← JUDr. Pavel Telička

V minulosti jsem se ve věci rozhodovacích mechanismů EU opakovaně názorově střetával s celou řadou politiků. Od ministrů, premiérů a poslanců až po jednoho prezidenta. Řada z nich neustále dokola tvrdila, a ostatně i veřejně deklarovala, jak moc je v zájmu ČR a jak nezbytné je pro ošetření národních zájmů zachovat v nejvyšší možné míře jednomyslné rozhodování v Radě EU. Z některých diskusí i vyplynulo, že tomu ani nevěří, ale chyběla politická odvaha říct veřejně něco jiného. Nepochopení, že při celkem rozsáhlé výlučné kompetenci EU a mnohem menší působnosti národních států v předmětných oblastech je důležitá efektivita, rychlost a cílenost rozhodnutí a aktivit EU byla značná a primárně ovlivněná politickou zbabělostí a ideologickou podjatostí. Ne každý chtěl pochopit či přiznat, že efektivnost a rychlost řešení problémů a výzev je mnohem podstatnější než to, že někdy mohu být přehlasován. Stejně tak to, že jednomyslné rozhodování často vede k průtahům a kompromisním paskvilům. Chtělo by se mi doufat, že obstrukce Orbána či Fica a v povzdálí sae smějící imperiální Rus, geopolitické střety a bezpečnostní rizika dneška, stejně tak jako možná dvourychlostní Evropa (s námi někde v marginalizované pozici) vybudí některé politiky přemýšlet jinak a najít politickou odvahu. Nebude trvat dlouho a velká část EU bude mít plné zuby výstřelků Orbánů a Ficů a zařadí jiný rychlostní stupeň nebo hodí výhybku.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici