← Mgr. Jan Lacina

Na 1. nástupišti Hlavního nádraží v Praze stojí docela nenápadné sousoší muže s kufrem a dvěma dětmi. Těch dětí bylo ve skutečnosti 669, byly převážně židovského původu a siru Nicholasi Wintonovi se je podařilo zachránit v roce 1939 z nacisty obsazeného Československa. Odjížděly postupně vlakem do Velké Británie k náhradním rodinám, protože jinak by je čekal koncentrační tábor a s vysokou mírou pravděpodobnosti smrt. Nicholas Winton byl britský makléř, který jel původně lyžovat do Švýcarska, ale pochopil vážnost situace a v Praze změnil plány. O svém činu nikdy nemluvil, až jeho manželka po bezmála 40 letech našla seznamy dětí na půdě jejich domu, předala je historičce a ta zase BBC, tím vešla tato mimořádná story ve všeobecnou známost a Nicholas Winton se v televizním vysílání potkal s dávno dospělými dětmi, které pomohl zachránit. V roce 2009 byl na památku této mimořádné události vypraven z Hlavního nádraží v Praze do Londýna vlak a na 1. peróně odhaleno sousoší. Nádraží v sobě skrývají dlouhou historii a zároveň okouzlují denodenním mechanizovaným cvrkotem, obojí mě léta fascinuje. To naše vzniklo v roce 1871 a logicky dostalo jméno po císaři Františku Josefovi. Po vzniku samostatného Československa dostalo jméno Wilsonovo nádraží po americkém prezidentovi, který nám s tou samostatností zásadně pomohl. Nacisti a po nich později komunisti se shodli na názvu Hlavní nádraží a tak už to zůstalo. Každý rok tu odbaví 33 milionu cestujících a ta nabídka směrů a vlaků je jak dlouhý jídelní lístek v populární restauraci. Jezděte vlakem!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici