← Mgr. Jan Chabr

Na nedávno uspořádaném Pražském klimatickém dialogu v CAMPu jsme mluvili o tom, co vlastně znamená udržitelná energetika pro velké město v praxi. Ne v heslech, ale v konkrétních sítích, číslech, budovách, investicích a rizicích, která Praha už dnes řeší. Pro mě bylo důležité ukázat, že energetika nejsou jen účty za proud nebo teplo, ale tři základní komodity, na kterých stojí každodenní fungování města. Elektřina, plyn a teplo. A že za každou z nich je konkrétní infrastruktura, bez které by se energie k lidem vůbec nedostala. Mluvil jsem i o tom, že Praha má v energetice jen omezené přímé nástroje. Stoprocentní vliv má město jen v Pražské plynárenské. V PRE má jen menšinový podíl a v Pražské teplárenské už město vliv nemá vůbec. To je podle mě dlouhodobě slabina, protože právě teplárenství je v každém velkém městě strategická oblast, protože teplárenství je uzavřená soustava v daném místě, nikoliv velký propojený systém jako distribuce elektřiny anebo plynu. Nejen kvůli ceně tepla pro domácnosti, ale i kvůli emisím, kvalitě ovzduší a energetické bezpečnosti. Praha proto musí hledat cesty, jak svůj vliv znovu posílit jinak. Přes koncepce, plánování, partnerství a vlastní projekty. Velké téma byla spotřeba a změna chování v Praze. Na datech je vidět výrazný pokles spotřeby plynu i spotřeby na jedno odběrné místo. Část vysvětlení je technická, novější zdroje mají vyšší účinnost, zároveň dochází k zateplování budov, výměnám oken, čímž se snižuje energetická náročnost objektů. Část je ale i v tom, že lidé začali víc šetřit a víc přemýšlet o tom, kolik energie skutečně potřebují, domácnosti se zbytečně nepřetápějí. Sám si z dětství pamatuji situace, kdy v mnoha bytech funkční regulační hlavice a zbytečně se přetápělo. Vedle toho je vidět, jak důležitá jsou i další úsporná opatření na budovách. Nejen velké komplexní rekonstrukce, ale i právě chytré řízení způsobu vytápění. Například ve školách už samotné napojení vytápění na reálný rozvrh výuky přineslo až o 40 procent nižší náklady na vytápění. Prostě se topí jen v době, kdy v jednotlivých učebnách probíhá výuka. Dříve se celá budova mnohdy vytápěla jako celek po celý den. Za klíčovou prioritu považuji teplárenství. Praha je dnes stále silně závislá na teple z Mělníka, tedy na zdroji mimo své území a mimo svůj přímý vliv. Proto připravujeme Strategii teplárenství a souběžně hledáme cesty, jak do systému dostat víc městských a nízkoemisních řešení. Jedním z nich je využití odpadního tepla, které dnes v Praze vzniká a které zatím neumíme naplno využít. Právě tady má velký potenciál Energocentrum a další návazné projekty. Cílem je trojí rovnováha. Udržitelná cena tepla pro domácnosti, nižší emise a vyšší bezpečnost dodávek. Hodně prostoru jsme věnovali i městské výrobě energie. Praha rozvíjí fotovoltaiky, energetická společenství a sdílení elektřiny. Vedle toho se snažíme energeticky modernizovat i vlastní budovy, od škol přes sociální objekty až po úřední budovy. Zmínil jsem i to, že se nám podařilo získat evropské spolufinancování na obnovu Pragerových kostek, tedy i této budovy CAMPu, která je architektonicky výjimečná, ale energeticky velmi náročná. Stejně tak se připravují nové nízkoenergetické čtvrti, například Nové Dvory, kde se počítá i s využitím geotermální energie ze stanice metra. Dále si je třeba uvědomit jednu základní věc. Praha je v elektřině existenčně závislá na dodávkách zvenčí. Dnešní odpolední spotřeba byla zhruba 800 MW a z toho asi 80 MW připadalo na dopravu. Na území Prahy ale nemáme zdroj, který by se tomu blížil. Město stojí na třech hlavních rozvodnách, díky nimž k nám do Prahy proudí elektřina, která zajišťuje fungování celého města. Výpadek elektřiny z loňského července ukázal, jak citlivý ten systém je. Proto musíme vedle úspor a fotovoltaik řešit i modernizaci distribuční a přenosové soustavy, další přípojné body a do budoucna i větší debatu o zdrojích, které pomohou se stabilitou sítě a schopností města reagovat v krizových situacích. Celá debata pro mě znovu potvrdila jednu věc. Energetika už dávno není okrajové technické téma pro specialisty. Je to oblast, která rozhoduje o tom, jak drahé budou náklady každodenního bydlení, jak odolné bude město při krizích a jestli Praha zvládne růst a modernizaci bez toho, aby ztratila stabilitu. A právě proto je potřeba o ní mluvit věcně, s daty a s dlouhodobým plánem.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici