← PhDr. Eduard Stehlík

ZAVRAŽDĚN KOMUNISTY 3. ČÁST Plukovník generálního štábu Jaromír Nechanský (4. 12. 1916 - 16. 6. 1950). V letech 1936-1937 frekventant Vojenské akademie v Hranicích, z níž byl vyřazen jako poručík jezdectva. Službu poté konal u dragounského pluku 2 v Olomouci a následně u pluku útočné vozby 1 v Milovicích. Po okupaci ČSR nacistickým wehrmachtem odešel za hranice, aby zde bojoval za svobodu zotročené vlasti. Přes Polsko se dostal do Francie, kde byl nejdříve zařazen do Cizinecké legie. Po vypuknutí 2. světové války byl odeslán do jihofrancouzského Agde, kde se stal příslušníkem 1. čs. divize, s níž se zúčastnil bojů s Němci na západní frontě. Po francouzské kapitulaci byl evakuován do Velké Británie, kde po vzniku 1. čs. smíšené brigády působil jako nezařazený důstojník u její kulometné roty. Pokoušel se nalézt jiné uplatnění, avšak jeho žádost o přemístění k letectvu byla pro krátkozrakost zamítnuta. Nakonec se přihlásil k plnění zvláštních úkolů ve vlasti. Prodělal speciální výcvik a v červnu 1942 i parakurs na STS 51 (Special Training School) v Ringway u Manchesteru. Do okupované vlasti nakonec seskočil jako velitel čtyřčlenné paraskupiny PLATINUM-PEWTER v noci ze 16. na 17. února 1945. Úspěšně navázal spojení s odbojovou organizací Rada tří, pro kterou zajistil přijetí několika dodávek zbraní (celkem přes 14 tun zbraní a střeliva) a poté se spolu se svým radiotelegrafistou Jaroslavem Klemešem přesunul do Prahy, kde se dali k dispozici České národní radě. On sám stanul v čele její vojenské komise a v květnu 1945 úzce spolupracoval s velitelstvím „Bartoš“ brigádního generála Karla Kutlvašra, které řídilo Pražské povstání. V jeho průběhu se zúčastnil jednání s představiteli německé armády o uzavření příměří a následné kapitulaci a sešel se i s příslušníky americké 3. armády. Působení jeho výsadku PLATINUM-PEWTER v okupované vlasti je tak možné hodnotit jako mimořádně úspěšné. Po skončení války působil krátce jako instruktor výsadkového výcviku v Milovicích a úspěšně vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze, na níž se následně stal profesorem taktiky vyšších jednotek. Jeho další osudy tragicky ovlivnila změna režimu v ČSR po únoru 1948. V září 1949 byl zatčen a v dubnu 1950 společně s dalším účastníkem protinacistického odboje Veleslavem Wahlem odsouzen pro trestné činy údajného vyzvědačství, velezrady a spolčení proti republice k trestu smrti. Oběšen byl 16. června 1950 v 5.38 ráno na dvoře pankrácké věznice v Praze. Jeho poslednímu přání, aby se mohl před smrtí rozloučit se svou milovanou manželkou Olgou, nebylo vyhověno…Kopírovat text

Screenshot není k dispozici