← PhDr. Matěj Stropnický

vždycky, když jdu v metru kolem reklamy "Zase nevhodný dárek od babičky?", vzpomenu si na jednu scénu ze seriálové klasiky Bylo nás pět, která si pamatuju, že mě jako dítě hodně dojímala. Kluci si přijdou k Jiráskové pro odměnu za cosi a čekaj prašule. Ona jim ale ve stejnokroji předá dvě malované kraslice "s našimi sokolskými bratry, Tyršem a Fügnerem". Kluci děkují, ale jsou hodně zklamaní, a ta paní to vidí a mrzí ji to. Už v jejich věku mi při té scéně bylo líto hlavně jí. Člověk, který tuhle pitomou reklamu vymyslel, tyhle pocity nezná a snad ani babičku neměl. Vždyť jinak by si musel (a nejen na MDŽ) položit otázku: jak se bude cítit kterákoli babička, která půjde kolem, nebude najednou strašně smutná?Kopírovat text

Screenshot není k dispozici