← Bc. Hana Ančincová

Vážený pane předsedající, členky a členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, programové prohlášení o sociální politice se čte velmi líbivě. Je plné slov o spravedlnosti, důstojnosti a pomoci. Pokud bychom hodnotili pouze dobré úmysly, museli bychom zatleskat. Jsme tady však toho, abychom spravovali zemi odpovědně a s výhledem na více než jedno volební období. Dovolte mi proto několik zásadních připomínek. Za prvé - důchody. Slibujete zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech a zároveň štědřejší valorizace. Politicky je to atraktivní. Ekonomicky je to ale neupřímné. Dokument mluví o udržitelnosti pro naše děti a vnuky, ale mlčí o tom nejdůležitějším: kdo to zaplatí. Zvýšíte daně? Nebo budete dál zvyšovat dluh, který právě tyto děti ponesou na svých bedrech? Nemůžeme budovat jistotu dnešních seniorů na nejistotě jejich vnoučat. To není solidarita mezi generacemi. To je její popření. Za druhé – rodinná politika. Rodinná politika není jen o tom, kolik peněz stát pošle rodinám na rodičovském příspěvku. Peníze jsou důležité, ale samy o sobě rodinu neudrží. Rodiny potřebují hlavně jistotu a podmínky, ve kterých se dá normálně žít – mít kde bydlet, mít dostupnou školku nebo dětskou skupinu, možnost sladit práci s péčí o děti a vědět, že když se dostanou do potíží, stát jim pomůže. Bez dostupného bydlení zůstávají všechny ostatní sliby jen na papíře. Skutečná podpora rodin proto musí být celým balíčkem opatření, který lidem dává pocit bezpečí, stability a perspektivy, ne jen jedním číslem v tabulce. Přesto, a říkám to zcela otevřeně, nechci být jen kritikem. Jsem člověk, který vyrostl v komunální a krajské politice. Vím, že bez spolupráce obcí, krajů, státu a poskytovatelů se žádná reforma nepovede. Ano, potřebujeme nový zákon o sociálních službách. Ano, nutně potřebujeme propojit sociální a zdravotní péči, protože právě tam dnes mizí lidé mezi systémy – a spolu s nimi i peníze. Proto nabízím pomocnou ruku. I když se nacházíme na jiné straně politické mapy. Budu podporovat všechna opatření, která budou skutečně ve prospěch občanů. Nabízím odbornou součinnost při nastavení těchto otázek tak, aby byly spravedlivé, ale zároveň rozpočtově odpovědné. Sociální oblast nejsou témata pro politické přestřelky. Není soubor hesel. Je to závazek vůči lidem, kteří se nemohou ozvat tak hlasitě - seniorům, rodinám s dětmi, lidem se zdravotním postižením, pečujícím. A právě proto musí stát na pevných základech, ne na přáních. Kolegyně a kolegové, často budeme ve veřejném prostoru slýchat, že sociální sféra je „jen“ výdajovou stránkou. To je hluboký omyl. Investice do sociálních služeb je investicí do sociálního smíru. Narůstá počet lidí odkázaný na druhé, demografický vývoj je neúprosný. A tady budu osobní, ale přeji panu ministrovi, at pro tento resort vybojuje maximum. My jsme ti, kteří tvoří prostředí: Není to jen úkol pro ministerstvo. Je to úkol pro nás všechny v tomto sále. My určujeme pravidla, my nastavujeme financování a my dáváme jasný signál, jaké hodnoty vyznáváme. Důvěra se buduje roky, ale ztratit se dá jedním špatným rozhodnutím nebo lhostejností. Prosím vás, abychom při každém hlasování o sociální legislativě mysleli na to, že netvoříme jen zákony, ale budujeme prostor, ve kterém se lidé nebudou bát žít a stárnout. Bohužel však musím konstatovat, že současná vláda jde opačným směrem a mou důvěru v naplňování těchto cílů rozhodně nevzbuzuje. Namísto koncepčního budování stability jsme svědky nesrozumitelných kroků a necitlivých personálních čistek, které rozbíjejí kontinuitu a odborné zázemí celého sektoru. Pokud vláda podkopává základy vlastních institucí a hazarduje s důvěrou těch, kteří systém řídí, nemůže očekávat, že jí budou věřit občané, kteří jsou na jejích službách závislí. A právě proto, přes veškerou snahu o spolupráci a dialog, musím dnes říci jasně: této vládě svou důvěru dát nemohu.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici