← Mgr. Lucie Potůčková

Tak pravda a láska (díky za tu přezdívku 😊) tady samozřejmě nic takového nepíše. Systém voleb v zahraničí pro Rumuny je diametrálně odlišný. Rumuni měli k dispozici v zahraničí 965 volebních místnosti (např. jen ve Španělsku 147). Je to tím, že Rumuni mají obrovskou diasporu 5 až 7 milionů lidí. Česká republika umožňuje prezenční volbu v zahraničí na zhruba 100 místech (zastupitelské úřady). Česká diaspora je výrazně (mnohonásobně) menší, což je převážně způsobeno tím, že Češi nemají důvod nikam utíkat a ani se jim moc nechce. Hovoří se o zhruba 300 tisících voličů. V minulých volbách hlasovalo fyzicky pouze 14 000 voličů, kteří přišli hlasovat osobně na ambasády. Rumunské náklady na zřízení a provoz volebních místností činí zhruba 7 miliard korun českých. Náklady České republiky na hlasování v zahraničí jsou zhruba 3 miliony. Na náklady spojené s korespondenční volbou se počítá zhruba s 5 miliony. Takže opravdu řádově je to úplně někde jinde. Shrnuto podtrženo: Rumuni mají obrovskou diasporu, i proto pro ně Rumunsko zřizuje zhruba 1000 volebních místností v zahraničí, z toho důvodu Rumuni korespondenčně prakticky nevolí. Česko má velmi malou diasporu, nevyplatí se tedy zřizovat v zahraničí velmi drahé volební místnosti, i proto jsme schválili korespondenční volbu, která představuje v mnoha zemích osvědčený a levný způsob, jak umožnit svým občanům hlasovat. Přesto se nedomnívám, že bude v prvním roce nějak masově využita. Je to novinka a lidé se s ní teprve seznamují. Daleko více hlasují lidé korespondenčně ze zahraničí v zemích, kde je běžně zavedena korespondenční volba i doma, jsou na to tedy zvyklí. Například Německo nebo Švýcarsko nebo Velká Británie. A nesnažte se z toho zase vyvodit, že bychom chtěli zavádět korespondenční volbu i doma. Není to třeba, protože máme v rámci evropského srovnání velmi hustou síť téměř 15 000 volebních místností. A už jste smazal ten blábol 😉?Kopírovat text

Screenshot není k dispozici