← Ing. Ondřej Prokop

Mluvčí 0: Předmětování Podle mě už jako mnoho let, já si myslím že naposled to město sofistikovaně řídil Pavel Bem ale mělo to zase nějakou svoji druhou stranu mince kterou všichni jako známe Ale od té doby mi přijde že máme opravdu smůlu na slabé primátory. Mluvčí 1: Předmětování Asi těžko jste mohl dostat před volbama lepší dárek než kauzu hlubuček Asi na začetní čím jiný. Mluvčí 0: Já si nemyslím že to je úplně dárek, protože to vlastně poškozuje kompletně celou politickou scénu Já si myslím že už dneska jsou lidi hodně znechucený politikou a samozřejmě tohleto ničemu nepřispívá, takže já za to úplně rád nejsem. Mluvčí 1: Co vám na tom vlastně vadí úplně nejvíc? Mluvčí 0: Mě překvapilo a šokovalo ten rozsah tohle My se jako tušili, že se tam dějou nějaké nekalosti v tom dopravním podniku My jsme na to upozorňovali dlouhodobě, už od roku 2019 Jsme chtěli prověřit nějaké věci, ty metro Halešovice Navrhli jsme to na zastupitelstvo, nikdy to nebylo projednáno My jsme jako opozice neměli členy dozorčí radiopravního podniku takže jsme nemohli ten dopravní podnik kontrolovat A samozřejmě po Praze běhaly různé zkazky o panu Hlubučkovi a o dalších lidech, že se tady něco děje, ale že to bude takhle rozsáhlé že vlastně do toho budou zapleteny I drogy a prostitutky a vlastně o zvukách mafie, tak to nás nenapadlo. Mluvčí 1: Jak je to vlastně rozsáhlé? Já partytulku jsem četl, ale přiznám se, že z mojí historii novinářek na to mám trochu jako Ne, že bych těm chlapcům fandil pro boha, to určitě ne ale vidím to z malinko, řekl bych, jiného úhlu Jak vlastně je to teda rozsáhlé? Já to nevím, vy to víte My to taky nevíme, protože do těch policejních spisů já přístup nemám já vycházím jenom z toho, co je vlastně v médiích ale šokující je to, že vlastně, jak to tak chápu, tak pan Rädl vlastně 20 let s papírama na hlavu byl schopen ovládnout dopravní podnik přes pana Hlubučka a možná I část magistrátů což je něco, co jsem se jako neuměl představit, že se tady někdy vrátí to jsou vlastně takové ty devadesátky a ty mafiánské struktury které tady kdysi byly a dneska jsem si myslel, že už to není možné Ty vole, ovládnul to? Mluvčí 0: No tak ty média to tak popisují vypadá to, že se v podstatě na těch jejich kokajinových večeřcích vymýšleli, kdo dostane jakou veřejnou zakázku jak to zorganizují což je pro mě něco absolutně šíleného. Mluvčí 1: To samozřejmě chápu no ale stejně bych vlastně z takového lidského pohledu jsme na pivu nejsme na magistrátu není to přímej přenos prostě co na tom člověku, jako politikovi a vlastně mladému člověku který podniká, který má rodinu co na tom vadí z lidského hlediska vlastně nejvíc. Mluvčí 0: Tak mě na tom vadí, pokud to je pravda my nevíme, co přesně je pravda dneska něco čteme v médiích ale vypadá to tak, že vlastně ta skupina vydírala různé podnikatele aby zaplatili v Fuzukách výpalné za to, že jim nebude vypovězena slouva nebo že se s nima bude nějakým způsobem počítat což si myslím, že opravdu to jsou takové ty mafiánské manýry toho palermatéta Itálie co se mi opravdu nelíbí. Mluvčí 1: Co se s tím dá dělat? Mluvčí 0: Je to to je služitá otázka ten dopravní podnik je obrovská společnost vlastně největší v Praze která samozřejmě přitahuje spoustu takových existencí a problémů a samozřejmě tu společnost jako celkově uhlídat není jednoduché. My jsme byli svědky spousty skandálů, spousty reprezentací I před námi. Toto je nějaké vygradování je to prostě opravdu velké ale těch těch problémů tam bylo spousta myslím, že musíme všichni začít prostě u sebe. Mluvčí 1: A tak on ten problém taky možná trochu souvisí s tím, že že jste sám říkal z Kasky chodili o Hlubučkovi ono z Kasky po Praze a nevím, po Praze, ale po republice chodí na koho se podíváme, jo? z politiků. Koneckonců vždycky tam musí být nějaká návaznost na nějaké ekonomické struktury, protože prostě marná sláva I ta politická strana prostě z něčeho žije a nemusí to být jako vyložený jako nelegální věc ale jsou tam nějaký podporovatelé nějaký známí jo, je to prostě jsme malá republika, že o ty oznámostech že o kolikrát se prostě dostanete k nějaký práci, protože potkáte nějakýho známího atd. A ta politika přece není něco, co je oddělený jako by od toho běžného života, jo? Tak proto se ptáme, co se s tím dá dělat jak, jestli jako se dají nastavit ještě nějaké lepší pravidla, nebo jakým způsobem, jo, když to vezmu opačně byl byste součástí, řekněme, koalice byl byste ta strana nějaká je mi jedno, jestli Piráti nebo Praha v sobě, to je úplně fůk ale dejme tomu, hypotetická situace jste v té koalici a váš koleční partner tohle udělá jakým způsobem byste reagoval? Co byste jako změnil? Co byste udělal jinak? Mluvčí 0: Tak já si myslím, že je to hlavně o nějaké komunikaci mezi těmi lidmi tady je jasně vidět, pokud pan Primátor tvrdí a má pravdu jestli má pravdu, že o tom nevěděl tak je to nějaké komunikační silání já si myslím, že ty lidi se mezi sebou nebavili pořádně nevěděli kdo co tam dělá, protože musí být nějaká kontrola v tom týmu mezi těmi lidmi a pokud měli nějaké podezření tak přece není možné, aby dva roky nic nedělali měli prostě rezignovat nebo měli udělat nějakou rekonstrukci té rady a měli se těch negativních článků zbavit já si myslím, že je to vždycky o nějaké samokontrole že ten tým musí identifikovat toho jedince, který tam teda dělá nějaké problémy nebo je podezření na to a musí se na něj soustředit a případně se ho zbavit nějakým způsobem změnit kompetence vlastně oni nedělali nic oni podle mě dva roky strkali hlavu do písku tak jakoby zjišťovali, co se možná děje měli nějaké informace pan Steiner tvrdí, že vlastně náměstek pro dopravu, že šel na polici, to je fajn, to ho šlechtí to je ho občanská povinnost ale myslím si, že to je málo. Mluvčí 1: Takže jestli to dobře chápu není to v tom, že byste si myslel že je systém nějak špatný, je to prostě lidský selhání. Mluvčí 0: Podle mě to je o lidech, jako prostě lidi někteří selhávají, dělají chyby, mají k tomu různé důvody někdo se třeba dostane na nějakých životních potíží na nějakých dluhů, musí prostě řešit zkrátkově tě, bohužel prostě lidi jsou lidi my v Nutianoch jsme také měli řadu prostě problémů jednotlivců, se kterými jsme se museli rozloučit to je podle mě jako v každé politické straně ale myslím si, že to selhání je v tom, že se to nechalo nabobtnat těmi lety do obrovských rozměrů vlastně nikdo to neřešil. Mluvčí 1: Když to zabrousil do Ana já to nechci nějak se v tom moc patlat ale jakým způsobem vlastně vnímáte třeba já ani vlastně nechci použít to slovo kauza, protože to nemám moc rád ale případ případ Andreje Babiše ten už půjde k soudu jak se s tím jako vypořádáváte? Mluvčí 0: Tak ono to je vlastně úplně něco jiné, co řešíme teď kauza Čapí Nízdo vznikla za prvé předtím, než Andrej Babiš šel do politiky úplně dávno předtím za druhé tam nebyly žádné šifrované telefony, žádné pohlvory žádné machinace, žádná korupce to byl prostě nějaký dotační management a teďka ten soud je o tom, jestli ta firma byla střední, velká, jestli ta dotace byla správně čerpána ale vlastně neznikl žádný podvat to byla oficiální žádost která byla nadčerpána, zkontrolována a následně to někdo udal že to možná bylo špatně čerpáno vlastně to úplně něco jiného tam nešlo žádné jako mafiánské struktury. Mluvčí 1: No a tak dostalo se to k soudu, že jo? to je jako zase není to úplná maličkost. Mluvčí 0: Já jsem rád, že se to konečně potichlo tak to mu soudu dostalo ten soud jednoznačně rozhodne jestli pan Babiš je vinén a nebo nevinén protože my se tady patláme v nějaké podle mě pseudokauze pro mě pseudokauze x let a vlastně akorát na tom vydělává naše politická konkurence protože samozřejmě problém to na první pohled je a je strašná škoda, že to trvá tak dlouho a se obávám, že bohužel to samé čeká pana Hlubučka a ty další lidi máme ty zkušenosti z minulosti že ten náš soudní systém prostě trvá strašně dlouho. Mluvčí 1: Celá ta kauza je vlastně postavená na tom, že někdo předal živej policejní spis jako novinářům a teď celá společnost žije jako bytou žumpou máme nějaký výběr z toho samozřejmě nemáme celý spis. Mluvčí 0: Tohle je věc, která mě osobně hodně vadí tohle by se stát prostě nemělo že utíkají takové odposlechy a vytržené věci z kontextu do toho mediálního prostoru to je prostě špatně, ať už jde o jakoukoliv stranu nebo jakoukoliv kauzu, tak tohle by se dít nemělo potom se samozřejmě vynáší v tom prostoru mediálním nějaké soudy o někomu, kdo třeba opravdu jako by nic neudělal jsme svědky dneska toho, že vlastně za mě rezignují politici na své funkce, kteří byli jenom zmíněni v tom spise ani pořádně nevíme, jestli teda se mohly dopustit nějaké trestné činnosti a je na ně tlak, aby rezignovali tak to už mi přijde potom jako hon na čarodějnice že to jako správně není. Mluvčí 1: Z vašich veřejných vyjádření dneska jsem čet nějaký rozhovor do Expressu, tak jste byli jako poměrně přesvědčivý a mluvíte prostě o mafiánských těch tak to se ve vás musí trochu prát, ne? tyhle dva pohledy. Mluvčí 0: Ano, tak máme dispozici nějaké informace z těch médií a samozřejmě jsou tam osoby které opravdu byly v těch konspiračních bytech a povídaly si tam poměrně o velmi konkrétních věcech uplací o rozdělování peněz tak to je jako by jedna rovina a pak je tam celá řada osob o kterých si tyto osoby v tom konspiračním bytě jenom povídaly oni tam nebyli a oni říkali třeba je potřeba ještě tady někomu něco dát a tam je otázka jestli mu to v finále opravdu dali, jestli s nima mluvili a je potřeba rozlišovat asi jako by tu závažnost té situace a já vlastně říkám to že vyvodit politickou odpovědnost by měly primárně ty statutáři, kteří to město vedou protože já si myslím, že není možné aby o tom pan primátor Hříb a pan náměstek Šajner prostě vůbec nevěděli a pokud o tom nevěděli tak si asi myslím, že je to nějaké manželské silhání, že to nekontrolovali nemluvili s těmi lidmi atd. Mluvčí 1: Jinými slovy, když odstupuje ministr školství tak je to až sekundární krok první na řadě by měly být statutáři hlavního města. Mluvčí 0: Přesně tak, já si myslím, že dávno před ministrem školství měl odstoupit pan primátor a pan Šajner tady v Praze protože těmají opravdu jako tunu masl na hlavě, pan Gazdík samozřejmě já si myslím, že je nevysvětlitelný proč ministr školství používá šifrovaný telefon já jsem třeba šifrovaný telefon v životě neměl a napadlo by mě k čemu bych ho jako politik mohl mít tak samozřejmě tohle je věc, která je podle mě jako nevysvětlitelná a těch problémů tam měl celou řadu ty osobní stahy s panem Rädlem on se ho někdo zamotal, on tvrdil na začátku že toho pana Rädla nezná pak vyplynul na povrch, že vlastně byli spolu nadouvolené, tak to jsou věci, které podle mě pro ministra školství jsou neodpustit. Mluvčí 1: Teď možná vůbec netěžší otázka za celou tu dobu kdybyste měl za něco stáhojící koalici pochválit tak co by to bylo za ty čtyři roky? Přece ta mince tomu už musíte vědět máte zkušenosti, podnikatel jste je prostě zkušenej člověk máte rodinu, každá mince má dvě strany tak jako asi to z vašeho pohledu jako není ideální ale něco se jim přece povést muselo. Mluvčí 0: Tak určitě vždycky máte nějaké dvě mince teda z dvě strany mince a něco se povede, něco nepovede jako těch věcí pozitivních moc není co chválím takže se povedlo rozjet stavu Metra D což je vlastně stavba, která se připravuje 40 let a trošku mě mrzí, že pan primátor Hřib dneska si to vydává jako svoji hlavní zásluhu což prostě není pravda protože to připravovali ani ne Mejzádří a Nekrnáčeva a ještě spoustu reprezentací před námi a jim se vlastně povedlo to dotáhnout to v finale, kde se fakt začalo kopat a dneska ta stavba běží myslím si, že to výrazně pomůže všem lidem z toho jeho východu z Libuše, z Modřán a tak dále kde dneska jsou odkázání pouze často na autobusy takže to je podle mě zásadní stavba pomůže to I v nějakém rozvoji ve výstavbě bytů, v okolacích stanic Metra nějaké infrastruktuře a tak dále to se povedlo a teďka z poslední doby asi bych pochválil mírně opravu Barandovského mostu kde my jsme očekávali, že to bude poměrně velká dopravní katastrofa vzhledem k tomu, že se té koalici zvládlo komunikačně si myslím odstrašit spoustu lidí aby tam nejezdili tak vlastně žádná katastrofa se zatím nestala doufám, že to vydrží a tohle si myslím, že by mohla být inspirace do budoucna jak plánovat nějaké úzavírky takhle dramatického charakteru že prostě potřeba provědat velkou mediální kampání a ty lidi na to upozornit, aby s tím počítali. Mluvčí 1: U toho Barandě jako je to snadný takže tam samozřejmě ten strach vyvolat je velmi lehce a funguje to já z mýho pohledu jedna z mála dobrých vlastností médií dneska, že vystrašit dokážou perfektně uvidíme jak to bude v září. Mluvčí 0: Toho se trošku obávám. Mluvčí 1: Ale zase na druhou stranu opravit se to musí. Mluvčí 0: A mě jediná chyba, to co mě mrzí, že se nepovedlo že vlastně je připravená stavba dvoreckého mostu, kterou jsme chystali mi za hnutí jano, v minulém volním období a že se nestihlo to urychlit a v podstatě ten dvorecký most dřív než začala dleta rekonstrukce protože ten dvorecký most sice dneska je plánován že bude pouze pro tramvaje chodce, pěší, cyklisty a integrovanou záchorovanou službu nicméně určitě by tam šla udělat jako na výjimku obízná trasa, takže pokud by stal dvorecký most dřív než by se opravil ten barandovský most, tak by samozřejmě ty kolapsy byly v podstatě menší. Mluvčí 1: To je zajímavá věc Kde se to zaseklo? Mluvčí 0: Já si myslím, že nikdo to pořádně, to město dneska jako neřídí, jo, což je problém podle mě už jako mnoho let Já si myslím, že naposled to město sofistikovaně řídil Pavel Bem ale mělo to zase nějakou svoji druhou stronu mince, kterou všichni jako známe ale od té doby mi přijde, že máme opravdu smůlu na slabé primátory kteří tak nějak nejsou schopní to komplexně obsáhnout manažersky a to město uřídit protože ten primátor by si měl mě bochnout do stolu a říct teďka tohleta věc musí počkat a tady dáme prioritu ale dneska přijde, že pan primátor hříp a I další třeba starostové a další jako vedoucí v té Praze jsou často takovým jenom jako tajemníky a moderátoři diskuze čekají, co udělat ti úředníci a I kolegové a nesou schopni si prosadit nějaký jako koncepční plán. Mluvčí 1: Ty jo to jsou opravdu jako teda zajímavý slova musím říct od vás, jak od šefa Pražského ano taky otázka jako ten Pavla Béma zase to byla trošku jiná doba jestli dneska je to vlastně vůbec možný anebo jestli v doby Pavla Béma měl primátor nějakou takovou politickou sílu, aby byl schopný si bochnout do stolu ale jistě to asi souvisí s osobností toho člověka je to o lidech. Mluvčí 0: On to měl jednodušší v tom, že vlastně ta Praha byla ve sebe v podstatě celá modrá takže on mohl využívat nějakých zkratek po té stranické linii když ho ty lidi neposlouchali jako členové rady jak prostě na ně zapůsobil po stranické linii měl to v tomhle tom jednodušší ale já ho moc neznám, já to znám z vyprávění ale byl to patrně asi cholery, který prv dokázal pouchnout do stolu a prostě to svý a vím, že z toho vyprávění těch úředníků že on třeba jednou měsíčně dělal opravdu koordinační porady na dopravu a byl schopen jakoby říct a vynutit si, že teď se třeba nebude kopat na Vinohradské protože se kope na magistrále je tam potřeba obízná trasa a prostě odsunul nějakou tu opravu někam jinam a tím pádem to koordinoval dneska se to vlastně neděje, dneska to koordinují úředníci a v momentě, kdy dostanou stojevní povolení tak začnou kopat a nehledí doprava doleva jestli starostaté městské části kope obíznou trasu a často smysl je k tomu, že se rozkope hlavní silnice, dopravní podnik na obízní trase začne montovat zastávky, zase bere průh a ještě na další obízní trase třeba PVS-ka dělá výkop nějakých vodovodů a pak vám to celé skolabuje. Mluvčí 1: Jo, máte pravdu, zažil jsem mnoho takových situací a jako ortodoxní řidič z toho nemám radost ortodoxní cyklisté zase nemají radost země, to je taky pravda člověk to musí brát, no něco na tom je, co říkáte, no je to fakt. Mluvčí 0: Jak to říká ty cyklisty tak tohle je právě třeba za mě věc, která je pro mě nepochopitelná, já si myslím, že v té Praze, v té dopravě by měly mít všichni nějaké svoje práva a možnost se dopravovat, ale třeba malovat jako cyklopruhy na rychlostní silnici nebo na silnici, která má dva pruhy tam a dva pruhy zpátky, jako je třeba v Podolí, kde máte dokonce ještě vedle cyklotrasu jako standardní starou, velkou, vězdí bruslaři a cyklisti, tak to mi jako hlava nebere, jo, nebo třeba na Hlávkové mostě, já jsem tam jako automobilista v životě neviděl cyklistů, no akorát to ubírá prostor a vlastně toho automobilistu zvláště neskušeného jako ženu, tak to ještě stresuje protože, že ona musí dát přednost autům a říká ještě, aby nesrazila cyklistů, tohle si jako. Mluvčí 1: Nechápu. Tomu se, myslím, říká ideologie. Mluvčí 0: A to nemá nic pro ty cyklistů, no, já rád se zjím na kole, já si myslím, že Praha by měla umožnit třeba jest z jižního města do Ratotýna na koupaliště rodině na kole, by by se měly budovat ty páteřní cyklotrasy, ale které nebudou na té rychlostní silnicti, které prostě povedou někde hezkou přírodou skrz to město, tak to by měl být ten síl, ale ne pro Boha omezovat ty automobilisty brát jim parkovací místa, brát jim pruhy, to je nesmysl. Mluvčí 1: To je z vašeho pohledu vůbec jako řešitelný doprava v Praze? Představte si ideální situaci, jako je všechno opravený, víceméně, ale jako dá se to vůbec jako v dnešní době nějakým způsobem vyřešit? Mluvčí 0: Doprava je asi největší problém všech metropolí, když se pojede podívat na západ od našich hranic, nebo nejlébože třeba do Něorku, jak Praha ještě je velmi průjezdná, jako globálně. Nicméně my strašně trpíme tím, že nemáme ty dva okruhy, my vlastně nemáme dokončen ani jeden okruh a to si myslím, že je největší ostuda nás všech politiků po revoluci, že jsme to nebyli schopni dotáhnout. Pražský okruh vlastně staví primárně stát a Praha do toho částečně mluví, tam funguje taková ta kolektivní nezodpovědnost, že se jedna instituce vymluvá na tu druhou a že nikdo za nic nemůže. Konečně se to podařilo trošku prolomit za vlády Andreje Babiše, kdy se vykoupili ty pozemky pro ty pásy zelené, kdy vlastně Andrej Babiš šel s odvahu z kůží na trh a vykoupil konečně od té rodiny ty pozemky za tu maximální cenu, co umožňuje zákon. To nikdo předtím nechtěl udělat. Zrovna se to sklidil v médiích jako velmi negativní pozornost, že se vyplatilo asi 200 milionů korun za ty pozemky, ale jinak by se to prostě neodblokovalo. Takže tam doufujeme, že jsme na nějaké dobré cestě a pak máme městní okruh, kde zase je o to Pavla Béma, kde jsme se o něm bavili, který vlastně udělal blanku, kterou my jsme otevřeli, tak od té doby se nikam nepokračuje. Kolabují nám tam potom Hlešovice a Karlín, takže tam je potřeba co nejrychleji dokončit vlastně tu nový komplex. A v momentě, kdy budeme mít ty dva okruhy, což se bohužel bavíme o výhledu třeba za 15-20 let, to je úplně tristní, tak teprve potom se můžeme bavit o tom, že budeme chtít nějak sklidnit magistrálu nebo nábřeží. Ale vlastně ty pokusy dneska těch aktivistů sklidňovat tu hlavní teplu nebo nábřeží jsou podle mě katastrofální, když nemáte tu vobíznou trasu. Vás to nemůžete představit. Mluvčí 1: Ideologie, to bych se asi opakoval. Mluvčí 0: A nebo se asi uvědomit, že ten motorista není jako nepřítel toho města. Motorista v zásadě není bohatý podnikatel ve velkým SUVčku černým, ale motorista je třeba maminka se dvěma dětma, které převáží na kroužek nebo k lékaři nebo je to třeba rodina dvou seniorů, kde jdou k lékaři nebo na návštěvu. Je potřeba to koukat I této optiku. Ne každý může si na kole. Nebo když jste instalatér a máte spoustu náhradních dílů pro pračku, tak asi těžko si vezmete bágl na záda a půjdete na kole. Mluvčí 1: Andřej, co byste považoval za úspěch ve volbách? Mluvčí 0: Jako myslíte, procentuálně? Mluvčí 1: Procentuálně. Můžete to vzít na procenta, můžete to vzít na pozice ve vedení, můžete to vzít z pohledu nějakého koaličního potenciálu, jak chcete. Co byste považoval za úspěch? Jak byste chtěl, aby ty volby dopadly? Mluvčí 0: Pro mě konkrétně úspěch považuju a doufám, že mi to nebudou mít kolegové z ANA za zlý, protože to nemá vlastně vydiskutovaný, ale můj cíl je trošku napravit některé hříchy, které jsme tady způsobili I my s Vahnutí Jano, s Adriánou Krnáčovou, kdy jsme vlastně do té koalice vzali právě tyto různé aktivisty pana Čižínského, Zelené a další tedyšší takzvanou trojikoalici, kteří vlastně spustili tyto podle mě špatné směry toho města, ty cyklopruhy a omezování dopravy atd. Já bych byl rád, aby se povedlo po volbách udělat akceschopnou radu, kde budou sedět odborníci, opravdu lidi, kteří tomu rozumí a kteří chtějí pracovat pro to město a vlastně bez ohledu na to, jestli my v té radě budeme sedět nebo ne, tak já budu rád na tom spolupracovat, protože mě průjde o to, aby se to město, ta Praha dal rozvíjela, protože Praha, to bude možná zajímat I celou Českou republiku, Praha je motor ekonomiky České republiky, Praha generuje si 30 nebo 40% HDP celé země a ten motor se zasekává, poruchává, tím, že nemáme dobudovanou infrastrukturu, lidé tady dneska už přestávají mít nabydlení, stěhují se mimo Prahu, tím pádem ta doprava ještě více kolabuje, tak si dostáváme nějakého začerovaného kruhu, kdy ta Praha přestává být motorem, strácí na tom a potom celá Česká republika, to je hrozná škoda. Mluvčí 1: Vy sám byste měl ambici na nějaký post v vedení Prahy? Mluvčí 0: Já jsem si vyzkoušel takové dobrodružství, teďka u mě na Praze 11, kdy jsem byl v nějakým pestrobarevním koalici, kde bylo ANO, ODS, TOP, STAN a Piráti. A musím říct, že takovéhle dobrodružství už nechci znovu absolvovat, je to o nervy a o zdraví, takže pro mě bude hrozně záležet na tom, jaká koalice si bude domlouvat a co tam bude konkrétně za lidi. A nepotřebuji sedět v radě města za každou cenu. Já prostě jsem akční člověk, mě baví práce, já jsem trošku vorkoholik, potřebuji vidět výsledek z té práce a sedět někde s nějakými lidmi, kterým akorát budou házet klacky pod nohy, tak to radši květně 4 roky počkám a nepůjdu do toho. Mluvčí 1: Já už to teďkom závěru trošku odlehčím, jsme to zahajovali tou kauzou hlubuček a vy taky nejste úplně čistý, jak jsem četl na vašich vývojových stránkách. Vy jste už na škole za úplatu vyráběl zdaháky. Mluvčí 0: Já jsem vlastně odmanička podnikave, moje oba rodiče jsou vlastně podnikatele, tato začala dřív, tato začala v 90. roce různými věcmi a pak skončil u reklamy, která živí do dneška. Moje maminka dělala učitelku na základní škole a potom se to vzala na jazykovku. Asi to byla inspirace v té rodině, že já jsem začal podnikat v úplném věku. To byly takové alegrácky, ale od nějakých 15 let jsem začal programovat webové stránky s mým bratrancem a udělali jsme potom 100 regulárních firm, která do dneška živí. Takže já furt vlastně něco dělám. Mluvčí 1: Potenciálně je to teda hrozba. Taháky. Mluvčí 0: Na zdraví. Mluvčí 1: Co říkáš o tom pivu? Mluvčí 0: Výborný. Nebyl jsem tady ještě nikdy a přijedu zde znova. Mluvčí 1: Já myslím, že to tady je docela slušně. Tadyto, když někdy půjdete, tak tadyto jako za hospodou dozadu a tam je vyložený jakoby zadní vchod do toho pivovaru jako takovýho a tam nakoupíte nakoupíte třeba do petky piva a za úplně jinou cenu než třeba tady na Čepu. Tak to je taková drobná rada. Mluvčí 0: Já se jsem chtěl dělat dlouho výlet a jsem se vždycky domluval s Pavlem Novotním se potkáme protože mě fascinuje jeho politický styl práce. On je na jednu stranu blázen a na druhou stranu je pro mě jako inspirací protože on dokáže hrát takový ty různý zkratky že přes noc zmizej vraky z ulic a podobně což evidentně ty lidi jako baví a myslím si, že to dělá dobře. Mluvčí 1: Jo, tak je to jasný. Na druhé straně řepory nejsou Praha nebo jsou Praha, myslím to tak jako nechci nikoho tady urazit ale je to prostě tak, že že samozřejmě řepory se vhládají líp a on je ten starost toho typu, který asi dokáže bouknout do stolu. Mluvčí 0: On mě hrozně baví a z toho na Twitteru a jeho výstupy a chápu, že asi onesku z něho bolí hlava ale mě v ním přijde fakt jako dobrý. Mluvčí 1: Kolikrát taky vypadá, že je posilněnej nějakýma látkama který jsou úplně úplně běžní. Mluvčí 0: Já se snažím obecně žít ve všech kategorii toho života tak, abych si každý ráno chodil do zrcadla aby se mi země nechtělo zvracet. I proto já jsem třeba tu politskou kariéru neměl úplně, řekněme rychlá kometa, jako výlet horů. Prostě občas jsem někdy nebyl schopný nějaký kompromisy kousnout. Mluvčí 1: A to je taky otázka věku. Prostě něco jiného je 25 a něco jiného je prostě kolem 40. Mluvčí 0: Sto procentně. Já jsem určitě pro to je hodně odvážná myšlenka ale aby senát je limitovaný 40 lety aby podobně byl limitovaný I nějaký exekutivní funkce třeba I v tom městě, protože podle mě zrácený a vyradní, nebo květně primátor. Mohou být prostě 20 lety fracek. To si myslím, že opravdu není možný. Řekněme, poslany jsou zastupitel ještě, jo. Ale ten, co opravdu vládne toho městu nebo republice tak mi to přijde jako ujetý. To je opravdu jako když se vzpomenu na sebe ve 25 letech jaký jsem byl ucho, jak jsem o tom světě fakt nevěděl vůbec nic. Tak mě to až děsí všechny ty lidi dneska reálně jako vládnou. Vemte si třeba ten pirát Adam Zábranský já ho mám relativně rád toho kluka. Je mu fakt jako 26. On vlastně se zastupitelstvo jako vysokoškolák. Nikdy nepracoval. Nemá žádný pracovní návyky. A dneska je to vlastně radní probydlení a transparentnost. A vlastně ten člověk vlastně spousta ty věci. On se obklopuje s těmi lidmi jako je on. Věkově, bez praxe a tak dále. Pak ty vysoké práce podle toho vypadají. Mluvčí 1: Já občas teda bohužel utrpím to, že se dívám na to zastupitelstvo. A když má on výstupy, tak mě je ho líto. Ano. A opravdu jako lidský setkám. Mluvčí 0: On je hodný kluk, ale prostě on na to nemá ještě mentálně. A proto třeba já se ani nehrnu do toho lídrovství. Třeba na toho primátora, když mi říkají, proč do toho nejdeš, proč nepřepereš toho Patrika. Já říkám, jasně Patrik je po deset let starší. Je mnohem zkušenější. A já to respektuju. Mluvčí 1: To je jasný. To slouží ke cti. Opravdu. Tak je. Mluvčí 0: A to si myslím, že by politik vždycky měl mít nějakou pokoru a sebereflexii. A to je další problém, který podle mě spousty politiků chybí. Mluvčí 1: Já do toho zkusil. Mluvčí 0: Před deseti lety, vlastně, až Andrý Babiš to zakládal, když byl u Krause a měl 0,3%, tak mě to jako zaujalo jako nějaká alternativa tím současným stranám. A mě bylo 26, já jsem ho tady fakt uchoval, ale myslel jsem si o sobě hodně, protože už jsem v tí době měl 8 let firmu, prošlo mi rukou 100 životopisů, říkal jsem si mě nemůže jít překvapit. Ale jako ta politika mě teda jako hodně vyučila, že jsem se jako naučil to, že absolutně nejsem schopný odhadnout člověka na první pohled. Prostě ty pohledy se potkáte s různýma jako psychopatama, deviantama, kteří s váma klidně půl roku hrajou jako nějaký, opomnějme, jako sofistikovaný hry a potom vám bodnou kudlu dozat a a musíš říkat, že ze začátku ty první roky jsem s ní fakt jako bojoval a měl jsem z toho nějaký zdravotní problémy, ale pak jsem se to naučil v tom prostě žít, v tom prostředí a trošku to nechat po sobě stát, tak to tak musí. Mluvčí 1: Asi fungovat. No to jinak nejde, no. A bohužel v té politice platí víc, než kde jinde, že prostě skákat bořit je strašně jednoduchý. Jo. Mluvčí 0: Strašně. A cokoliv vytvořit je neuvěřitelně těžký. Neuvěřitelně. A zvlášť třeba v tí Praze, kde máte dneska 57 starostů, 57 městských částí, to je jako nikde na světě. Třeba New York, který má 10 milionů obyvatel, jako celá Česká republika, tak má 10 distriktů, vlastně 10 městských částí, ale 57. To je prostě úplně jako vlázy než. Mluvčí 1: To je vlastně celý, jak I ty kraje. Ano. To je prostě, to je na hlavu. Mluvčí 0: A teď vlastně každou tu část té sféry toho města, nebo kraje, nebo ty republiky vám povládá jako by člen jiný strany. Je to prostě absolutně cik-cák a najít nějakou jako schodu pro to, aby se něco stalo, je enormně složitý. A přece říkáte, nají schodu na to, aby se něco rozbilo. To je jako, to je takhle. Mluvčí 1: To je takhle, protože, jak jsme si říkali na začátku, o každém se nikdo něco říká, každej je nepřítel, ten je tamhle, ten tohleto, to se rozbíjí samo úplně, to je přece paráda. Je to složitý. Tak jo. Děkuju. Bylo to fajn. Titulky vytvořil JohnyX.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici