Bc. Jan Lipavský

📜 DOKUMENT – Přečtěte si celý text mého projevu na Tchaj-wanu (Tchaj-pej, Wushanské fórum, 16. 3. 2026). Ministře Line, Vaše excelence, velvyslanci, vážení hosté, dámy a pánové, moc Vám děkuji za pozvání a za možnost vystoupit na tomto prestižním fóru. Je pro mě ctí být zde v Tchaj-peji a účastnit se Yushan Forum, které se stalo důležitou platformou spojující Tchaj-wan s partnery, kteří věří v demokracii, inovace a odolnost. Dovolte mi začít jednoduchým pozorováním o světě, ve kterém dnes žijeme. V Evropě už více než čtyři roky zuří plnohodnotná válka. Na Blízkém východě se válka šíří od 7. října 2023 a eskalovala až do přímých střetů mezi Izraelem a Íránem. V Asii zatím velká válka mezi hlavními mocnostmi nepropukla. Moje otázka zní: na jak dlouho? Protože dnes už bezpečnost Evropy a bezpečnost Indo-pacifiku nejsou oddělené. Jsou hluboce propojené. Tchaj-wan stojí v samotném středu tohoto propojení. To, co se děje v Evropě, vysílá signál do Indo-pacifiku. Pokud agrese uspěje v jednom regionu, stává se pokušením v jiném. Válka na Ukrajině proto není jen evropským konfliktem. Je to globální test toho, zda se agrese vyplácí. Pokud lze v jednom regionu měnit hranice silou, tato lekce se velmi rychle přenese i do dalších částí světa. Proto na výsledku nezáleží jen Evropě, ale stabilitě celého mezinárodního systému. Ukrajina nabízí pozoruhodnou lekci. Země s přibližně pětatřiceti miliony obyvatel, která čelí rozsáhlé invazi, dokázala během pouhých dvou let vybudovat jeden z nejrychleji rostoucích ekosystémů obranných inovací na světě. Ukrajinští inženýři a vojáci nasadili nové systémy dlouhého dosahu, střely s plochou dráhou letu i celé flotily FPV dronů. Digitální nástroje, data z bojiště a umělou inteligenci integrovali přímo do reálných bojových operací. V mnoha ohledech se Ukrajina stala laboratoří válčení jednadvacátého století. Ukrajina se však neučí jako jediná. Rusko rozšiřuje vlastní výrobu útočných dronů a přizpůsobuje se rychleji, než mnozí očekávali. Desítky tisíc útočných dronů už byly vypuštěny proti ukrajinským městům. A co je zásadní, schopnost Ruska tuto válku vést stále více závisí na vnějších vstupech – na kritických komponentech, které se pohybují v globálních dodavatelských řetězcích. Jinými slovy, válka v Evropě už má globální průmyslový rozměr. Rusko, Írán a Čína se stále více vzájemně posilují prostřednictvím přenosu technologií, energetických toků, obcházení sankcí a strategického odvádění pozornosti. Íránská technologie dronů stojí za ruskými útoky. Na oplátku Írán získává přístup k ruským vojenským technologiím. Čínský průmysl poskytuje kritickou hloubku v oblasti komponentů a výroby. Tlak v jednom regionu umožňuje tlak v jiném. Zároveň technologie mění povahu moci mimořádnou rychlostí. Umělá inteligence, kybernetické schopnosti, autonomní systémy a masově vyráběné drony proměňují způsob vedení války. Vstoupili jsme do světa, kde se hračky přes noc mění ve zbraně, do světa válčení využívajícího běžně dostupné komerční technologie a do světa, kde se schopnost provádět přesné údery rychle rozšiřuje mezi stále širší okruh aktérů. Malá hobby letadla, komerční drony nebo zařízení, která dříve patřila do garáží a dílen, dnes dokážou ničit tanky, lodě i kritickou infrastrukturu. V takovém světě téměř zmizela hranice mezi civilní technologií a vojenskou mocí. Ekonomická bezpečnost a technologická odolnost se staly neoddělitelnou součástí národní bezpečnosti. A právě proto je Tchaj-wan tak důležitý. Tchaj-wan není jen regionálním aktérem. Je přední technologickou mocností, klíčovým uzlem globálních dodavatelských řetězců a živou demokracií. Odolnost Tchaj-wanu proto není jen regionální otázkou. Je součástí odolnosti demokratického světa. A právě to sbližuje země jako Česko a Tchaj-wan. Navzdory vzdálenosti na mapě máme k sobě blízko v tom, co je skutečně podstatné – v našem závazku k demokracii, svobodě a odolnosti. (1/2)