← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 6: Přeji krásný podvečer, vážené dámy, vážení pánové, jsem velmi rád, že jsme se zde mohli dnes sejít tak o jiném počtu, jak už nás zde opravdu hodně a dnešní podvečer budeme debatovat na téma negativní sociální jevy v Praze a ve přiročeském kraji. Děkuji všem panelistům, kteří přijali pozvání a věřím, že se všem, jak publiku, tak panelistům bude dnešní večer líbit a přejdeme k představení našich panelistů. Prosím přivítejte naši první panelistku, paní doktorku Vladimíru Výtovou, za neparlamentní stranu Aliance národních sil. Dále za politické hnutí SPD, pana magistra Stanislava Šimko a bývalého vedoucího policijnímu oddělení v Praze 10. Za praské hnutí ano, je zde pan doktor Petr Lachnik, vítáme vás. Dále místo předseda neparlamentní politické strany Frikulora, pan inženýr Josef Sláma. A za politickou stranu ODS je zde Štěpán Strnad. A na závěr jako posledního zde máme za neparlamentní stranu KSČR pan inženýr Pavel Ambroš. Děkujeme a přejdeme rovnou na první otázku. Na úvod bych se vás všech chtěl zeptat, co si představíte pod pojmem negativně sociální jevy a kdyby jste mohli vyzvednout jeden, který podle vás činí největší problém, jaký by to byl. A jakože zde máme jedinou sladčinu paniní, tak předám mikrofon vám. A nebo jestli to nebude vadit, že bych vás přeskočil, sice jste tady jediná slečná dáma, že byste začal takhle, jestli vám to nebude vadit. Super, tak já takhle předám mikrofona, prosím. Mluvčí 0: Slyšíme se? Dobrý den. Jakýž tady bylo řečeno, jsem bývalý policejní vedoucí. V Praze 10 v Vršovicích. V současné době pracuji na úřadu městské části Prahy 10 a jsem tam zároveň jako zastupitel v záhnutí STD, Tricolor a nezávislých kandidátů. Angažuji se kontrolním výborům, potitrkové komisy, bezpečnostní komisy. Samozřejmě jsem I ve výboru bezpečnostní a magistrátu hlavního města Prahy. Negativní sociální jevy nás svým způsobem provázejí pryjak živo. Já pamatuji dobu ještě svým způsobem zaměnulého režimu a jedním z těch negativních sociálních jevů U smůžky tehdy byly návykové látky a jednou s tou návykovou látkou byly droby. Po zhruba 30 letech, vlastně od roku 1989, je drobová scéna v současné době tak aktuální, proto taky kvůli tomu tady sedíme. Další negativní jevy jsou samozřejmě alkohol, děti, mládež. Negativní sociální prostituce. Co se týče těch drogové scény, já pamatuji tu dobu ještě před, řekněme, zaměnulého režimu, kdy se drogová scéna svým způsobem netýkala dětí ale pouze teenagerů, to znamená, řekněme, mládeže, od těch 15-16 let nahoru. Ta doba se tak změnila, že v současné době, až se nám to líbí nebo ne, tak se zabýváme drogovou scénou, která se týká dětí školního věku. K tomu jsme prostě dostěli. Existuje v současné době v rámci drogové scény, anebo vůbec v užívání návykových látek, spousta preventivních programů. Různé workshopy. Už znad v Praze existuje, já nevím, 50 nebo 60, možná I více nízkoprahových centr, kteří se tohoto problematikou zabývají. A dlouhé naší zkušenosti a to, co vidíme, třeba I u nás na Praze 10, prostě nestačí to. Co se týče nějaké mezinárodní situace ohledně drogové scény, mně se třeba líbil program, který existuje I dnes, a to je takzvaný Prevence 2.0, 3.0, to znamená protidragový vlak. To je, myslím, fantastická věc, kdy nám 350-tonový vlak přijde do určitého města a tam zaměstná opravdu, opravdu zaměstná tisíce a tisíce dětí, které se vznamení s protidragovou problematikou. Co se týče prostituce, to možná v tom ještě dojdeme, ale prostituce tady svým způsobem byla, je a bude. Ta se nedá nějak vymítit. Otázka samozřejmě je, co s prostitucí, a to je dnes, dnes se ožává téma, co s prostitucí samozřivitelek. Samozřivitelky prostě svým způsobem dnes jsou v takové situaci, že její někdy nezbývá, než použít tuto formu živobytí. Záleží na státu, co s tím, dá se vůbec prostituce nějak potletit, dá se legalizovat, nedá, má se prostituce tolerovat. Můj názor je, že svým způsobem legalizovat neznáho stát, který by legalizoval prostituci. Může se prostituce tolerovat, může se usměrňovat, ale tady musí nastoupit určité preventivní programy v rámci samozřejmě prevence a represe, do toho jsou zapojeni samozřejmě sociální pracovníci, do toho jsou zapojeni I bezpečnostní složky. Tam odkud původně teda já pocházím. Já jsem se na svojí praxi opravdu setkal s mnoha, s mnoha, řekněme, hrovestenty, hubestenty, kteří svým způsobem nějakou drogu požili. A když to byla taková ta lehká, dnes moderně seříkající, to konopíta marihuana, někteří by jich chtěli legalizovat, chtějí to odvodit nějakými těmi lékařskými a zdravotnými potřebami. Já za sebe, už protože jsem 30 let strávil u policie České republiky a viděl jsem, co dokáže I tato lehká návíková látka ve spojení napisla s alkoholem, tak jsem zásadně proti. Já myslím, že I naše hnutí, které se této otázce, to znamená SPD, vyjadřuje, my jednoznačně tvrdíme nulovat tolerance v jakékoliv drze. Už ho podvořím dlouho, děkuji. Mluvčí 6: Děkuju moc za odpověd a bylo tam toho hodně a chtěl jsem se vás zeptat, jak jste říkal s tím, že ta legalizace té prostituce, že není legalizovaná v žádném jiném státě, je to opravdu tak? Já se tím teda nejsem jistý, ale myslím si, že například v Mězozemsku, jestli to říkám správně. Mluvčí 0: Možná jsme se nerozuměli. Ona není uzákoněná, jako taková prostituce. Ona je svým způsobem tolerovaná, ale že by tam, řekněme, ty pracovnice tohohle volání odvláděly nějaký den, já to o tom nevím. Mluvčí 6: Možná to je opravda. Takže děkujeme moc a předám tady mikrofon dál. Mluvčí 1: Tak já se musím omluvit, je to takové trošku zemanovské. Neřekl jste zcela přesně, když jste představil kandidáta KSČ, a jste říkal, že není parlamentní. A jste v Unii, protože její předsedkyně je členkou Evropského parlamentu, takže je parlamentní stranou. Už zase mluvím, že máme Tak se vrátím zpátky. Alejte to druhý, můžete mi to říct? To bylo hrozně těžké, já jsem se to nezapamatoval. Už mám přes padesát. Mluvčí 6: Zopakuju ještě na otázku, která byla Co si představíte pod tím pojmem negativně sociální jevy? A kdybyste měl jeden vystvihnout, který právě podle vás činí ten největší problém, tak který by to podle vás byl? Prosím. Mluvčí 1: Tak já se přiznám, že ani já, ani většina občanů úplně nepochopí tohleto. Já jsem zastupitel na Praze 5 a od roku 2011 jsem se zabýval tohle drogovou scénou, která tam není žádná radost. Mám na to různé názory, jaky se vyvíjí. Určitý názor jsem měl v roce 2011, jiný názor mám dneska v roce 2012 na obžívání drog. Slovisí to I s tím, že nastupuje jiná vlada generace. Já jenom bych předestal jednu věc. Všechny tyhle diskuze zostanou diskuzeny, ale já jsem právník a málo kdo si uvědomuje, že můžeme letalizovat prostituci, můžeme udělat aplikačné místnosti, můžeme spoustu jiných krásných věcí udělat. Nevím ani jaký by mě napadly, no jo, ale my jsme vázaní mezinárodníma slovoma. Nejednou mezinárodní slovo. Oblasti potírání těch umamníkátek a oblasti prostituce. A než budeme přistupovat k podobnému řešení, pokud se najde to řešení, tak si musíme s tím mezinárodně právním aspektem poradit. Tak to je první, to je ten rámec. Žále, co smůžeme, ale realita je jiná. Já sám si netroufám prostě extra vyjadřovat ke spoustě otázek drogových. Ale vím jednu věc, že nejde věci řešit jenom zákazem. Nejde. Otácíme se tady v situaci, kdy máme substituci drogového. Je v pořádku, nic proti ní nemá. Pokud je prováděna s odpovědnými lékaři, tak jak má být. Bohužel, my máme napravě pět takového vykuka, který nám distribuje zútek, zravat a uchvít se dalšího zvesela, kterého drogového podsvítí tam, kde to nelze postěhnout. Jak je možné, že tyto preparáty zaplnívají ten drogový trh v Praze? Z poloviny zhruba. Je to I ve středních Čechách. Někdo to vytváří. Podobný vykuk je v dačících. Proč to legislativně neupravujeme? Mluvčí 0: To je problém. Mluvčí 1: Jenže narazíte na to, že určitá část odborníků řekne, že je to v pořádku, že je to takhle pod kontrolou, že ty přípravky, které se zneužívají, jako je Subutex, jsou levnější, nenotíte ty subjekty krást. Proti tomu stojí to druhé stanovisko, které třeba mluvil tady kolega. Stanovisko tvrdě depresivní. Já si myslím, že nelze najít pevnou linku. Je to jednoduché, ale když budete chtít jenom podpírat, tak já mám zkušenost, že to maximálně vyklačíte ruku zdál a prostě problém nevyřešíte. Navíc já nevím, jestli trošku už nejsme zazenitem. Jo, my jsme prostě starší. Mluvčí 6: Jak to myslíte, zazenitem? Kdo přesně? Mluvčí 1: Zazenitem jsem já. Vy jste mladý člověk, vás je to netýká. Vy máte celý život před sebou. Ale ty jak těch užívatelé těch drog. Prosím vás, to, co nás obtěžuje po ulicích, co vidíme, to jsou tzv. staré kusy. Ty byli zvyklí na to injekční užívání. A to injekční užívání už dneska nejděli 20 tisíc v Praze, ale někde podle údajů mezi zkolech 10 tisíc. Je to gro, je to ten problém? Já si myslím, že je to mnohem větší problém. Konec konců takového experta mám doma. Jsem si ho kdysi pořídil ve Vyprdejmu 18 v Tesku. Vrátit už se nedá, ten nedělá nic jiného, než sedí u počítače, co si hraje s dalšími podobně postiženými kumpány. Já si myslím, že to je lžší. Mluvčí 6: A už to nebude já tam s ním a hodnotu. Mluvčí 1: Já se bojím, že může to bejt. Ono je to někde jinde. Abychom neřešili pohledem dospětného zecátka problém, který už je někde jinde. A já ho dneska vidím právě v těchto hrách a v tomhle všem, v tomhle gamblingu nebo jak to nazváme. Mluvčí 6: Takže vidíte například větší problém v těch hrách, než jak jste zmiňoval? Mluvčí 1: Hrej mi nevadí. Mě vadí závislost. A bohužel musíme začít řešit závislost těchhletěch mladších I starších lidí. Nejenom na automatech. To už je skoro pase. Ale je to závislost na těch hrách. Kdo si myslíte? Zeptejte se mladých lidí, co vám řeknou, když si chce někdo aplikovat I někčem. On řekne, to není sexist, mě neotravuji. To dělají ty starý kusy. Ty, který vypadají, jak vypadají. Ty, který nás děsejí po těch ulicích. Poty nějak pečujme. Ale na druhou stranu. Vemte si, kolik těm lidem je let. Kam je dáte? Myslíte si, že existuje nějakej domov pro seniory, pro podobní lidi, že na ně nikdo myslí? Nemyslí. I na ně ta společnost musí myslet. Takže jako vykloukejme se do zpětného decátka, zkusme věci řešit racionálně, nebyťme to tak, že budou aplikační místnosti, kteří všechno je spasí a nejsou jenom ty drogy, který si někdo píchá nebo zneužívá, ale je tady mnoho jiných možností, včetně toho, co vidím doma. Mluvčí 6: Určitě, to stává. Mluvčí 1: Ty u vás, když si hrajete. Mluvčí 6: Já si myslím, že každej měl nějaký mládí a každej z nás, nebo nevím, jestli každej z nás ten, ale určitě já, nebo tady kolega taky hrál, ale já příklad, když to beru za sebe, tak když se na tím třeba zamyslím, tak si myslím, že moji rodiče mi I říkali, nehrají, nebo říkali mi, že bych měl mít nějaký ten limit, ale to si myslím, že u těch drog tak není. Tam není nikdo na té ulici, kdo by vám řekl to ne, ale ty hry se dejí nějak regulovat. Ty drogy podle mě ne. Mluvčí 1: No, co s tím doma uděláte? A ty drogy, jak vám říkám, to je odcházející generace těch starých kusů, ty jinější. To už prostě není sexy. Dneska máte tisíce jiných drog technických, já to ani nedokážu vyjmenovat. A tam je to moda. Někdy to přijde, někdy to odchází, těžko se na to reaguje. Ale to, co my vidíme na těch ulicích, to, co nám dělá ten problém, jsou právě ty lidi, ty jinější uživatele. Ale nicméně I podle údajů neziskové, když mám ty práce za doku 2011, bylo jich přes 20 tisíc. Někdy v roce 2018 to spočítali, bylo to asi 9 tisíc kusů. Samozřejmě, že je to problém. Ale nevyřešíme to depresí. Pouze depresí to nevyřešíme. Mluvčí 6: Dobře, děkuju moc a poprosím vás, jestli byste přidali dám mikrofonu. Děkuju. Mluvčí 5: Já se trošku posunu. Zkusíme druhý mikrofon. Já nebudu mít určitě tak dlouhou rozprávu, jako tady pánové přede mnou. Už jenom z toho důvodu, že vlastně ze všech těch témat, který dneska probíráme, tak já se věnuji vlastně jenom okrajově té legalizaci těch drog a drog obecně. Rád bych možná jenom reagoval na tu debatu, která tady byla před chvílí, ale trošku bych se od ní distancoval, protože mně přišlo, že jsme se už vlastně dostali k tomu, že jsme srounávali kluka, který hraje počítačový hry s někým, kdo si střídí prvně ten do žíly. A od toho bych se asi chtěl trošku distancovat, protože si myslím, že to takhle srounat určitě nejde. Co se díče těch drog, tak byste mi říkal, že na to bude přímo otázka samou osobe, takže tam si myslím, že Mluvčí 6: Určitě pak bude ještě prostor na tu otázku. Tam si myslím, Mluvčí 5: Že toho prostoru budu mít víc a abych odpověděl na tu vaši otázku, tak ač jsem, co se díče drog, velmi liberální, tak bych řekl, že kdybych měl vypíchnout jeden negativní sociální dopad, tak to jsou drogy u dětí. Mluvčí 6: Určitě to. To souhlasíme, si myslím, všichni. Mluvčí 5: To je asi za mě vše. Děkuju. Mluvčí 6: Určitě děkujeme moc a jestli byste zase předal dál děkuji. Mluvčí 2: Jak já si představu negativní sociální jevy, nebo lépe řečeno patologický sociální jevy, tak je to samozřejmě. Mluvčí 6: S definice řícej ohrožení na životě, svobodě a majetku. Ale my se teď bavíme spíše o tý. Mluvčí 2: Sebedestrukci, jako jsou drogy, jako je prostituce, jako jsou negativní tyto negativní jevy ve společnosti. Já první, co bych chtěl říct, je, že tyto jevy nelze eliminovat. To prostě si řekněme na rovinu a tím bychom tu debatu měli začít. Další věc je využívat empirický data. Odkud ty daný osoby jsou? Já teda. Mluvčí 6: Nechvíli nesem, já použil. Mluvčí 2: Měl by vít? Mluvčí 6: Už zkoušel ale zkusím ještě dostat. Mluvčí 2: No musíme, jak jsem říkal, umět. Mluvčí 6: Definovat, odkud ti lidi s těmi negativními jevy seberou, z jakých hrstev jsou, Mluvčí 2: Jestli z společenských, jaký vlastně má vliv v sociální prostředí na to. Myslím si, že to není tak jednoduché, jak se někteří představují, že ze sociálně slabých rodin to tak, jakože se poplyné od nich, protože jsou to mnohdy naopak synové a dcery velmi úspěšných rodičů, kteří na ně nemají čas. Takže já si myslím, že mnohem je to věc více hodnotová, než je sociální. To můžeme prodat třeba od začátku, jaký vliv má na tu společnost, když jsou nějaké ekonomické výkyvy, co se v té společnosti děje, či neděje. I jak se tady mluvilo o těch samozřivitelkách, já si opravdu myslím, že to není problém, jestli ta žena je samozřivitelka, ale jaké má hodnoty. To může být tisíckrát samozřivitelka a prostě tohle neudělá. Nedat bych to debatu tím směrem, že jsou tak doufalý situace a doudělá prostitutky, protože ty prostitutky jsou třeba I studentky na lékaře a tak dále. Takže neubírá bych to, že I k tomu vede sociální situace. Mluvčí 6: Že jak jste říkal, že I k tomu neubírá ta sociální situace. Já to chápu, že to říkáte, ale když třeba já se nad tím zamyslím, tak máte spoustu například na sociálních médiích, nebo máte různé aplikace, kde můžou třeba mladé právě samozřivitelky nějakým způsobem provozovat takovéto věci a myslím si, že byste se díval, kolik si za to můžou přijít a je to po mně nělehká práce a určitě si myslím, že je to lepší pro ně, než kdyby šli někam za kasu, nebo když se tak neřeknu. Mluvčí 2: Proto já říkám, že to je spojenost s hodnotama. Nikoliv ne se sociálním stavem. Protože to je pro spousty daleko jednodušší, než sedět v perimarketu někde dvanáct hodin, tak to určitě je jednodušší a ty příjmy jsou nestavovatelně jinde. Ale já si myslím, že to nemůžeme eliminovat po šmahem ruky a kontrolovat to. Prostě já empirický výzkum, kolik samozřivitelek toto dělám, nemám. Já ho nevím. A všem sociologům vždycky říkám, ona každá se vám s ním klubit nebude. Takže on vždycky ty empirické výzkum trošku pokulhává a nelze ho brát úplně vážně. Spíše bych to nastavil jako úplně jiným způsobem. Když to bude pro ty ženy prostě nevýhodné a nebo budou vědět, že nemají ten sociální status, že dělají něco špatného. Všechno toto začíná v rodinách, ve školství. Tam je ten problém nastavení hodnot těch jednotlých lidí. Pokud oni ty hodnoty nemají, tak samozřejmě pro ní je výhodnější toto dělat a zklouznet k tomu. A já si dokonce myslím, že to dělá I spousty holi jako my bohatých. Mluvčí 6: To jsou docela. Mluvčí 2: Jako rodin, který nejsou sociálně slabé. Takže není to jen sociální problém, je to problém hodnotový. Z toho musíme vycházet, protože pokud člověk má nějaké hodnoty a chce si zachovat nějakou tvář, to to neudělá prostě. Když to někdo do tu hodnotu nemá, to udělá a jeho sociální statut s tím má méně společného, než by se nám někteří chtěli zvíct. Protože to bychom museli vycházet pak, udělat nějakou retrospektivu delší, nějakou dozádu, co a jak se dělo, z jakých sociálních skupin. Mluvčí 6: Vůbec ta prostituce byla, Mluvčí 2: Ale ty empirické data neexistují. To prostě si nemůžeme mluvit. V závodní republiky tady byla taky velká prostituce a opravdu nemůžu definovat, odkud se profilovaly ty ženy. Ona má samozřejmě svoje plusy I mínusy. Na komunální politiku vemte si, tady, kde existují podniky, kde je prostituce, o který se ví, nebudem si mluvit, že to nevíme, tak v těch ulicích zase je nižší kriminalita. To je to, co je velmi zajímavé, protože vlastně ty podniky si ohlídají, aby se tam nic špatného nedělo. Takže ono to se ponese I pozitivně. To samé, jak si tady mluvilo o aplikačních centrech, tak tady byla debata už, já se dovolu jest, kolem roku 2000 o aplikačních centrech na Praze 1. Pak to Praha 1 odmítala, ale z čistě politických důvodů. Odmluvám, tady někdo řekne jako liberálně, jo, ty aplikační centry na to jsou fajn, ale každý vám to řekne, když to nebudou mít v ulici. Jak nebudou mít to v ulici nebo v baráku, tak to už bude nepřítel. Takže samozřejmě každý politik chce hlasy a on dobře ví, že když někam šoupne to aplikační centrum, že tam ty hlasy nedostane. Takže všechno se to I odvíjí od politiky a od toho, jak k tomu přistupovat. Prostě ten liberální úplně systém u nás nepůjde, protože ty politici, kteří chtějí v Praze hlasy a určitě tady něco takového nechtějí dělat. Můžou si to dovolit těma Piráti, to ano, protože ty mají jinou vrstvu voličů, ale určitě ani ANA, ani ODS, kterého my to dělat nemůžeme. To je asi na začátek všechny. Mluvčí 4: Bylo by to lepší? Takže já se vrátím k té otázce původní. Takže pro mě, když vezmu dnešní pozvánku, tak pro mě je to nejhorší, co může být, je to obrázek vlevo. Mluvčí 6: Dole, Mluvčí 4: Či je bezhimové stříh. Když jsem nastupoval jako nový zastupitel na hlavní městě Praze v roce 2002, tak v roce 2003, hnedka v levnu, jsem si víceméně vyžádal, abychom šli do prvního sčítání bezdomovců v Praze. Tenkrát jich bylo napočítáno asi 3500. Tak skutečně, jak chápeme bezdomovce u nás v Česku, protože ono to chápání bezdomovců na západ od nás je trošku jiné. Tam to berou v všem všem kontextu. Takže pro mě je tohleto nejhorší, protože vede k sociálnímu vyloučení, který většinou končí nenávretném. Mluvčí 0: Do společnosti. Mluvčí 4: A na to navazilo což asi vývoj policejní úředník dobře ví I možnosti, široké možnosti kriminality, protože takový člověk hod hraje o život každý den, každou hodinu. Co se týká těch vybraných tří věcí, které tady máme, tak na rozdílu těch bezdomovců je to především sociální záležitost. Já nasoval jsem s tím, že je to životní styl. V životním stylu se to stane, až do toho spadne a musí nějak přežívat. Ale u těchhle tří věcí, které byly vybrané, tak tam. Mluvčí 6: Skutečně to jsou tři možnosti. A nebo I. Mluvčí 4: Pospolu. Sociální záležitosti, životní styl a hodnoty, které uznává ten dotyčný ve svém životě. Jak byl vlastně vychován v držní a ve svém okolí. Mluvčí 3: Děkuji. Můžu rovnou? Děkuji. Já bych možná jistě dělala poznámky I reakovala na kolegy. Tak podle statistik to jednoznačně sociální jev je, je empiricky podložen. 75% žen, které se věnují prostituci, tak to dělají z hůdoby. Dá se to rozdělit do třech kategorií. Za první jsou to opravdu ženy samoživitelky, že nemají na nájem a nemají prostě vůbec prostředky ani na obživu sebe, ani svých dětí. Protože práce je velmi podhodnocena. Existuje spousta I vládních materiálů, jak tuto situaci řešit. Pak se k ním asi dostaneme v té jednotlivé diskuzi k těm jednotlivým bodům. Co se týče drog, jinak v Praze je v této chvíli 13 000 žen živící se prostitucí. Co se týče drog, tak zase podle statistik je to jednoznačně podloženo chudobou. Pokud si uvedeme nějaká čísla, tak zhruba je 880 000 lidí, kteří užívají pravidelně návykové lápky. Je to spojeno s kemplerstvím. A 600 000 lidí užívá pravidelně alkohol. Ty drogy, jak tady bylo řešeno, se mění. Se býchají. To není jediný způsob, ale spousta lidí si to takhle často představuje. Co se týče řešení, tak ve stávajícím systému politickém ta sociální otázka vůbec žádné řešení nemá. My se tady budeme bavit o tom, jak jsem říkala, co třeba navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, co navrhuje Neziskovky, co navrhuje úřad vlády, ale v podstatě jsou to jenom kosmetické úpravy. Protože ta podstata konkrétně jak bezdomovectví, tak prostituce, tak I těch drog je empiricky podložena a zcela jednoznačně se to týká chudoby. Ty ženy jsou nejen samožitelky ohroženy, ale potom je tam velké množství žen, které žili v dětských domovech. Tam je naprostá katastrofa. A potom žen, které jsou postiženy nějak, mají invalidní důchody, vůbec to nestačí na život a mají děti. Takže jsou to především tyto tři kategorie. Co se týče represe, tak tím to absolutně nejde vyřešit. Legislativně to taky nejde vyřešit. A nad tím skutečným řešením nikdo ve stávajícím systému nemá vůbec zájem se tím zabývat, protože by tady museli být sociální jistoty. Jenže ten stávající liberálně kapitalistický systém, který je jedině možný v každé zemi podle vysrabonské smlouvy v rámci Evropské unie vlastně ani neumožňuje jiný systém sociální I politický tady zavest. A věřte tomu, že fakt o těchto otázkách mím hodně, tak jsem pracovala na analitickém úřadu vlády, kde jsem měla na starosti právě sociální otázky týkající se této problematiky, potom také na ministerstvu školství a pak na Evropských fondech na ministerstvu práce a sociálních věcí. Za stávajícího politického systému se tato situace nikdy nevyřeší. Jednotlivé kroky jsou pouhé kosmetické upravy. Mluvčí 6: Děkuju moc, děkuju všem panistům za odpověď na první otázku, ale jakož všichni se zmínili právě na té prostituce, tak bych chtěl navázet další otázku a to je právě ta legalizace té prostituce. I když už bylo zmíněno, že by to bylo právě velmi složité, aby se do té, aby jsme ji legalizovali, ale pokud by byla ta prostituce legalizována, co si myslíte, že by to právě státem přineslo, anebo naopak jaké jsou plusy nebo mínusy? Mluvčí 0: Tak v prvé řadě myslím, že já jsem proti legalizaci prostituce. Myslím, že by to svým způsobem nepřineslo pro možná by to přineslo nějaké peníze, možná, nevím. Já jsem proti, my jsme proti legalizaci prostituce. Tady jsem se dozvěděl, že snad legalizovaná je teda Volonskou, dobře, ale jde asi na Náš názor, já jsem to říkal na začátku, prostituce tady byla, je a bude. Já si osobně myslím, že by se měla, tak jak se to udělalo ve spolkových zemích v Německu I v jiných zemích, v uvozovkách tolerovat, nicméně umístit do takových prostor, kde by k ní nebyl jednoduchý přístup. Ať je to víc, řekněme, nechty v privátních bytech, klubech, a nebo I, řekněme, ve větších čtvrtích nebo oblastech, ale tam by ten přístup prostě nebyl jednoduchý. Legalizovat za mě? Asi ne. Děkuji. Mluvčí 6: Děkuji moc a zase předám panu doktorovi, prosím. Mluvčí 1: Tak já se přiznám, za těch 13 let, co jsem na radnici tu sociální problematiku dělal, že svým koupou několik příběhů, který se potkali spíše prostituce mužské. V týkající světě knezletilých jsme se moc nepotkali s podobným problémem. Nemám na to skutečně žádný názor. Myslím si, že se rekrutují ze všech spoločenských vrstev a podotýkami jsou to jenom ženy. Jsou to I muži, kteří prodávají své služby. Ale já teda samozřejmě bych vyloučil tu kategorii té nucené prostituce, té organizované trestné činnosti, toho otroství nebo dobého. Tam se to řešit musí. Jinak, jak jsem říkal, jsme vázaní těmi snůmi. Já sám jako vidím třeba velký problém a nebyl tady moc změněný. Zůstává alkoholismus. Vlaďko, ono je to úžas. A my nejsme připravení. Nemáme dostatek psychiatů, lékařů, neziskových organizací. Je to prostě děv, který v té společnosti je a narůstá. Stačí se podívat na ty statistiky. Nedávno jsem to někde viděl v novinách. Kolik se tady vypije toho alkoholu. Jinak jenom bych opravil, chtěl jsem srovnávat ty, které hrajou počítačové hry s těma narkomanama. Ale říkám, to je další kategorie. Možná byste se kolego divil, že některé ty neziskovky, které se věnovaly výmučně proti dobové problematice a dobře, před několika lety začaly diverzifikovat a právě věnují se závislostem v oblasti toho hraní těch her, který je velmi složitý. Když postihuje ty mladé lidi, jak říkám, když potom s níma mluvíš, jak ho nám řeknou, není to prostě sexy, píchat si nebudem, ale mají prostě jiné možnosti, jiné záležitosti. Stejně tak se teda asi tady namýsil další problém, který je rizesociální. Já ho nikdy neviděl jinak. To je problém toho bezdomovectví. Je strašně složitý. Strašně složitý. To, co my vidíme, to, co asi běžným člověku padí u těch ulic v té kategorii, která mezinárodně označová jako takzvaný zjevný bezdomovec. Ale zase, když se podíváte do těch prací, studií, statistik, které se dělaly, jsou to lidi, který jsou, potřebují třeba léčení, psychiatrický výsledek je ten, že zrušíme půlku psychiatrických léčebných bohnicích, aby jsme přemístili všechny ty osoby do nějaké jiné péče, kterou na té jiné péče není. Zrušíme zařízení institucionální pro jiné záležitosti. Pak se objíhaly městské části, prosím vás, nemáte nějaké byty, my bychom tam dali toho a toho, my jsme na to nemysleli, když jsme to zrušili v rámci té humanizace. Takže já jenom, čeho se bojím, je to, nelze paušalizovat, já si se unaučil to paušalizovat. Když potom řešíte ten konkrétní sociální problém, poslatíte si ty lidi, vidíte, jedete mezi mě, tak na jednoho může pomoct represe, na další tři můžete na represi zapomenout, prostě nemá co společnýho. A hlavně říkám, všechno se vyvíjí, ono se to strašně mění. Jestli před pár lety I někčím užíváním drog byl alfa omega, dneska jsme někde úplně jinde, já už to ani nechci sledovat, ale pojem syntetických drog, tanečních drog, já nevím čeho všeho, to je pro mě nesrozumitelné, to je úplně jiná generace. Ale věnujme se tomu, Mluvčí 6: Jako zkusme. Mluvčí 1: Nemít ty kategorické soudy znovu opaku, čím více třeba o problematice drog píše v novinách, hlavně říkám, že je to spíš ti můž, protože je to populistické, je to všechno jiné, jenom neodborné. Pojďme ty věci diskutovat, přenechme to třeba do značné míry odborníkům, ale mám zkušenosti s tou neblahou situací na Praze 5. Čím více se o tom psalo, tím to bylo jakoby horší. Já nevím, jak je to možné, ale prostě to tak je. A kdybychom to přenechali odborným pracovníkům, a myslím tím třeba I tu policii, která taky se podílí na tom řešení, těm sociálním záležitostem, a Vladko, ono to není, ty sociální javy nejsou jenom o tom přímo. Možná by se zdivila, kolik lidí užívá, z jakých jsou rodin. A jako u tých prostituce bych si vůbec netroufal. Samozřejmě, že prostituce na nádraží, zejména na tom hlavním, tam máme ty vzletělce, ty plůky, tak tam to dokážu pochopit. Měli jsme taky na Praze 5 kdy jsi takový zařízený, zavřelo se, ale ty cesty jsou strašně složitý a mění se. Já dneska vidím problém s alkoholem, problém s psychickýma potížema, nechci říct přímo s nemocema, nejsme na to připravení. Ty duševní záležitosti jsou hrozně složitý. A potom je to samozřejmě záležitost závislostí v oblasti, já jsem už starej, ale takový něco jako kyber závislostí. Tak jo, ale přemejšlujme v klidu, diskutujme bez nějaký pouštělizace. Tak děkuju. Mluvčí 6: Děkujeme moc za odpověď a hroznou přidám tady mikrofon, prosím. Mluvčí 5: Já bych jenom rád strašně rád vypíchnul to, že jste zmínil pravidelnou alkoholizmu, čímuž já se chce taky vydat v tom bloku ohledně těch drog, protože to je velký témat. Nicméně k té prostituci. Já jsem z Odessky, takže určitě jsem svým způsobem konzervativec a určitě nejsem pro celoplošnou legalizaci prostituce. Nicméně jsou země v Evropě, kde to funguje, například I v Německu, v Hamburku je, myslím, že dokonce v Hamburku, že tam je nějaká legislativní úprava, že v Hamburku je prostituce legální, místní vyhláška, prostitutky platí daně, mají tam svoje doktory a funguje to. A mně přijde svým způsobem strašně zbavilý si říkat, že to nikdy nevymítíme, ale když už to tak je, tak zaženíme co nejdál a podle mě to vlastně vůbec nic nevyřeší. A kdybychom si řekli, že my tady máme nějaké místo, kde je prostituce běžná, tak si pojďme říct, že tam to zlegalizujeme, prostitutky budou vyhlásit daně, budou mít nějakou nějaký služby doktorů, sociální pracovnice a já bych šel upřímně tohle cestou. Já bych šel upřímně cestou, jako je to v Hamburku. Mluvčí 6: Děkuji. Mluvčí 2: První věc chci říct, že já určitě nejsem zastávacem legalizace prostituce, chci tady reagovat na kolegyny, já tomu pořád nevěřím, protože za první vůbec si nemůžu představit, jak ta statistika se dělá. Jakým výzkumem, jak se to dělalo. Já si opravdu myslím, že to je hodnotovat věc, jak jich kdo vychoval v rodině, jaké má zázemí a tak dále. To já si myslím, že je primární. Ale určitě, když se tady o tom mluvilo, že třeba jsou to ženy, které prošly dětským dovolením a které neměly ucelenou rodinu. To mám rozum, ale primárně je to opravdu o těch hodnotách. Co se týče tady kolega, co říkal bezdomovci, tak samozřejmě nechci to paušalizovat. Já jsem potom ve spoustě debat s některými sociologi a oni mi opravdu říkali, je to o 80% jejich osobní výběry I jejich života. 20% je tam těch, kteří opravdu přišli nějakým způsobem k tomu, že se těmi bezdomovci stali, že je vyhodila manželka, nebo že je prostě vyhořeli a oni měli pojištění, nebo já nevim. Ale 80% jsou lidé, kteří by se těmi bezdomovci stali znova a znova, kdybyste jim pomáhal a to samozřejmě stojí peníze a stojí to peníze na němoje poplatníky. Ono se to lehce říká, ale když se poukneme na dnešní státní dost početek, já nevím, kdo by všude se měl na tu sociální problematiku brát. A půl bilionu za dva měsíce asi. Mluvčí 4: Další věc, o které chci říct, ještě. Mluvčí 2: V těch drogách. Já si myslím, že ta střecha musí být politická. Tam musí být jasný směr. Odborníci si s tím souhlasit, ale politik musí říct si, ano, půjdeme tímhle směrem. U prvních drog si musíme uvědomit jejich nebezpečnost vůči společnosti. My nemůžeme paušálně říct, valujáná extáze je stejný jako heroin. To je nesmysl. Prostě to vám každý odborník řekne, že ty drogy se musí rozdělit. Kdo co povídá, jak k tomu přichází a tak dále. Ano, třeba uvědomíme si extáze. U té nevzniká závislost. U extáze nevzniká závislost. Třeba u heroinu vzniká jedna z nejsobnějších závislostí. Takže I já tohle bych rozděloval I tu problematiku v tomhle směru. A vlastně I policie by měla víc účinná a my máme celkem dobrou protidrogovou policii. A ona by popravdu měla hlavně bránit ty cesty těmhle tvrdým a silně návykovým drogám. A proto já nejsem úplný odpůrce, aby se k tomu dostane legalizace mířkých drog. Ale z jednoho prostého důvodu jenom. Aby ta policie neběhala za vším, ale věnovala se těm skutečně nebezpečným drogám, který vlastně toho člověka posouvají na samé dno. Takže opravdu eliminovat ty drogy, který toho člověka ničí a ničí ho takovým způsobem, že on už vlastně se není schopen pak adaptovat do normální společnosti. Tímhle směrem já bych šel a opravdu by se to mělo začít o tom diskutovat. Já neříkám jako, že to je nějaký silnácký můj názor, ale myslím si, že v čem mám silný názor, že musíme eliminovat ty drogy, které toho člověka naprosto ničí, jak společenský, tak zdravotně. Co se týče toho alkoholu, samozřejmě jestli stoupá jeho zpotřeba, já přesně nevím, úplně nesouhlasím absolutně s lidmi, kteří to chtějí řešit daněma, to je blbost, to akorát vznikne černý trech a tak dále. Vidíme to třeba u zpotřební daně na cigarety, výběr pořád klesá, zpotřební daně se nabýšují, tyto jsou základy ekonomie, kteří tyhle moralisti nechápou. Musíme vrát ty věci v reálném prostředí, v reálném životě. Jinak se nikam neposuneme, to by byla jenom nějaká akademická debata, ale my musíme všechny tyto aspekty společenské vrát jak ten reálný život funguje. Mluvčí 4: O bezdomovosti doufám, bude tady jiný večer a já bych se vrátil k tématu, který bylo zadáno pro toto kolečko a to je teda oblast prostituce. Takže my už v 65. měli jsme v rodině bohatou knihovnu, kterou dnes si já mám a tam máme třísla skl dějiny prostituce z roku 1905. Když jsem si to tenkrát v těch patnácti letech přečet, tak jsem pochopil, že prostituce byla, je a bude. A že převážně je to především o sociálních otázkách. Musím tady paní kolegyni podpořit tady dokonce I od materiálu magistrátu strategii píšou, že ty samozřivitelky už mají problém, když se dostanou do důvodu třicet tisíc korun a právě často už u této částky začínají I případně s tou prostitucí. Jako já bych uporčoval kolegom, až se budou uvěřovat jak tomu bezdomovci nebo dalším věcem aby si zašli za těma lidma. Aby si to s nima užili. Já jsem mezi těma bezdomovcama jako zastupitel se pohyboval, takže jako vím, že ano, ta cesta je vždycky nějaký důvod, nějaké prostě neštěstí v životě, ale pohůžel stává se to jeho sociálním problémem, protože neumí to vyřešit a dostane se na to dno. A podobně je to I v té části, převážné teda části prostituce, která je na té bázi sociální, že skutečně je to o tom, že prostě to v životě finančně nestíhá, tato společnost je postavená na to, že musíš zaplatit, jinak hod máš nůhlu a hod je to o tomhle tom. A ta jakási uzákonění a případně nukonce zdanění, to je prostě nesmysl. Podívejte se pro Boha kolem sebe, kolik máme šedé ekonomiky. Myslíte si, že všechny prostitutky dobrovolně budou si to nechat zdanit? Že se nechají zkontrolovat tu svoji činnost? Jako to je úplně nesmysl. Tam naopak to nebude šedé ekonomika, to bude vyloženě černá ekonomika. Jinak za socializmu jsme měnili byt právě s prostitutkou, ona to byla asi oficiální šatnářka nikde v restauraci. Bezproblémová osoba, vychovává dobře dceru, ale bohužel, protože má pouhůř, šatnářkou přivedělá prostituci. Dneska v pražském bydlišti přes ulici se dívá vesleský, tam je v koselní počet také. Evidentně prostitutka už minimálně 20 let. Bezproblémová je provoz, nemá žádnýho pasáka, vedlež je normální rodina, kde už za tu dobu se vychovaly dvě dospívající děti. Takže pokud do toho nestupuje třetí osoba, je to bezproblémová zážitost ve smyslu, tak já proti ty ženě nebo I muži případně, nic nemám. Je to jeho problém, že si to takhle řeší, ale je také to problém nás v společnosti, že většina je to pro ně řešení sociálních problémů této společnosti, které tato společnost zapřičinila, tak jak je postavena. To je ten problém. Takže neřešíme to u nich, u těch jednotlivců, ale musíme to řešit jako společnost. Musíme být společnost bohatší, aby se k tomuhle nemuselo docházet. A možná, že I ty některé studentky, který si takzvaně přivelepšujou, aby byly zadámy, tak možná, že kdyby jsme lépe dělali stipendia, kolejné a podobné věci, takže možná, že by si taky takhle nekazili život. Takže uvažujeme spíš tímhle tím způsobem. Ale co mě na prostituci badí? Ta třetí osoba, ať je to fyzická nebo právnická, a my na to máme v trestním zákonníku hlavu 3 trestné činy proti lidské důstojnosti v sociální oblasti. Je tam spousta věcí, který bych řekl, že relativně se využívají. Jsem rád, že policie v tom koná, ale jednu věc já osobně mám dlouhodobě problém. To je paragraf 189 k uplíštví. Protože já vám to přečtu pomalu a uvažujte, jestli skutečně všechny ty různé pajzy mají nárok přežívat. Kdo jiného přiměje z jedna najíme zláka nebo svedek provozování prostituce, nebo kdo kozistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Odnětím svobody na 2 léta až 8 let bude pachatel potrestán s páchaličem uvedeným v tom předcházejícím ustavci. Za a. Fůmyslu získat pro sebe nebo pro jiného znační prospěch nebo za b. Jako člen organizované skupiny. Za třetí. Odnětím svobody na 5 až 12 let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán způsobíjícím činem uvedeným v postavci 1. Těžkou ujmu na zdraví. Za čtrtý. Odnětím svobody na 8 až 15 let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán způsobíjícím činem uvedeným v postavci 1. Smrt. Takže. Jaký máte vy osobně z češtinského hlediska výklad pro přiměje zjedná na jmé zákaz vede. A koristí. Mluvčí 3: Já jsem měl do toho skáčku, ale Já jsem se zase dělala pár poznámek. Zdá se mi teda fakt neuvěřitelné, jestli se vůbec uvažuje o legalizaci prostituce s tím že by zaměřili peníze do státního rozpočtu. Takže to je přesně ta ekonomika stávající je založená jeno primárně na zisku, na zisku a na zisku takže jak říkám tyhle otázky o kterých mě mluvíte ty sociální problémy se v životě nemohou podařit odstranit jestli že je tady takový sociální a společenský systém. Ty sociální Vlastně ta prostituce je mucená. Protože já jsem se narozdíl možná od pana kolegy nebo od některých kolegů opravdu připravila dívala jsem se na ty statistiky a na ta čísla. Ta čísla jsou zvízkána starému jednak od lidí, kteří tam pracují a potom přes neziskové organizace, které čerpají buď peníze ze státního rozpočtu anebo ze soukromých zdrojů a tam je jednoznačně řečeno, ty statistiky jsou oficiální, že 75% žen, které podle které se zabývají prostitucí, tak opravdu je k tomu donutěny ty sociální otázky. A teď jaké je řešení? Ty vládní materiály navrhují několik věcí. Za první. Nelegalizovat prostituci, ale rozšířit dávky hmotné nouze. Například jednorazovou dávku do 30 tisíc korun pro matky, které například nedostali výživné dva měsíce po sobě. Dále. Systematická podpora částečních úvazků a podnikání usamoživitelek. Dále. Úprava insolvenčního zákona. Protože by se měla zvýšit hranice na vymáhání dluhu. V současné domě je ta hranice 5 tisíc korun a tato částka je malá a proto spousta těch žen je v exekuci. Důvodem je ta exekuce vstupu do prostituce. Bývají to dluhy obecně do 30 tisíc korun. Takže tady je snaha, aby se ten insolvenční zákon upravil, aby to bylo minimálně těch 30 tisíc korun. Dalším návrhem na řešení je rozšíření dávky hmotné nouze pro zadlužené ženy. Protože ženy jsou daleko ohroženější tím, že mají děti v případě výpadku příjmu, třeba vyhození z práce a podobně. Takže se má ten stát postarat o rozšíření a navýšení dávek ve hmotné nouzi. Dále. Když jsem hovořila o těch dívkách, které opustí dětský domov. Zprostředkování zaměstnání ještě před opuštěním dětského domova. Dále. Podporovat pracovní nebo jiná místa formou podpory zaměstnávání lidí po opuštění dětského domova. Protože ty jsou nejvíce ohroženi chudobou a v podstatě by to mělo být něco jako jsou ty chráněné dívny pro postižené, tak speciálně pro děti z dětského domova. Nehovořím tady ani o obecných kapodnikových bytech, protože na základě zisků to vlastně ty firmy už dneska skoro ani nemají. Dále by měl být přijat, nelegalizace prostituce, ale zákon o sociálním bydlení. A dále zjištění důvodu příjmové chudoby u lidí se zdravotním postižením. Tam by se to mělo řešit, protože, jak jsem říkala, tou třetí nejohroženější skupinou jsou ty ženy zdravotně postižené, které se uchylují nejen prostituce, ale třeba I k natáčení těch pornofilmů. Potom tady byla ještě otázka, kde na to brát. No tak já si myslím, že v té současné situaci, kdy vidíme, kolik dáváme do jiných oblastí a ne na zbrojení na NATO, na Ukrajinu a v podstatě na sanování různých I de facto nadnárodních firm, to myslím smrtelně vážně, tak pak by se ty peníze našly. Ale není tady politická vůle, není tady zájem, prostě je tady liberálně kapitalistický systém, kdy jsme v Evropské unii a tam je nejen od Lisabonské smlouvy, ale už od Maastrichtské smlouvy a v podstatě už o toho, kdy to bylo Evropské společenství uhlí a ocely. Tak je tam jednoznačně všech těch paragrafech, není to tam řečeno explicité, ale když je rozklíčujete, že je nadřazenos nad národních korporací ekonomická, nad národními státy, nad jejich sociální politikou napřím. Takže my se tady můžeme bavit třeba ještě deset let, ale pokud budeme tady v tom systému, tak se prostě nic nezmění. Takže abychom byli nějak reální, tak bych navrhla soustředit se na ty body, které jsou vypracovány jako oficiální materiál a ne se tady zamýšlet nad tím, jestli má být legalizována nebo nelegalizována prostituce. Děkuji. Mluvčí 6: Děkuji. Jenom zeptávám se, viděl jsem tady, že někdo by chtěl hrát, jestli na konec potom to se určitě dobře předám tady. Mluvčí 0: Já bych jenom předával na paní rektorku, myslím, že má na prostou pravdu kolega, který pohoří o tom bezdomověctví, mohu vás ujistit, že se s tím potýkáme na Praze deset hodíme veřejně, chodíme veřejně, víme, co to je. Bezdomověctví je svým způsobem může být I dobrovolné, to si budem povídat, ale I nedobrovolné. Někdo skončí na ulici, ani nevím jak. Takže bezdomověctví a samozřejmě potom spojené s alkoholismem a podobně registrujeme nebo evidujeme spoustu těch bezdomověckých skvotů. Oni mají ty stanové tábory, oni mají podlišní spojky k ulici Hájčku, třeba na Praze deset je obrovská kolonie bezdomovců, kteří tam svým způsobem hospodaří, mají tam zvěřátka a podobně. A souhlasím s tím, že my jsme si tady svým způsobem to bezdomověctví za těch 30 let nejak vypěstovali. A teď najednou vidíme, že je to opravdu obrovský sociální problém, ale já bych na to svým způsobem měl dívat z hlediska nějak trestně právního, ale já se obohávám, že v tomto případě to nejde. Musím se na to dívat opravdu z hlediska toho sociálního a ubezpečuju vás, nebo ubezpečuju. Chtěl bych vám sdělit, že tak, jak jsme vypěstovali za 30 let, že za 14 dní nezlikvidujeme tento problém. Ubezpečuju vás, že možná eliminujeme problém bezdomověctví, možná ho I vymizí, nevím, to bych asi hodně užádal, ale nějaký ten pátek to bude trvat. Osobně spoustu těch bezdomovců, těch osob bezdomova, takhle jich budeme nazývat, I známe. Známe je, komunikujeme s nimi, poskytujeme jim. Pokud, samozřejmě chtějí, protože je to na bázi dobrovolnosti, tak pokud chtějí nějaké lékařské ošetření, pokud chtějí nějaké zdravotní pomoci, pokud chtějí nějakou tu stravu, tak to takhle vypostupujeme, ale je to pouze na bázi dobrovolnosti. Na to ještě poslední poznánka. Na to navázují samozřejmě zkousta stížností od spolu občanů, kterým se tato například ty bezdomovické kolonie třeba nelíbí, lebo tam, kde si ty bezdomovci zdržují, že tlačí na nás, tlačí na ty úřady, tlačí na ty bezpečnostní odbory, tlačí na ty bezpečnostní oddělení, abychom je prostě někam odsudnuli, abychom je někam vytlačili, abychom jim něco našli, ale tady pak do vody vstupují zase majetkové problémy. My třeba zjistíme, že bezdomovická uvozovka kolonie je, ano, je nelekálně naučitelná po zemku, zjistíme, že po země ke magistrátu hlavního města Prahy, takže musíme vyjít ve styk s magistrátem hlavního města Prahy, ten se samozřejmě tomu nějaký chvilku trvá, ten se k tomu vyjadřuje, ten vyzývá, vyzývá, a potom to přehodí zase na Prahu 10, Praha 10 vyzývá, vyzývá a je to takový kolotoč, ano, a teďka na druhou stranu, I kdyby se to podařilo, kam tě lidé budou? To je taky otázka, že na všechno se prostě musí myslet, takže jinými slovy, my se snažíme, snažíme se s nimi komunikovat, snažíme to eliminovat, snažíme se dělat to, aby tam nevznikala nějaká další trestná činnost, I když poznatky máme, že by se měly distribuovat nějaké drogy a podobně. Ale zatím, zatím je to neřešitelné, právně neřešitelná věc. A jen takovou poznánku tady ke kolegovi. Mluvčí 6: Super, děkuji. Ještě budete chtít? Určitě. A já se vás můžu poprosit jenom stručně. Mluvčí 4: Děkuji. Mluvčí 2: Já jsem tady slyšel kolegyně, tak musím říct, samozřejmě, bylo by to na další debatu. Jedině s čím já souhlasím, tak opravdu jsou to ty děti z dětských domů, který nemají to rodinné zázemí a s nimi sem připracovat. Vychází z té racionální konstrukce, že primární v případech I sociálních nejistot je rodina, na druhém místě je obec, a v třetím je stát. Já bych ten stát používal až na tom posledním místě. A ono další negativní je, čím více stát pomáhá lidem, tak narušuje tyhle přirozené konstrukce, protože první, když máte problém, má povodce rodina. Rodina je základ. Pak je obec, která lépe, hmatatelně zná problémy na ném místě. Pak je teprve stát. Já bych to obrátil. Mluvčí 1: Tak já jenom bych se omluvil, že to vstupuju možná méně politicky, ale problém našich sociálních služeb, který řeší drogově závislé, který řeší osoby bezdomové, je úplně nikde jinde. Ten stát, jako takový, se vzdal před mnoha lety toho, že by řešil tyto problémy, přehodil je bez dalšího na kraje a jediné, čím to odbývá, jsou velmi neurčité koncepce a posouvání peněz na dotační tituly. Víte, ono je hezké, že Prah může vytvořit třeba krásnější bezdomoveckou koncepci, může jí poskytovat decenálně, ale ty lidi se tam sjedou z celé republiky. Ty možnosti, který stát má, a tím neříkám odpory, já říkám opravdu možnosti řešení, těch se vzdal. Takže nezbyde zřejmě nic jiného, než to vrátit tam, kde to byt má a tam, kde to má být řešeno. Já, Vláďko, tobě si dovolím ještě jednu takovou věc. Prostituci I vyspělí sovětský režim doma reálního socialismu se potýkal s problémem prostituce u žen. Nechtěl si ji přiznat, protože I sovětské ženy vlastně měly být zabezpečené a byly ženy. Takže já říkám, prostituce není úplně asi alfou omegou v dnešní době, ale jako půjďme se na ten problém koukat komplexný, souhlasím, že se to nedá vyřešit a už většinu dělají tyhle ty komunistické problémy, ale z hlediska toho, co já jsem řešil na obci, tak to byly u nás, v pravdě té poměrně specifické, jsou to bezdomovecké problémy, který má řešit hlavně Odesto a možná vás překvapit poslední dobou, jestli posledních několik let mi nikdo volal, a řešili jsme to intenzivně a čeká nás to jako pohroma, to je demence a Alzheimer. A my nemáme cenově přijatelným zařízením pro tyhle ty osoby a nejsou to jen osoby, které měli 90 let. Dneska to mají 50 let, někdy I mladší. A teďka my ty zařízení nemáme. Ty rodiny jsou v situaci, kdy jsou zúplně vykoristovaný soukromýma zařízeněmi. Všichni se skládají, celá široká rodina a tady nepomůže. To musím říct, nepomůže, to není zvezlivé, to nepomůže péče jako rodiny, nejde to. Současně vám musím říct, kolegy mě to potvrdila, když přijdete třeba ke 109 letý paní, která má 109 let a takový jsem viděl, tak ty dceři je třeba 80, já nevím, pět, jedný, druhý a teď oni nemůžou pomoct. Ale to je jako takový příklad jako zvláštní, ale říkám, Alzheimer, demence, signalská hrozba a tohle budeme muset řešit. Mluvčí 6: Děkuju. Děkuju moc za všechny odpovědi na naši druhou otázku. Mluvčí 2: A poprosím. Mluvčí 6: Všechny v publiku, aby si případně připravili nějakou otázku, protože ještě bude jedna otázka tady ne na panelisty, ale potom dáme prostor republiku, aby se mohli případně doptat. A naše poslední a závěřná otázka se bude týkat právě Mariuhany. Právě té legalizace, protože Mariuhana je v České republice, v Praze, ve všem Českém kraji poměrně snadnou dostání. Až by se člověk nikdy nebo například moji rodiče by se až divili, jak je to snadnou dostání v dnešní době, hlavně pro mladé. A jak bylo změno, že například heroin je tvrdá droga, na které může být člověk závislý, tak si myslím, že Mariuhana sice postupně, ale po nějakém čase ten člověk skončí úplně stejně. I když, nebo ne přímo stejně, ale můžou tam být následky té demence po desíti letech nebo čehokoliv možného. Takže to je naše třetí otázka a poprosím, jestli byste se k toho ujal. Mluvčí 1: Ano, tak. Mluvčí 0: Mariuhana. Mluvčí 1: A každý. Mluvčí 0: Vodiska z mého bývalého povolání, každý asi tuší, jak odpovím. Já myslím, že odpovím nejen za sebe, ale I za naše hnutí. Jakákoliv droga, jakákoliv náviková látka, opakující znovu, jakákoliv náviková látka a Mariana, to je nulová toleranci. Nulová toleranci. Jednoznačně. Neexistuje. Já promluvím z praxe a dlouho nebudu držovat. Já jsem ty lidi viděl. Viděl jsem, co dokáže Mariana. Prosím vás, 99%. Mluvčí 1: Uživatelů konopí nebo Marianky, Mariuhany, Mluvčí 0: Kombinuje tuto látku s alkoholem. Kombinuje. Viděli jsme, co dokáže Marihuana, joint, alkohol, jak se títo uživatelé mlátili hlavou do sní. Proto my říkáme, ne nulová tolerance. K čemu ještě? V poslední poznánku možná se ještě budu vyjadřovat. Uživatelům, uživatelům návikových látek, samozřejmě maximální pomoc, maximální pomoc hlavně v nízkoprávným centru s zdravotními lékaři a tak dává sociálními pracovníky. Ale hlavního, co bychom měli zpřísnit a netolerovat, je distribuce. Distribuce jakékoliv drogy. Tam by mělo být takové postěhování, tam by mělo být, já to řeknu opravdu, jako, tam měl být takový flastr, promiňte si, jenom co je, jako já to nepropaguju, ale v hradských zemích. Distribuce drogy, ta převážení drogy. Tady prostě nemyslím, jako že by dostával 20-30 let, ale tady měl byt takový flastr, že by se to příště rozmyslel. Tady je zakopaný bez. Ode mě všechno, děkuji za pozornost. Mluvčí 6: Děkuji a zase přávě, doktore, jenom poprosím trošku slučněji obyd, aby jsme potom ještě na publikum byli. Mluvčí 1: Já chci říct jednu věc. Připomínal jsem ty mezinárodní smlouvy. Tady četl péskní zákon, díkající se k uplíství, to zase vychází z těch mezinárodních úmluv, velmi podobné, to je té drogové problematiky. A jak jsem říkal, já už jsem jiná generace, tady máme mladého kolegu, tady je ještě nevšimlajší kolega. Prostě to vnímání, tady je uvaný třeba, co to jmenuje ve společnosti je jiné. Je jiné, u mladých je jiný, asi u těch starších, jako jsem já, je jiný. Měl by se k tomu někdo vyjádřit, ale by spíš o to, aby se třeba řeklo, tak tudy máno, a tady už ne, nebo jde to, nejde. Já mám jeden takový příklad, který rád uvádím, je právě z toho Holandska. Když se tam diskutovalo nad tou legalizací těchto konopných produktů, nebo jak se tomu říká, tak ono to na jednou nebylo, protože se pohádala nějaká partička těch, co mají drogerie s partičkou, co mají lekárny a hádali se několik let o to, kdo to bude jako prodávat. A po letech nevím, jak to dopadlo, to se přiznám, že nevím, tak to asi nějak vyřešili. Ale tohle je asi věc jako názoru, se jde se na to mnoho momentů. Já sám jsem říkal, setkával jsem se ani ne s problémem heroinu u nás, ten je drahej a asi obtížně dostupnej. Jsou to zneužité substituční přípravky, které najdete v celé Praze. Je tam spousta nějakých jiných modelních látek, který člověk ani nevymenuje. Ta marijuana o tom, jak jsem nikdy moc ani neslyšel, protože policie to jako vždycky musí. Chutnosti to nějak dostivovala. Netuším to, tím jsem se nezabýval, ale spíš by to chtělo nějaký koncenzuální společenský přístup k tomuhle tomu, protože já říkám, ta mladší generace, ta už je na tom jinak než já, který zbýdou, ovládám počítač, tak tyhle, ty to umějí všechno jinak, mají na to jinej náhled. Jednou nás nahradějí v Spravedlní věřeji. Vy budete jednou tak starý, jako jsem já a do důchodu ještě dál než mnoha já. Takže zkusme na to zkusme na to takhle koukat rozumně, víc rozumnou debatu. A já už jsem dneska dalek toho říkat, že některé věci nejdou. No, musíme si o nich podiskutovat a já říkám, ono se to strašně vidí. To, co nás trápilo kdysi, já mladí, vy to nevíte ani, co to je. Tady, myslím, mladá holka támhle sedí, žejo? Ani se na mě nepodívá. Doktor Macek, který je váš předseda na dvojice, ten nevím, ten je mladej, ale jako, vzpomínáte si na Číhače, na Toluene? To bylo naše mládí. Protože, jo, kde jsou dneska Číhači? Tyhle mladí vůbec nevědí, co to je. Melouně jsou v nějakém ariguaně, ale jo, vědí. No, ten jako napravda, co to tady máte za lávičku? No, takže něco tady, něco tady mají některý, ale to jsou takový výjimky, takže ono se to všechno vyvíjí a prostě vyvíjí se I naše názory na to a jako myslím si, že je dobrý o tom diskutovat a ne překud mě se rozhodnou, že to bude tak, nebo on ne, protože to stejně narazí na ty drogisty a lekárníky a pokud kdo další a ještě pár dalších let se budou hádat, kdo bude, kdo bude co distribuovat. Mluvčí 6: Tak, děkuji. Děkujeme. Já zase rovnou přinám mikrofon, prosím. Mluvčí 5: Já vás děkuji. Z týhle otázky asi ukrojím trošku víc času než z těch předchozích a strašně zamlouvám všeho v publiku, protože já v 7 hodin opravdu od seď musím odejít, takže pokud bych musel předvršit mě dotazy, tak se strašně omlouvám. A co se týče těch drog, to je vlastně tak strašně obsáhlý téma, že nevím, jak začít. Vadí mi vlastně na té debatě tady jedna věc a to je to, že tady hlavně kolega se stále tak nějakým způsobem mluví o drogách a alkohol dává vlastně úplně na druhou kole. A to je věc obecně v té diskuzi u nás vlastně myslím v České republice je úplně běžná, že my tady vlastně jako všichni pijeme, my v postati kdy když se někdo dá po práci pivo nebo panáka, tak je to úplně normální, ale když se někdo potáhne z džojnta, tak je automaticky, řeknu s proměnutím, smaška. A to je a priory špatně, ale to, co říkal tady kolega z SPD, jak říkal, že kombinace marihuany a trávy pardon, marihuany a alkoholu může způsobit, že někdo bouchá hlavou o řeď, tak já se omlouvám, ale to je jako stejně absurdní, jako kdybych vám řekl, že po panáku vám narostou křídla. To, možná jsem to špatně pochopil, ale pokud jste to takhle myslel, tak to je prostě to je tak to prostě není a rád bych zareagoval tady na kolegu, který mluvil o heroinu a o MDMA nebo o extázy a jsem strašně rád, že jsme se v té debatě dostali k tomu, že třeba budou opravdy rozeznávat ty druhy ten heroin od extáze, ať si mrzí, jako můžou myslet, že třeba když policie začne potírat ten heroin, takže ten člověk, který je závislý na heroinu, tak si dá extáze a bude vlastně v pohodě tak to prostě bohužel vůbec není. Ta válka proti drogám kdekoliv ve světě, kde vlastně je, tak není úspěšná. Já si myslím, že nemůže být úspěšná. Ty drogy tady vždycky budou. Mluvčí 6: A. Mluvčí 5: Co se týče právě toho alkoholu, co tady zmiňoval kolega z ANO, tak u nás, a je to asi taky trošku spojený vlastně s tímto tématem, tak u nás je velký problém domácí násilí a domácí násilí je extrémně spojený s alkoholem. A opravdu, když to řeknu naraveno, kdyby ten často prostě otec, který doma zmlátí manželku, kdyby místo těch pár panáků si dal žojnta, tak se to nikdy nestane. To je objektivní fakt. To je objektivní fakt, kdyby se na jinou drogu vůbec se to nestane. Takže já bych se jenom rád distancoval od té extrémní demonizace těch drog. Nicméně samozřejmě, jak jsem na začátku říkal, jak mnoho se drogy dostanou dětem, tak to je a priory špatně. A to je asi všechno, co jsem já chtěl říct. Děkuji. Mluvčí 2: První, já bych se chtěl zeptat, ví tady někdo, kde jich došlo v zákazu drog? Přeobecně vůbec. Tak to O první světové válce. Přeci všichni jsme četli Hravitem lute Christa. Koukáři normálně berou, jestli jste to četli jako pozorní. V 19. století to nebylo něco, co v Číři vůbec společnost zabývala. Bylo ji v Povakolení. Takže abyste to věděli. Já, když se takhle bavím, zeskytujeme tématy, vždycky říkám, první světová válka přinesla dvě věci. Zákaz drog a progresivní daně. To jsou dvě věci, které znikly až po první světové válce. Tady kolegy říkají, že to třeba líbilo. Ale aby jsme se vrátili k tématu. Samozřejmě nějaká úplná eliminace prostě je nesmysl. Proto já říkám, my musíme za prvý umět rozdělit tu společenskou nebezpečnost. Co se pod nimi děje? Co se děje s tím člověkem? A tak dále potom. Já prostě nesouhlasím s tím, aby policisty lítali a scháněli ten, kdo vystupuje Marivánu. Protože oni pak budou zanedlávat ty daleko nebezpečnější drogy. A policisty nemůžou příbírat a příbírat a příbírat a platit ježi. Politik musí taky přemýšlet, z čeho je to platit a aby to bylo efektivní. Protože samozřejmě je hezký příbrat další policisty, aby bouchali někde a scháněli, kde je konopí, ale to je samozřejmě nesmysl, protože to byste museli vlézt ke každému do domu a to je prostě houpas. A sledovat ty cesty musíte. Samozřejmě ty výhleře existují. Ale říkám, zaměřit se opravdu na ty drogy, které tu společnost níčí. A ty jsou úplně jiný a samozřejmě přibývají úplně další drogy, kterým ještě nemáme tak rozpoumané, neznáme jejich dopady. Ale opravdu říct se si, udělat si kolik je asi uživatel v těch drogách, kolik kdo co peré a co se s těmi lidmi vlastně děje. Jak je to spojené s kriminalitou, co pod drogou udělají třeba, jestli někoho ohroží, neohroží. Člověk, který třeba má sobě pervitin, tak určitě pro společnost je daleko víc nebezpečný, než ten, co má Mariana. Protože člověk na pervitinu bývá agresivní a tak dále, takže je nebezpečný s tím okolím. Takže se může mít nějaký napadení někoho na ulici a tak dále. Já si pomatruji třeba, když si to bylo ještě v 90. letech, tam byly bary na příkopech a tam měl prostě tyhle lidi pod pervitinem a pod tyhle látkama. To už dneska nevidí. Po třeba 90. letech jste to většině viděli ráno, když jsi z barů a opravdu jich bylo spousty. Tak No určitě, určitě, říkám. Měřit tu společnost, tu nebezpečnost a hlavně jak ten člověk je si ohrožuje se svým okolím. Takže je si nebezpečný někomu druhýmu. To je velmi důležité. Že ji poškozuje sebe, to je hrozný. Už to je něco naše zdravotnictví určitě, ale to stojí jiný věci a do dneška jsme nevyřešili. Takže opravdu spíš je to měřit tu společnost a nebezpečnosti té další látky. Mluvčí 4: Takže k té věci. No. Zaprávě bych si vzpomněl ten začátek století. Pěkrát nám pan Komorous, validel protidrogového, tvrdil no my nezavíráme ty drobný dealery z toho důvodu, že se chceme dostat na ty nahoře. My jsme to teda zkousli. On jako validel měl pár dobrých zásahů, hezký. Jenže mě tak trošičku zpětně jako vadí, že spousta spoluobčanů vydělá jak na tom Václaváku, co a na Mostku, si ty psaníčka bez problému předávají ty drobnýho dealeri a že prostě je to tak trochu výchovat z té společnosti. Aby se na to zvykli. Čili zase jedna věc. Ano, chtěli bychom asi ty velké dealery zničit, ale zase na druhou stranu, když to takhle nechám běžet, tak jak to působí na tu společnost. Takhle bez problému Romové mladí, náctiletí, před Žižkovskou radnicí, Holičkovi náměstí, že on v tom pačíku naproti je vyšetřováčka policie a oni se tam taky předávali bez problému. A 50 metrů od toho je centrum pro takovouto mládež. Takže jako skutečně je I tohleto problém, pokud se I na tohleto, jak tady doporučuje kolega bývalý policista, nejde tvrdějíc, tak potom I ta společnost si zvyká. Tady máme graf, kde první řádka je alkohol, počet pacientů na psychiatry léčených kvůli užívání návěkových vládek. Tak první řádka je alkohol a všechny ostatní řádky jsou ostatní druhy. Jenže, já uznávám tradiční alkohol je nejvíc. Přesně se tady opakuje to, proč teda nejdeme tvrdě pro ty alkoholu a tak dále. To je svým způsobem zajímavý argument, jenže mně zaráží, že když si sečtu tady všechny ty ostatní řádky a dál bych to do jedné řádky pod ten alkohol, tak se dostanu cirka úplně na stejný počet, jako je ten alkohol. Takže my jsme se vypracovali takhle, že vlastně ostatní drogy dohromady jsou na úrovni alkoholu. A to vidím, tu nebezpečnost z těch ostatních druhů. Mluvčí 2: Máme. Mluvčí 4: Od všeho cirka přes 35 tisíc těchto pacientů s tím, že v roce 2021 po té stabilizaci se to začíná zase zrušovat. Takže COVID tomu spíš pomohl. Takže to je další problém. Další problém je ten, že teď už skutečně po těch cirka 20 letech se změnil způsob distribuce a že dneska vlastně část ta distribuce nebo dost velká část ta distribuce, pokud není přímo v klubech a podobných zařízeních, tak je tzv. donáška dobytu. Takže to je velký problém pro řešení policie, ale řešit by to policie neměla. Co se týká konopných výrobků léčebných, to odlišuju, protože existují I jiné léky a přípravky, v kterých jsou také drogy. Tak podle mě všechno tohleto patří do lékárny. Dneska máte lékárnu, kde máte léky a vedle máte další zboží, které je léčebné. Ať to tam pro boha zůstane. Nedělejme proto zvláštní obchody někde vedle. Na tož pro boha, aby jsme si kupovali léky někde na benzince. To prostě No ale to je prostě To je ten špatný přístup. Lékaren je relativně dost. Není důvod, aby fungovala distribuce léčiv a léčebních přípravků. Rozhodně jsem proti jakékoliv legalizaci nějaké drogy. Mluvčí 3: Já bych zase uvedla tady pár čísel. Takže ještě jednu zopakují, že více než 880 tisíc Čechů pravidelně, dlouhodobě a v podstatě destruktivně užívá psychoaktivní látky. Tady je zařazen jak pervitin, tak heroin, tak opioidy a různé léky. Deně pije alkohol a má s ním opravdu velké problémy. 600 tisíc lidí. Z toho 100 tisíc lidí úplně destruktivně. Co se týče užívání konopí a marihuany, tak absolutně destruktivně to působí na 100 tisíc lidí. Statistika za rok 2021. Jinak, abyste ještě věděli, třetina populace ve věku 15 až 64 let se setkala s drogama. Takže takhle to u nás chodí, co se týče těch statistik. Pak bych navázela na pana kolegu, protože když hovořil o těch lokalitách, protože právě více než polovina těch lidí bez přístřeší tak je součástí tady těchto statistik a bydlí na periferiích, speciálně Prahy. A to je další problém, který se s těmi drogami dostává do povědomí. A to jsou právě ty množící se vyloučené lokality. Potom jsem tady chtěla reagovat na kolegy, speciálně na tebe Petře. Proč se neuvedl statistiky Československa a třeba uvedl si Sovětského svazu? Protože před rokem 1989, samozřejmě, když se ty statistiky porovnají, tak je to nesrovnatelné, co se týče té prostituce. A to samé určitě I teď v Rusku a v bývalém Sovětském svazu. Dále bez domovectví. Například ve Francii, my měli v ústavě, nevím, jestli tu mají do dneška, právo na bydlení. My jsme to de facto měli taky v ústavách před tím rokem 1989. Po roce 1989 se ústavy změnily, nic takového tam není, jenom je tam popsán ten politický systém a jakýho má kompetence prezident, parlament a podobně. Takže se úplně změnil charakter té ústavy. Co se týče toho bez domovectví, viděla jsem opravdu několik materiálu analitických úřadů vlády za počátkem roku 2000. A tam to bylo ještě, če se sede v úmoci, takže se možná něco snažili vyřešit, teď už asi ne. Tam se naprosto jasně uvádělo a pamatuj si na jednu konkrétní studie. Byl to Čech, který odjel do Ameriky, tam propadl drogové závislosti a alkoholizmu, kombinované to bylo a napsal velikou knihu a ta byla součástí, což bylo zajímavé toho analitického materiálu a on tam říká, že byl úplně ztracen. Ten pát do temnot byl velmi rychlý. V podstatě I on chtěl jediné, mít nějaký ten karton na přikrytí a flašku vína, toho krabicového nebo nějakého alkoholu, aby na všechno zaplněl a vůbec není v lidských silách, aby se z toho ti lidé dostali. Jemu pomohli nějací indiáni. Trvalo to velmi dlouho a pak vlastně tenhle ten materiál, konkrétní ta kniha, dokazovala, nebo bylo to součástí důkazí toho, že oni, ti, co už v tom žijí delší dobu, už není pro ně možné jako z hlediska psychologického se de facto vrátit do té společnosti normální naší, jako ráno se zbudíme, jdeme do práce a tak podobně. Protože jako by měli poškozené, vymazané lidství. Je to obrovský zástat na psychiku, takže když někdo objeví nějakýho bezdomovce a dovede ho někam na dálnou práci a diví se, že on s tím nesouhlasí a nechce tam chodit, to už jsou opravdu jako nesmírně poškození lidi a ta degradace je velmi rychlá. A pak tady mám ještě naprosto v souhlasu s tím, Petře s tebou, jak jsi říkal, že primárně ten stát by to měl mít v kompetenci, protože stát dává ta pravidla a podle toho se pak řídí ty jednotlivé obce nebo ty kraje, ale ten stát je primárním zadavatelem toho politického řešení a z toho politického řešení, z toho jaká jsou udělaná ta pravidla, tak z toho vychází jak rodiny, tak ty obce a podobně. A pak tady mám ještě. Mluvčí 6: Už předá se. Tak děkuji. Tak děkuji všem paneškom I na odpověd na naší poslední a třetí otázku a mi právě nadešel čas pro publikum, tady vidím paní v první řadě, že se hlásí, tak jestli můžete k ní přijít sem, já vám přidám mikrofon a jestli byste mohla říct otázku a případně I na koho by byla. Mluvčí 7: Já bych teda než spolužil tu otázku, tak bych potřebovala panu, já si tady teda nějak povrátím asi. Protiž tady nebyla zmíněna jedna věc a to je, byly to na děti. Tady třeba já mám teda dvě věci, jedna se týká tady těch žvíkaček a druhá teda bude gembalství. Tady nenápadné nebezpečí vypadá jako žvíkačka. Senát podpořil zákaz prodé nikotinový sáčku dětem. Vy zřejmě všichni budete vědět o co se asi jedná, tak tady já nebudu rozebírat a škeráta nebezpečenstva, co s toho plynu a tak dále. Ale hlavní, co mě by na tomhle zajímalo, jak je možný, že se vůbec něco takového může dostat na trh bez toho vlastně věkovýho limitu, že je to možný, protože tady ještě předoškoláci k tomu užívají k těm žvíkačkám ještě nějakou další látku, takzvaný kraton, což je tedy, že to je nějaký doplňek z travy. Vůbec, jak se takovýhle, já mě zajímá, jak se vůbec, tyto věci můžou dostat na trh. Prostě, kdo to schváluje? Jmenově tě. Ty lidi, co to schválili, tak to jsou oboj zločinci anebo opravdu úplný hlopáci. To jinak není možný. A jinak, co se týče gamblerských. Tady, no, já jsem si, no, to tam není tak až vidět, ale například v nákupním centru Eden je hernička dětská. Jedna je normální a pak je taková v prvním patře. Když jdete kolem, tak slyšíte zvuky v podstatě hracích automatů, že jo. Já jsem se zdala s tím, ale už musím říct, setkala poprvé v 90. letech, když jsem byla v kavárně, že mám za sebou automat. Nebylo to tak, kdyby tě tam bylo v autíčku. A měl to úplně stejný zvuk. Včera jsme byli v Brně. Je to centrum Science. Centrum se to jmenuje a je to nádherná záležitost pro děti. Úplně fantastické věci. Vědecké a všechno možné. Ale už tam ten jeden hrací automat je tak, že jo. Protože zřejmě sponzorský dar nějakej a to. A tohle to právě vliv na ty děti, už vlastně na tříletý, který přijdu do toho obchodního centra a už to slyší, že jo. Všechno teď ta hernička to nevetněná. Když jsem to viděla, jsem nejdřív nevěděla, a co se jedná, až jsem teda viděla, že to je herna pro děti. Tam furt jenom blikají právě ty všelijaký světílky jako u těch hracích automatů. A většinu tam jsou, že jo. Jsou tam teda I nějaký další věci. Ale celková ta atmosféra prostě působí jako jako herna, jo. Čili takhle oni si podle mě už vychovávají další klienty od malička. No tak tyhle dvě věci. A hlavně jak jsem říkala, jestli je možný, jestli někdo z vás fakt ví, kdo takovýhle věci schvaluje. To, že se dostane žvějkačka, že ho s nikotínem natrstí, že teda si to můžou koupit děti. A tady třeba já nevím, holčička, která si to zkrká nějak na zuby už nebudu. Ale tak takhle. No děkuji za pozornost. Mluvčí 6: Děkuji. Takže děkujeme moc za dotaz. A mám tady hned dva, kteří se hlásí. Tak jestli to ostatní nehodaří, že bych vzal takhle přednost, aby jsme udrželi další dotazy. Takže viděl jsem vás první. Tak dáme přednost mladšímu. Mluvčí 5: Děkuju vám. Já vám odpovím na to, jak jste se ptali na to, kdo to schválil, jak se tyhle věci vlastně dostanou k lidem a dětem. Což je ten problém, který já vidím taky. Já se vám přiznám třeba ten kratom, jak jste zmínila. Mnohokrát jsem to užil, jako že jsem sportovec, tak mohlo se to dá užívat inteligentně a není to nic jako steroid nebo něco takového. Nicméně, proč se to dostane dětem? Ono se to neprodává jako žádná potradynářská věc, ale na těch sáčcích ono se to prodává dneska v podstatě úplně všude. V trafikách se to prodává a prodává se to v automatech a na těch sáčkách je napsáno, že to je barva. Že to je barva, která se rozmíchá ve hodě a stát není všemohoucí a když někdo sem přijde z novou drogou, tak se distribuovat bude vždycky. Nicméně ten kratom děti využívají taky stejně jako vlastně na HC, což je teďká legální marijuana a stát není všemohoucí, bude to tady vždycky a jenom to je jako jediná odpověď na to, proč Jenom mám odpověď na to, jak to je. Není na to potřeba potravinářská licence a je to prostě prodávány jako barva. To je všechno. Děkuji. Mluvčí 0: Já tady navážu na kolegů. My jsme my jsme se opravdu a já osobně jsme se s tím kratomen setkali. Umístili nám tady ten automat v stavostrašnické u metra a udělali jsme všechno pro to, aby to zmizelo. To tady prostě nemá co dělat jednoznačně. Je to jakási psychoaktivní látka, může ti to koupit deseti lety děcko. Na to ať zapomenou. Otázka samozřejmě je, co s tím, protože zakázaná látka, a s tím souhlasím tady kolegovost ODS, který to jednoznačně podporuje, zakázaná látka to zatím nejí. Zatím nejí. Údajně od června se o to má jednat, že se to dostane na seznam zakázaných látek, ale tady další informaci já nemám, prosím vás. Jenom bych vás chtěl říct, že Praha 10 tyhle automaty jednoznačně likviduje. Ano? Jednoznačně. A jsme jednoznačně proti. Jinak rozměstí je to tady rozměstí je to tady je to z Ostravy, ostravská firma, která se vždycky domluví samozřejmě s nějakým soukromým majitelem nebo prnajímatelem a tak to tam prostě šoupnou. No. Takže já bych vás jenom chtěl ujistit, z hlediska mého bývalého povolání, z hlediska zastupitele, z hlediska hnutí, kterého jsem členem, toto se na Praze 10 abajovat nebude. Jestli to nějaká další Praha někde začne legalizovat, to už je jejich věc. Ale my jsme proti. Já osobně si myslím, osobně, že I na pražském magistrátu, aby jsme to I předjednávali. Tady tuhletou věc a víme, kdo je tam v koalici. No tak se snažíme, aby ten kraton, hlavně ten kraton, aby to zmizelo. Vezhoďte se za moji účinnost, Mluvčí 1: Tak to prostě je z našich strany. Děkuji. Děkuji. Mluvčí 6: Děkujeme a ještě dám rychle prostor. Tady ta vteřinko a potom ještě vidím, že paní doktor nesehlácal jaký rychlý. Mluvčí 5: Já budu mít opravdu rychlou reakce. Já jsem vlastně rád za to, že byste se spavili toho automatu, protože ten problém těch automatu je ten, že se to kupují děti. To je pro mě ten