← Martin Exner

„Dost bylo zabíjení. Ten konflikt se musí vyřešit diplomatickou cestou.“ Říká Radek Vondráček (ANO) nebo třeba hrdinové filmu Velký vlastenecký výlet. Proč tedy někdo nezkusil vyjednávat v roce 1943 nebo 1944 s Hitlerem? Putin je dnešní Hitler. Je sen každého agresora, aby se oběť nebránila s nadějí, že jde o nedorozumění a bude se jednat. Je to past, která nerozlišuje mezi agresorem a obětí. Agresor chce zotročit oběť bez boje. Chce jí dostat do situace, kdy už se bránit nebude moci. Sami jsme to několikrát zažili. V roce 1938 se jednalo, aby byl mír. Československo obětovali Hitlerovi. Dostal ho i se zbraněmi, tanky, letadly a zbrojovkami, které pak použil pro další agresi. Následovala II. světová válka – přes 60 milionů mrtvých, Česko mělo asi 330 tisíc mrtvých. V roce 1948 spoléhali demokraté na jednání s komunisty a na ústavní postupy a proto se nepostavili v únoru 1948 komunistickému převzetí moci silou. Demokraté naivně věřili, že komunisté budou respektovat koaliční pravidla Národní fronty. Komunisté nerespektovali nic a byli odhodláni převzít moc všemi prostředky. Následovaly perzekuce, znárodnění, kolektivizace, prakticky uzavření hranic. V roce se nechali 1968 českoslovenští političtí představitelé unést ruskými vojáky přímo z budovy ÚV KSČ v Praze, místo aby se někde schovali a řídili alespoň pasivní resistenci země. Pak „jednali“ v Moskvě tak úspěšně, že byli donuceni podepsat Moskevské protokoly, kde se zavázali zastavit reformy Pražského jara, obnovit cenzuru, posílit vedoucí úlohu KSČ, tvrdě postihnout „pravicové a kontrarevoluční síly“, tedy k represím, a hlavně souhlasit s „dočasným“ pobytem sovětských vojsk. Tehdy se vtipkovalo, že jednotkou dočasnosti je jeden „furt“. Následovalo vyloučení půl milionu, tedy třetiny členů ze strany, statisíce lidí byly vyhozeny ze zaměstnání a museli dělat podřadné práce, bezprostředně emigrovalo asi 100 000 lidí. Normalizace, šedé bezčasí, ekonomické zaostávání.Kopírovat text

Screenshot není k dispozici