← MUDr. Jiří Mašek

❌ Tohle už opravdu není jen akademická debata o roli médií ve společnosti. ❌ Tohle je čistá debata o penězích. ❌ O miliardách korun ročně. ❌ Je to debata o systému, který sahá lidem do kapes automaticky — ale zpětně jim nepředkládá plnohodnotný, přehledný a srozumitelný účet.‼️‼️ A jestli se má měnit model financování veřejnoprávních médií, pak musí začít tvrdá, čísly podložená a kontrolovatelná komunikace. 🌑 Problém je až příliš prostý: veřejnost platí — ale nevidí vůbec do účetnictví. 🌑 Veřejnoprávní mediální dům s rozpočtem v řádu miliard korun ročně nemůže fungovat v režimu „detaily jsou interní“. 🌑 Prostě nesmí. TEČKA! To není soukromé studio. To je instituce placená plošně všemi občany, firmami a institucemi. Povinně! Opakovaně! Bez možnosti volby! 👉 Česká televize hospodaří s rozpočtem v miliardách korun ročně a zaměstnává zhruba tři tisíce lidí. Ne stovky, ale skutečně tisíce. K tomu široká síť externích dodavatelů, produkcí, autorů, smluvních spolupracovníků. 🤷‍♂️ ❌ Přesné, jednotně prezentované číslo? ❌ Pro běžného občana prakticky nedohledatelné. ❌ Už tohle samo o sobě je problém. U instituce veřejné služby mají být základní personální a nákladové ukazatele na dvě kliknutí. Ne na tři žádosti podle zákona, které často zůstávají bez odpovědi. 👉 Český rozhlas zaměstnává přibližně 1 400 lidí a provozuje kolem 25 stanic. Dvacet pět. V zemi s 10,5 milionu obyvatel. ❌ Kolik z těchto stanic má skutečný zásah? ❌ Kolik má poslechovost pod jedno procento? ❌ Kolik stojí provoz každé jednotlivé stanice ročně? ❌ Kde je veřejná tabulka nákladů a výkonu — stanice po stanici, měsíc po měsíci? Pokud existuje, proč není povinně publikovaná v jednotném datovém formátu? Můj asistent ji nikde nenašel a věřte mi, že podklady dohledávat umí. 🤷‍♂️ 👉 Podcastová produkce — stovky epizod měsíčně. To už není doplněk, to je průmysl. Kolik stojí výroba jednoho dílu? ❌ Jaká je průměrná cena na jednoho koncového posluchače? ❌ Jaký je poměr náklad/zásah? ❌ V komerční sféře jsou to základní metriky. Tady ticho. 👉 Digitální projekty? Dětské aplikace, hry, interaktivní projekty. Desítky titulů. Vývoj aplikace se běžně pohybuje ve stovkách tisíc až milionech korun podle rozsahu. ❌ Kolik stál každý jednotlivý titul? Kolik má aktivních uživatelů? ❌ Kolik z nich bylo použito víc než třikrát? ❌ Kolik projektů se jen „odškrtlo“, aby se vykázala digitální aktivita? 🌑 A hlavně — patří opravdu masivní mobilní herní produkce do jádra veřejné služby, když současně slyšíme varování o nadměrném času dětí u obrazovek mobilů a počítačů?‼️‼️ 👉 Velké licencované zábavní formáty — náklady v desítkách milionů korun za sérii nejsou v televizním světě výjimkou. Jenže u soukromé televize je to podnikatelské riziko. ❌ U veřejnoprávní je to veřejný účet. ❌ Pokud se používají veřejné peníze, argument „licenční smlouva je obchodní tajemství“ přestává být dostatečný. ❌ Veřejný zájem na transparentnosti je silnější než pohodlí producentů. 👉 A pak je tu kontrola. Instituce s miliardovým rozpočtem musí mít nejvyšší stupeň finanční kontroly. Ne poloviční. Ne formální. Ale skutečný, systematický a opakovaný. Veřejně čitelný. ❌ Každá velká veřejná instituce musí počítat s tím, že její hospodaření bude podrobeno tvrdému auditu. ❌ Ne proto, že je někdo předem podezřelý — ale proto, že to je normální standard. Rozpočty dnes nejsou publikovány v plně rozklikávací, strojově čitelné podobě až na úroveň projektu a smlouvy. 🌑 Ano, existují výroční zprávy. Ano, existují souhrnná čísla. 🌑 Ale běžný občan z nich nezjistí jednoduchou věc: pořad X — kolik stál. Projekt Y — kolik spolykal. 🌑 Digitální produkt Z — kolik přinesl uživatelů a kolik stál jeden aktivní uživatel. Přitom technologicky je to dnes triviální. Veřejná služba není bezbřehá expanze. Veřejná služba je obhajitelný rozsah. Měřitelný přínos. Vyhodnotitelný dopad. Pokud něco nejde změřit, nejde to ani obhájit. A pokud to nejde obhájit, nemá to být placeno povinně.‼️ 👉 Je potřeba konečně říct nahlas, že „veřejnoprávní“ není zaklínadlo, které automaticky ospravedlňuje jakýkoli růst, jakýkoli projekt, jakýkoli rozpočet. Veřejnoprávní znamená: jasně definovaný účel, jasné limity, jasná měřítka pro vyhodnocení. 🤷‍♂️ 👉 Co je nutné změnit: 📌 definovat, co ještě patří do veřejné služby a co už je jen konkurenční zábava 📌 stanovit maximální rozsah kanálů a stanic 📌 zavést povinné metriky veřejnoprávní hodnoty pořadu 📌 zveřejňovat náklady na pořad a projekt v jednotné metodice 📌 publikovat otevřená data o zásahu a nákladovosti 📌 zavést plnou externí finanční kontrolu 📌 jmenovat jednoho odborného zmocněnce pro veřejnou komunikaci Nezávislost médií musí zůstat nedotknutelná — na tom je shoda a je to základní premisa. Nezávislost ukotvená zákonem: zákaz zásahů jakékoli vlády do obsahu, jasné oddělení redakční činnosti od státní správy, přesně vymezené pravomoci rad a dozorčích orgánů. ❌ Ale nezávislost neznamená absenci kontroly. ❌ Nezávislost neznamená neprůhlednost. ❌ Nezávislost neznamená „neptejte se“. Moderní model financování může být jiný — například přímo z daní místo poplatků. Stabilní financování ano. Automatický růst bez dat ne. Lidé nejsou bankomat. A už vůbec nejsou povinni věřit na dobré úmysly bez čísel. 🌑 Chcete důvěru? 🌑 Ukažte čísla. Všechna. 🌑 Online. Rozklikávací. Bez výmluv. 🌑 Jinak se nedivte, že roste nespokojenost. Protože v situaci, kdy miliardy „tečou jako dravá řeka“ a data „jsou utopena v hlubokých bažinách“, je ta nespokojenost naprosto pochopitelná.‼️‼️ @sledující @fanoušciKopírovat text

Screenshot není k dispozici