← Mgr. Jan Lacina

Jsem Honza Lacina a tohle léto vám chci ukázat místa, která mám v Praze nejradši. Tady ve Sněmovní ulici na Malé Straně jsem prožil mladí. Když jsme se sem nastěhovali, bylo mi 17, měl jsem tu svůj vlastní byt a na Malé Straně byl ještě starý svět s pár slavnými hospodami a jejich nezaměnitelnými postavičkami, které fotil fotograf Stanislav Tůma. Zažil jsem tady konec komunistické éry, Sametovou revoluci i divoké devadesátky. Pořád se tu stavělo, protože budovy byly zoufale zanedbané. Tam, kde stojím, stála nekonečně let stavební ohrada, na níž kdosi kdysi trefně napsal "Česká národní ohrada", protože hned vedle stála Česká národní rada, z níž se po rozpadu Československa stala současná Poslanecká sněmovna. Pozoroval jsem tudíž zblízka, jak se to tu rojí poslanci a ministři vlády Petra Pitharta, vlády Václava Klause i opozičně smluvní hnus v podobě vlády sebevrahů Miloše Zemana... Ve snu by mě nenapadlo, že v ní jednou budu zasedat jako poslanec. Až když jsem se ve 30 vrátil domů do Dejvic a Bubenče, dostalo místo postupně dnešní podobu. Nejdřív definitivně zmizela Česká národní ohrada, pak se tu vyklubala miniaturní vinárna, která dnes nese jméno Zašívárna U Fífy podle svého majitele – majora protidrogové policie ve výslužbě Zdeňka Zavázala alias Fífy. A v ní tehdy taky vznikl nápad, prý za ním stál architekt a bonviván Jan Kerel, který ve stejném domě bydlel, aby se pomník statečné demokratické političce Miladě Horákové, kterou zavraždili v justičními procesu komunisti, ocitl právě tady – vedle českého parlamentu. Decentnímu pomníku to mezi třemi vzrostlými jerlíny moc sluší, ale komunisti už se zase derou k moci, přelakovaní neuvěřitelně drze na značku Stačilo! To ale přece máme říkat my jim! Stavte se tu někdy posedět ve stínu stromů, vzdát hold Miladě Horákové, nebo si dát něco dobrého u Fífy. Třeba na jednu ze Snídaní u Fifaniho!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici