alkohol a tak dále. Mluvčí 02: Mě se to moc nelíbí z jednoho důvodu, že to je tak malý segment a tak v podstatě atomizovaný. Mluvčí 02: Na rozdíl od jiných oblastí vinařství je tedy asi to, co bych si všichni romanticky přáli. Mluvčí 02: To je většinově pořád. Mluvčí 02: ten malej střední podnikatel. Mluvčí 02: A taky možná skoro nejtěžší do práce. Mluvčí 02: No a je jich mnoho. Mluvčí 02: Takže to nejisto není prostě tři, pět velkých koncentrovaných subjektů. Mluvčí 02: Takže tady já trochu těm finančním a daňovým věcem se Mluvčí 02: Věnuju taky, krom zemedělství. Mluvčí 02: Mojiný, já jsem i místo předseda vlastně daňovýho výboru v evropským parlamentu. Mluvčí 02: Tak toho máš co říct. Mluvčí 02: Tak, tady bohužel, ta byrokracie a ty transakční náklady, protože u té daně si musíme vždycky položit otázku, kolik mě, kolik korun mě stojí 100 koruna toho výběru té daně. Mluvčí 02: A v momentě, kdy to Mluvčí 02: jak si narůstá do řádu desítek procent, tak už to v podstatě nemá cenu. Mluvčí 02: Ty transakční náklady. Mluvčí 02: A protože s tím je pak spojená ta vlastně obrovská šikaná byrokracie toho podnikatele, což opět v případě, že by to bylo koncentrováno do rukou pěti velkejch producentů, Mluvčí 02: Oni si s tím samozřejmě poradí jinak a ty transakční náklady pro ten stát budou jinak. Mluvčí 02: Ať už z letiska papírování, kontrol a všeho možného. Mluvčí 02: Ale takhle široký obor. Mluvčí 02: Takže já z tohohle důvodu tomu moc nefundím. Mluvčí 02: Navíc víme, že ti vinaře utrpěli docela významný stráty bohužel na produkci kvůli mrazům. Mluvčí 02: Že asi pro to ani není ta nejvhodnější doba. Mluvčí 00: A předpokládám samozřejmě, jako na zahraniční produkci, my daň zavést nemůžeme a tím našim jí nedat, to by bylo clo, což se Ferovské unii neozežilo, to je asi vyloučeno. Mluvčí 02: No, tak jsme na jednotném trhu, musíme vůči všem, ať obchodníkům, tak producentům, zanout stejnou komoditou. Mluvčí 02: přestupovat stejně, takže zavádět něco v tomhle tom, to by určitě neprošlo. Mluvčí 00: A teďka ty letošní mrazíky, ty jsi to zmínil, to byly nejenom vinaři, ale byly to třeba i ty pěstitelé těch ovocných stromů a podobně. Mluvčí 00: Vysvětli mi, hodně se to propíralo v médiích, proč lidé na to nejsou pojištění, to je tak drahá ta pojistka, protože já když jako podnikatel vinem odvětví, jako mám nějaká rizika, tak jsem se nevždy jako pojišťoval a tady je jako zvláštní, že oni zjevně asi pojištění nebyli, nebo ne v plné výši a teďka se domáhají kompentoci od státu, to se nedá pojistit. Mluvčí 02: To je právě to, to málo kdo ví a myslím, že nějaký noviny to zkomolili, takže tím se vlastně šíří pak i nesprávný informace. Mluvčí 02: Bohužel, toto je nepojistitelné riziku, to znamená, že takovej produkt neexistuje. Mluvčí 02: A teď ten stát má vlastně dvě možnosti. Mluvčí 02: Ano, asi teď bude muset nějakým způsobem, pokud bude chtít, pokud je nechce zlikvat, bude muset některým těm ovocnářům trochu pomoct, Mluvčí 02: Podle těch informací, co já mám, tak v Čechách je to kolem 90% produkce, na Moravě kolem poloviny, tak to je masivní záležitost, takže určitě, aby přečkali do příští roku. Mluvčí 02: Aby se nám nestalo, to se nám stalo ani před Loninou, že sadaři vlastně vyklučili Mluvčí 02: historicky největší plochy ovocných stromů. Mluvčí 02: My furt chceme podporovat právě toto ovoce, zeleninu, jo, a chceme teda míň toho obilí a řepky, ale sadáři prostě museli vyklučit a zlikvidovat nejvíc sadů v historii. Mluvčí 02: Teď přišly ty mrazy, tak to taky nebude žádná ekonomická spruha, Mluvčí 02: A do budoucna, já si myslím, že pokud něco je nepojistitelné riziko, tak vy máte možnost z toho udělat pojistitelný produkt tehdy, když na tom nějakým způsobem participuje stát. Mluvčí 02: Mnohdy je to efektivnější, než rozdávat peníze z vrtulníku, Mluvčí 02: ale vlastně víte, že tu máte nějakej nástroj, který se dá spustit, který by normálně ty pojišťovný a finanční instituce nenabídly, pokud by tam nebyla vlastně ten část té garance od toho státu. Mluvčí 02: Za mě by to dávalo velkou logiku, zase pro pořádek a s trochou skepse, Mluvčí 02: Já jsem byl na první konferenci o těchto fondech pro nepojistitelný rizika, že by se vláděli i na evropské úrovni, tehdy to byl trend, v roce 2005. Mluvčí 02: Takže do dneška před 20 lety a nikdy se to nezrealizovalo. Mluvčí 02: Ale je spousta zemí chytrejch. Mluvčí 02: Třeba Španělé, Rakušany, Misi, Madauši mají zajímavý modely, který těmto mediacům nabízej. Mluvčí 00: Já to teďka trošku odlehčím. Mluvčí 00: Všichni asi viděli a sociální sítě se zbůrovalo video našeho předseda Andreje Babiše s Coltem Silverem, kde říkal, že patří tobe. Mluvčí 00: Jak jsi k němu přišel? Mluvčí 02: No, to je pravda, to je pravda. Mluvčí 02: Moje děti ho vyhráli na výstavě okrasného ptactva v Tumbole. Mluvčí 02: No, tak já jsem s níma nebyl, tak když ho přinesu domů, tak jsem byl trochu šokovanej. Mluvčí 00: To se neti vybu. Mluvčí 02: A doufal jsem vlastně, že nějak zmizí dotejne, jo? Mluvčí 02: Protože nás... Jenomže on nezmizel. Mluvčí 02: Přestože nemáme vysoký plot. Mluvčí 02: A soused má slepice, tak já jsem myslel, že se k ním nějak přidá, ale ne. Mluvčí 02: Tak nezmizel, no, tak jsme museli nějak obstarát, děti ho pochočili. Mluvčí 02: a teď jsme mu museli postavit novej kůrník. Mluvčí 00: To je zajímavý příběh. Mluvčí 00: Ty kromě toho všeho, co děláš, o čem se bavíme, tak ty jsi ještě zásadně pomáhal i nějakému restartu mladýho ano. Mluvčí 00: Nechápu, kde na to bereš čas, ale je to obdivuhodné, myslím si, že to hezky funguje. Mluvčí 00: Co tě k tomu motivovalo pomáhat těm mladým? Mluvčí 00: Přece jenom ty jsi ještě o něco starší než já. Mluvčí 02: No tak já jsem vlastně dílem náhody k tomu přišel, protože já jsem neměl v minulosti moc žádný stick a vlastně vhled do našich krajů, do našich regionů atd. Mluvčí 02: Spíš jenom přes zemedělce, ale to už je trochu jiná věková. Mluvčí 02: To je trochu jiná věková kategorie a když jsem teda měl možnost teďka těch pět let úsobit jako politik a vlastně díky Hnutí Jano jsem se trochu víc dostal tady na ty úrovny, tak jsem viděl, že je tam hrozně moc mladých, nadšených, šikovných lidí. Mluvčí 02: který oproti tomu, že takový dojem všichni mají obecně, že mladý lidi a hnutí, ano, že to nejde vůbec zohromadit, to moje poznaté vůbec není pravda. Mluvčí 02: A vlastně Mluvčí 02: Hrozně se mě obdivoval, akorát, když jsme se tak bavili, tak oni potřebali trošku víc sorganizovat, v něčem trochu pomoct. Mluvčí 02: Protože já třeba v jejich věku jsem vůbec se zdaleka takhle nevěnoval v společnosti, že bych se zajímal o obec nebo o město, nebo o kraj. Mluvčí 02: Někdy prostě ve 20, v 18 letech to Mluvčí 02: Tehdy byly 90-ky, tak možná. Mluvčí 02: To byla jiná doba, ale prostě hrozně to obdivuju. Mluvčí 02: Chci je v tom podpořit, no a když já to berem čas, tak já jsem byl pořád někde lítám, nebo tak, tak jsme se rozhodli, že pokud ho chceme někam posunout reálně, tak se musíme vědět pravidelně a tak jsme povečer, no ječeho po osmí hodině jednou týdně na online a jednou zača sme se sešli i osobně Mluvčí 02: Já jsem rád, oni to moc nepotřebají, spíš tak jenom vydestilovat nějaký ten tým takový ten tažný a trošku strukturu a zorganizovat a myslím si, že Mluvčí 02: že je teďka vidět, že jim to šlapé. Mluvčí 00: Já jsem si to hrozně většnej, protože já nevidím v zahranici Prahy, ale v Praze jako to mladí ono roste a dneska nám jako pomáhá, mají tu energii, mají ten drive, mají i dobrý nápady, takový ty z toho jejich věku, z těch, který třeba mě ani nenapadnou, takže já se snažím podporovat z té regionální úrovně, jak to jde a strašně moc děkuju. Mluvčí 02: No, já jsem taky z nich nadšený. Mluvčí 00: Ještě poslední otázka, samozřejmě nemůžu si odpustit. Mluvčí 00: 7. a 8. června jsou volby do Hradské unie. Mluvčí 00: Proč by se lidi měli zvednout a jít tam teďka volit? Mluvčí 00: Máme vždycky velkou problém s účastí v těch posledních volbách. Mluvčí 00: Volali jsme si 38 % lidí, jednu to dokonce bylo okolo 20, úplně jako zanedbatelný. Mluvčí 00: Mnoho z tých lidí často, co mi říkají třeba na ulici, tak mají pocit, Mluvčí 00: že to je někde daleko, že se jich to vlastně netýká, že tam se nic nezměníme. Mluvčí 00: Zkus jako říct to nejdůležitější, proč teďka je to potřeba, aby šli volit a ideálně asi proti tady té naší vládě. Mluvčí 02: Já řeknu několik úplně jasných důvodů, proč se myslím, že to je hrozně důležité. Mluvčí 02: A ono to totiž souvisí i s tím, a já se to asi můžu dovolit říct, protože já jsem tam skutečně od té doby, s tím, jak ta Unie vypadala, když jsme do ní vstupovali a jak vypadá dneska. Mluvčí 02: Když jsme do ní vstupovali, tak to bylo ještě před Lisabonskou smlouvou, to znamená, Mluvčí 02: ty kompetence, rozdělení pravomocí mezi jednotlivý a institucionální. Mluvčí 02: Dneska můžeme naprosto objektivně říct, že Evropská unie a její pravidla, 70% toho, co ovlivňuje naše životy, se rodí v Bruselu, ne v Praze. Mluvčí 02: To je jeden, a myslím si, že velmi zásadní důvod, proč je nutný, aby lidi chodili k evropským volbám a aby měli tam zástupce, který tam chtějí mít a který budou hájet jejich zájmy. Mluvčí 02: O kterých možná jste tam domluvili. Mluvčí 02: Toho s tím samozřejmě souvisí, pokud chcete někde efektivně hájet naše zájmy, tak je třeba se tam Mluvčí 02: v prvý řadě domluvit. Mluvčí 02: Takže to je jeden důvod. Mluvčí 02: Druhej důvod, který mně přijde taky mimořádně důležitý, těch posledních pět let bylo hrozně odlišných oproti těm letům předtím. Mluvčí 02: Zvítězila nějaká velmi progresivistická zelená většina, která Mluvčí 02: Hlava nehlava, i třeba s dobrými úmysly velmi špatně prováděla spoustu věcí. Mluvčí 02: Všichni chceme chránit přírodu, všichni chceme snižovat emise a tak dále. Mluvčí 02: Ale způsob, jak jim se to prosadilo, zejména u průmyslu, protože ten byl první na ráně, tak je zásadně jiný. Mluvčí 02: Proč o tom mluvím? Mluvčí 02: z hlediska těch voleb, protože z těch voleb zejde nějaký evropský parlament a ten evropský parlament bude potvrzovat ve funkcích ty komisáře, kteří navrhnou premiéře, asi se tam zase zavřou na tři na čtyři noci a budou vyndají ty králíky z klobouku a evropský parlament je musí potvrdit a to je přesně ten moment, Mluvčí 02: Pokud já třeba říkám, že bychom u směrnice obnovitelných zdrojích, nebo u emisních povolenek, nebo u dopravy měli některé věci revidovat. Mluvčí 02: A ty revizní klauzule tam jsou. Mluvčí 02: Tady jde jenom o to, jestli ta komise dostane tomu slibu a ty revizní klauzule otevře. Mluvčí 02: A tohle je přesně ten moment. Mluvčí 02: kdy se s nima na tom můžete domluvit. Mluvčí 02: Než je ten Evropský parlament. Mluvčí 02: My je vždycky musíme grillovat v tom příslušném výboru a za to, že je schválíme, tak si stanovujeme nějaké podmínky. Mluvčí 02: A i z tohohle důvodu je důležitý, aby tam prostě měli sílu ti, kteří třeba ten zájem na tom, aby jsme ty komisaře Mluvčí 02: mohli zavázat k tomu, že udělají to, co slíbili. Mluvčí 02: Zavázat je hrozně důležité. Mluvčí 02: Takže i tohle to je za mě velmi jasný důvod, proč k těm evropským volbám jít. Mluvčí 02: A třetí, to už se víc týká i toho rozložení sil, pokud Mluvčí 02: Chcete prosadit něco v evropském parlamentu, tak musíte mít co největší delegaci, to znamená počet těch svejch europoslanců, pokud možno v co největší politický skupině. Mluvčí 02: Takže když dáte hlasy pro hnutí ano, tak víme, že to bude x lidí, kteří zcela jistě budou společně mít sílu v nějaké relativně velké politické skupině. Mluvčí 02: Zatímco když je dáte spolu, tak oni potom, až je navolí, tak jedny půjdou do konzervativní frakce, jedny půjdou k lidovcům, jedny půjdou k zeleným. Mluvčí 02: Stejně, byt jich bude já nevím kolik, tak oni se ještě roztříštěj takhle po kouskách a vlastně ten je jich výtlak a schopnost něco prosadit v tom evropském parlamentu. Mluvčí 02: bude samozřejmě mnohem marginální. Mluvčí 00: Super. Mluvčí 00: Děkuji, já si myslím, že to je úplně jasné. Mluvčí 00: Asi nejdůležitější je, že to, co jsi řekl na začátku, 70% věcí, které nás dneska ovlivňují, se rodí v tom Bruselu a proto je prostě odpovědností každého tam mít, tak já vyzývám všechny poslouchače, ať seberou všechny své známé a 7. a 8. jdou k volbám, ať to prostě nepocení. Mluvčí 02: Nemusíme tu Evropskou komisi pokud možno odpolitizovat. Mluvčí 02: Já si myslím, že začátkem vlastně toho neštěstí, který nás provází teďka zhruba od konce ty Barrosovy éry mývalýho předsedy komise, to, že tehdy se rozhodlo, že komise se změní z odborné úřednické instituce Mluvčí 02: která poskytuje podporu, data a řekněme nějaký nezávislý hodnocení státům, aby se mohli rozhovat, že se změní v politickou. Mluvčí 02: To byl ten začátek klušvihu. Mluvčí 02: Pan Juncker to dotáhl do nějaký výše a paní von der Leyenová to teď ještě umocnila. Mluvčí 02: A to je ten problém, který máme. Mluvčí 02: Vlastně Brusel je díky tomu prostředím permanentního střetu. Mluvčí 02: Střetu Evropské komise, rady s ministrami, Mluvčí 02: a Evropskýho parlamentu. Mluvčí 02: A za prvé, tohle lidi vůbec nezajímá, že se tam furt někdo o něco hádá. Mluvčí 02: A za b, ta komise nemá vlastně legitimitu. Mluvčí 02: Oni nejsou zvoleni. Mluvčí 00: No a neodpovídají potom voličům, že jo, pokud udělají průšvih, tak jim je to v zásadě jedno, jim to nemusí vysvětlit voličům. Mluvčí 00: Martine, já se strašně moc děkuju za hrozně zajímavý rozhovor, těším se zase někdy příště a přeju hodně štěstí u voleb. Mluvčí 02: Mérďokulta B, hezký nemšem.Kopírovat text

Čau Praho s Martinem Hlaváčkem! 🗣️ Česká republika vykazuje znaky rozvojové země, i když to politici neradi slyší. Proč český stát rozděluje dotace z EU bez ohledu na skutečnou hodnotu výrobků a jak to brání rozvoji zemědělství? O tom a dalších tématech jsme se bavili v novém podcastu, kde vám budu průběžně představovat zajímavé hosty a osobnosti. Budu moc rád, když si dnešní díl pustíte a napíšete nám váš názor nebo postřeh do komentářů. Prosím také o sdílení. Předem moc děkuji! Ing. Martin Hlaváček je politik, ekonom a odborník na zemědělství. Od roku 2019 také poslanec Evropského parlamentu, zároveň i kandidát v letošních volbách. Je ženatý a má dvě děti. Mluví plynně několika jazyky.

Screenshot není k dispozici