← PhDr. Eduard Stehlík

Dnes začíná astronomické jaro a odpoledne je Letná. Jednadvacátý březen je však významný i z jiného důvodu. Právě před čtyřiaosmdesáti lety padl u Prašného mostu v boji s gestapem štábní kapitán Václav Morávek, jeden z největších hrdinů domácího odboje proti německým okupantům. Kdy jindy, než dnes je vhodná příležitost k jeho připomenutí. Narodil se 8. srpna 1904 v Kolíně v rodině středoškolského profesora Josefa Morávka a jeho manželky Jaroslavy, rozené Muzikové. Po studiu na reálném gymnáziu v rodném městě se rozhodl pro životní dráhu vojáka z povolání a na podzim 1923 se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích. Z ní byl v srpnu 1925 slavnostně vyřazen jako poručík dělostřelectva a bezprostředně poté byl přidělen k olomouckému dělostřeleckému pluku 107, u něhož strávil většinu své vojenské kariéry. Celoživotní láskou Václava Morávka však byli koně, a právě láska k nim ho přivedla do pardubického Vojenského jezdeckého učiliště, v němž v letech 1931-1933 úspěšně absolvoval nejen vyšší jezdecký kurs, ale i jezdeckou školu. V červenci 1933 se vrátil zpět do Olomouce, kde byl ustanoven velitelem remontního oddělení 7. polní dělostřelecké brigády a v této funkci působil až do jara 1939. S okupací ČSR v březnu 1939 se Václav Morávek nikdy nesmířil. Pokusil se o ilegální přechod hranic do Polska, avšak neuspěl. Vrátil se proto do rodného Kolína, kde se ve spolupráci s plukovníkem Josefem Buršíkem zapojil do činnosti vojenské odbojové organizace Obrana národa. Na podzim 1939 se přesunul do Prahy, kde navázal kontakt s podplukovníky dělostřelectva Josefem Balabánem a Josefem Mašínem, s nimiž vytvořil dnes již legendární odbojovou skupinu „Tři králové“. Jejich rozsáhlá odbojová činnost však neušla pozornosti gestapa, a tak musel Václav Morávek před hrozícím zatčením přejít do ilegality. Vzhledem ke své neohroženosti a vysoké inteligenci byl na jaře 1940 naší vojenskou zpravodajskou službou ve Velké Británii pověřen, aby navázal kontakt s jejím předválečným spolupracovníkem Paulem Thümmelem (agent A-54), jenž tou dobou působil v Praze jako vysoký představitel Abwehru. To se mu skutečně povedlo a z pohledu Londýna se tím Morávek stal jednou z nejdůležitějších postav domácího odboje. Pro „Tři krále“ se stalo osudným jaro 1941. Nejprve padl 22. dubna 1941 do léčky gestapa podplukovník Balabán a 13. května 1941 byl zatčen i podplukovník Mašín. Gestapo toho dne přepadlo byt v Nuslích, ze kterého právě Mašín, Morávek a radiotelegrafista František Peltán vysílali. Mašín, jenž kryl ústup svých druhů palbou, bohužel padl do rukou gestapa. Přes ztrátu svých nejbližších spolupracovníků obnovil Václav Morávek rádiové spojení s Londýnem, a i nadále pokračoval v činnosti. Gestapo mu přitom bylo neustále v patách a v závěru roku 1941 se mu ho málem podařilo dopadnout. V noci z 19. na 20. prosince 1941 postupně obsadilo dvě desítky ilegálních bytů, jejichž adresy získalo v průběhu rozsáhlého zatýkání. V posledním z nich, v Karlově ulici 25, narazilo osmičlenné zatýkací komando na Morávka. Tomu se sice podařilo z obklíčení prostřílet, avšak na místě zůstala vysílačka, šifrovací kniha, seznamy důvěrníků pražského gestapa i další důležitý materiál. Do roku 1942 tak Václav Morávek vstupoval bez prostředků i spolupracovníků. Od 29. prosince 1941 však již v protektorátu působila skupina SILVER A z Velké Británie, která obdržela jako jeden ze svých hlavních úkolů navázání spojení s Otou, jak znělo jedno z Morávkových krycích jmen. Přes mimořádnou snahu se jí však s ním podařilo navázat kontakt teprve na počátku března 1942, tedy jen několik dnů před jeho smrtí. Události již tou dobou začaly nabírat nezadržitelný spád. V neděli 22. února 1942 byl v Praze zatčen Paul Thümmel, jenž byl usvědčen ze spolupráce s čs. odbojem. Po slibu, že gestapo přivede na Morávkovu stopu, byl 2. března 1942 propuštěn a nakonec prozradil, že má na 20. března 1942 smluvenu schůzku s Morávkem. Ten se na ni však nedostavil a Thümmel byl proto opětovně zatčen. Gestapu se mezitím bohužel podařilo zjistit, že k dalšímu setkání má dojít již 21. března 1942 v okolí Prašného mostu. Sled událostí onoho osudného dne nebyl dosud zcela uspokojivě objasněn. Víme však, že se v pozdních večerních hodinách strhla poblíž místa plánované schůzky přestřelka, v níž štábní kapitán Václav Morávek padl v hrdinném boji s přesilou gestapa. Odešla v něm legenda našeho domácího odboje, vlastenec a hrdina, muž, který proslul výrokem: „Věřím v Boha a své pistole!“ Čest jeho památce!Kopírovat text

Screenshot není k dispozici