← PhDr. Eduard Stehlík

Již sedmaosmdesát let nás dělí od tragických událostí podzimu 1938. Stále se stupňující napětí tehdy nikoho nenechávalo na pochybách, že konflikt mezi nacistickým Německem a Československem spěje ke svému rozuzlení. Nevybíravý nátlak ze strany našich západních spojenců, aby republika, údajně v zájmu míru, odstoupila Německu ta pohraniční území, kde počet obyvatelstva hlásící se k německé národnosti přesahuje 50 %, vedl nakonec k 22. září 1938 k pádu vlády dr. Milana Hodžy. Vedení státu po něm převzal úřednický kabinet v čele s generálem Janem Syrovým. Protože však během dalšího jednání Adolfa Hitlera s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem 22. září 1938 v Godesbergu, stupňoval říšský kancléř dále své požadavky, „povolily“ 23. září 1938 odpoledne vlády Francie a Velké Británie Československu provedení všeobecné mobilizace. Ta byla vyhlášena ještě téhož dne ve 22.30. V čele Hlavního velitelství stanul generál Ludvík Krejčí, kterému byly podřízeny všechny síly polní čs. armády, seskupené do čtyř armád, v jejichž čele stanuli zkušení generálové Sergěj Vojcechovský, Vojtěch Boris Luža, Josef Votruba a Lev Prchala. Jim podřízené jednotky tvořilo čtrnáct vyšších velitelských svazků – šest hraničních pásem a osm velitelství sborů, do nichž bylo začleněno 12 hraničních oblastí, 21 divizí, čtyři rychlé divize, tři skupiny, jeden okrsek a jednotky VOP (vnější obrany Prahy) v síle osmnácti pěších praporů. K jejich podpoře bylo vedle linií stálého opevnění připraveno 16 rot a 34 čet lehkých tanků, 117 rot nebo samostatných čet kanónů proti útočné vozbě, dunajská flotila, pět stálých a 12 improvizovaných obrněných vlaků, dále 86 motorizovaných baterií lehkých, hrubých, těžkých děl a moždířů, 12 baterií těžkých minometů, 55 baterií protiletadlových děl, devětadvacet světlometných čet a přes padesát rot velkých kulometů proti letadlům. Čs. letectvo postavilo celkem 76 mobilizovaných letek, z nichž 66 patřilo letectvu polní armády. Z uvedeného počtu bylo 23 letek stíhacích, sedm lehkých a šest těžkých bombardovacích, 16 pozorovacích, pět zvědných, šest kurýrních, tři bojová střediska, osm cvičných letek a dvě letky školní. K tomu je třeba navíc přičíst i další útvary ženijního a telegrafního vojska, doplněné příslušnými službami, zásobami střeliva, pohonných hmot, proviantu, zdravotnického i dalšího materiálu. Zmobilizovaná armáda disponovala celkem 48 010 důstojníky, 8 700 rotmistry, více než 7 010 délesloužícími poddůstojníky a 1 064 390 muži. Napjatou situaci, která hrozila každým okamžikem přerůst ve válku, se 27. září 1938 pokusil vyřešit Neville Chamberlain kontaktováním Adolfa Hitlera s žádostí o nové jednání. To se Hitler rozhodl svolat na 29. září do Mnichova a pozval na něj i Benita Mussoliniho a francouzského premiéra Edouarda Daladiera. Přestože tehdy ještě nikdo netušil, jak tragické důsledky bude tato schůzka pro Československo mít, odeslal generál Krejčí 29. září 1938 prezidentovi a vládě republiky telegram, v němž uvedl: „S obavami pohlížím na konferenci v Mnichově, kde bez naší účasti budou se dělit o naše území, zatímco naše armáda asi ve dvou dnech bude hotova zadržet útok snad všech sil Německa…Západní mocnosti dosud ustupují Hitlerovi z obav před možnou válkou, nechť však jsou vyrozuměny, že dnes bude velmi těžko naši velmi dobře vyzbrojenou armádu s výbornou morálkou stáhnout zejména z opevnění a postavit ji před fakt, že bez jejího zásahu se stát oklešťuje…Je proto třeba se již jednou rázně ohradit proti Hitlerovým požadavkům.“ Jak dnes víme, dějiny se nakonec ubíraly jinou cestou. I proto si je dobré připomenout slova, jimiž končilo memorandum, které generál Krejčí zaslal vládě republiky 9. září 1938: „Nadešla osudová doba našeho národa, která vyžaduje osudových rozhodnutí. Cíl Německa je Černé moře. Pro náš národ nebude slitování. Nebude-li se brániti, bude bídáckým a všemu lidství se příčícím způsobem vyhlazen. Když zemříti, tak čestně!“ Nikdo z politiků ho tehdy neposlechl…Kopírovat text

Screenshot není k dispozici