← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 0: Miný sousedé, dneska vás vítám u dalšího dílu o prezských sídlištích. První díl byl o sídlišti Solidarita, které bylo nejstarší a první v Praze a kousek od něj začalo vznikat v roce 1947 jedno z největších sídlišť tehdejší doby sídliště Vršovice, Vršovické sídliště. Bylo stavěno podél silnice Vršovická a čítalo asi 115 hektarů. Svou architekturou typicky navazovalo na poválečnou výstavbu a ničím zásadím se nevymykalo, až na to, že bylo dobudováno zase kompletně tak, jak bylo navrženo, včetně občanské vybavenosti, náměstí a všeho ostatního. V první polovině 50. let postupovala výstavba Vršovického sídliště na východ a vzniklo takzvané Východní náměstí. To bylo po kubanské revoluci pojmenováno jako náměstí kubanské revoluce a vznikly tady veškeré potřebné služby. Obchody, řezník, samoubsluha, pořádali se tady různé masopusty a slavnosti a bylo to celým středem toho Vršovického sídliště. V roce 1991 po revoluci se finálně přejmenovalo na kubanské náměstí, tak jak ho známe dnes. Na severní straně kubanského náměstí stojí hlavní monumenta, Společenský dům a hotel Mars. Byl dokončen v roce 1961 a kromě hotelu v něm byl Společenský sál pro 200 osob, kavárna, knihovna a bylo to vlastně takové celé centrum Vršovického sídliště. Je to velký vzor I pro dnešní projektanty a stavitele, protože když se takdy stavili tyto sídliště, tak se stavili nejen obytné domy, ale I společenské vyžití, právě tak, aby lidé mohli v tom místě, v té čtvrti žít a nebyla to jenom noclehárna, tak jak jsme bohužel zvyklí dnes, kdy developeri často staví jen obytné domy nebo koncárské projekty, které jsou potom třeba v noci neobydlené, jsou to města duchů a podobně. Takže měli bychom se z minulosti inspirovat tím dobrým a stavět podobně zajímavé projekty, jako je třeba Vršovické sídliště. Tak já se těším někde na viděnou.Kopírovat text

Vršovice, jedno z největších sídlišť své doby, začalo vznikat v roce 1947. Bylo stavěno podél silnice Vršovická a čítalo asi 115 hektarů. Architekturou navázalo na poválečnou výstavbu a zásadně se nevymykalo tehdejším postupům. V 50. letech se sídliště rozšiřovalo směrem na východ a vzniklo zde náměstí. To se tehdy jmenovalo náměstí Kubánské revoluce, aby vzdalo hold Fidelu Castrovi a nově nastolenému komunistickému režimu na Kubě. Vznikla zde pomerně slušná občanská vybavenost - obchody, řezník, samoobsluha a další služby. Pořádaly se tu masopusty a jiné slavnosti, což z náměstí udělalo jakési místní centrum. Po revoluci bylo přejmenováno na Kubánské náměstí, což mu zůstalo dodnes. Na severní straně stojí zdejší monumenta - společenský dům a hotel Mars. Ten byl dokončen roku 1961 a nabízel tehdy kromě ubytování i sál pro 200 osob, kavárnu a knihovnu. Tato původní sídliště jsou velkou inspirací z toho důvodu, že byla stavěna vždy se záměrem nabídnout v místě občanům i dostatek služeb a zmíněné vybavenosti, což už dnes bohužel standardem není. Dnes developeři staví projekty s cílem, aby vydělali co nejvíce, takže se na kavárny, parky, knihovny a podobně tolik nemyslí. Město by je k tomu mělo však motivovat svými pravidly a předpisy.

Screenshot není k dispozici