← PhDr. Eduard Stehlík

Zeptáte-li se historika, co mu v souvislosti s dějinami naší země říká jméno Libuše, dá se s určitou nadsázkou konstatovat, že vzápětí zjistíte, jakému období se věnuje. Ti, kteří zkoumají nejstarší české dějiny, začnou bez zaváhání hovořit o bájné kněžně Libuši, která vyslovila proroctví o „městě, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Ti, kteří se věnují dějinám podstatně mladším, si se jménem Libuše ihned spojí označení radiostanice velice úspěšného výsadku SILVER A, jemuž se v noci z 15. na 16. ledna 1942 podařilo obnovit čtvrt roku přerušené rádiové spojení domácího odboje s Londýnem. O tom, že šlo tehdy o událost vskutku mimořádnou, svědčí to, že všichni tři příslušníci výsadku byli nejen vyznamenáni Československým válečným křížem 1939, ale zároveň je prezident republiky Edvard Beneš mimořádně povýšil – Alfreda Bartoše na kapitána, Josefa Valčíka na podporučíka a Jiřího Potůčka do hodnosti rotmistra. Ocenění to bylo skutečně zasloužené. Navázání spojení totiž nebylo věcí vůbec jednoduchou. Odhlédneme-li od možných technických problémů s radiostanicí samotnou (což mimochodem zpočátku zkomplikovalo i situaci Libuše), znamenalo to především nalézt bezpečné místo k jejímu ukrytí. Následně utajeně přepravit radiostanici skládající se z přijímače a vysílače (což byly dva ne úplně malé kufříky) do připraveného úkrytu. Dále pro přístroje zajistit přívod elektrického proudu, provést zašifrování depeší, což si vyžádalo dosti dlouhou dobu a nebylo to vůbec jednoduché a konečně provést odeslání zpráv. To i u nepříliš dlouhých depeší trvalo často desítky minut. Po celou tuto dobu se radiotelegrafista vystavoval nebezpečí, že bude zaměřen technickými prostředky nepřítele, jenž byl schopen vysílání radiostanice nejen zachytit a nahrávat (a poté se zpětně pokusit o dešifrování depeší), ale i odhalit, odkud radiostanice vysílá. Proto bylo nutné její úkryt měnit a omezit i délku jednotlivých relací. To vše kladlo na zúčastněné mimořádné nároky a bylo spojeno s velkým nebezpečím. V dnešní době, kdy jsme schopni ve zlomku vteřiny odeslat na druhý konec světa nejen textové zprávy, ale i fotografie, či dokonce videa, a to přístrojem, který schováme do kapsy, nám může přijít až neuvěřitelné, jak technicky složitý a nebezpečný byl úkol, který na sebe radiotelegrafista a jeho spolupracovníci brali. O to větší obdiv a úctu k nim musíme mít. Mimořádně úspěšné působení radiostanice Libuše a jejího statečného radiotelegrafisty Jiřího Potůčka, které bylo zahájeno právě před čtyřiaosmdesáti lety, ukončily až represálie nacistů po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy se zradou Karla Čurdy gestapo dostalo i na stopu výsadku SILVER A a jeho statečných spolupracovníků. Všichni za své hrdinství zaplatili svými životy. Spolu s nimi i stateční obyvatelé kamenické osady Ležáky na Chrudimsku, kteří vysílačce Libuše a Jiřímu Potůčkovi poskytli úkryt a pomoc…Kopírovat text

Screenshot není k dispozici