← Mgr. Petr Hladík

Možnost asistované sebevraždy u dětí od 14 let? 😳 Myslím, že to není ta správná cesta. Místo řešení podstaty problému, tedy podpory kvalitní hospicové a paliativní péče, je rezignací systému lidem skutečně pomoci. Jednou z nejtěžších věcí, které jsem kdy zažil, bylo sledovat trápení blízkého člověka. Právě proto vím, jak důležitá je v tu chvíli dostupná péče, psychická podpora a blízkost rodiny. Každá smrt ovlivňuje i ty, kdo zůstávají. Možnost rozloučit se, být spolu do poslední chvíle, sdílet bolest i naději. To je zkušenost, kterou si pozůstalí nesou po celý život. Mluvit o asistované sebevraždě, zatímco u nás řada lidí umírá bez pomoci, podpory a doprovázení, není pokrok. Je to signál, že systém nedokáže nabídnout nic lepšího. Jsem přesvědčený, že cesta vede přes posílení dostupné péče a důstojného doprovázení v těžkých chvílích. Proto jsem v Brně stál u zrodu Domu pro Julii, pomohl hospici sv. Alžběty i terénním pracovníkům, kteří s obrovskou empatií provází rodiny na konci života. Nejslabší a nejzranitelnější nesmíme opustit. Právě naopak. Musíme stát při nich. Místo nabídky definitivního konce bychom měli nabídnout cestu podpory, pochopení a naděje. Pro lidovce je tohle jasné téma. Eutanázii nikdy nepodpoříme. Co si o tom myslíte vy?Kopírovat text

Screenshot není k dispozici