Mgr. Marie Jílková

Hranice mezi bydlením a ulicí je často velmi tenká. Měla jsem možnost strávit pár hodin s terénními sociálními pracovníky na ulici a problematika lidí bez domova je ve městě jedna z těch nejkomplikovanějších. Často stačí změna rodinné situace, rozvod, domácí násilí, útěk od agresora, následná ztráta střechy nad hlavou a jste najednou "ten na ulici". Za každým člověkem je silný příběh. Velmi často jsou to mladí dospělí z děcáku, lidé s psychiatrickými diagnózami, závislostmi, s omezenou svéprávností. Není snadné přestat pít, když jste na ulici. A není snadné se dostat z ulice, když pijete. Začarovaný kruh. Potřebujeme služby pro lidi bez domova, potřebujeme podpůrnou síť. Život člověka bez domova nás ročně stojí až čtvrt milionu - na výjezdech záchranek, práci městské policie, záchytkou. Často je levnější pomoct rychle na začátku. Kapacitou azylového domu, podporou při hledání bydlení, půjčkou na kauci, doprovodem sociálního pracovníka, nabídkou dostupného bydlení. Potřebujeme prevenci - dluhové poradenství, projekty, jako je Symbios - společné bydlení dětí z dětských domovů a studentů, nabídku krizových a sociálních bytů, rychlou pomoc s kaucí. Obdivuju všechny, kteří se chudým lidem na ulici věnují. S respektem, kdy stále vidí proti sobě člověka.