← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 01: Mým dnešním hostem je odborník na dopravu zahraniční věci, diplomat, který zastupoval Českou republiku třeba v Polsku nebo Rakousku. Mluvčí 01: Na rozdíl ode mě mluví pěti jazyky, ale naštěstí alespoň jeden máme společný, takže si budeme rozumět. Mluvčí 01: Mým dnešním hostem je Jan Sechter. Mluvčí 01: Dobrý den Honzo, vy jste co by diplomat žil hodně let v zahraničí, byl jste zástupce velvyslance v Německu, dokonce velvyslanec v Polsku, v Rakousku. Mluvčí 01: Co vás tomu vedlo žít částečně svůj život v zahraničí ve službě státu? Mluvčí 00: Já jsem z té generace diplomatů, která přišla vlastně první po transformaci té socialistické diplomacie, která spočívala jméno v tom, že se zbavila Mluvčí 00: krycích jaksi personálí agentů a nabírala lidi přímo z vysokých škol a po absolvování vysokých škol, takže já jsem diplomat profesí z roku 1992. Mluvčí 00: a ta profesie už má v sobě přetvrčeno, že jste tedy částečně zahraničí, pak jste zase chvíli doma, pak jdete jinam, takže jsem to tak počítal, tak polovinu života jsem zahraničí strávil. Mluvčí 01: To je pro mě nepředstavitelné, já miluji naši zem, já mám hrozně rád pravda, jsem nemohl představit, že bych dlouhodobě žil někde jinde, v čem vám nejvíc chybila Česká republika, nebo dá se na to zvyknout? Mluvčí 01: Žít prostě jinde? Mluvčí 00: Když jste ale potom v plném nasazení v té zemi, kde působíte, tak najednou se vám jako zhmutní nejenom ta Praha, ale celá země. Mluvčí 00: A vy ji žijete skutečně, protože musíte dnes a denně vysvětlovat prostě, co se děje, proč se to děje. Mluvčí 00: Často v té diplomacii nemlžíte, ale naopak odhalujete mluvu, proč postupuje váš ministerský předseda tak, či onak, proč nechce se nyní potkat, ale až na podzim a co je důvodem toho, že prostě nechceme koupit ty, či ony zbraně do výzbroje armády. Mluvčí 00: Takže vlastně máte tu zhmotněnou Českou republiku a dejme tomu i Prahu Mluvčí 00: Prahu neustále v agendě a jenom vám chybí samozřejmě fyzicky ten kontakt a kamarádi a přátelé. Mluvčí 01: Ke které zemi myslíte, že má Česká republika, Český národ z těch evropských zemí jako nejblíž? Mluvčí 01: Protože my flt říkáme Slováci, bratři, vidíte to, že jsme nejblíž těma Slovákama, nebo vidíte jaký příměr i v jiném národě, v jiné zemi? Mluvčí 00: Já jsem měl to štěstí, že jsem sloužil kromě Slovenska u všech sousedů a vždycky každého na tuto otázku napadne to Slovensku a asi je to pravda, protože je to těch posledních x desítek let, co jsme spolužili společnou státnost. Mluvčí 00: Já jsem zejména v Polsku pak poznal, kolik vlastně historicky staletí jsme s tím Polskem nějakým způsobem koexistovali. Mluvčí 00: Šlechta se vybírala jejich krále zde jaksi do funkcí panovníků a obráceně a i s tím jižním naším sousedem Rakouskem je toho hodně a hodně. Mluvčí 00: A to Rakousko také má spolkové uspořádání, takže dokonce s některými regiony bych víc, víc, víc než s Německem. Mluvčí 00: Takže já myslím, že velice blízko je Polsku a Rakousku. Mluvčí 01: My právě s manželkou často u Výna vedeme tyhle debaty. Mluvčí 01: Já mám hrozně rád naše slovenské bratry, ale přijde mi, jak jsem to hodně procesoval celé Slovensko a ty ostatní sousedy, to mi přijde, že možná blíž ve spoustě věcí máme právě tomu Rakousku. Mluvčí 01: No to je paradoxní, protože jazyk je úplně jiný. Mluvčí 01: ale když se podíváte na tu kulturu, na jídlo, na architekturu, tak jim přijde, že to Rakousko má k nám možná blíž než ty slováci, kteří jsou takový temperamentní, takový divočejší, ačkoliv mluví podobným jazykem, tak já to cítím spíš, že mi přijde, že blíž je to Rakousko. Mluvčí 00: Je to tak, najdete to i v předpisech, když už jsme třeba... Mluvčí 00: v dopravních tématech, tak železniční, jaksi kultura. Mluvčí 00: No, já si myslím, že ta byrokracie, všechno vlastně, že... Administrativa, je to tam prostě, i když to bylo překryté tou vrstvou potom režimů, které nebyly naše, tak vlastně ten základ tam je. Mluvčí 01: Ale zpátky k tomu Slovensku, já se nemůžu zeptat kvůli tomu, co se dneska aktuálně poslední týdně měsíce děje, co si myslíte o současné zahraniční politice našeho premiéra Fialy vůči Slovensku? Mluvčí 00: To rozhodnutí prostě neudělat v jednání vlád a odložit ho prostě mělo samozřejmě pro mě jako diplomataře meselně více variant. Mluvčí 00: Nemusel se to takhle jako s velkým hukotem komunikovat navene, jak mohlo se říct, že teď třeba není časa nějak diskrétně to Slovákům vzkázat. Mluvčí 00: Ale když vezmu to meritum věci, tak vlastně odložit to kvůli tomu, že Slovensko má jiný pohled v jedné věci na to řešení, Mluvčí 00: řešení té tragédie, té války, tak to mě vlastně zarazilo, protože to potom by znamenalo, že my vlastně můžeme takhle postupovat i v jiných relacích. Mluvčí 00: To znamená, nejprve si uděláme takové jako známkování toho partnera a pak se rozhodneme. Mluvčí 00: Obava moje o tom spočívá z toho, že vlastně i dobře myšlená věc, máme jaký hodnoty a tohle to povede k tomu, že vlastně se s náma už nikdo nebude bavit, protože ví, že známkujeme předem. Mluvčí 01: Mně to právě přijde jako úplně bizarní, to co pan premiér Fiala předvádí, že přestává uznávat demokraticky zvoleného premiéra z sousední země, na oficiální návštěvy si bere proti kandidáta, který neuspěl v těch volbách. Mluvčí 01: který navíc ještě jako hodnotově je úplně někde jinde, než by mělo být spolu nebo ODS a přijde mi to opravdu takové, že ten premiér nějak asi neví úplně kudy kam a vlastně nejde mu ta vnitrostranická politika, utíká do toho zahraničí a přijde mi, že se prostě snaží jenom zalíbit v tom Bruselu na tom západě a dělá přešlapy, které potom budou vykopávat příkopy s našimi sousedy. Mluvčí 00: Možná, že je to i to, ale to právě je přesně to, co by v zahraniční politice být nemělo, že se sledovali nějaký krátkový cíl, protože je také spousta voličů, co ocenila tenhle postup vlády. Mluvčí 00: Ale když to otočím, teď si představte, že by to Slovensko udělalo to též nám. Mluvčí 00: Protože má ten odlišný názor. Mluvčí 00: To znamená, na nějakém příštím zasedání by Slováci tisně předtím oznámili, že prostě ne, protože my máme jiný pohled. Mluvčí 00: A mě se právě velice líbilo, jak Slovensko reagovalo ve smyslu, že vlastně respektuje ten náš jiný názor na řešení toho konfliktu, ale přesto prostě ono si zachovává ten svůj. Mluvčí 00: No a my jsme přece věděli, že premiér Fico jde už do voleb s tímto postojem. Mluvčí 00: a očekávat, že zrovna kvůli nám ho budou měnit po volbách, to si myslím, že země nedělají. Mluvčí 01: Vy kromě zahraniční politiky jste byl mnoho let i náměstek dopravy a právě máte tu unikátní možnost, že jste žil v tom zahraničí, v té státní správě i v tom zahraničí, tak můžete porovnávat, v čem jsou největší rozdíly v doprave, v rozvoji infrastruktury, dopravy v České republice a v těch zemích, kde jste žil jako diplomat. Mluvčí 00: Doháníme, tady už 30 let nějaký náskok těch západních států, a to dohánění nám nejde, ale vemte si ta dálnice D5 na rozvadovbe, a dřív než se k tomu rozhoupali bavoři, protože si tam odehrávali nějaké svoje vnitropolitické věci a tu dálnici z jejich strany nedokončili, Mluvčí 00: Teď nám uteklo Polsko prostě a to velmi. Mluvčí 00: Myslím si, že to je souhrn počínající tím, že jsme si vlastně při vstupu do Evropské unie udělali takový, se tomu říká gold plating, prostě jsme si ty implementovali, jsme si předpisy Mluvčí 00: počínají EU územním plánováním a vším tak, že jsme se vlastně zablokovali sami a že tady nejde ani pověstná příbouda postavit, ale možná, že se to teď mění k lepšímu, i hospodářská komora naše k tomu velmi příspívá, ale asi bych k tomu chtěl říct, že ani financování velkých projektů nám není vlastní a měli bychom třeba například u těch vysokorychlostních železnic se podívat i nám, do Španělska, do Itálie, do Francie, Mluvčí 00: Prostě nebát se brát si příklady z jiných a nebát se prostě přiznat, že nám to nejde. Mluvčí 00: To je tady někdy velký problém v České republice, že prostě tady každý všechno ví, ale výsledek je takový, jaký je. Mluvčí 00: a teď třeba ta předchozí vláda s tím obdivu hodně prostě hnula a já jsem měl od třeba ministra Havlíčka zelenou v tom, aby jsme tu síť vysokorychlostních železníc udělali právě evropskou, aby křižovala v České republice v dvěma směry a stali jsme se tou křižovatkou a tím pádem vlastně na to získali i evropské financování navíc od toho financování Mluvčí 00: co dostáváme, protože jsme jako Česká republika tou kohezní zemí a doháníme, takže to všechno bylo úžasný zážitek, propsat tu moji diplomacii do těchto věcí, takže jsem vim a znám těch rozdílů je x. Já myslím, že se nemáme za co stydit, ale je potřeba se nebát a my se někdy bojíme těch velkých projektů moc. Mluvčí 01: a myslíte si, že je vůbec jako reálné, že ty vysokorychlostní tratě postavíme, protože mě to pořád přijde jenom jako takové hodně PR gesto současného ministra Kupky a já jsem bohužel už trošku zklamaný jako realista, ne, už úplně optimista, když vidím, jak budujeme tu dálniční síť, kterou 35 let po revoluci pořád nemáme a dneska tedy vlastně ukazujeme obrázky, že budeme za pár let jezdit našimi vlastními šinkanzemny Mluvčí 01: Teďka vidíte, že máte šest tisíc obcí a každá toho obec s tím má nějaký problém. Mluvčí 01: Nedávno byl článek v médiích, který mě opravdu rozesmal, že někde na Jižní Moravě obce řekli, jo, vysokoduchostní trati, ano, ale zpomalte ty vlaky. Mluvčí 01: Tak máte vůbec jako naději, optimismu, že to k tomu někdy dojde, že to zvezeme? Mluvčí 00: Asi bych se zastal toho, že právě možná proto je potřeba teď třeba v této etapě víc ten PR. Mluvčí 00: Protože se dělají studie proveditelnosti, to není kreslení čar do mapy, jen nýběrž prostě velice namáhavé, složité jednání, jak jste řekl, s obcemi a variantní jednání. Mluvčí 00: A musí to jezdit rychle mezi Vídní a Berlínem, aby se ty časy staly skutečně přidanou evropskou hodnotou a když jedna věsnice řekne, že ne, tak to je přesně to, co musíme, Mluvčí 00: ten lokální zájem prostě dát do porovnání s tím naším a s tím evropským, prostě je to namahová práce a možná ten PR je teď na místě, já nevím, já prostě to tak cítím, že je to asi dobře. Mluvčí 01: My tomu samozřejmě pomáháme jako hnutí, ano, i v Praze. Mluvčí 01: ale i v Praze jsou problémy, protože máte tady 57 městských částí a teď třeba jedna městská část, myslím, že do ní Měcholupy, tak se šikovala jako jeden muž celé zastupitelstvo, že jsou prostě proti, že to chtějí do tunelu, slyšel říká, že tunel by byl příliš drahý a teď to spěje do konfliktu a pokud se ty strany nedohodnou, tak se to zase zasekne, odloží na spoustu let jako Pražský okruh, tak doufejme, že máte pravdu, já budu optimista, že se to podaří, protože je to veřejný zájem Mluvčí 01: Všichni to samozřejmě potřebujeme, ty železnice, co máme dneska třeba, ty příměstka jsou přetížené, takže je potřeba ty koridory vybudovat, tak snad to dopadne. Mluvčí 01: Ale já jsem se chtěl zeptat ještě na jednu otázku. Mluvčí 01: Vy na tom ministrstvu dopravy jste měl na starosti i další druhy dopravy a kromě toho i lodní. Mluvčí 01: My jsme tady nedávno měli Štěpána Rusňáka, známého kapitána, který Mluvčí 01: který o tom mluvil v žalostném stavu, dneska lodní doprava je nejenom v Praze, celé té České republice. Mluvčí 01: Myslíte si, že se podepíše ta smlouva s Německem na to labé a že dojde k nějakému rozšíření té lodní dopravy? Mluvčí 01: Je to vůbec dobře přesunout část dopravy ze železní z kamionů na tu vodu? Mluvčí 00: Určitě nejenom, že to chceme, ale on si ten trcho to řekne, protože tady v rámci Green Dealu v Evropské unii bude dostat drastickým způsobem, tady bude zdražovat všechná fosilní palivá, vytlačovat tyhle dopravní mody tam, kde je to ekonomicky atraktivnější. Mluvčí 00: Ale aby bylo vždycky dopravní cestou, Mluvčí 00: Z ideologických důvodů jedna německá vláda v roce 2002, shodou koností v kterou jsem sloužil v Berlíně, prostě prohlásila Labe za volně tekoucí řeku a konec zásahu, bylo to po povodních a postupně se to Labe zanášelo, zanášelo a vlastně nejenom ten náš poslední úsek otvustí na hranici, ale potom i to celé Labe až do Hamburgu zanedbané, nepečované a prostě velmi Mluvčí 00: Prostě nemůžete na něm objednat tu přepravu, tak aniž byste neriskoval. Mluvčí 00: To znamená, postupně stala, aby ta přeprava mizela, železnice se radovala. Mluvčí 00: Dneska je ale zase železnice v Evropě přetížená, takže nám to uvolnilo možnost jednat s novými německými vládami. Mluvčí 00: Já jsem se k tomu tématu vrátil vlastně po 20 letech. Mluvčí 00: Jsou tam parametry a do roku 2030 musí ty plavební parametry být na obou stranách Česku i v Německu nalaby dodrženy. Mluvčí 00: Takže já věřím, že ty parametry, tak jak už dnes je rejdaři vlastně znají z té smlouvy, že se je podaří do roku 2030 dodržet. Mluvčí 00: Ale tu smlouvu nám zablokovali na chvíli v parlamentu. Mluvčí 01: A je to vůbec reálné s tím, jak dnes bývá v létě sucho, s mysletky toho, že vlastně ty toky, že jim padá ta hloubka a tak dále, je vůbec jako reálné, že to bude do budoucna fungovat a že ty lodi budou schopni projet? Mluvčí 00: Právě proto, že jako nám kolísá hladina, proto se takto vodohospodářsky labe upravovala a vltava a teď zpět do Prahy. Mluvčí 00: Víte, že když je sucho, tak máte pořád na těch pražských náplavkách tu stejnou hladinu, že jo? Mluvčí 00: To je pravda. Mluvčí 00: To je právě proto nejenom, že je kaskáda vltavská, že se dá regulovat, ale skutečně ty jezy pražské vytváří soustavu, kde vy vůbec nespozorujete, že je teď hodně vody, nebo málo vody, až extrémní množství, když už to není skutečně v Lipně, v Orlíku, kde je rezervovat, tak vám zavřou náplavky, že jo? Mluvčí 00: Velice pár dnů to povodí Vltavy tohle vyhlášuje. Mluvčí 00: Takže naopak právě ta regulace vytvoří vytvoří nádhernou jako řeku, která je blíž lidem a žije s lidmi a může se po ní jezdit. Mluvčí 00: Jinak by tady byly Kačeny a Bláto, protože opravdu to sucho by tady bylo vidět. Mluvčí 01: To zmiňoval právě štěpan Rusňák Kapitán, že ještě v 19. století se dala přejít na Vltava, že vlastně byla divoká, nebylo možné ji vůbec jako splavit a že to vlastně udělali ještě jezdit. Mluvčí 01: To je strašně zajímavé, jste dneska v Praze už doma, až jste se tady narodil. Mluvčí 01: Co říkáte dneska na pražskou dopravu? Mluvčí 01: Co je za vás takový to, co by asi náměstek pro dopravu měl řešit úplně jako první, jako urgentní? Mluvčí 01: My tady řešíme spoustu problémů, je to parkování, dneska tady probíhají různé ideologické boje mezi motoristy, cyklisty, mně to přijde úplně Mluvčí 01: Hloupé, hloupé, protože já si myslím, že to město by mělo dělat všechno proto, aby každý si mohl zvolit ten prostředek dopravní, který je mu blízký a který ho mě potřebuje, protože dneska nám některé ty politické strany říkají, že auto je jako špatné, ale ono v každé etapě života Mluvčí 01: nebo v některé etapě života touto prostě potřebujete, když máte nemocné děti, vezete je k lékaři, nebo seniori jedou na chalupu, tak mě to přijde fakt tohleto jako hloupé a díky tady tím ideologickým bojům, mi přijde, že se ta doprava nikam neposouvá. Mluvčí 01: Jaký na to máte názor, jako zkušený člověk z ministerstva dopravy na preskou dopravu, Mluvčí 01: minulé toto vlevní období. Mluvčí 00: Já jsem měl zhradosti tam, kde se ta státní infrastruktura do té Prahy nějakým způsobem zapojovala, bylo potřeba jí integrovat a prostě propojit a právě třeba vysokorychlostní železnice tady nemají co končit, ale mají nějak inteligentně v tou Prahu projíždět. Mluvčí 00: Prostě Praha je vzmenšeně ten problém České republiky. Mluvčí 00: Ona má páteřní sítí to metro, ale chybí třeba dokončené to D a okruh. Mluvčí 00: Prostě nemá pražský okruh silniční. Mluvčí 00: namáhavě se snaží revitalizovat tu železnici a to ve velkém je přesně ta Česká republika. Mluvčí 00: A teď se vám tady vlastně samozřejmě tím úžasným hospodářským rozvojem a úspěchem naší země prostě rozjelo všechno, lidi se stěhují, spousta lidí do Prahy i dojíždí do práce a teď se to zablokovalo. Mluvčí 00: A teď vám prostě určitá parciální skupina, která snad z té Prahy ani neodjíždí, Mluvčí 00: A když tak teda jako odjede někam letadlem, nebo to... Já ty lidi respektuju, jo, ale prostě to jsou lidi, který jsou tady uvnitř. Mluvčí 00: A nemusí jako těch, já nevím, 250 tisíc lidí denně dojíždět do Prahy. Mluvčí 00: A ty řeknou ne a pryč ty auta. Mluvčí 00: A teď vám začnou jakoby ten problém nebrat jako sítový, a teď jsem u toho, musí se to řešit sítově jako komplex a propojit tu Prahu s Českou republikou a s Evropou. Mluvčí 00: Jinak prostě vám tady od středu vznikají zájmový skupinky, který vytlačují tu auto támhle, pak chtějí zvážit vaše auto a dát tomu jiný parkovací poplatek. Mluvčí 00: To je důsledek. Mluvčí 00: To nejsou zlí lidé, to jako vůbec ne, nebo nějak špatně nechodili do školy. Mluvčí 00: To prostě jsou lidé, kteří reagují na tenhle ten problém tak, jako ze svého mikropohledu. Mluvčí 00: On prostě stojí v tramvaji, která jede na tu náplavku jeho, Mluvčí 00: A stojí to, protože jsou tam auta, tak on chce proti těm autům bojovat. Mluvčí 00: Vůbec ho nezajímá celá země, neví, co je HDP, neví, co je turistika do Prahy, neví, co je... Jak celé služby v Praze jsou závislé na tom, že nám sem dojíždí lidi, nemocnice, školy, všechno. Mluvčí 00: Prostě je to organizmus, který napoje na tu zemi. Mluvčí 01: Přesně tak. Mluvčí 01: Já se třeba hodně věnuju parkování, protože já jsem tady z Jižního města, kde máme jejíto podcastové studio na Praze11 a všechny sídliště, nejenom Jižní město, dneska trpí nedostatkem parkovacích míst, protože ty sídliště z 70. a 80. letech byly stavěné úplně na jiné počty automobilů a vlastně nikdo se tomu koncepčně nevěnoval. Mluvčí 01: Tihleti ideologové proti motoristům mají představu, že čím méně bude parkovacích míst, tím méně bude v Praze aut. Mluvčí 01: Ale ono to tak jaksi nefunguje, takže dneska na těch svídejštích ty auta stojí překotně, různě, někde třeba dokonce. Mluvčí 01: ve dvou řadách na neutra, že si je ty lidi odtlačují, to jsou takové ty extrémní případy, no a pak už to není zřejméno otázka komfortu, ale i bezpečnosti, protože často v těch ulicích potom nemůže projet záchranný systém, asi či může stát nesčestí, takže já se snažím na Praze prosadit nějaký fond pro výstavbu, rozšíření parkovacích míst, Mluvčí 01: ale nikdo z té současné hládní kolice mě neposlouchá, nechce tomu jít naproti, je to neštěstí. Mluvčí 01: Co byste vyradil jako odborního dopravu s parkováním v Praze? Mluvčí 00: Lidé nemají volit ty, kteří nabízejí krátkodobá, já se to nebojím říct, to je totální populismus. Mluvčí 00: Já neprojedu prostě tramvají v čas podle jízdního řádu, tak ta auto musí pryč. Mluvčí 00: To je přece něco, co by měl volič výjímat, že je špatně, že prostě takto veřejná zpráva a politika nemůže vůbec fungovat. Mluvčí 01: Takže bych začal tam. Mluvčí 01: Jak třeba hodnotíte snahu teďka Pirátů a Prahy na sobě, kteří se snaží prosadit Mluvčí 01: Změnu preských stavebních předpisů, aby developeri mohli stavět bytové domy úplně bez parkovacích míst, vlastně úplně proti tomu trendu výstavby garážových stání pod těmi domy, aby jsme schovali ty auta z ulic někam do podzemí, tak oni se snaží prosadit, aby se dali stavět Mluvčí 01: bytové domy bez parkovacích míst a obhajovují to tím, že tím zlevní bydlení, protože říkají, že samozřejmě, což mají částečně pravdu, že je stavba dozemě, je drahá, ale já mám o tom svojí představu, myslím si, že marži developeři nesunají, naopak na tom více vydělají a budeme mít ještě větší prohled s parkováním, přijde nám to stejně jako mě, úplně bez smyslu. Mluvčí 00: Jo, ještě jsem slyšel, že kočárkárně má být povinně kolárna, že? Mluvčí 00: Takže ono to je celý tažený tím, že je to přesně ta nesystemová reakce na nějakou situace. Mluvčí 00: Ti lidé to myslí dobře, ale chtějí vám říct, jak máte žít. Mluvčí 01: Mně to přijde, že si udělali výlet do Kodany, kde já jsem taky byl. Mluvčí 01: a vlastně řeknou si, jo to je fajn, uděláme z Prahy druhou Kodáň. Mluvčí 01: Akorát, že už nepřemýšlí o tom, že Kodáň je úplná placká a že tamti lidi mají nějakou trošku jinou mentalitu a opravdu mají blízko k té cyklistice, jezdí v dešti, ve sněhu. Mluvčí 00: Přesně tak, já jsem zažil jako diplomat v Bruselu zácpy dvouhodinové, tříhodinové, Brusel to vyřešil, skutečně okruhy, ty radiály a pryč. Mluvčí 00: A teď si s tím teprve může hrát a v těch městských částech Mluvčí 00: Je zvolen politik, který tam udělá třeba takovou nějakou tu školní ulici, jak tam v okolém osmí nesmí žádný auto. Mluvčí 00: To už jsou ty mikrohrádky, ale ten celý systém se musí, to musel v tom Bruselu vyřešit. Mluvčí 00: A kdyby se nevyřešil, tak skutečně i ty instituce, které tam jsou, EU, NATO a firmy, prostě to si vynutilo. Mluvčí 00: Skutečně my tu Prahu musíme rozvíjet ne z pohledu tohoto mikro Mluvčí 00: mikro a to znamená jako vlastně říct vám, že nebudete vydlet v paneláku nebo v novém domě, který si koupíte za poměrně jako velký peníze a nesmíte tam mít nikde auto. Mluvčí 00: No taková země je prostě na světě, to je Severin Korea, tam snad nesmíte vlastnit automobil, jako je to zakázaný. Mluvčí 01: No a když tohle to potom někde řeknete na hlas, tak z toho značen různými nálepkami a oni se pořád jako prezentují, že oni jsou ty správný s tíme západníma myšlenkama a to je pořád dokonce. Mluvčí 00: Tohle může být až ta koncovka, opravdu až ta koncovka, nebo třeba řešit některé ulice v centrum města, ale prostě ten základní systém, to je povinnost států veřejné zprávy Prahu jako metropolii dobudovat. Mluvčí 00: Oni nám ale říkají pak těmhatem, jako nám, já už to taky tak beru, hospodářská komora, oni mi říkají, že to je až bude okruhismus. Mluvčí 00: Ano, to je jich oblíbený slovo. Mluvčí 00: No ale tak, jako oni nemůžou stavět dům bez základu, já prostě trvám na tom, že to tak musí být, okruhy a sítě prostě. Mluvčí 01: To je totiž to, že v Praze my všechno děláme úplně na ruby. Mluvčí 01: Tady připravujeme studie tzv. Mluvčí 01: humanizace magistrály. Mluvčí 01: To začalo teda už nějakým způsobem za nás, za Adriany Krnáčové, protože jsme měli v koalici trojkoalici zelené, ty jsme to jako prosadili. Mluvčí 01: Se to líbí, obrázky jsou nádherné, ale přesně do té doby, než to půjde obět, protože dnes máme městský okruh, který končí za tunelou Blankou, Špuntem na Argentinskou a dál už nic. Mluvčí 01: pak máte jižní spojku, je potřeba spojit ten vnitřní okruh a pak se můžeme bavit o tom, že budeme humanizovat magistrálu, ale nikoli v teď. Mluvčí 01: A ono to tou samou metodou, bohužel, oni neustále dělají. Mluvčí 01: Přidávejí jeden přechod, další přechod, jo? Mluvčí 01: Teďka, jestli posluchači někdy jeli okolo hlavního nádraží po magistrále, tak tam už je taková připravená lehce šikana, že musíte lehce odbočit toho průdu, tak tam má být další přechod, aby se to ještě pořádně... Tam už se něco připravuje, že? Mluvčí 00: Ano, ano. Mluvčí 00: Já jsem si říkal, k č Mluvčí 01: Bulhara nám sebrali jeden průh, udělali tam ostrůvek, prochocenom, to samozřejmě je fajn, ale přesně jak říkáte, bez té doplněné infrastruktury, to prostě je cesta k absolutnímu kolapsu. Mluvčí 00: A to tež celosvátně. Mluvčí 00: My musíme tu páteřní infrastrukturu dobudovat jako celek, a ne to po kilometrových úsecích, tam kde zrovna Mluvčí 00: Vyjde povolení nebo územní řízení pozitivně, tak prostě postavím kus dálnice. Mluvčí 00: Vysokorychlostní železnice nelze stavět po dílčích úsecích. Mluvčí 01: To ty dálnice ještě trošku jdou, že jdete chvilku po okrse a pak si odpočinete aspoň tři minuty na dálnici a pak zpátky na okrsku. Mluvčí 01: Ale u tý železnice si to neumím představit. Mluvčí 00: Toto z definice nejde, takže já věřím, že se nám tady určitý civilizační skok všem podaří a že to je vlastně společný projekt nás všech, že to skutečně je Mluvčí 00: dneska i součást toho PR, ministerstva dopravy si myslím, že správně je prostě vysvětlit v čem všem celkům naší zemi národně nám to prospěje. Mluvčí 01: Já vím, že ve volným časem se věnujete i historii a že jste vydal několik knih třeba o ekonomických reformách Marie Thérésie. Mluvčí 00: To jsem přispěl spíš do knih, texty nebo tak. Mluvčí 00: A o co přesně šlo? Mluvčí 00: Já jsem celoživotně diplomat a zabýval jsem se díky česko-německým vztahům Mluvčí 00: Na českorakouským vztahům i v minulosti musíte tyhle reálce zvládat i do minula. Mluvčí 00: A tak jsem vždycky chtěl jaksi přispět tam, kde jsem cítil, že mám nějakou přidanou hodnotu, takže mám třeba upublikované ta poválečná majetko, právní jednání s Německem a s Rakouskem. Mluvčí 00: A ten příběh s Marie Terezi spíš byl takovou výzvou. Mluvčí 00: Vlastně podívat se, jak v tom rakouskou hersku také párkrát se bankrotovala měna, jak vlastně to rakouskou hersku neskutečně slabě se dívalo na sousední Prusko, jak prohrávalo ve všem, od investic počínej až po a jak se na to snažili reagovat a jak jim to nešlo a jak vlastně třeba to jinak řízené, organizované Prusko prostě utíkalo tomu rakouskou hersku. Mluvčí 00: To je země, kde jsme žili a nikdo z nás si nepamatuje ani z vyprávění, že tady zbankrotovala měna. Mluvčí 00: a já bych to hrozně moc rád doporučil těm, kteří třeba teď jako volají po euru a že to je to bezvadný, tak právě my jsme měli takovou společnou měnu, která prostě několikrát zbankrotovala, protože byla řízená odinuta. Mluvčí 00: Ta československá koruna nám vydržela a pak ta česká koruna. Mluvčí 01: Takže si myslíte, že z historie se dá poučit? Mluvčí 00: Určitě, určitě. Mluvčí 00: Já teď jsem vzal takovou zkratku, ale napadlo mě to jenom proto, že jste se vlastně na tohle to zeptal. Mluvčí 00: Myslím si, že Mluvčí 00: Že určitě, určitě, zejména třeba v tom, jak zaostávalo Rakouskou hrsku proti Prusku a to byl smysl toho mého ekonomického textu. Mluvčí 01: To je zajímavý. Mluvčí 01: Já si myslím, že to euro dneska opravdu je velké riziko pro Českou republiku, protože to, co se děje v eurozóně, není dobré. Mluvčí 01: Na ta původní myšlenka udělat Mluvčí 01: celoevropskou marku byla podle mě jako zajímavá, ale zase tím, jak ty Němce vytlačili francouzy italové, tak dneska z toho máme něco mezi bývalým Frankem a Lirou a to si myslím, že už není úplně tak lákavé, jako mít jako vlastní marku, takže já mám naprosto stejný názor. Mluvčí 01: Na každopádně všech té historie máte nějakou oblíbenou historickou postavu? Mluvčí 00: No já teď, vzhledem k tomu, co jste se mě ptal na začátku ke Slovensku a k určitému respektu k těm hodnotám v zahraniční politice, jsem si hodně četl Henryu Kissingera, který se vypořádával. Mluvčí 00: On byl často obvinovaný z toho cynismu. Mluvčí 00: Ne z pragmatismu, ale z cynismu. Mluvčí 00: Bezhodnotovosti a z těchto věcí. Mluvčí 00: Je zajímavé se k němu vrátit právě, když teď je ten konflikt a válka proti Ukrajině Mluvčí 00: Prostě on neváhal to vypojntovat a říct, že hodnotová politika skončila ve středověku. Mluvčí 00: Poslední křížovou výpravu. Mluvčí 00: Od té doby musíme sledovat zájmy a ty zájmy jsou pochopitelné pro ty partnery. Mluvčí 00: A jedině na základě toho respektu k těm zájmům se dají vytvářet win-win situace, nebo méně situace pro hry, pro všechny partnery. Mluvčí 00: Vracíme se ke kořenům diplomacie, která má možná ve starověku někdy a měl pak tu úchylku. Mluvčí 00: Henry Kissinger neváhal říci, že skutečně vyhrocená politika založená pouze na exportu hodnot, Mluvčí 00: vede skutečně ke katastrofám. Mluvčí 00: To znamená změny režimů násilné v zemích, které prostě nejsou schopny a nemají kulturu absorbovat náš typ demokracie, nebo pohrdání těmi zeměmi, nerespektování jejich vnitřního vývoje, to jsou všechno věci, které myslím s Henry Kissingerem je správné si oživit, a pro mě to bylo. Mluvčí 01: Já mám tu jeho knihy taky rád, ty jeho texty jsou někdy, jak říkáte, tvrdé, že říká ty věci jako hodně na placato, ale myslím si, že velmi správně, velmi správně, takže děkuju. Mluvčí 01: Honzo, já děkuju moc za rozhovor a těším se se někdy naviděnou. Mluvčí 01: Děkuju za pozvání a ať se vám daří.Kopírovat text

Čau Praho s Janem Sechterem! 🗣️ K jakému národu mají Češi nejblíže? Jsou to opravdu Slováci? Jaké to je žít jako diplomat v cizí zemi? Dálnici D5 jsme postavili rychleji než Němci. Teď jsme ale zaseklí na zbytečné byrokracii. O tom a dalších tématech jsme se bavili v novém podcastu, kde vám budu průběžně představovat zajímavé hosty a osobnosti. Budu moc rád, když si dnešní díl pustíte a napíšete nám váš názor nebo postřeh do komentářů. Prosím také o sdílení. Předem moc děkuji! Jan Sechter je český diplomat, který zastupoval republiku například v Polsku nebo Rakousku, politik, uznávaný odborník na dopravu a zahraniční věci. Mluví plynně 5 jazyky.

Screenshot není k dispozici