← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 0: Dobrý večer ještě jednou, vypadá to, že se všichni slyšíme, budeme měřit, že mikrofony nám oba vydrží. Já vás všichni vítám na těžní várstvické debatě a jsem velmi rád, že jsme se zde mohli dnes takhle sít v tak pěkném počtu. Máme tady zastoupení mladých studentů vzádu, takže věřím, že se jim tu bude líbit a tady vepředu zbytku osazenstva také. Nás dnes čeká téma životní prostředí v Praze a střehu Českém kraji, takže toho máme spoustu co předzít, spoustu co probrat a já přejdu k představení našich dnešních panelistů. Prosím přivítejte naši první panelistku, zastupitelku hlavního města Prahy, paní inženýrku Ebu Tylovou, která je zde za Českou Pirátskou stranu. Dále pak poslanec za politické hnutí SPD Jiří Kobza. Pan doktor Tomáš Hrdinka, Mluvčí 5: Místo. Mluvčí 0: Staroste ještě za Prahu 4 a je zde za Prahské hnutí, ano. Dále za stranu KSČM pan doktor Miroslav Prokeš. A na závěr za poslanskou neparlamentní stranu Trikolora Josef Sláma. Tak a přijdeme rovnou k naší první otázce. Já bych se vás předměl úvod, chtěl každému ho zeptat, jak byste právě vy přispěli k rozvoji nebo ke zlepšení životního prostředí v Praze a střehočeskému kraju? Tak a poprosím vás, jestli byste se takhle po příkladě zkrátili na slova. Ke zlepšení životního prostředí, já bych spíš řekl, udržet nějaký status quo, aby se to nezhoršovalo v Praze. Takže udržba parkůn, určitě zeleně a určitě, aby byla čistá voda, takže čestíčky. Dále si myslím, že by nemělo docházet k čemu dochází, když se snažíme vyhnat auta z města. To si myslím, že je špatně, protože I technologie dneska postupují tak rychle, že zakolik samozřejmě to nebude až tak znát, jak se někteří měli, někteří myslí. A většina obyvatel Prahy má elektrická auta, kde nás někdo sláhne, takže myslím, že tudy cesta nevede. Ale získám, že nějaké rozumné prostředí prostě pro život. Mluvčí 3: Já si. Mluvčí 5: Myslím, že většina obyvatel Prahy žádná auta, netož elektrická vůbec nepotřebuje, protože naše MHD je druhá nejlepší na světě, za Berlinem, jezdí to v noci, stojí to 10 Kč denně, když si chcete koupit roční tramvajnku, váš student je tolovil v to konce, takže všichni nám to na západě závidí. Tam končí městská doprava v 21 a na zle. Takže rozvíjet dále MHD a samozřejmě bez motorovou dopravu, pěší a cyklistickost. Mluvčí 0: Děkuji. Mluvčí 2: Hlavní město Praha má zpracovaný klimatický plán, který reaguje právě na klimatickou změnu. Má 4 významné části, taková ta nejjednodušší nebo nejjednodušší na realizaci, když samozřejmě jednoduché není skoro nic, je právě ta datační, kdy chceme rozvíjet více parky, stromořadí, modrozelenou infrastruktúru, to jsou právě stromořadí, záchyt, vody, tak chceme dát tak, aby byla více podmíněna pro to, aby novostavby zaváděly a třeba už v současnosti je hlavní město jedná I z developery, aby to dělali na svých stavbách někteří, kteří to již provádí. To je taková ta, řekla bych, jasnější a jednodušší na tu realizaci, když samozřejmě na všechno potřebujete prostředky. Potom ta druhá část, to je ta doprava, jak jste tady na to narazili, ta doprava, aby byla udržitelnější, aby byla bezemistní, protože v současnosti Praha má problémy s toouzduší, není kvalitně na hraně a je na hraně právě kvůli dopravě, protože velké zdroje v podstatě už je tady jen sementárna v razrutíně a velkolom na zbraslaví a jinak ty velké zdroje jsou v podstatě buď ošetřeny, nebo prostě už tady nejsou. Takže ta doprava je opravdu významným zdrojem z nečištění obzduší, I v luku a přikládním se také k tomu, že městská hromadná doprava je vlastně u nás velice dobrá a měli bychom ji nadále rozvíjet. Já jsem samozřejmě se například přijela tramvají z mořa. Potom ta další část, která se týká energetiky, ta je ještě složitější, náročnější, když asi nechci to mluvit, protože je to určitě jenom, víte co to znamená, znamená to instalace po sobotajky, výroba bioplynu, načistit se strohy a další. A ta poslední část je cirkulátní ekonomika, já tomu říkám, že to není na jedno pouřití. Abychom co nejvíce využili toho, co nějakým způsobem jsme. Když se mohlo stát odpadem, ale my to nechceme vyhodit, nechceme to znovu pouřít, anebo alespoň recykovat, vyrobit z toho nové materiály a tak dále. Děkuji. Mluvčí 0: Děkujeme. Mluvčí 1: Dobré úpoledne. Zaznělo pár velmi zajímavých podmětů, abych měl rád reagovat. Co se týče vzduší v Praze, tak to je v přímé souvislosti s dopravou, protože virácká dopravní opatření, které jsou zde podnikány, na podstatě slouží k tomu, že Praha je imrevére, abych říkala moje maminka, zacpaná. Aby se zlepšilo to počasí, které je vzduší tady, tak stačí jednu jedinou věc, velmi levnou, udělat Prahu průvěznou. Aby bylo možné se o ten nejenom přijet, ale taky odjet. Protože to, kolik pohodlých moc se tady zpálí právě v zhazpách, když ato se snaží prostě někam dostat a zetří chlhu na jednou jeden a střídavy jsou zavírána nábřeží a prostě nejsou tady zelené vlny, tak to samozřejmě přispívá velmi ke znečištění. A jak říkám, znečištění je přitom velmi levné a velmi jednoduché. Já jsem žil dlouho v Teheránu, tam v samotném městě je pět milionů aut a taky to zvládají, takže myslím si, že tam bychom se mohli docela očit. Co se týče klimatických změn, to je taková mantra. Já jako geolog vím, že klimatické změny provází naší planetu cyklicky. Bylo tady 56 dob ledových a ledovce tají už poslední 12 tisíc let. O té dobi, co vlastně skončila poslední doba ledová a ten ledovec, který pokrýval severní polokouly až po šedesátého hodopěšku, tak byl 2 km silný a v hore oceánu bylo nějakých 100-150 metrů dížtějštěj, takže mapy souší vypadaly úplně jinak, než vypadají teď. Prostě klimatické změny tady jsou a budou a my můžeme dělat, co chceme a neheneme s tím, protože planetu našičina zjistila velice nezajímavá. Ale co můžeme a musíme udělat, musíme s nima počítat. To znamená, musíme počítat s tím, že budeme potřebovat v letě víc chladit, vředně víc chlapit. To znamená, budeme potřebovat stálý, stabilní, spolehlivý a hlavně levný zdroj elektřiny. A to je zase alfa a omega. Takže všechny ostatní hesla tady je otázka, do jaké míry by byly funkční. Co se týče hospodaření vodou, to je samozřejmě také důležitá záležitost. Prozradím vám jedno zájemství. Na planetě je té vody pořád stejně. Protože jsme na planetě a ta voda nemá kam utíct. Otázka je, co s ním děláme, jestli ji chráníme. Protože to, co můžeme udělat, můžeme chránit své bezprostřední životní prostředí. Není určitě účele se tady zasypat odpadky, nebo otrávit si vodu, nebo vzduch přímo v našem bezprostředním okolí. S tím musíme počítat. Tady narážíme ovšem na nejrůznější zájmy lobbystů a různých spolků. Protože například před nějakými čtyřmi lety byl v podstatě znemožněn obchod se sudovým línem. A to líno bylo převedeno do takzvaných baggyboxů. To skáčené, které se prodává všude. To znamená, že ty nerezurné sudy, které stačilo vyflátnout a recyklovat, najednou nahradil systém, který vyprodukoval sám o sobě každoročně několik vlaků plastokarbonového odpadu. A žádný ekolog neřekl ani popel. Takže musíme se zamyslet také nad tím, komu vlastně tyto iniciativy slouží a jaký byznys zatím potom bude. A takhle bych mohl pokračovat, ale já předám slovo dál, tak se taky dostanem další ke slovu. Mluvčí 0: Děkuji velmi hodně. Mluvčí 3: Ještě jednou s tím večer, dámy a pánové. Pokud si řekneme, že tematická změna tady je, a já jako vlastně vědec s tím občanským povádáním toto určitě mohu na datech potvrdit, tak za mě volovat tematickou změnu jako takovou a myslet si, že nějakým způsobem ji změníme nebo možná jenom umírníme, ale že tady nebude, tak za mě to moc smysl nedává. My se musíme adaptovat, ten přírodní systém si s tím nakonec jako sám poradí. Ale ta adaptace je určitě důležitá. Pro mě je velké téma, že hospodaření s vodou vycházím I ze své skorou už desetileté prace komunálního politika. Vím, že máme problémy, že nám způsob skromý, že klese aleby na podzimní vody nejen v Praze. A I vlastně ve spolupráci s DSK a SIPrem jsme snad našli řešení díce roku přes hádáme, které se zdávají na to, aby jsme posilovali, v nás by podzimňovali, aby jsme obrchovovali, která k nám spadne, tak aby jsme ji rozváděli, třeba ke skromůmu. Takže na tom se určitě skoro vyschodnou. Ta upatření by se měla dělat jakýmisi motivujícími doporučeními, ani kvůli zákazy a případě zároveň. Měla by to být evoluční upatření. Podívejme se, dneska už se skoro takhle nepoužívají, když to bude těžké, a všichni tam nějak přišli na nějaké jmény druhý obvalů a nemuselo se to úplně zakazovat ze dne na den, prostě se to napřed nechcete poplatnit. A lidi si vlastně na to odvykli. A ještě vlastně jedna věc, se kterou se setkávám, při řešení problémů, a to je hluk. Nejenom tedy z dopravy a do jiného hluku. Můžeme říct, že jsme ve městě, hluky ke vůstu patří, může se nám to významně nevědět, ale se tím bude, z jedného upatření, jak se týká akustických typů asfaltů, nebo jiných upatření, lze snížit hlukovou zátěž určitě o dětky decibelů, aby to prostě v těch oknech uslyšíte, to změnilo příjemně. Zatím potržím mikrofon, a tady jsem viděl, že ještě bych tomu chtěl něco doklidný, a možná I paní inženým také, tak já vám přidám takhle ještě mikrofon, děkuji. Já se omlouvám, já jsem v shodové okolnosti, kdy se vyštudoval astrofiziku, takže se nemohu smát svým předpředčníkům, protože jsou rozvolníci bílých oborů zase. Já jsem tehdy na hvězdárně v Amstelbě, měla starosti vlivit, atmosféry nadalí měly důžit, takže ty sluneční cykly umím velmi dobře. A oni mají charakteristickou periodu, Mluvčí 5: Nějakých deset tisíc let. A samozřejmě je to sinusoida, jako každý cyklus se dá návzornit sinusoidou. Já tady nechci vás zkoušet ze školných znalostí, ale to, co se děje momentálně s globální teplotou, je exponenciál. Exponenciál, čili to se úplně urvalo z posledních deset let, to bylo nejteplejší v historii měření, a v letošní rok jde ještě nahoru. A jestli jste viděli letošní grafik, tak se to urvalo v červnu a místo, aby to šlo pomalu dolů k podzimu, tak to míří nahoru. Takže prosím, je to způsobenou lidskou činností, na tom se shodl celý panel IPCC OSN. Zrovna tak není pravda, že vody je na planete stále stejně. Vody je stále stejně, jak si co by chemické látky. Ale ona je z různých skupenství. A jak se znišuje teplota, tak ty pevné skupenství, čili lidovce, jak nahora, tak na pôlech, tají, znišuje se objem vody. Teplota je skupenství, a dokonce I bezkupenství, plynem, čili znišuje se podíl páry v atmosféře. A pára je prosím taky skleníkový plyn. To není jenom CO2 nebo metan. Takže se to stále zhoršuje. Má to takzvanou negativně světnou vazbu, čili čím víc se otepluje, tím víc se projevují ty jemy, které tu dalším oteplování vedou. Takže nebuďte v plynu. Mluvčí 0: Děkujeme moc ještě za přízpěvek, pana doktora, ale ještě panou odřeník, tak to nebude. Mluvčí 2: Děkuji. Já jsem se začála pojádat trochu tak stručně, jako to byli kolegováči, tak se dovolí to ještě taky rozhledat. Velice děkuju za přízpěvek, pana doktora. Ano, máte pravdu v tom, že se střídali ty cykly teplejších roků a těch méně teplých, třeba ukolíka se pěstovaly launy nebo to se nám z historických pokladů poznat se musíte, vyhrávaly, protože tady byla větší zima. Ale ten nárůst nebyl tak skrmý, takže se s tím opravdu příroda daleko lépe vyrovnávala. A nejenom příroda, vyrovnávali se s tím lépe samozřejmě I lidé. Vy tam zvláště ta zadní část místností, která nevím proč se před námi schovává a nepřišla od vážně, vždycky říkáme, mládích předtady dopředu, tak byste to možná jako nezažili. My starší si určitě vzpomeneme, jaký byly zimy, když jsme byli malí, a jako když jsem byla malá, tak jsem se na ty hromady sněhu, kdy nás jsme tady odbalili na Prahou, dívala nahoru, to znamená, že byly alespoň metr dvacet. Když jsem měla děti, tak tady už na Lhotse ještě v zimě sánikovaly. Ale samozřejmě hovoří data, můžete si to najít na těch webe. To, co tady říká pan doktor, je tam jasně doložený křivkami. Ale každý z nás to cítí. Ano, dělí se to na tu mitigaci, na to změrňování, ve kterém se tedy neúplně všichni schopnou, ale v té adaptaci si myslím, že se asi schopnou všichni, protože to vidí, jak to jede nahoru. A tady, jak jsme hovořili o tom, zvlášť Praha, a zase pro ty mladší z vás, to možná není to vedro v létě tak zdravotně náročné, jako třeba pro malé děti, nebo pro starší osoby, ale prostě tady ten tepelný ostrov se vytváří. A právě my ho těmi adaptačnými opatřeními, o kterých jsme tady ho hovořili, zmírňujeme, to znamená zadržujeme vodu, aby nám neotékala na čištičku a tam nedělala ještě potíže, ale naopak ji vsakujeme, využíváme pro zalévání na okraji Prahy. Já jsem byla místostarovskou Prahy 12, já jsem si dovolila poslat některé ty bluzů, které jsme vydávaly, kde jsou opatření, které jsme dělali, tak jsme třeba vysazovali stromy, ovocný sady jsme vysazovali na město, kukuřice atd. Takže těch opatření je samozřejmě mnoho a snažíme se je dělat a je to učit, co jsme finančně v plný chvíli náročné, ale samozřejmě se nám to potom vrátí a vrátí se to v pohodě, ve zdraví lidí a v tom, že to město bude žít. Mluvčí 0: My ještě děkujeme a ještě pan Slámov by chtěl tomu něco dodat, prosím. Já bych si řekl, Mluvčí 3: V tom oteplování. Mluvčí 0: Všichni věci se na tom neschopují. Řekněme, že 60% to nemusí být. Druhá věc je samozřejmě, že to člověk nemůže. Když si bavete rok 1850, kdy už ty jedovce dáli velmi silně, tak nevím, či to způsobovala lidská činnost. To je prostě nesmysl. A ve jménu toho, třeba Evropa přijde má hry v díl, ale když se ukáže na mapu, kdo v tom jen přistupuje, tak to je jinak Evropa, taková to má. A ona díky tomu zkretí veškerou konkurenceshovnost a ekonomicky se zabije. Takže třeba v pohádčí měl nebo společné státy určitě k tomu, jak to nepřistupují. A co se týče toho počasí, vštiva už si dáváte pravdu, to bylo ještě takhle krátká dovalinová lastala pohled třicetiletné války, 1620, tak jak potom. Ale my se asi dostaneme v roce 2060 na průměrné teploty, které tady byly zakázané všechného. A kvůli tomu, jak ho děláme, co děláme, a myslím si, že my nesmíme vejmému životního prostředí zničit prostředí pro život. To je, myslím si, kategorický vyjádření. Mluvčí 5: Děkujeme, Mluvčí 0: Ať se nám to uzavře tady. Děkujeme. Ještě na krátce. Mluvčí 1: Takže, říkala pani kolegyně tady, tak to samozřejmě má hlavu a potu. Jak říkám, viděl jsem to v obrovské Megapoli, kdy Renávě je otázka o řešení formou stromuřadí, které vlastně zastínily ty ulice, zabránily tomu, aby se to město rozpálilo v létě, tak to byl velký příspěvek k tomu, aby tam ten život byl daleko příjemnější a samozřejmě hospodaření vodou, zavlažování přímo k těm kořenům, to byla alfa, omega, jak to tam mohli dělat. Takže já si myslím taky, že to je věc, co můžeme udělat. Pak, když se budeme bavit o Praze jako takové, tak samozřejmě Praha je obrovský akumulátor tepla v létě. A já to vím, protože bydlejí o kousek za pravou a máme rozdíl 5-6 stupňů v létě, kolik je u nás v lese a kolik je tady na vlostranském náměstí. A samozřejmě v zimě to má taky svoje vyzařování, on to pozná to podle toho, že vlastně v Praze dnes je pořád taje, kdežto venku se drží. Takže zase musíme vycházet z fyziky toho, co nám tady umožňuje dělat a co nám umožňuje nedělat. Ale jak říkám, prostě ohánět se dekarbonizací je celkem legračný pojem, protože když se podíváte na biologický vývoj, na vývoj biosféry, tak zjistíte, že až do karbonu vlastně ten život byl na bázi chytinu, tam není jediný atom uvlíku. A najednou po karbonu, jako jsem vás říkal, se objevily aminokyseliny, objevily se bílkoviny, z vnější kostry těch članovců, těch trilobitu najednou se tady objevily organismy, které měly v intřínkostru, která dostala s tím organismem a nemuseli to převlíkat. Ten uhlík je základní prvek života. Uhlík a to síkl. Takže tohle se nezapomínejte. A zatím nikdo mi nedokázal odpovědět na jednu, jedinou prostou otázku. Když se teda sníží obsah vzdušného nejak I sličníků uličitého, jak zareaguje biosféra. Skončí fotosyntéza, přestane růst celulóza. Co se stane s lidma, s organismama? Budeme menší? Nebudeme mít z čeho růst? Nikdo to nemá skočítaný. A k těm třem aktivistům, o kterých tady mluvil pan doktor, tak já jsem byl na konferenci o klimatických změnách, kde to byla mezinárodní konference v Helzikách, no a tam skutečně z nějakých 65 delegátů byly pouze tři s přírodovědným vzděláním. Takže si umíte představit, jakou úroveň mají materiály, kterou takovéto konference potom posílají. Mluvčí 0: Já už se tady nevzpomínám. Mluvčí 5: Prosím, Mluvčí 0: Jestli byste tady ještě uzavřel. Tak možná ještě bude krátce, protože kolegové tady rozjeli trošku akademickou debatu, ale já myslím, že vůbec nejsme v rozporu. Jako čistě z geografického pohledu, já jsem fyzický geograf, vystudovaný, tak klimatická změna klimatu na planetě je prostě skoro pořád. Toto klimat nikdy není jako stabilní. Mluvčí 3: Pořád se vyvíjí přesně tak. A to, že táhli ledovce I před 100 lety, když ještě lidé tolik toho CO2 vypouštěli, tak to je součástí té změny klimatu. Jsme na konci nějakého interglacialu, když jsou teploty obecně hodně těžší a ta změna toho klimatu je asi se shodném většinavěcům, že je antropogenně urychlovaná. Není tedy změna klimatu vyvolaná jenom lidmi, ale je antropogenně urychlovaná poslední desetiletí. To je asi jako nějaký koncenzus vlastně vědecké obce. Je tedy přesně otázka, do jaké míry s ní bojovat a do jaké míry si ta planeta poradí sáma. Tam si starám se s tím za nějaké 2-3 tisíce let velmi jednodušo poradit, tím, že rozstavek Romský ledovnec, je to namodelováno x modeli západních a východních provedence, aby bylo jako jasnou, že na to mají podobný názor jak Rusové, tak Američané. A ten bazin z té sladké vody z toho Gromska znemoží volskému proudu oteplovat Evropu a ty ledovce zase postupně z toho severu k nám narostou. Je otázka, jestli to bude člověk nebo další organizmy, ale ten systém si s tím jako poradí. Stalo se to v geologické minulosti země xkrát. Nikde není predikováno, že se z nás stane bedušen nebo prostě nějaká úplně taková glemerku nebo něco takového. To jsou nějaké katastrofické stranáře, které se nedokládají dle mého pědického názoru napravdě. A já bych už rád, abychom tak možná se obrovou bavili o tom pilmatu města, jak ho teda, když ho úplně nezmíníme, a to si asi řekněme, že ne, protože kdybychom se tady v Praze nebo v Evropě postavili na hlavu, tak ten svět tam úplně nebude a Afrika, když prostě využijeme stole dívoje a ona se prostě pořetí k vinou, tak jako jsme No, tak mě nevíme. Ale je pak trošku pokrytecké říkat pro Afričanů, vy se nemůžete vyplnit a projít si karbonizací a vším tím a ani jim na to nedá třeba peníze, aby to udělali jinak. To jsou hezké řeči. Ale takže adaptovat klasicky se určitě můžeme, můžeme se naučit prostě s těmi vyššími teplotami žít, můžeme v místě udělat to klimat příjemnější a pojďme si povodit jakým způsobem za jakých investic a za jaké. Mluvčí 0: Podpory potom Afričanské společnosti. Perfektní, takže přesně jste můžete odpadnout. Děkuju vám všem, všem panelistům, děkuji za odpovědi. Zatím nás tady první otázka poměrně rozváčnila se, myslím, tady spoustu akademických názorů I poznatků. A my teda se vrátíme opět do té Prahy, ze střehu Českého kraje. Jak už dvou dnáků všudu, tak to byla právě ta doprava, protože tady pan Kobzaj zmiňoval, že on vidí jako jeden ze zásadních problémů toho znečištění tady právě dopravu. Chtěl bych se vás tady zeptat, jak by se případně Mluvčí 1: Dopravu jako systém dopravy. Ano, tedy ještě, abych to přiznal jako systém dopravy, ale chtěl bych se vás tady zeptat nějaké ještě případné řešení, anebo co například vy ještě vidíte jako ten zásadní problém v té Praze, který tady činí toho znečišťování a tak dále, a tak dále. Mluvčí 0: Takže jestli bych zase tady pan doktor se hlásí, tak nám podám mikrofon, prosím. Mluvčí 5: Díky. Musíme se na to koukat trošku víc do budoucnosti, a ne jako profesionální politici, kteří většinou teda znají rozměry svého volebního okrsku a čtyři roky do příštích volat maximum, jo, jako my jsme v astrofizice byli zvyklí jako nejmenší jednotku mít planetu Zemi a 100 let jako nejmenší častovou jednotku, ale nebuďme teda v tuhle chvíli tak daleko, ale přece jenom do budoucnosti to musí být tak, že těch aut v Praze ve skutečnosti není zdaleka potřeba tolik, kolik jich máme. Možná, že nevíte, že na 1,3 milionu volatel má Praha už 1,1 milionu aut. A ta auta 98% času, dělám 4,2 hodin, stojí většinou na ulici, jsem tam v garáži, zabírají na té ulici veřejný prostor. Pokud jedou, tak je v nich průměrně 1,2 osoby. To je strašně, myslím teď ekonomicky, strašně nehospodárné. Žádná firma by takhle nemohla singovanou, myslím, dopravní firmou. Čili co je potřeba? Jakmile budou elektroauta, už jsou teda, ale jakmile budou autonómní, a to teda brzo budou, protože I když jsou nějaké právní klíčky, dneska ještě se řeší, tak přece jenom sníží nehodovost proti lidskému faktoru na 1%, možná 1% dosahodného počtu, čili budou mnohem bezpečnější. A vy budete mít aplikaci normálně v mobilu, kterou už tam máte lýtačku, a součástí té lýtačky bude nosíček, potřebuji odvést prostě stolik a stolik hodin na stanici metra na nádraží, na letiště, nebo dokonce potřebuji odvést nějaký materiál, a v danou chvíli přijede autonómní vozidlo, jako součást předplatného NHD, a odvéze vás tam, kam je potřeba, ale nebudete ho muset vlastně doopravovat odpojištění platí, garáže a tak dále. Bude to součástí předplatného NHD. To je řešený program. Mluvčí 0: Super, děkujeme moc. A jestli byste přidal. Mluvčí 2: Tady Mluvčí 0: Bude opět reakce? Mluvčí 1: Tak, jsme si poslechli krásný výhled u budoucnosti, a teď se zamišlíme, co můžeme udělat hned. Základní problém muskoty dopravy v Praze není jenom systém, ale je absolutní nedostatek záchytných parkovišť okolí. 120 tisíc lidí ze středočeského kraje přijíždí do Prahy za prací každý den, a nezbývá jim nic jiného, než je vlastním autem, protože jinak se tam prostě nedostanou, a to auto, I když přijedou na kraj Prahy, tak nemají kde nechat. Takže já si myslím, že je obrovský deficit Prahy jako magistrátů, že tato záchytná vysokokapacitní parkoviště neřeší. A to je jedna věc. Druhá věc, samozřejmě, je ten vnitřní systém dopravy. Musíme si uvědomit, že je tady spousta cyklostezek. Mluvčí 0: Já jezdím do Praze taky autem, které každý den, většinou potkám tak dva nebo tři cyklisty, ne. Já jsem právě velmi vedlivý a počítám ty cyklisty, které vidím na těch cyklostezkách, které ukrajujou se sevský silnice a snižujou ten prostor pro ty auta, čiž bárem se vytváří vlastně další prostor pro další záčpy. Tak vidím, že tyto cyklostezky jsou naprosto nevyužívané. A příští už je online jiná situace. Jezdit na kole, po Hamburku nebo někde po Rovině a jinak v Praze, kde je to přeci jenom dost kopcovatý. Mluvčí 1: Ale to je jen na okraj. Takže pokud se podaří vyřešit záchytná prace u parkoviště v okolí Prahy, což je podle mýho záležitost, kterou můžeme udělat teď, hned, v tento moment, kdy magistrát může udělat, ve spolupráci s místníma rednicima, tak to Praze doprávně bez pochyby uleví. Ale v momentě, kdy to auto není kam dát, městská doprava v návaznosti na tu příměstkou funguje tak, že jestli jedu oktem tři čtvrtě hodiny, tak vlakem a metrem a autobusem jedu hodinu a půl, tak to samozřejmě prostě nebude zplňovat tu funkci, kterou by to mělo mít. A zase v podstatě to přijde na stejné kaníze. Mluvčí 0: Děkuji. Jakub, prosím teď, Mluvčí 5: Ono chtěl nás podívat, Mluvčí 3: A my se to dáme. Mluvčí 2: Já mám hrubý rozporu, jednak teda děkuji za tu vizi, protože já si myslím, že k tomuto také směřuje a že ten svět se proměňuje tak rychle, že to, co třeba dneska je nepředstavitelné, že opravdu se toho dočkáme. Dneska je hodně inventory, nejenom dvě tam zadu. A to, jak tady bylo řečeno, prostě ten počet aut se nevětšinu všem staví a podobně. A podobně, že se tím sharingem, který se může teď, ale ne v takovém měře, že to bude daleko víc rozvinuto. Pak jsou takové ty opatření, které je potřeba dělat dnes. Tady musím říct, že co se týče těch záchytných parkovišť, tak magistrát ji už několik připravuje. Třeba jedno se připravuje I v místě, kde je současnost, protože tam mám maminku, tak jsem tam moc často, tak vidím, že současná kapacita není úplně ještě naplněna. Třeba jenom, kdyby to chtěl někdo rozporovat, tak je to parkoviště Plus R na Copatově. Takže jako ta kapacita naroste. Druhá záležitost je opravdu ta, že co se týče středu Českého kraje, tak opravdu ta doprava není vždy úplně ideální. Není to asi s tím záměrem, nebo, že by někdo řekl, ne, těch vlaků víc nepustíme, ale třeba ta srať na kolín je v podstatě velice přetížená, takže lidé se nedostávají už od úvalu do vlaku, ale prostě objednat větší výrobu větších soukrah prostě trvá čtyři roky. Takže řada těch opatření je v běhu, to jsem přímo komunikovala s radnictvem Českého kraje, které jsou objednané, ale prostě trvá to čtyři roky, než je vyrobí. Zrovna tak, prostě aspoň zesílit tam, kde nejsou vlaky, posílit tu auto kusovou psí. Já musím říct, že mám auto, sice jako mezi okama, se trošičku vnitřně za to osvědím, když jedu, ale prostě jsou opravdu, okamžitě mám třeba nemohoucí maminku, kterou vozím, prostě neříkám, nebo prostě vždycky jsem auto měla pro takovéto případy. Ale třeba nejezdím vůbec do toho vnitřního města a do vnitřního města je úžasná doprava. Já jedu s možná tramvají, to je výletní cesta, jedete kolem řeky, je to krásné, nebo z Opatova je to tím metrem, tam sice už nevidíte, ale zase je to výchle. Takže si myslím, že opravdu ta městská hromadná doprava u nás je dobrá, že se rozšiřuje. Třeba ty tramvajové linky, teď byly tři prodloužení třeba k nám Vralibu, a teď jsem zaštítila další dvě dědina. Takže ty jsou opravdu výborné, protože zase vy, mladí lidi, to tak nevnímáte, ale pro staršího člověka jízda autobusem není úplně komfortná. Takže ta náhrada a prodlužování toho metra je pohlebně dobrým směrem a ty prostředky jsou dobře investované a omezdí nám to dobře. Třeba ještě si to tak vezme, že prostě část lidí nejen ve těm autobusem, I kdy jsou mladí a klidně by to tam zvládnul. Prostě dávají to jako takový Já si případu let pracovala na Pankráci a tam vlastně I ty podnikatelé, které byly v radě, najednou zjistili, že se do toho centra najezdí tím metrem a jak je to komfortný. Takže opravdu to je jako potřeba. Nesouhlasím s tím, že kdyby se to sprůjeznilo, nebo takhle, ten průh pro cyklisty neubírá příliš. Nejsou celnice, kde by kvůli průhu pro cyklisty ubyl průh pro auta. U nás je, že průhu pro cyklisty uklají města, protože oni nejsou všude možní. Poměrně dost. Ale co ubírá ten jeden průh pro auta, je průh pro autobus. A je to zase filozofie. Já jsem za to, aby ten autobus, ve kterém jede asi 70 lidí, a já mu vždycky, když jede od zastávky, tak mu vždycky dám přednost, protože se takhle posvědím, že já teda, ne teda do toho centra, ale třeba po okraji z mořa u mamince jedu tím autem, protože je to prostě 20 minut a vezuji čisté právo. Takže vlastně tomu autobusu vždycky dám přednost, když mi jde od zastávky. Protože tam jsou ty lidi, tam je daleko víc lidí, než já jsem tam sama, nebo jsme dvě, nebo tři, ale v tom autobusu je 30 lidí. Takže to, co ubírá, tedy ten průh, je průh pro autobusy. To, co je tam pro ty cyklisty, to je jakoby tam navíc. Ale kvůli tomu ten průh úplně neubyde. A já teda osobně, protože podporuju mě s pohromadnou dopravu jsem proto, aby ty průhy pro busy měly přednost. Protože prostě podporuju to. Mluvčí 0: S pohromadnou dopravou. Děkuji. Mluvčí 2: Cikli jste jezdit po chodníku, o čem mluvíte průh? Po chodníku se teda nesmí u nás jezdit. Musím říct, že Na psychologičky Na psychologičky to je opravdu věc, která je skoro na zakaz. A jenom musím říct dětok o toleranci. Já jezdím hodně na kole, já mám elektrokolo, kterým se teda nás vládnu cita Praha, ujela jsem za tři roky 10 tisíc kilometrů a hodně jezdíme s přítelem v Německu kolem Labe. A v Německu se jezdí jedině po chodníci. Jo, buď je tam ta trasa vymezená a někde I není, ale je tam většinou vymezená traksa a nesetkala jsem se jako s problémy. Ty problémy se tvoří tím, že jsou ty ciklisté prostě tady někdy opravdu jako arrogantní, jo? Což není dobře. Prostě v tom Německu to vidím, že je vzájemná oblédnutost. Mluvčí 0: Perfektní, my děkujeme. A teďka zase pan Slámy bylo to, že by se hlásil trošku dříve, ale vy nám to pak už zase zkývu zavřete. Já k těm základním parkovištěm chci říct, že by byla dobrý lepší spolupráce mezi Prahou a Středčeským krajem, protože tu se týká hodně Středčeského kraje I občanů. Takže myslím, že Středčeský kraj by na to I mohl přispět, protože všechny jednání, které se týkají financí, jsou těžké. Ale opravdu se musí přížít a pracují mnohé místa v Středčeském kraji a myslím si, že by bylo komfortný, aby Středčeský kraj samozřejmě nějakým způsobem spolupracoval na těch základních parkovištích. Ale to je samozřejmě věc pana primátora nebo toho, který je kompetentní v radě pro dopravu a jeho protišku ve Středčeském kraji. Druhá věc je, co se týče aut a dalších věcí. Já si myslím, že ty technologie postupují tak, že ty auta, když vezmeme ty novější, že nemají tolik neškodní. Ale co říká tady kolega, tak samozřejmě jsou záspěry. Třeba Praze, když je v centru, kde máme Věrku a další, tak opravdu, jak jsou tady na místě, tak to ovzdušení, když si vezmete Sokolsku a Věrku, tam je nejhorší. Tam to opravdu stojí. Takže je komfortný pro spoustu lidí jest tím metrem. Ale věřte si taky, že v centru města jsou obchody. Ony musí zásobovat. Tam se nedostanete, nebevete prostě vatok a nepojedete tramvají nebo vezete zboží I v centrálních obchodů, v centrálních městské části. Takže I k tomu musíme přijít otáz, že vlastně nezastavíte ten život v té Praze. Co se týče, hodně se diskutovalo, jestli platit příjezd do centra nebo neplatit. Ale v tuhle skvěli by to bylo tak ohromné zatížení, že to úplně přiznicenej sen. Nevím, na kolik by to srazilo, ten příjezd do centra, ale samozřejmě to se tady diskutuje už 20 let. Já si myslím, že to říkám správně, tak na malé stradě, když můžou být nějaké splatné zaběrstvá, ale na kolik to bude vycházet, jestli splatný odpísat je, a je to možný, vítíte-li to lepší do věku, když to se kryjí, když se kryjí mosty a tak dále, ale v tuhle chvíli nevím jak se to bude kompenzovat svá firma, nebo jestli tomu mají dát vlád, nebo nemají, a tak dále, takže tohle je složitý, a jak je to komportant s velkým stativou, jestli to město má na to úplně právo, já vám nevím, to by možná bylo na kolik dále, já vám opravdu nevím, jestli je to možný v tuhle chvíli, podle platných zákonů, že své úplnití vůbec na to udělat, jestli to město na to má právo. Perfektně děkujeme moc, a já tady ještě předám. Díky, dosáhneme. Perfektní, prosím. Mluvčí 3: Tak děkuji, já to téma tady uzavřu a budu řekovat lehce na kolegy o hledě těch záchodních parkovišť, já si myslím, že je určitá podtávka není saturována, ale jako myslet si, že třeba kdyby postavíme dvěsti tisíc parkovacích míst a dvěsti tisíc z toho jednoho milionu tam zůstane, to je podle mě vláhové. Ty lidi, kteří prostě jezdí o ten, tak je úplně vlastně nepřesvědčíte zvlášť, než třeba to klimat, v létě je horko a v zimě bude zima, je to pro ně prostě komfortnější. Stejně jako ty cyklostezky, asi si myslím, že tam nějaká procenta ještě lidí mohou přesednout na ta kola, ale ta Praha je poměrně švanitá a myslím si, že ty stezky se dneska modernizují natolik, že koho to chce nalákat, tak toho už to nalákalo. A já říkám, já říkám, že tak, já říkám, dokončeme prostě okruhy. Milá vládo, milí magistráte, dokončeme ty okruhy, stýbili jsme to občanů, stýbili jsme to od 90. let, pomalu to přibývá, my jsme na místopisné komisi magistrátní minulý týden schvalovali pět názvů pro nové tunely na východním vnitřním městském okruhu, takže tunely už mají své názvy, jsou samozřejmě v projektové dokumentaci, snad se brzy začne, ale víme, že to chvilku bude trvat, ještě ten mější okruh. Pak se teprve o tom, až uděláme ty okruhy, tak se bavíme o nějakém třeba mítném do toho centa, nebo minimálně ten městský okruh. Pak se bavíme o nějakém mítném, které si myslím, že budou jí mnohem jako reklamující, ať už cena bude jakákoliv, tak lidi skutečně tu cenu jsou mnohem více motivováni, než nebyl nabídnete parkovat za Prahou, nebyl nabídnete prostě lepší cyklost. Je to ta cena, řekněme si to upřímně, je prostě v životě člověka docela vyzhodující. A pak si myslím postejnice, která by trošku té dopravě, tomu cukání a těm popojíždění ušetřila, je, že už v moderních metropolích, a u nás se o tom také mluvilo, je to také možná až pirátské téma, ale dneska už moc nezase. A to je programování semaforů tak, aby se skutečně řídili velkou kolon, které předtím vznikají. To znamená, začíná vznikat kolona u jednoho semaforu a chytrá umělá inteligence už prostě vyhodnotí, že ta červená. Mluvčí 0: Může být obě vteřiny prostě kratší. Mluvčí 3: A nebo o tři vteřiny kratší. A každá taková chytrá křižovatka vám vlastně optimalizuje ten prout těch automobilů. Já říkám, že snad jediná chytrá zelená vlna je od muselského mosku směrem dolů na Florence, ale jinak ty zelené vlny, kdyby ty otevře se pořád nemuseli rozjíždět, není vždycky jakož se nikde poskolí, ale nemusí se rozjít tolika. A té pěnivosti, to nějakým způsobem, nějakým kouzkem bude to zase ten kabínek do té mozaiky, že to pomůže. Děkujeme moc, a ještě dáme prostor na rychlou reakci. Měl bych krát se, já se dobře bavím, Mluvčí 5: Protože. Mluvčí 3: Přesně to, co říkal tady pan Vístos. Mluvčí 5: Tadesta Hrdýnka, to jsem v zastupitelstvu hlavního města Prahy poslouchal v devadesátejch letech. To jsme se teda moc neposunuli. Ono je to jinak. Měl přišel pan Primátor B., když si v roce 2010 ve volební kampaně auta musí pod zem, budem stavět tunely. Ale my, co jsme se učili ve Výdni z ústavu dopravního dženilství Technické univerzity Výden, jak to dělala Výden už 50 let, tak oni vědí, že existuje něco jako, jmenuje se to zákon dopravní indukce, čili kde vytvoříme nějaký prostor pro dopravu, tak ten způsob dopravy se tam nahrne. Čili my jsme věděli, že až bude tunel Blanka, tak neuleví dopravy na povrchu, ale zaplní se jak tunel Blanka, tak ty vůjce, které byly už plné předtím. Takhle to funguje pro všechny druhy dopravy. I pro MHD. Vytvoříme lepší, levnější, bezpečnější MHD, tak bude používat víc lidí. Ve Výdni se dostali z 25% už na 62% lidí, kteří jsou MHD. Tam samozřejmě před 30 lety naprosto převažovala individuálně. Mluvčí 3: Automobilová doprava. A jim se to podařilo tímto způsobem vznitř, že investovali do jiných druhů dopravy a když se někde tvořily kolony, tak to brali jako dobrý způsob, Mluvčí 5: Jak odradit lidi, kteří nepotřebují jezdit autem, aby to auto nepoužívali. Já mám dopravní prostředek značky Favorit, mám to celý život, je dvoukolový a už tenkrát jsem měl, kdy nebude horská kola, tak jsem prostě po Praze. Mluvčí 3: Jezdil I po těch kopcích. Mluvčí 5: Do Praha sice není Amsterdam, ale a dneska jsou, nejenom horská, ale kola s motorkem, takže to, že je Praha kopcovitá, přestaví problém před 20 lety. Děkuji. Mluvčí 0: Tak já to tady prostorpané obzovy ještě. Mluvčí 1: Já se nemohu zklapit dojmu, že se tady zoufale snažíme objevit Ameriku. Protože minulý víkend jsem byl v Hrážďanách, projížděl jsem v Hrážďany a projel jsem 15 semaforů na zelenou. Jenom jsem dodržoval rychlost, dodržoval jsem paresátku a normálně přede mnou se to rozsvěcovalo celá kola. Nebyla tam žádná kolna, ale byla tam, ta dobrava byla plynulá, daleko propustnější. Mluvčí 5: Než je u nás. Mluvčí 1: A nebylo to o té jedné chytré křižovatce, ale bylo to o chytrém městě. To znamená, tam byly propočítaný ty semafory tak, aby člověk, který dodržuje předpisy, dodržuje rychlost, aby to umožnilo opravdu, že tím městem projel, jak muž má sladí. Bylo to úžasné, těchokrát tam byla fůra a všechny jeli nikdo nestále. Mluvčí 3: Všechno to počítalo dobrý. nebudou se vám tam plést, mezi cyklisty. A jestli si nespomínáte, jak to vypadalo na Stráhově, nahoře, jak se to přeježdřílo ten kopec, než byl Stráhovský tunel. Nebo jak teďka vypadá Milagě v Hrákové, kde takhle projedete, maximálně na červená dvě, a jak to vypadalo před plankou. Je to nebetičný rozdíl, protože se to hromadně naplestilo celý tím, že ta východní část líbí. Mluvčí 0: Děkujeme. Ještě nám přesně pán Sláhovin asi pěkůvá. Samozřejmě z těch schodů okruch je potřeba. Prostě v Praze to uleví. Kde planka taky ulevila. Každý řidič vám řekne, že Praha před plankou, okolo a po plance, že to je velký rozdíl. Aktiváci opravy v roce 2010 už povolujeme na Primátora. To byl jediný rok, to byl v roku 2006. Takže takhle. Ale říkám, prostě pokud neuděláme okruh, tak to bude v Praze pořád znát. A ten problém tady prostě bude. To odlehčím. A ty, co nemusí jít do Prahy, tak prostě poslat jinudy. To je základ. Ale bohužel, musím tady říct, nečekujeme to, když vlastně náměstkem pro dopravovat bude panům, panům řidič. Tak to asi se to nedočkáme. To prostě musí dojít nějaký praktický, politický změně v zastupitelstvu a pak se to nedočkáme. Takže říkáme novým poslouchem. Děkujeme za rychlí všech. To je zapevný. Děkuji. Děkuji moc. Tím bychom měli uzavřenou naši druhou otázku. Behneme se tedy na třetí. Snad to dobře zvládáme, protože se týká Green Dealu, tak tady budou určitě asi trošku rozdílené názory, ale zatím si myslím, že nám to pěkně jde, tak se pustíme do toho. A má otázka tedy z ní, jaké výhody nebo nevýhody jejich budou zlepšení právě životního prostředí v Praze, nebo například v celé České republice, hlavně v té Praze, měl ten Green Deal. Co by tady, jak by rado půstoval, kdyby až na starém. Tak prosím, chtěl byste se určitě, tak veď ten mikrofon Co nastane, že lidi schutnou, protože to samozřejmě začne níčit průmysl, začne níčit ekonomiku a začne to níčit všechno. Takže dneska máme asi třeba půl bilionu dluhu, tak to bude mít daleko víc, protože ta ekonomika to prostě nedá. To prostě tu ekonomiku zarusí a zarusí to Europu jako takovou, protože ona vůbec nebude konkurovat se s námi. Takže co to přinese, přinese to z Marofora. Protože myslím, že I teďko evropské volny budou o tom přístupu k tomu Green Dealu. A já si myslím, že si to většina hráčů dneska už evropských, jako v těch konkrétních zemích, nemyslím tady vlastně ty ruselský byrokraty, ale myslím některé politiky v Evropské unii, že si to uvědomují. Protože málo který politik pošle svou ekonomiku úplně do hrobu. A věřím k tomu, že nakonec ten Green Deal je celý ústoupný, protože ve Mtesi za první dva konflikty dneska. Byla v Ukrajině, v Izraeli a další. A ta Evropa samozřejmě velmi a rapidně klesa, za první přece měla obrovské svoje síly v ukrajinskou, v ruském konfliktu. To prostě sankcejníčí daleko víc než Rusko. To si přiznajíme do toho. Ještě přijde s Green Dealem, který má takové požadavky, že je to úplně padlý na hlavu. Myslím si, že Green Deal samozřejmě je zase nějaká ideologie, jako jsme měli socialismus, komunisty ve jménu, prostě vždyť to bylo ve jménu, aby nebyly v budovitě těto ve jménu, aby se dalo do těch životních prostředí. Takže takhle. Prostě nikdy nemůžete přemýšlit jednu věc, jestli je to životní prostředí nebo sociální politika a dát jí na ty další věci. Já to jsem dneska dělal a bohužel je to náboženství, ale na druhou stranu si přiznáme, stojí zatím obrovské logistické zájmy těch lidí, kteří na tom vydělávají. Jinak v obrování o teplování se začalo mluvit v osmdesátech letech a bylo to tak, že to použila Margarete Pečerová, když v boji v té době tam stávkovala spoustu jorníků a ona v boji s těmi jorníky přišla s tím lidím, že prostě je tady teplování. To použila v té době, toho se samozřejmě chytlo spousty lidí, spousty odborníků, ale I spousty logistických skupin. Takže jedna určitá skupina to udělá, ale teď všichni na tom prodělají. A vlastně na to klasický životní prostředí, na to a to je z třeba moje další věci, vlastně hodnou peníze, protože do toho rozpočtu je zbudem na jiný. Takže vlastně vy vidíte, že na té důležitosti není žádný výhoda. Výhoda opravdu, jak je postavené, žádný výhody nemá. Mluvčí 5: Mám jedinou výhodu, Mluvčí 0: Že lidi budou mít práce. To je asi jediná výhoda, ale to je vlastně nevýhoda. Tak my děkujeme moc s panou Slávovi a předáme hlavná přednost paní doktorce. A protože do toho skáču ještě, jestli byste třeba, protože máme zde I nějaké studenty, kteří třeba nemusí vědět úplně o čem se jedná v tom Green Deal, jestli byste nám to trošku přiblížila, jak by to na nás dopadlo, co to obsahuje, trošku širší, jako by bylo širší. Mluvčí 2: Tak dělá se o smíření produkce těch skleníkových minimumů, což je, já bych ještě navázala, tady na nás, vy to vidíte jako hrozbu, když to, ten průmysl to vidí jako příležitost. To je takhle. Jednak ještě bych to rozdělila tak, že jedna věc je co Evropa, jedna věc je co Česká republika. Pro Českou republiku je to výrazný přínos, protože dostáváme prostě stovky miliard modernizačním fondů, za který můžeme zmodernizovat náš průmysl, například naše tepládny, naše elektrárny. Takže, a ještě bych to provázala tak, že to životní prostřed, že třeba někdo, že snižování kysliční, nebo těch skleníkových minimumů obecně, není tedy jenom záležitost právě toho skleníkového objevu, ale je to I záležitost zlepšování ho z duší. A dám takový jeden příklad, protože o tom by se dalo hovorit hodně. Já jsem tedy v tome historii, kterou, jak vidíte, je už delší, tak jsem byla třeba generální ředitelka České inspekce životního prostředí v letech 2002-2003 a potom 2008 až 2010. Tehdy a za mnou tady přišel, bohužel už teď tedy zesnulý profesor, profesor Šram z Akademie věd a říkal mi, jaké jsou koncentrace na Ostravsku. A ty koncentrace jsou spojeny s výrobou hudě koksobny, které máte v prostředku města. Tady my neplníme limity kvůli dopravě a představte si, že byste měli tady vedle nás koksobnu. Kdybyste nikdo udělal koksobnu, to je jako, když otevřete dvířka od kamera a všechno se to vyhne ven. Takže my, když budeme modernizovat tyto technologie kvůli kysičníku, kvůli čitajmu a dalším, tak my ozdravíme někdo huzduší. A to huzduší způsobuje pět tisíc úmrtí za rok. Jsou to úmrtí, které jsou potom spojené třeba v tom pozdějším věku s tím, že to jsou astmata a další, které potom ve výsledku vedou až k smrti a nebo výraznému zhoršení toho života jak u těch zhráždranitelných skupin, jako jsou děti, anebo jako jsou ještě starší lidé, ale obecně I další. Když bych zavřel uhelné elektrárny, tak my tím snížíme emise, tedy nejenom toho kysičníku, ale I emise dalších znečištujících lápek, těžkých kovů. Když byste někdo viděli, tak někdo, kdo viděl povrchový důl na severu Čech, tak možná by bylo dobré se tam podívat, jak to vypadá, kolik to tvoří prachu, kolik to prostě, jak to ocepluje to okolí a další. Takže je to velká výzva, když bych řekla, tím neříkám, že úplně ze všem souhlasem, dám takový příklad, když jsme check out. No, ale to je prostě, I v té Ostravě, když se zavírala nová huť a bylo to 20 tisíc lidí po revoluci, no tak to byl problém. Ale v současnosti, když se tam zavře ta koksovna a udělají se tam jiné příležitosti, tak ty lidé rádi přejdou nebo zvlášť ty mladí, budou radši, než do koksovny, budou radši dělat v nějaké IT firmě. A nebo I ty zatracovaní na tom modelu. No to zcela jistě. A já nevím, jestli byste třeba v té Ostravě byla, já jsem byla I na těch peci, viděla jsem, v jakém prostředí tam ty lidi pracují a že je to možná, jako, že ty horníci jsou horní a tak, ale prostě, jestli byste chtěli v těch výpadech a zpátku na tohle dělat, opravdu, si myslím, že asi většina z vás mladých ne. Takže je to výzva, neříkám, že souhlasy se všim je třeba opravdu to, třeba ty normy teďka sedům nebo tak, si myslím, že vytlačí malý auta, což není určitě dobře. Jo, je to o tom, že když na to SUV, který které já vůbec ve městě nemám ráda, kde si myslím, že to sem vůbec nepatří. Jo, tady já třeba jezdím v HB, která je úsporná a jak na prostor, tak na to. Takže tím chci říct si, že to pomůže zlepšit život prostředí, pomůže to I tomu průmyslu, zvlášť teda českému, protože je tady modernizační funk, který, ze kterého se dá prostě to všechno vradit. A ještě já vám dopojím příklady obnovitelné zdroje, které třeba v Německu, když jezdíme na kole, tak vidíme záplavy větrných elektrárek. U nás prostě v tom polavím, vy mohli být také, ale prostě nějak lidi nechtějí, doufujeme, že se to změní. Ale musím říct, že třeba co se týče fotovoltaiky, tak já mám, je to pravda dotovaný mikrozdroj, mikrozdroj to je takový to, co máte na rodině, do mě 5,4 kWh. A já vám můžu říct, že od 15. června, co ho mám, do teďka jsme vlastně nepotřebovali vůbec energie zvenku, mimo ten 1 kWh denně na tu podporu toho měniče. Takže, když by osadilo daleko víc těch střech a vyrovnal jste, samozřejmě tam je problém s tím přetokem let, ale kdyby byly větrní elektráry, tak to se kompenzuje, protože ty mají větší výkon právě se v zimě, v té většině, když jsme s výkoncem pouháví, co teda tak dál. Takže, to vlastně tady nám přivede moderní technologie a tím, že teda máme docelce, tak to I pro ty lidi, kteří si to investují, tak to pro něco přinese. Třeba vidím tady I řadu sediovů, pokud máte zrovna rodinný dům, tak de facto dostanete teď 90 tisíc na to, abyste si až do konce života měli v podstatě zadarmo a on řekl, že plánujete. Takže Třicet let mají. Třicet let. Třicet let. To jsem teda nezažila. Já, co mám známý, tak to stejný, co to mají 15 let. Takže, já jsem chtěla říct, že je to velká příležitost, že to je příležitost I pro normální lidi a ještě tady řeknu na konci jednu věc. My tady pořád mluvíme, jak zasáhne klimatická změna na nás. Ano, třeba v tohleto bedro je opravdu vysilující, pročástnitý, ale tady problém je takový, že budou rovnoběžky, kde prostě viděli jste řecko, hořící řecko, hořící španělsko. Jestli se tohle bude zhoršovat, tak prostě ty lidé z Afriky a z jiných zemí se prostě plnou daleko víc, protože budou utíkat opravdu o život. A v podstatě k tomu může být jeden a rozhoříte daleko víc konfliktů. A může to daleko víc I ohrozit právě civilizaci, protože budou oblasti, kde lidi opravdu budou ještě daleko víc, než dneska umírat tady. Což jako je opravdu jednak nehumánní o tom takhle uvažovat a jednak samozřejmě je to obrovské bezpečnost, které vyzikuje. Mluvčí 0: Perfektní, děkujeme paní doktorce za její názor a předáme slovo dál. Mluvčí 5: Uf, děkujeme. Mluvčí 1: Tak, co se týče Green Dealu, tak já sám jsem Green Deal hodil v Francii tedy na hladu, posloval do písmene. Jako aktivistický blábol, který nás prohužel bez círly. Který nás vede k rituální sebevraždě, která nám vůbec nic nečinností. Povírácí o tom, že bude báječný život, vypneme kuhelné elektrárny, zavřeme koksovny, zavřeme sléhárny. A co děláme? Budeme bez elektřiny, budeme bez ocely, z čeho budou vyrábět lidi, anebo to budou dovážet ze zemí, kde nevládnou šílenci. A mě to připomíná, když žádci nějaké tak odhadem 7. a 8. třídy demonstrovali na malostranském náměstí právě proti klimatickým změnám a výkybům zemské osy. Což mě docela povabilo. Tak jsme se šli zeptat, jak si to teda představujou, když to všechno povypínáme a budeme tady žít v nádherném, čistém prostředí, tak kde si nabijou svoje telefony a laptopy. A odpověď, kterou jsme dostali, mě úplně uzeměla, protože odpověď byla v maze zásuvky, jako vždycky. Takže tady všechno říká v zásuvce, kdybyste to náhodou nevěděli. A samozřejmě vybíjení stát, protože krávy moc prdí, jak jsme viděli teď u Holandsku, no tak to už je úplně uchylná záležitost, protože zase já bych se vrátil zpátky v půdě, když půda nebude mít humusovou složku, nebude zaležovat vodu. A bez kráv, bez dobytka, prostě ta humusová složka bude minimální. Co se týče Afriky, tak já vás ubezpečuji, že za peníze, které stála migrace od toho roku 15, už mohl okolo Afriky stát přetěz solárných elektráren a ocelovacích stanic. A vybudováno potruby, které vyvedly od solenou vodu dovnitř. A z Afriky mohl být ráj na zemi, protože pouští, když se zavlaží správně, tak je neskutečně urodná. Ale problém je ten, že na tom se nevydělá. Na migraci se vydělá. Tu jsou rychlí peníze. Od mafii, od různých fondů, od aktivistů a tak dále prostě. Takže to je všechno otázka peněz. A samozřejmě likvidace naší energetiky, našej dopravy a našeho průmyslu jsou otevřené v dveře pro konkurenci. Protože tím pádem my nebudeme vyrábět, budeme muset všechno dovážet. A samozřejmě budeme na to vydělávat banky, protože tím, že nebudeme vyrábět, tak snad to budeme muset půjčovat. A to je ten důvod, o kterém mluvil pan kolega Sláma, který narůstá, narůstá, narůstá právě proto, že musíme dovážet věci, které jsme si byli zvyklí tady vyrábět předtím. Takže pro mě Green Deal je cesta do pekel. My ho nepotřebujeme. My si můžeme rozumně chránit svoje vlastní životní prostředí sami za půžití salského rozumu. A co se týče těch SUVček a takových, já jezdím SUVčkem, protože bydlím v lese. A kdybych tam jezdil s pábí, tak tam nechám spodek auta. Takže v nich si můžeme zbývat. Já se prostě veškerškolky nedostanu ani z práce, Mluvčí 0: Ani z práce domů. To je jedna věc. Druhá věc. Ta auta, no dobře, ale já musím mět po městě jezdit. Mluvčí 1: Že bych měl dvě auto, jednou bych měl na kraji Prahy. A no, asi byste se dívala. My když jsme se nastěhovali z toho stady, tak zimně okolo nás svítili čtyři okna. Teď ji svítí čtyři a dvacet. To znamená, lidi se stěhujou z Prahy ven, protože to tady neutáhnou. Většina z nich je teda starší než já, musím to říct. Ale taky musí nějakým způsobem jezdit, protože nejbližší nám klub je o tamta těla než osm kilometrů. Takže bez toho auty se prostě nehnou. Půměrné stáří auta, prosím vás, v České republice, zhruba patnácté pohled nějakých udaví. A to není proto, že by ti lidi milovali svoje starý auta. To je proto, že ty nový se nemůžou dovolit. A uvažovat tady o tom, jak je všechny vyměníme za předražený elektroauta, je zase účastná věc, ale zřejmě předpokládají, že udělají hypotéky na elektroauta nebo prostě nějakým způsobem zase ty lidi víc zadružejí. A to prostě nebude fungovat. Tady musí být ten ekonomický moment. Elektroauto se klidně koupí, když bude za 100 tisíc. Ale ne, když bude za 2 miliony. Takže to jsou prostě naprosto romantické, naprosto cestné ideje, které jsou v tom zeleném udělu. A musíte si uvědomit, že ruku v ruce s grindílem bude ještě vygrační díl, a jdu prostě ještě další směrnice, včetně toho, co dělá naše vláda, v těch podnej balíčků jako takový. A ta ekonomika prostě nám to nedovolí. My musíme být realisti, musíme vycházet z toho, na co si občané I ten stát může sáhnout. Ale ne, že to bude řešit tím, že si půjčí. Protože ten dluh narůstá obrovským způsobem. Tahle vláda by stačila zaseknout další bilion. A je docela možný, že dokonce svého obroví zasekne ještě další. Protože ani ty údaje, který přiznává, tak to není celý, protože tam je spousta účetních triků. A ta zalená katastrofa, kterou na nás vymařtí, prostě nás je schopná dorazit. My se tomu musíme postavit a musíme se tomu bránit. Mluvčí 3: Tak já jako geograf zase profesivního rozhodáča, já některým těm opatřením v tom dopílu po té obsahové stránce rozumím, jo. Ale tam se má to zaplatit jenom Evropa, je to evropský ryní. Podívejme se na jediný slavný dokument pařízskou dohodu pro klimatu, určitě stejný, kdy slyšeli. Tam se doňovaly aspoň globálně, na světové úrovni, když největší okonomíky se tím třeba nepřipojily. Ale kde je dneska pařízká dohoda? Kde je dneska? To je úplně potopená nedohodí, nenaplňuje se. A proto měla být asi nahrazena evropským rýndílem, to znamená, pokud je ambice nějakým způsobem bojovat s klimatem, tak mně se zdá, že Evropa to za a zaplatí a za b z tím moc neudělá. To je úplně ten selský mázur na to, pokud chcete vy. A zase bych se teďkorá teda vrátil do Prahy a do středních Čech, protože tato debata vlastně I o tom je. Pojďme se bavit, co my máme za strategické dokumenty. My teda máme klimatický plán hlavního města Prahy. Za mě ten dokument je tak extrémně ambiciozný, že se podaří třeba do deseti, patnácti let naplnit třeba 10% toho obsahu, nebo 20. A já bych radši měl dokument, který bude realističnější a naplníme 75% za tu dobu, protože I potom ten občan uvidí, že to není jen tak jako popsaných tisíc stránek, které nakonec spadly někam pod stůl a nemyslím, že bychom neměli mít nějaké ambice. Ale prostě ten dokument, jako kdyby si sedli všichni dohromady a každý dal nějaký nápad, ten se tam napsal a nikdo moc úplně nepřemýšlel na tom, jak drahé bude to opatření a komunicivnost protikuje život a tak. A já upřímně, my na Praze 4 žádnou koncepci o klimatu nemáme ani můžu říct, že se úplně primárně neřídím klimatickým plánem na městě Praze, ale vím, co ta příroda potřebuje, co potřebuje ta adaptace a děláme opatření od nějakých podních biotropů po výsadbu stromů a hospodaření s težkýma vodama, dáváme kešku na amerikaňské nádrže, což jsou opatření, která si může vedovolit, nikoho to nezrujnuje, zároveň jsou souvalostním klimatickým plánem a jde to tak nějak sama, zlepšujeme prostě tu adaptaci, aniž by nám to nikdo musel úplně nařizovat a nikdo z nich si o tom musel přečíst a říct, že jim. Mluvčí 5: Já se taky pořád dobře bavím, jak se to pěkně polarizuje, buď je ten greedil cesta do pekel, nebo je to řešení celosvětových problémů, ono to samozřejmě není ani jedno a rozhodně si to vylobovali naopak průmyslové podniky a velcí hráči, jinak by ty státy, které to přijeli, s tím nikdy nesouhlasili, vždyť se tam nedohodnou na mnohem jednodušších věceň. Takže ty firmy ty to berou jako příležitost změnit technologie prostě, aby byly vždycky napřed na světovým trhu. A to samozřejmě se týká I našich automobilů, I když já mám prostě na ten automobil vznik úplně divý pohled, ale Volkswagen prostě jede vpředu. To chce být největší firmu v Evropě. Právě. A druhá věc je, že se tady pořád říká babička, která jezdí stanov a ví, že za 100 tisíc tak by si měla koupovat elektromobil za dva dny. Prosím, za první méře. Protože bude taková dopravně sociální politika, která pro ní prostě nám na zavolání do auta nejlépe bez řidiče přijede. To je ale dobře. To je jedna věc. Druhá věc je, že ve skutečnosti ty státy, do kterých jsme si mysleli, že sabotují kivocky a sabotují pařížskou dohodu, tak jedou teď jako dráha, aby snížili ty dopady klimatických emisí. Protože, a to jsem si uvědomil už před 15 lety, ty velký státy jako Čína, Indie, Rusko, USA, Mexiko a tak dále, o Indonezii ani nemluvím nebo Filipíná, což jsou ostrovní státy, tak ty velký státy, tam žijou prostě většina populace slovky milionů na dřevu Moskem. A oni si už uvědomili před pár lety, že jestli ten oceán prostě vstoupne o půl metru, tak oni budou mít problém. Nejenom Afrika. Takže začali s ekologickými opatřeními, kromě Německa, který, a to se musím zmínit, který vypnulo své jedelní elektrárny naprosto bez příčiny, teda já tu příčinu znám, ale je čistě ideologická. A otevírali nový hnědouhelný dohlej a elektrárny a tak dále. Takže tam tomu opravdu moc nepomohli. A když se tady někdo ptá, když se tady ptá pan poslanec, odkud se ta elektřina bude brán, když teda se nebude pálit kublí, tak mohou odpojit, bude se brát s jederným elektrárnem. Skeptici, když Německo se zhodlo vypnout jedernky po Fukušímské přírodní katastrofě, nikoliv atomové, tak skeptici říkali, a to je konec pro jederné energetiky ve světě. A já jsem říkal, ne. Ten rozvoj teprve přijde. A máme ho tady. Mluvčí 0: Děkujeme. A ještě tady, co nám ještě mění Já samozřejmě jsem s tomhletou skeptik, takže kdyby tu babišku, která má fáby, by přijel elektromobil ve řidiče, tak já myslím, že by přijel úplně jiný automobil, ale jako Takže Takže to je hodně dohlednou, když jsem to chtěl takto říct. Ale My všichni těchto věcí, já opravdu nevím, jak to se děje v Indonésii. Já myslím si, že jsme zapojeni především ke svým občanům v České republice a tak to bychom na tom měli nahýžen. A já znovu opakuju, že přes všechno, co tady bylo řečeno, že je krajně nevýhodný pro Českou republiku a pro jejich podniky a pro jejich občany. A opakuju znova, že o tom I bude možná příští rok slyšet více před evropskými vlhami. Já si myslím, že právě kdyby měl být jeden z hlavní, o čem se bude diskutovat. A už dneska jsme viděli, že se celků, třeba ve sněmovně, kdy tam prostě ministr dopravej, že jeho zbavišen se představoval, kdyby zlaté mluvit bylo pravdu může. Ale já se bojím, že tato vláda v tom stávající samozřejmě nic nedělá, ale jestli do Kruselu spíš jako si uklonit, a v nicméně například. Takže nic neočekávám. Migrace v tuto chvíli je způsobená úplně něčím jiným než globální oteplování. No, bavme si arabskou krizi a tak dále. Tam, kde by se demokratovalo, ty lidi by tam byli. Takže vlastně destabilizace vlastně celé severní Afriky to je věc politická, anikoliv nějaká přírodní. Takže většina migrací je na základě politiky, dále vlastně nelegálního pašování těch lidí sem a obrovských peněz, které ty různé mapy za to dostávají. Myslím si, že člověk se daleko rychleji ke danej oblasti adaptuje na tu situaci, že by někam migroval. Ta migraci píše před určitými konflikty a sociální destabilizací. Nikoliv nemůžeme. Mluvčí 5: Děkuji. Já. Mluvčí 2: Si myslím, když vám začne mořet ze mě, takže tam asi nebudete chtít víc. Ale já tu nechci to zbrat, protože těch témat je hodně. Ještě jsme se nedotkli ze mědělství, který u nás neustále se jede v tom velké šile různé rány, takže půda utužená. Tady někdo hovořil o tom, že se tam ten humus je Já nevím, jestli si myslíte, že teďka se naprosto výjimečné a jsou to ekologickí farmáři, kterým hodně zahorávají nějaký hnůj. Většina té produkce, když už tak se teda Je tady asi 500 bioplinových stanic, takže také dál se používáte bioplinové stanici na výrobu bioplinu a kogeneraci tepová elektřinu. Takže není, že by se ve Velkém zahorávalo. Já nevím, jestli jste to někde viděli. Je to škodá, samozřejmě. Je to velice složitá záležitost, ale chci říct, prostě to zemědělství opravdu je velice problematické a nechce reakovat na ty změny jako typu, že Prostě, aby se daleko víc zasakovala voda a prostě Já, když jsem sázala ty stromy u nás na toučné, tak jsem si jako naivně, jako valčička jsme, že jo, ty kopaly motičkovné, teď se používal krumpák a dělal tomu přítel a řadu dalších klužů. My, že nic, jsme se ani neškrtili. Ale to jenom k tomu zemědělství, že tam je ten problém, takže tam prostě ty změny jsou potřeba. A teď teda jenom opravdu, to je pravda, tam je 68 opatření, samozřejmě některá jsou jednoduchší, některá složitější, tady vám řeknu někdy opravdu ty technologie jedou velice dopředu, takže se bude využívat to teplné čerpadlo, vlastně rozdíl mezi vodou, která jde z čističky v troji do chladné vltavy. Vlastně ten malý, byste řekli, rozdíl teplotní tím principem teplného čerpadla, je to teda projekt asi za 6,5 miliardy, teďka jsme právě byla na jeho prezentaci na Čistýrně, dělá to Pražská vodohospodářská společnost, která je v tom velice dobrá, v těch projektech, protože už realizovala třeba výstavu nové linky, teď bude se dělat, ta stará linka se bude konstruovat, takže třeba tady vznikne teplo asi pro 200 tisíc lidí. Jsou tam jiné problémy, že jsou nasmluované smlouvy s mělníkem až do roku 2036 na teplo, takže bude I věc nějakého politického vyjednávání, aby se to teplo mohlo použít. Stejně jako teplo ze spalovny, aby se mohlo zúžívat, protože prostě je tady nějaký monopol, který teďka to bere z mělníka. Je to vždycky záležitost technická, tam já jako technik věřím tomu, že opravdu ten vývoj dostane a potom I samozřejmě to je vůbec politické. Takže takovýchto projektů je tam řada. Bioprinová stanice v Chrástu, kde se bude vozit gastroodpad. Samozřejmě se záleží na lidech, na kolik to budou sbírat, jako to třeba sbírají v té výdně a jiné. Takže adaptační opatření si myslím, že sice vypadají dražší, ale třeba ty developeri je vlastně dělají sami. Třeba u nás v Praze 12 nebo ty osvícení. Třeba Skanska tam je to známý projekt, tak to takhle budu říct jméno toho developera, který tam má projekt sídliště modřadsky cukrová, kde už využívá vodu, nejenom tu dešťovou, že zasakuje ji do letečních nádrží, schlomažduje, ale využívá I tu šedou vodu. Takže rozvoj fotovoltajky, kdy opravdu na vlastní prostě to zažívám, jak se tu prostě, jak můžete snížit ty náklady a snížit náklady I pro normální lidi, protože ne teda jenom pro nějaké typografii, který si to můžou někde na nějakým ranchera installovat, ale I lidi třeba na sídliští si to mohou dát na výzčeky, protože to se dá rozdělovat po těch bytek a ušetří se samozřejmě ta společná energie. Takže je tam řadu proveditelných projektů, některé jsou dražší, některé levnější, ale musím si jistě vrátit do těch dalších posledcích. Třeba když se zachytí ta reštová voda a nepoteče do kanalizace a zbytečně do čističky, tak I to bude potom levnější. Takže se najednou ukážou další přínosy toho, že se ta upatření realizují. Mluvčí 0: Super, děkujeme moc. Tam se chtěl by ještě někdo případně Pojďme dál. Teď bych se chtěl obrátit právě na vás, na publikum, takže koho by napadaly nějaké otázky na panelisty, tak prosím se přihlásit tady pána ve předu. Tak jestli jste to Super, děkuju. Mluvčí 4: Dobrý den, Jan Skalický. Vodní cestu, já mám otázku, která se týká věcekrát tady nezaznělá a to je to, že AHA je dneska, má stadovní boom zase znova, že no. Veškeré rozvojové oblasti, ať už to je Smíchové, Volešovice, Karlín, Libeň, všechno to má nakonec Vltavy a Vltava není vůbec využívaná pro jak svoz stavebního vod, tak pro odvoz výkopku a podobně. Čili to, co se pěvně používá třeba ve Švýcarsku, na jezerech, všude, kdy ta vodní cesta, která je nejjednodušší dopravní cestou, protože je tichá, je vlastně nehroušná, nezatěžuje obyvatele, nejlevnější a tak dále. A nebo to vědnali. A nikdy jsme se na ničem nedohodli. Mám na mysli svaz vodní dopravy, svazu průmyslu, ředitelství vodních cest, státní plebební zpráva, ministerstvo dopravy, odbor vladby. Nikdy nedošlo k ničemu. A vlastně bavíme se tady o spoustu aspektek životního prostředí a o tom, který je takhle nasnaděn, to znamená silnit se uvícit vyseproduktovské váhy, tím pádem auta přetížená až čtyřikrát na nápadu, která vozí právě ty stavební hmoty, tak vlastně přesunout ty komodity prostě na vodu a když vidíte hodkaná, zaklanžetovaná, zavřená veze prostě nějaké stavební sutě, to je spíš zábava se na to jít podívat, to nikomu nevadí, nic nepráší, nejsou potřesy, nejsou potřeboné pneumatiky, mikročástice ve vzduchu. Je to prostě úplně jasné. A mě zajímá před tím, jak jste tady se rozdělili hezky na ten tábor, řekněme, víc se progresivistické na ten tábor, které se staví k tomu, že taková jednoduchá věc, která může absolutně oudenit životní prostředí, protože ta doprava, o které mluvil třeba pan Pouza, to je jedna věc, ale ta nejhorší doprava, to je právě ta kamionová, která vozí, to tady vůbec nezaznělo, která vozí prostě úplně zbytečně stavební hmoty do všech rozvoji oblastí, tak ta dohodou ministerstva dopravy a magistrátu pražského může prostě skončit na vodě. My jsme se o tom mluvili, že jo, spolu jsme se o tom mluvili, nikdo z vás, promiňte, že to říkám. Mluvčí 3: Tak otevřeně, já jsem otevřen, zítra. Mluvčí 4: Zahájí znovu debatu, jo, nikdo z vás proto nic neudělal, vy jste mluvil velmi hezky, jste vodospodář, že jo, jste říkal, tak mě strašně zajímá, proč Vltava má takovou tu nálevku, že to je nějaká podivná věc, přičemž kategorizace, klasifikace Vltavy na území hlavně města Prahy je, přátelé, větší než je D1 dálnice, je to mezinárodní významná dopravní vodní cesta, po ní má jezdit prostě náklad třeba do přístavu Vradotíně, vůbec se tak neděje. Čili, ještě jedna otázka na ty távory, jak progresivistický, tak na ty více reální, proč Vltava je takhle, takovým postrachem a poslední věc k tomu, naopak, spíš se těchto částí Praha 8, že jo, bojkotuje další rozvoj betonárky, která je u vody, protože já tomu rozumím, bojí se zátěže dopravní u sebe, nicméně kolem vody v Paríži, všude v centru se prostě rozvíjí tyhle ty věci, které vypromysly, u nás je to absolutní tabu. Tak proč je to tabu a jak se k tomu stavíte? Děkuju moc krát a nabízím samozřejmě součinnost, jak za sva zprůmyslu a dopravy, tak za sebe, za vodní cesty, za hodinice, v Boletě se Křešice, kde jsem večer nezprávně rady, nabízíme, snažíme se, zatím jsme, bohužel, narazili a nic. Mluvčí 3: Se neděje. Děkuji moc krát. Mluvčí 4: Já vás nebudu kontaktovat, ale samozřejmě je to vyřeštěno, protože všechny ty lokality mají na svém území přístavy. Smíchov má přístav, Horlešovice mají přístav, Libeň má přístav, čili ty přístavy tam jsou a překlad není žádný problém. A další věc, na kterou narazili, nevím jestli tady není z Prahy pět, já jsem tam byl zastupitelem, je tady někdo z Prahy pět? Mluvčí 0: Mluvčí 5: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 4: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 3: Mluvčí 0: Mluvčí 3: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 3: Mluvčí 2: Mluvčí 3: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 5: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 2: Mluvčí 1: Mluvčí 3: Mluvčí 5: Mluvčí 3: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 3: Mluvčí 1: Mluvčí 5: Mluvčí 3: Mluvčí 5: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 5: Mluvčí 1: Mluvčí 0: Mluvčí 5: Mluvčí 3: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 1: Mluvčí 5: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 3: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Mluvčí 1: Mluvčí 0: Mluvčí 2: Mluvčí 0: Kopírovat text

Screenshot není k dispozici