vlastně jediný problém, který tam je. Nicméně já vím, že na desíce, na Praze 10 v Edenu, jsou dvě trafiky, kde se to prodává. Jenom chci navázat na to, že vy, když se zbavíte toho automatu, tak to stejně někdo jiný bude prodávat. V ten krátom dneska děti. Já vím, že děti si to objednávají přes internet. Nás to objedná přes internet. Sportovci to užívají opravdu hodně. Jsou druhy kratomu, který berou studenti. Berou to studenti a během zkouškovýho prostě ujíždějí nakonec tomu, aby zvládli zkouškový. A já si myslím, že to je další věc, která, když se dostane na seznamy legálních látek, tak tady nebude o něco málo méně nešitý. Prostě to je podle mě fakt. Děkuji. Mluvčí 6: Děkuji už si za reakci. A prosím, panu přátelí, doktorce. Mluvčí 3: No já jsem chtěla říct, že to nereguluje nikdo a ani není zahajen ze strany státu, aby to regulováno bylo. A nechci to tady opakovat, ale to je prostě, naůj je nejbližší ta evropská unie, nadřazenost nad národních korporací, nad národními státy a tak pravidla, co se v jednotlivých státech smí a nesmí omezit a podobně. Já teda, to je dobré, že jste zmínil tu firmu, tak schválně pak vyhledat, kdo je vlastní, kdo vlastní toho, kdo je vlastní, kdo vlastní toho, kdo je vlastní, kdo je vlastní a dostaneme se úplně jednoznačně vždycky k těm pár nad národních korporací, které mají de facto všechno. A co se týče té ničení té lidské společnosti, tak jednak je to to gamblerství, jednak je to třeba pedofilie, nebo teď legalizace, ta snaha o legalizaci, sexualizace dětí, těch nejmenších, tak to vychází z těch tři D, kterými se de facto řídí, ta západní civilizace a to je, a evropská unie je deindustrializace, depopulace a desocializace, prostě to tak je a je to I napsáno v materiálech třeba se tvářilského klubu, nebo v podstatě k tomu vedou I ty jednotlivé, když si přečtete podrobně agendu 2030, tak jako to jsou de facto oficiální materiály, ke kterým my jsme se přihlásili, my jsme ty smlouvy mezinárodní podepsali, no a teď jako se tváříme, že neexistují, mnozí z nás vlastně ani neví, že ty smlouvy neexistují, ale prostě jedeme podle jejich plánů a tady se můžeme strhat, ale pokud my neodstřihneme ty kořeny, tak se prostě nic nezmění a pokud ty kořeny nepojmenujeme. Mluvčí 6: Já děkuju všem, kteří ještě, ještě to můžete. Mluvčí 1: Já jenom jsem chtěl říct, no je to hezký, tá do toho všeho velkou politiku, ale ono to o tom není, prostě svět se mění, jak jsem vám říkal, mění se I ty návikové látky, nebo to, co bychom smlouvy uvažovali. Dneska je to kraton, k tomu říkáte? Pozající to bude něco dalšího, jde spíš o přístup k té protidrobové politice, jo? To je dneska ten základ, protože už nevystačíme s tím, že pět návikových látek ty dáme do zákona a stanovíme množstvím to honit. Je to o přístupu. Hlavně říkám, svět se mění, technika jde dopředu, patrně jich umělá, inteligence se vymyslí spoustu takovýhle jako věcí, má to dvojí až trojí užití, nejde všechno zakázat, jo? Tak jenom spíš o to přemýšlím. Mluvčí 6: Děkuju moc a tam vidím, paní se rychle hlásí, tak pojďte k nám. Dobrý den. Dobrý. A pojďte se taky sednout, a to máte dneska takhle všichni stejný. Děkujeme. Mluvčí 7: Dobrý den, Mluvčí 3: Jsem Kýrova. Já bych se chtěla. Mluvčí 7: Zeptat, vlastně Petr Lachny. Mluvčí 3: Tady mluvil. Mluvčí 7: O tom, že je důležité, aby tyhle otázky. Mluvčí 3: Vlastně politici projednávali. Mluvčí 7: S odborníky. A proto bych. Mluvčí 3: Se chtěla zeptat, protože vy jste vlastně každý z jiné strany a tady, pán Jan Tips, já přišla později, takže nevím, z jaký jste vy, ale vy jste vlastně říkal, Mluvčí 7: Jestli se nemýlim, že když jsem mluvila o těch aplikačních místnostech, kdyby se takže bylo politické rozhodnutí, že to nebylo tak nakonec schváleno, tak se chci zeptat, do jaké míry vlastně si myslíte, že tyhle otázky je nutné řešit s odborníky a do jaké míry je nutné mít vlastně. Mluvčí 3: Koncenzus. Protože mně se zdá, že pak se vlastně politici předbíhají v tom, kdo řekne tvrdší stanovisko, ale teď nemluvím o tom, samozřejmě to Libuška měla pravdu, Mluvčí 7: Že by to mělo být jako nezákonný, ale. Mluvčí 3: Nad tu hranici 18 let, že vlastně to není vždycky tak, Mluvčí 7: Že tvrdý přístup znamená. Mluvčí 3: Míň těch drog, Mluvčí 7: Tak jestli byste byli ochotni se, nebo vaše zástupci političtí, vlastně o tom jednat z odborníků a udělat nějaký koncenzus napříč stranami, aby to vždycky pak každá strana nezměnila a pak se vždycky nemluvilo o tom, že to má být jinak, ale právě, aby byl hlavní ten přístup. Mluvčí 3: Států a. Mluvčí 7: Obcí krajů. A tak děkuji. Mluvčí 6: Tak děkujeme za dotaz a vidím, že tady máme první obchazeče, který se toho ujme. Takhle dobrý, aby ještě nakonec nic nespadlo. Mluvčí 2: Tak samozřejmě odborníci mají právo se k tomu vědět, ale politik nese politickou zodpovědnost. Bojíme se expertokracie, viděli jsme to v covidu. Ovládali nás páni docenti a profesoři a politici se za ně schovávali. Politik se nesmí schovávat za experty, za odborníky. Politik musí zaujmout racionální, realistické, politické stanovisko a mít jasnou koncepci. My jsme se nepochopili s tým státem. Stát musí mít koncepci, ale to řešení samozřejmě musí být už na jednotlivých akterech, kterým to je rozděleno. Ale prostě politik se nesmí a nemůže schovávat pouze za odborníky. Politik musí mít řešení a musí se za ně vstát. Neměl by lhát a slibovat nerealné věci. Ano, máte pravdu, vzdělácká stanoviska jsou jedna věc a pak ta realita je věc druhá. Proto opravdu jsem se tady celou dobu snažil racionálně mluvit o těch věcech. Vzdělácký slova já nejrad používám, protože oni se vždycky míjí účinkem. Většina lidí, kteří vám říká vzdělácký slova, tak z toho splní mnohem méně než lidé, kteří k tomu přistupují realisticky. Mluvčí 6: Děkuji. Děkuji za opovit a ještě je tady jedna opovit, tak jestli vás taky můžu poprosit. Mluvčí 0: Spíš jedna otázka, Mluvčí 6: Nebo odpověď? Jo, otázka padla už. A jak už je genderová vědomost, tak vás taky pustím sednout. Mluvčí 1: Děkuji, genderová I seniorská. Mluvčí 0: Přátelé, já vám velice děkuji za tuto diskuzi. Mluvčí 4: A. Mluvčí 1: Zejména za. Mluvčí 6: Ty poslední slova, které jsem zatím zazněl. Mluvčí 0: Víte, dostáváme se do situace, kdy. Mluvčí 1: Šetříme. Mluvčí 0: Na spoustu věcí nejsou léky. Mluvčí 1: A ten trh reaguje okamžitě. Vzpomněli jste tady, že existují zásilkové služby na potravenové doplňky. Mluvčí 0: A co si myslíte, Mluvčí 1: Že neexistuje. Mluvčí 5: Způsob distribuce. Mluvčí 1: Drog jako potravenových doplňků? Mluvčí 0: Dokonce už to zašlo tak daleko, možná I díky tomu, že prostě pomalu a jistě služby. Mluvčí 1: České pošty realizují. Mluvčí 0: I jiné nadnárodní firmy, konkrétně PPL. Takže co si objednáte, dostanete už ne na jméno, ale dostanete to na kód, takže ani nikdo neví, komu kdo co dodává, stačí zaplatit. Děkuji. Mluvčí 6: Děkujeme moc. A vidím, že tady se hlásí o slovo, tak vám ho předám a už máme, bohužel, jenom pár minut posledních, takže prosím. Mluvčí 1: Já to jenom zkrátím, Andreo, to ještě pro tebe, to už pořeču, ono to není tak, že by si jeden politik něco rozhodl, politika je kolektivní, tam je mnoho vrstev, jako málo kdo rozhodne sám, tam ty odborníky slyšit musíte, musíte to vysvětlit těm kolegom, oni mají taky nějaký názor, je to kolektivní rozhodnutí, konec konců je to rozhodnutí nějakého politického subjektu a ty další věci ve sněhovně tak jsou zase jiné, musíte najít nějaký koncenzus, samozřejmě, že ta politická reprezentace tak rozhodne, nese si kůži na krv, ale samozřejmě, když rozhodne blbě, no tak to pak vidíme, jak to vypadá, tak vidíme, že to takhle je, takže je to opravdu o nějakém kolektivním duchu, o tom jednání, znovu říkám, může se to povíst, může se to nepovíst, ne spíš o to, jestli máme pak ochotu třeba ty věci napravovat. Mluvčí 6: Děkuji moc. A tam se chce ještě někdo přijít. Takže děkuji a Mluvčí 5: Já bych bys taky přijímal. Můžete, Mluvčí 2: Určitě. Mluvčí 3: Já nadážu na tebe, Petře. Řízení je proces informační, to znamená, že ten, kdo řídí, tak má v ruce média, mainstreamová média. A určitá, nebo všechno ta mainstreamová média, popřávají pouze jedné skupině lidí názor. To tak je. Když máte jiná skupina lidí jiný názor, tak se do toho mainstreamu nedostanou, tudíž se nedostanou ty informace do oběhu a tudíž je ta společnost řízená skrze poskytování jistých informací. Tak jenom, že to není tak, že někteří lidi jako se dohodnou a pak jako by to dopadne dobře nebo špatně, ne. Ta společnost je řízená z toho vyššího levelu a to právě skrze provění těch informací. A ty jsi říkala, tady nezmiňujeme politiku, ale byla to několikrát zmíněna. A já na tohle bych dala jeden konkrétní příklad. My, když byly volby, tak jsme se vůbec nedostali do médií, ty volební vizitky v rozhaze byly stříhány se 30 sekund na beste, takže to nedávalo smysl. Tak jsme dávali stížnost na nejvyšší správní souk, že byla porušena jak ústava, tak samozřejmě volební zákon a podobně. Protože jsme se do těch médií nedostali a tudíž jsme nemohli těm lidem říci ty naše názory. A bylo nám řečeno, že to je v pořádku, protože podle jakého se jedukátů z roku 2016 se do médií dostanou jenom strany podle takzvané odstupňované rovnosti a o tom, kdo si je rovní a kdo méně, tak rozhodují soukromé agentury pro výzkum veřejného mínění. Takže tímhle se vůbec formuje ta společnost a ty jednotlivé politické názory. Mluvčí 6: Děkuju moc za odpověď a bohužel náš čas už se pomalu chýlí k konci, takže budeme končit a děkuji za všechny dotazy I za všechny skvělé odpovědi a jsem velmi rád, že jsme se zde dnes sešli a doufám, že se nám to líbilo, že jste si dnešní debatu užili a 26. června bude další valstavická debata a tentokrát se budeme zaobírat školství. Tak oprava 19. června bude na tému školství, takže když budete mít čas a budeme určitě rádi, když znovu dorazíte. Děkuju všem panelistům, kteří dorazili a prosím, jestli byste se s těmi potleskem rozloučili. www.arkance-systems.cz.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici